Kvalita vzdělávání ve speciálních školách je dlouhodobě předmětem odborných debat. Probíhající testování by mohlo pomoci pojmenovat jejich kvalitu.
Speciální školy se nezúčastňují testování, ačkoliv se v nich děti vzdělávají podle stejného dokumentu jako školy hlavního proudu – testy totiž zatím nejsou upravené pro skupinu žáků se zrakovým, sluchovým nebo tělesným postižením. První generálka plošných testů na základních školách s nimi tedy nepočítá. Česká školní inspekce ale připravuje pro další ročníky testy upravené pro potřeby žáků speciálních škol. Bude to jedna z prvních příležitostí zjistit úroveň vzdělávání, které tyto školy poskytují.
Kritizované testování 5. a 9. ročníků může paradoxně přinést zajímavé informace o úrovni poskytovaného vzdělávání ve speciálních školách. Ty se dosud běžně nezúčastňovaly testování (například PISA), protože tyto testy nemají úpravy (nikoli zjednodušení!) reflektující potřeby těchto žáků.
Odborníci se dlouhodobě nemohou shodnout v otázce, zda úroveň vzdělávání poskytovaná ve speciálních školách je srovnatelná se školami hlavního vzdělávacího proudu. K rozhodnutí tohoto sporu chybí dostatečné množství dat. Informace z plánovaného testování mohou pomoci objasnit, jak se speciálním školám daří naplňovat alespoň testovatelné výstupy z Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.
Testování též může poodkrýt diskutovaný fakt, že jak ve speciálních školách, tak ve školách hlavního vzdělávacího proudu se často speciální vzdělávací potřeby žáků realizují především snižováním požadavků, a to i žákům bez mentálního postižení.
Česká školní inspekce slibuje, že příští generálka již bude obsahovat úpravy testů reflektující potřeby těchto žáků. V rámci maturitní zkoušky se podobný komplexní systém úprav daří víceméně úspěšně realizovat.
Tamara Kováčová, specialistka pro otázky inkluzivního vzdělávání, EDUin, řekla: „Plošné testování ve stávající podobě má slabá místa, nicméně informace získané ze speciálních škol mohou napomoci získat první data, po kterých předtím žádná instituce nikdy nepátrala. Ta umožní zjistit, do jaké míry školy dokážou kvalitně přizpůsobovat výuku speciálním vzdělávacím potřebám svých žáků a nakolik jim jen jednoduše redukují učivo. Podle našich informací je to běžné nejen ve speciálních školách, ale i u žáků se speciálními potřebami, kteří se vzdělávají ve školách hlavního vzdělávacího proudu.“
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
5 komentářů:
"Odborníci se dlouhodobě nemohou shodnout v otázce, zda úroveň vzdělávání poskytovaná ve speciálních školách je srovnatelná se školami hlavního vzdělávacího proudu. "
No tak, no tak. Úroveň snahy učitelů děti něco ve speciálních školách naučit je jistě vysoká, možná mnohem vyšší než na běžné ZŠ. Bohužel výsledky žáků této jejich snaze nikdy nebudou odpovídat, což je vzhledem k tomu, jaké žáky vzdělávají logické. Testy neukáží vůbec nic, pouze to, že žáci z těchto škol se žákům v běžných školách nemohou nikdy rovnat. Maximálně se může ukázat, že někteří žáci do těchto škol nepatří, ale to už je jiná kapitola, která nemá s úrovní vzdělávání nic společného.
Nejen na speciálních školách, ale tam především, jsou individuální rozdíly mezi dětmi obrovské. Považuji za nehoráznost snahu vměstnat je do jednotných krabiček!
Blábol první kategorie. V jakých speciálních školách se vzdělává dle RVP ZV???? A vůbec, co to je speciální školy? Odbornice na inkluzi Eduinu ani neví, jaký je rozdíl mezi Zš speciální, Zš praktická a podle jakých vzdělávacích programů se tam vyučuje. Nechte keců a běžte si to na chvilku zkusit.
Á odborníci z eduinu - po maturitách a testování se zaměří na speciální školy. Už se těším, až ke speciálnímu vzdělávání vystoupí v televizi nebo napíše zasvěcený článek v Dnes, Respektu nebo LN pan Feřtek, jistě má svoji osobní zkušenost s výukou na těchto školách.
Vyjasnění některých nesrovnalostí v diskusi:
a) máme v ČR také základní školy pro zrakově postižené, pro tělesně postižené, pro sluchově postižené a v těchto školách se vzdělává podle RVP ZV. Nevidím důvod, proč by tomu mělo být jinak. Postižení těmto dětem kognitivní funkce nezasáhlo a za kvalitním naplňováním jejich vzdělávacích potřeb mohou zvládnout většinu věcí stejně jako jejich vrstevníci bez postižení. Není důvod, proč by například nevidomý žák nemohl zvládat matematiku na obdobné úrovni jako jeho vrstevník bez postižení zraku
b) z textu vyplývá, že uvedené se týká žáků BEZ mentálního postižení, tedy text se nevyjadřuje k problematice testování vzhledem k žákům např. ze základních škol praktických
c) obecně ohledně testování: také bych přivítala, kdyby se namísto testování vynakládaly finance na daleko akutnější problémy českého školství. Nicméně je třeba zdůraznit, že i toto testování (dle slov ČŠI) má ověřovat především dosažení minimálních požadavků. Když už to zjištujeme, proč bychom take neměli zjišťovat, jestli učíme i děti se SVP (bez mentálního postižení) tak, že tyto alespoň minimální požadavky zvládnou naplnit.
c) Nikde netvrdím, že úroveň snahy učitelů těchto škol je nízká. Otázka je zde ale položena jinak: Jaké zde máme výsledky ohledně toho mála co lze testovat? Do budoucna mám obavu z toho, že pokud výsledky testování budou špatné, tak že první vysvětlení bude, že jsou to důsledky postižení (tj, "tyhle děti to nemohou zvládnout"). Přitom je daleko důležitější, abychom se spíše zamysleli nad tím, jestli tyto děti učíme těmi nejlepšími možnými způsoby tak, aby školu opouštěly se stejnými znalostmi a dovednostmi jako jejich vrstevníci bez postižení.
d) autorka zprávy má zkušenosti s výukou angličtiny pro neslyšící
Tamara Kováčová
Okomentovat