Komentář z MfD, který publikujeme v mírně prodloužené verzi, využívá veřejného zájmu o maturitu k připomenutí, že způsob, jakým se na základních a středních školách učí žáci a studenti psát, těžko může vést k dobrému výsledku. Kritizuje soustředěnost na výuku „slohových útvarů“ a navrhuje uvažovat o změně, která by vedla k lepšímu rozvoji kompetencí k psaní složitějších textů.
Z článku Tomáše Feřtka v EDUin.cz vybíráme:
Podobně tu najdeme zadání pro maturitní písemku ve formě fejetonu, recenze, polemiky, líčení či referátu. K tomu obvyklé slohové útvary jako vyprávění, popis či úvahu. Ve všech případech se posuzuje hlavně to, jestli student neporušuje stylistická pravidla a je schopen „vybrat správné jazykové prostředky“. Tedy jestli dodržel hranice zcela umělých a mimo školu už fakticky neexistujících slohových útvarů a například jeho referát nesklouzl příliš k vyprávění. To je v maturitní práci nepřípustné! Že je ten referát obsahově prázdný, se nebere v úvahu. Ostatně za daných podmínek může být jen výjimečně jiný. V pokynech pro hodnotitele loňských maturitních písemek bylo přímo napsáno, že nemají posuzovat myšlenkový obsah, ale právě ony vnější znaky, ono umění prázdné nápodoby.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
18 komentářů:
Dnes může psát do novin každý, kdo má do zadnice ďouru, takže i pan Feřtek. Je to vítězství demokracie, ale obávám se, že tak trochu Pyrrhovo vítězství.
Vezměme si zde v textu obsažený poslední odstavec: v něm uvádí jako prověřované útvary fejeton, polemiku, recenzi, líčení, referát, výprávění, popis, úvaha. O kus dál se dočteme, že jsou prověřovány útvary mimo školu fakticky neexistující. Nevím, kde pan Feřtek žije, ale fejeton a recenze jsou naprosto standardní publicistické útvary, polemika taktéž; odborné referáty jsou běžné na konferencích a fórech, ale tam se zřejmě lidé tak omezeného rozhledu, jako je pan Feřtek, nedostanou. Líčení je standardní součást beletristických knih - doporučuji pročíst si úvodní kapitolu Škvoreckého Scherza capricciosa, kde jsou naprosto úchvatné pasáže líčení české krajiny prolnuté s líčením Dvořákovy Stabat mater. Vyprávění je zcela běžné v normální komunikaci i literatuře, popis taktéž - od běžného života po odborné texty, úvaha jak by smet. Kde jsou tedy ony mimo školu už fakticky neexistující slohové útvary? Nikde - logika a fakta brečí na hnojišti, pan Feřtek se směje. Inu skoro se mi chce zvolat - typický český novinář, ale to bych se dostal na úroveň těch, kteří píší o českých učitelích, což nechci.
Dlaší problém - "obsahová prázdnost", kteoru hodnotitel nebere v úvahu. To je další důkaz neinformovanosti pana Feřteka, neřku-li lživosti či manipulativnosti. Relevance sdělovaného se hodnotí v kritériu 1A a 3B, což ale pan novinář neví, protože se nenamáhal se zjišťováním faktů; chce psa bít, tak si najde jakýkoliv klacek.
Poslední věc - v pokynech bylo psáno, že hodnotitelé nemají penalizovat myšlenkový obsah, pokud s ním nesouhlasí; u některých útvarů, např. odborného popisu, bylo doporučeno, aby se hledělo na splnění formálních znaků útvaru, protože co ví češtinář o nastavování NC soustruhu - jak může posoudit pravdivost v textu uvedených informací? Kdyby je dal posoudit odborníkovi, pořád platí, že odpovědnost za hodnocení nenese onen odborník, ale hodnotitel. To jsme ovšem už zase u nutnosti hledat informace a snažit se být objektivní. Pan Feřtek bohužel inklinuje k bulvární publicistice.
99 % budoucí písemné komunikace nynějších maturantů nebude probíhat formami, které jsou sice bůhvíproč stěžejní složkou výuky českého jazyka a následně maturity, nicméně v realitě je využívá hrstka profesionálů (a bude tomu tak i dál, i kdyby se autor předchozího příspěvku na hlavu postavil).
Naopak 99 % budoucí písemné komunikace nynějších maturantů bude probíhat formami, o které současná výuka českého jazyka téměř nezavadí.
A minimální důraz na srozumitelné a přesné přenesení informací, stejně jako na logické a kritické přemýšlení o obsahu psaného - jak ve výuce, tak při maturitě - je obrovská chyba, která se nám všem v budoucnu vymstí (i kdyby se autor předchozího příspěvku panu Feřtekovi unadával).
Souhlasím s druhým příspěvkem. Navíc téma, které se týká přistání momozemšťanů, je možná vhodné pro žáky 5. či 6. ročníku základní školy. V porovnaní s tím, jaká témata byla u maturity z češtiny za první republiky a jaký byl tehdy požadovaný rozsah maturitní práce, nelze než konstatovat, že se jedná o degradaci matutity jako takové.
Ještě mne docela včera zaujalo uplákání kadeřnic v novinách, které se týkalo toho, že musí maturovat z matematiky a toho, že musí dělat stejnou maturitu jako gymnazisté. Jestliže maturita slouží i kadeřnicím v podstatě jako vstupenka na VŠ, tak proč by neměly i tyto kadeřnice prokázat určité znalosti. Nejsměšnější na tom ovšem je, že samy kadeřnice přiznávají, že maturitu z matematiky si zvolily, jelikož maturitu z cizího jazyka by nezvládly. V době, kdy se mluví o slabé matematické gramotnosti a stoupající jazykové úrovni našich studentů, je to docela paradox. Není to spíš naopak? Tedy, že vlivem vysoké neaprobovanosti učitelů jazyků, stojí u nás výuka jazyků za psí štěk?
že musí dělat stejnou maturitu jako gymnazisté
Horší je fakt, že gymnazisté by rádi maturitu na úrovni kateřnic.
Mluvnická i stylistická vybavenost maturantů, kteří přicházejí na vysoké školy, je v posledních letech možno říci až hanebně nízká. V zoufalství nad jejich ignorantstvím vůči jazykovým normám jim mnohdy přepisujeme a hrubě opravujeme jejich kvalifikační práce - jinak by se snad ani k obhajobám půlka lidu studentského nedostala.
Souhlasím s prvním příspěvkem, bez diskuse. Pokud si student po maturitě plete odborný styl s esejí, není už našemu školství pomoci.
A proti námitkám p. Feřteka jedna moje zásadní. Student, který si osvojí psaní vyprávění, popisu, odborného výkladu, úvahy, ten zvládne i další útvary, které od něj budou na VŠ vyžadovat, protože si rozvinul slovní zásobu a stylistické prostředky, naučil se rozlišovat jemné významové nuance. Nemusí pak sklouzávat k nechutnému opisování z internetových zdrojů mnohdy nevalné úrovně.
V zoufalství ... jim mnohdy přepisujeme a hrubě opravujeme jejich kvalifikační práce
To já se v zoufalství doma dostříhávám, v restauraci si jídlo dovařuji a i automobil si občas doopravím. Ještě kdyby tak šlo i právní normy přiopravit.
Jen si nejsem jist, jestli by lépe nebylo do zadele absolventy leckteré pokopnouti.
" jinak by se snad ani k obhajobám půlka lidu studentského nedostala".
Mezi námi, 50% studentů nemá vůbec co na VŠ pohledávat. Ono to začíná již na SŠ, kdy zde nastupují čtyřkaři ze ZŠ, není ani žádnou vyjímkou, že na osmiletá gymnázia jsou nabíráni trojkaři. Pak se skutečně nemůžeme ničemu divit. SŠ a VŠ studium bylo naprosto degradováno. Problém vidím v nadměrném množství středních a vysokých škol. Doby, kdy v ČR počty narozených byly okolo 200 000 jsou nenávratně pryč. Ono jednoduše v dnešní době není z čeho vybírat.
" ... není ani žádnou vyjímkou, že na osmiletá gymnázia jsou nabíráni trojkaři ..."
Už s tím běžte prosím někam. Třeba do jímky :-). Nebo to doložte konkrétními čísly.
Je to výjimka. Stačí se podívat kolik dětí má dnes v 5. třídě trojku. Jsou to výjimky.
Pavel
Mno ono možná záleží na tom, jak si definujeme "trojkaře".
Je to žák, který má navysvědčení i trojku, neboje to žák, u kterého trojky převažují?
A známku "tři" budeme vnímat podle kritérií současných, nebo podle těch před 20 lety?
V tomto sporu ale určující, podle mého, není ani tak kolik procent trojkařů se na gymnázia dostane, jako spíš fakt, že mnohá gymnázia by ony trojkaře bez váhání přijala, pokud by se jim třída nenaplnila na plný počet jen s "dvojkaři a jedničkáři".
Neznám ředitele gymnázia, který by odmítnul žáky a nechal třídu poloprázdnou jen proto, že si chce "udržet kvalitu".
Vždyť už přijímací řízení se vždy "konstruuje tak, aby nám to vyšlo".
"Trojkaři" jsou bezesporu míněni ne ti, kteří na vysvědčení nějakou trojku mají, ale ti, kteří jsou na trojku zkompetentněni.
Tedy ti, kteří by před pár lety ty trojky na vysvědčení měli.
Viz smysl existence škol ...
Pavel
Sto metrů od naší školy je gymnázium. Do primy se přihlásilo 16 žáků. Bohužel, toto není vyjimka. Kolik si Pavle myslíte, že mezi těmi 16 studenty bude skrytých trojkařů? Loni toto gymnázium přijalo chlapce s 5 trojkami na vysvědčení. Letos tam již není. Byl vyexpedován "jen" s trojkou z chování. Zřejmě to tak dopadne, že část osmiletých gymnázií nepřežije. Je to škoda, ale žáků je málo, počet narozených se letos začal prudce snižovat. Ignorant
Je to výjimka.
Ano, výjimka potvrzuje pravidlo. Těchto osmiletých gymnázií přibývá. Znám ze střední Moravy i čtyřletá gymnázia, která přijala žáky, kteří neudělali přijímací zkoušky.
Za všechnu bídu českýho školství můžou gymnázia! Tak to je. Vybírají si nejlepší děcka ze škol a přitom se tam dostane každej, kdo chce. Já bych s nima zatočil - nahnal bych je do Michellinky tahat pneumatiky, hajzly intelektuálský!
Za bídu českého školství může
- ten, kdo vymyslel naprosto praštěný systém financování škol prostřednictvím normativu na žáka,
- ten, kdo tento systém nezměnil, ačkoliv každý mohl vidět, že došlo vlivem populačního propadu k podstatným změnám podmínek,
- ten, kdo na MŠMT povoloval šmahem nové obory a školy, aniž by se čerta staral o názor zřizovatelů z místa
- ten, kdo vytvořil systém, kde soukromé školy si může otevřít kdokoliv, ačkoliv odčerpávají veřejné prostředky,
- ten, kdo není schopen, navzdory proklamacím, zajistit a vyčlenit ALESPOŇ takové prostředky pro školství, jako má průměrný civilizovaný členský stát OECD.
Šlo by pokračovat, ale tohle stačí.
Pro všechny, kteří se vyjádřili k mému příspěvku:
1) Proč pořád říkáte, "Znám gymnázium, které ..."?. Proč neřeknete, které konkrétně to je? Ať máme jasno! Nebo to je jen jedna paní povídala? Není to dokonce od Vás jen účelové tvrzení?
2) Opravdu nechápu ty spekulace o skrytých trojkařích. Na co si to všichni hrajete? Na bohy? Opravdu se cítíte být kompetentní k tomu posuzovat takhle zásadně žáky, lidské bytosti? Opravdu Vám přijde normální říkat, "On má sice na vysvědčení jedničku (dvojku), ale je to skrytý trojkař, ten na gymnázium nesmí!"?
Opravdu si myslíte, že řada puberťáků, kterým pod vlivem přírody dočasně změkl mozek (a má z nejrůznějších důvodů - např. drzost, ale i neučení se, potíže s prospěchem) má být z důvodu neprospěchu odstaveno od přístupu ke gymnaziálnímu vzdělávání? Znám spoustu žáků, kteří mají špatné známky, ale v testech zaberou a uspějí. Znám i spoustu žáků, kteří se tváří a chovají jako lempli (asi jsou to ti vaši skrytí trojkaři)a když jim o něco jde zase uspějí. Znám bohužel také spoustu žáků, kteří mají špatné známky proto, že si nesedli se svým učitelem (častěji bohužel učitelkou).
3) Proč je pro některé z vás známka fetišem? Už konečně pochopte, že známky jsou mezi žáky z různých škol zcela nesrovnatelné. Jsem zcela znechucen tím, že se známky zohledňují v přijímacím řízení, a to někdy i 100%. Dnes může v podstatě známkovat každá škola jak chce. Pravidla hodnocení žáků si zpracovává bez jakýchkoliv regulí každá škola sama do svého ŠVP.
Zohledňování známek v přijímacím řízení je dle mého názoru diskriminací z důvodu jiného postavení ve smyslu paragrafu 2 odst (1) písm. a) školského zákona.
Podle mne je správný postup následující. Má žák zájem studovat na gymnáziu? Má škola zájem žáka vzít? Splnil školou stanovená nediskriminační kritéria pro přijetí? Je pro něj ve škole místo? Tak ať nastoupí a ukáže co dovede. Když mu to nepůjde, musí odejít.
Obava, že se tam budou hlásit houfy neschopných žáků jsou zcela liché. Pavel
Obava, že se tam budou hlásit houfy neschopných žáků jsou zcela liché.
Ale samozřejmě. Protože to nejsou obavy, ale popis reality.
Jak by jste hodnotil informaci, že více než polovina uchazečů o studium na gymnáziu nebyla schopna správně pokrátit složený zlomek?
Jak vnímáte fakt, že na otázku kolik procent jsou 2/5, odpoví nesprávně 7 z 24 žáků třetího ročníku gymnázia?
Že 20 z 54 žáků prvního ročníku technicky zaměřeného maturitního oboru neumí dělit dvouciferným dělitelem a nezná násobilku 8.
Jméno školy samozřejmě nenapíšu, protože nemám důvod jí škodit.
Pane Pavle, snad máte právě Vy to štěstí, že se setkáváte s tou lepší částí studentského spektra.
Ale ani my si své příklady nevymýšlíme. Proč bychom to dělali?
Tento web je platformou pro volnou a většinově anonymní diskusi. Mám za to, že naprostá většina přispívajících sem píše proto, že chce věcně pojmenovat problémy a přispět k jejich řešení.
Ale z našich diskusí neplynou žádné závazné ukazatele a pochybuji, že ti, v jejichž rukou je reálná moc věci ovlivňovat, jej vůbec čtou.
Připusťte alespoň na okamžik, že ve svém svatém boji za víru pravou - gymnaziální, prostě odmítáte přijmout část reality, která Vám nekonvenuje.
Když je řeč o trojkařích a "skrytých trojkařích", je to samozřejmě jen jakási významová zkratka. Popis zařazení, kategorie znalostí. A i to je zkreslené, protože dřívější trojkař je dnešní dvojkař či jedničkář. Každý učitel, který slouží déle nežli 10-15 let Vám potvrdí, že dnešní nároky a tedy i známkování je s dřívější úrovní nesrovnatelné. Že z dnešních maturantů by podle kritérií, platných před dvaceti lety víc než polovina neodmaturovala. Vždyť mnozí z těch, kteří se před léty nedostali na maturitní studijní obor si tu maturitu dodělávají dnes. Myslíte, že za dvacet let jim stoupla inteligence a rozšířily se znalosti?
Nebo, že za jedno odpoledne týdně se dá za 2 - 3 roky dálkového studia při zaměstnání zvládnout stejný rozsah učiva, který před lety obsáhnul 4 roky učiva denního?
Prostě se snížila laťka a víme to všichni. Pokud tedy vidět chceme.
S Vaším bodem 3 souhlasím. Přijímat na střední školy podle nesrovnatelného a "zdegenerovaného" známkování a průměru ze základní školy je pitomost.
Jednotné přijímací zkoušky v celé republice. A odstranit existenční závislost školy na počtu žáků ve třídě. Teprve potom se můžeme bavit o tom, kdo má na jakém typu školy co dělat a kdo ne.
Protože Vaše "Když mu to nepůjde, musí odejít." prostě nefunguje.
Žádná škola si přece nevyhodí zdroj peněz a obživy.
Copak to Vážně nevidíte?
Když mu to nepůjde, musí odejít učitel.
Už dobrých deset let nikoho nezajímá, co moji žáci umějí.
A před tím také ne.
Nikdo totiž neví " vo čem to je".
Pro poste.restante:
1) Vaše tvrzení, že se na gymnázia hlásí houfy neschopných žáků vycházející z Vámi uvedených příkladů je velmi troufalé až nehorázné.
Kde jste své příklady posbíral? Kolik znáte osobně gymnázií? Zatím jsem Vás bral za docela rozumného, ale teď jste u mne dost ztratil.
2) Jméno té podle Vás asi úpadkové školy napsat nechcete (abyste ji neuškodil), ale škodit svými neadresnými zevšeobecňujícími výroky všem gymnáziím Vám nevadí?
3) Já vůbec nevedu svatý boj za víru pravou gymnaziální. Já jsem se jen rozhodl, že už nebudu mlčet ke všem těm nehoráznostem, které se o gymnáziích tvrdí. Naopak jsou to zejména ředitelé SOŚ a SOU, kteří ve spojenectví s Hospodářskou komorou a dalšími vedou svatou válku proti gymnáziím a odvádějí tak pozornost od jednoho z největších problémů regionálního školství.
Tím je jednoznačně přebujelost středních odborných škol s maturitou. Těch bylo těsně po roce 89 cca 400. Dnes jich je 900. A to při mnohem nižší populační křivce. Gymnázia na nedostatek žáků na středních odborných školách nemají žádný vliv, protože na ně odchází stále přibližně stejné procento populace jako v roce 89. Tzn. nepřetahují odborným školám žádné žáky!
4) Řeči o tom, že se snížila laťka jsou také nanejvýš sporné. Uznávám, že dnes děti v průměru asi neumějí tolik z matematiky jako dříve, ale ony zase umějí jiné věci, které jsme nemuseli umět my starší. Víte, to, že žáci toho umějí čím dál méně se říká už od nepaměti. Myslím, že pokud by to byla pravda, blížily by se jejich znalosti limitně nule a naše společnost by už dávno neuměla ani číst, psát a počítat.
Jen si vzpomeňte. Já jsem chodil na gymnázium už před drahně lety a už mnoho let také učím a jsem naprosto přesvědčen, že žáci, které učím, nejsou o nic horší než Ti v minulost. Člověk se snaží pamatovat si z minulosti jen to lepší, na to nezapomínejte.
5) Jednotné přijímací zkoušky ANO. Podobně jako národní srovnávací zkoušky ve více termínech a počítat nejlepší výsledek. Žák se bude moci elektronicky přihlásit klidně na 20 škol. Počítač pak uspokojí žáky postupně podle výsledku v přijímacích zkouškách. Nic na tom není. Jsem schopen to i naprogramovat :-). Stačí 2 miliony, 90 by bylo moc :-).
6) U nás ve škole systém "neumíš nebo nechceš - odejdi" funguje normálně.
Pavel
Okomentovat