Přečtěte si: Těžší matematiku nezvládla po zmírnění hodnocení tři procenta maturantů

pondělí 14. května 2012 ·

Ministerstvo školství zmírní hodnocení těžších maturit z matematiky. Reaguje tak na výtky studentů, učitelů i ředitelů škol. Úlohy v testu nebyly podle nich těžké, ale nepřiměřeně časově náročné. Namísto skoro 17 procent neúspěšných tak nakonec propadla jen tři procenta studentů. Jedničkářů je nově zhruba 11 procent.

Z článku Kláry Bílé, Kristiny Winklerové a Ondřeje Černého v Rozhlas.cz vybíráme:

Předseda Asociace ředitelů gymnázií Jiří Kuhn krok úřadu vítá, i tak mu ale tříprocentní neúspěšnost přijde velká: „Po vyšší úrovni matematiky sahají zejména žáci, kteří na gymnáziích prospívají na jedničky, na dvojky, mají matematické semináře. Ta vyšší úroveň by už neměla žákům dělat problémy ve smyslu, že by z ní neprospěli. Tam si myslím, že i ta tři procenta jsou překvapivá, ale asi už se s tím nedá nic dělat.“

13 komentářů:

Anonymní řekl(a)...
14. května 2012 v 13:56  

Jo jo. I tak jsou 3 % dost. Zajímalo by mne kolik pak bylo čtverek a trojek, protože ti, co šli do těžší verze maturity z matematiky těžko mohli s takovýmto ohodnocením počítat. Kdyby si nevěřili na jedničku či dvojku, jistě by do toho nešli.

Anonymní řekl(a)...
14. května 2012 v 14:03  

No právě, jestli si současní studenti nevěří až moc...

Anonymní řekl(a)...
14. května 2012 v 14:15  

Loni na jaře bylo u základní úrovně matematiky neúspěšných 14,9%. Je to sice pouze základní úroveň, ale i tady můžeme říci, že "kdyby si nevěřili", tak by se na matemitiku vůbec nehlásili. Od kolika procent neúspěšných bude Cermat validovat a harmonizovat, případně se i omlouvat?

Anonymní řekl(a)...
14. května 2012 v 14:28  

V podstatě celá situace odhaluje následující skutečnosti:

a) Cermat si může výsledky upravit jak chce, resp. jak se zrovna hodí. Hranice úspěchu je sice předem daná, ale je možné ji dodatečně posunout. Jak vidíme tak oficiálně, jak tušíme tak i neoficiálně.

b) Když už jsme u té harmonizace: Co kdyby někoho napadlo harmonizovat i naopak? Co kdyby čistě hypoteticky složili všichni maturanti test na 100 %, což by bylo jaksi hodně nápadné?

c) učitelé často učí to, co si oni myslí, že učit mají. Katalogy požadavků a RVP moc nerespektují. V nejlepším případě učí podle loňských (vzorových) testů.

Protiva řekl(a)...
14. května 2012 v 14:30  

Jsou tři procenta propadlíků moc? Myslím, že ne.

I u velké státnice z angličtiny se propadá a argumenty, že dotyčný mohl udělat státnici základní jsou poněkud praštěné.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
14. května 2012 v 15:14  

Hlavní problém není vyšší verze matematiky, ale to že nemáme žádný důvod spoléhat na stejnou úroveň u VŠECH testů. Vyšší verze matematiky se vymyká jen tím, že rozdíly byly na první pohled zřejmé.

Cermat očividně nemá nastaveny žádné mechanismy maintain the level (což je v zásadě samostatná oblast educational measurement). Takže úroveň testů se může každý rok vcelku libovolně měnit.

Do roku 2010 měla maturita různou úroveň na různých školách, do roku 2011 bude patrně různá každý rok.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
14. května 2012 v 15:17  

A 3 % moc...

3 % = 50 studentů

Otázka není, zda 3 % je moc, ale kolik z těch 50 by u správně připraveného testu odmaturovalo. A kdyby takový byl jen jediný, je hrubě poškozen ve svých právech a celé je to špatně.

Anonymní řekl(a)...
14. května 2012 v 15:53  

Zkuste se vžít do role studenta, který u naprosto zfušovaného testu musí po nevyšešení prvních třech úloh, které patřily mezi ty obtížnější, značně znervóznět. Někteří skutečně mohou znervóznět tak, že se to podepíše na konečném výsledku testu do té míry, že nezmaturují. A nyní se ptám: Co když by tito maturanti při dobře didakticky postaveném testu neměli problém zmaturovat? Prostě je to celé průšvih a dodatečná úprava hodnocení testu je směšná a celé testování diletantské.

Anonymní řekl(a)...
14. května 2012 v 19:49  

Celá koncepce dvoustupňové maturity je od počátku nesmysl. Student s jedničkami nemůže přece propadnout u maturity! Co si bude myslet o naší společnosti, když toto dopustí?

poste.restante řekl(a)...
15. května 2012 v 1:24  

Koncepce dvoustupňové maturity je opravdu nesmysl.
Ale asi jediný možný.
Nemůžeme zbavit nároku na "maturitu" všechny profese, kterým bez odpovídajícího "glejtu" neuznají v zahraničí kvalifikaci.

Ale můžeme říci, že pouze vyšší úroveň je podmínkou pro vstup na vysokou školu.
Názvy úrovní nejsou důležité. Podstatný je obsah a "výška laťky".
A tu musíme nastavit tak, aby "maturitu neměla každá židle".

Maturita musí zůstat státem garantovanou zkouškou.

Pytlik Blaha řekl(a)...
15. května 2012 v 8:58  

Ale asi jediný možný.

To se, pane Poste.restante, hrubě pletete.
Ještě je možný model třístupňové maturity.

krtek řekl(a)...
15. května 2012 v 12:09  

Proč student s jedničkami nemůže propadnout u maturity? To stanovuje nějaký předpis? Maturita je zkouška a student dostane takovou známku, jaké prokáže kompetence...
Ad Bláha:
Myslíte malá maturita v 5. třídě, větší v 9. třídě a plná po střední škole;-)

Pytlik Blaha řekl(a)...
17. května 2012 v 12:35  

Myslíte malá maturita v 5. třídě ...

Nakonec proč ne? Když mohou mít deváté třídy tabla a závěrečné plesy?
Ale já myslel spíš maturity pro gymnázia a licea, pak pro střední odborné školy a pak učiliště a školy všelijak integrované. Ještě mne napadla čtvrtá úroveň pro speciální střední školy. Ale když se teď budou rušit speciální školy základní, tak ty střední už asi ani nevzniknou.
Což o to, ale tuhle jsem se zabýval problémem obsahu maturitní zkoušky profilové ve vzdělávací oblasti ict. Obecně mohou totiž třeba na gymnáziu existovat až čtyři úrovně zkompetentnění žáků podle toho jestli vůbec a v kterém ročníku navštěvovali volitelné semináře.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.