Na aféru s přehnaně náročnou těžší verzí písemné maturity z matematiky, kterou bezchybně zvládli jen čtyři studenti ze 1700, se dá dívat různě. První pohled vidí vinu instituce neschopných (CERMAT) odborníků, kteří neumějí sestavit slušný test, plýtvají státními penězi a zasloužili by vyhazov. Druhý pohled zaměřuje rozčilené kantory a žáky, kterým nejde o smysl a obsah zkoušky - tedy o matematiku a její důležitost pro život - nýbrž o chybějící kredity, otevírající cestu vzhůru společenským žebříčkem. Jak příkladně shrnul ředitel gymnázia PORG Václav Klaus ml.: "Někteří už jsou přijati na školy v Anglii a potřebují z matematiky jedničku, teď budou mít problém."
Z článku Petra Fischera v ČeskáTelevize.cz vybíráme:
Pokud maturitní písemka z matematiky má mít do budoucna smysl, kromě zisku formální výhody v podobě dobré známky, postupu do vyšších pater vzdělávacího systému a potvrzení kvality školy, musí být sestavována s vědomím, že jde o zkoušku určitého způsobu myšlení (a formalizace), nikoli o přezkušování mechanické aplikace vzorců a pouček. To ale půjde těžko, když se i ti, kteří matematickému myšlení mají učit, otřásají hrůzou, objeví-li se v testu neobvyklost a odchylka. Nemluvě už o tom, že do širších, filozofických souvislostí matematiky, propojujících ji se životem, se na střední škole nepouští už nikdo, protože na takové "hlouposti" pro příval počítání není čas. A tak studenti promrskávají integrály a derivace, aniž by tušili, k čemu jsou dobré a co podobné drolení a shromažďování bodů křivky říká o lidském světě, prostoru a času, nebo proč, jak a čím eukleidovská geometrie mohla ovlivňovat běh politiky a proč už takové analogie v dnešním světě "jiné geometrie" tak úplně nefungují.
Nápadité, "neškolské" úlohy nejen v maturitní písemce jsou prvním krokem k matematice přitažlivější, užitečnější, životnější. Hlavní je ale oživení a sycení touhy myslet, bez níž se i ta nejzábavnější matematika mění v nudu. Když se ale i sami matikáři bojí myslet, těžko to mohou učit ostatní.
Přečtěte si: Maturita bez touhy po myšlení
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
DISKUSE
Témata článků
1:1
(22)
analýza
(25)
anketa
(101)
Aplikace
(109)
audio
(148)
Bezplatně
(102)
BYOD
(34)
causy
(1049)
CERMAT
(578)
CLIL
(18)
cloud
(22)
Česko mluví o vzdělávání
(58)
ČŠI
(699)
čtenářství
(31)
dětské skupiny
(52)
digitální vzdělávání
(44)
diskuse
(65)
dokument
(1094)
domácí výuka
(28)
dotační program
(21)
DUM
(205)
DVPP
(59)
DZS
(39)
e-knihy
(323)
e-learning
(31)
EDUin
(852)
ESF
(807)
eTwinning
(32)
EU peníze školám
(257)
evaluace
(13)
FAQ
(87)
fejeton
(3)
festival
(22)
financování
(310)
glosa
(13)
gramotnosti
(48)
hodnocení
(108)
hodnocení aplikací
(41)
ICT
(1907)
infografika
(40)
informatické myšlení
(35)
informatika
(60)
inkluze
(1194)
inovace
(30)
internetová bezpečnost
(57)
interview
(173)
IWB
(32)
Jak na DUM
(16)
Jazyky pro děti
(1)
kariérní řád
(178)
kniha
(1180)
knihy
(1253)
komentář
(227)
konektivismus
(13)
konference
(197)
konkursy
(7)
konstruktivismus
(19)
kulatý stůl
(55)
kurikulum
(28)
licence
(7)
matematika
(298)
metodika
(39)
migrace
(87)
ministryně školství
(222)
mládež
(2)
MOOC
(35)
MPSV
(61)
MŠMT
(4611)
myšlenkové mapy
(10)
NAEP
(14)
Národní rada pro vzdělávání
(16)
neformální vzdělávání
(15)
nezaměstnanost
(26)
NIDM
(58)
NIDV
(228)
nová maturita
(1305)
novela
(69)
NÚOV
(55)
NÚV
(321)
odbory
(45)
odkazy
(271)
OECD
(114)
OER
(25)
ombudsman
(40)
online
(174)
OP VK
(24)
OP VVV
(67)
open source
(23)
Ostatní
(6)
otevřený dopis
(42)
pedagogicko-psychologické poradny
(41)
Pedagogika
(1364)
petice
(19)
PIAAC
(8)
PIRLS
(13)
PISA
(119)
polemika
(1885)
pozvánky
(1810)
PR článek
(1612)
práce s talenty
(37)
praktické školy
(25)
právní poradna
(339)
prezentace
(66)
profese učitele
(50)
prognózy
(16)
program
(64)
projekt
(506)
projekty
(231)
průzkum
(53)
Přečtěte si
(2698)
přednáška
(27)
předškolní ročník
(75)
předškolní vzdělávání
(103)
Přijímačky
(216)
PSP
(80)
recenze
(30)
redakce
(16)
regionální školství
(94)
RVP
(627)
satira
(44)
SCIO
(317)
sexuální výchova
(21)
SKAV
(148)
sociální sítě
(110)
soukromé školy
(165)
soutěž
(498)
standard
(127)
statistika
(100)
Strategie 2020
(46)
stravování
(50)
střední školy
(369)
studie
(33)
Škola21
(3)
školství
(2922)
tablety
(113)
TALIS
(19)
TEDx
(10)
testování
(568)
TIMSS
(39)
tipy
(16)
tisková zpráva
(2808)
top
(122)
trh práce
(156)
učebnice
(39)
Učitelský spomocník
(169)
ÚIV
(3)
UJAK
(25)
video
(685)
Volby 2013
(40)
VÚP
(53)
vyhláška
(41)
výzkum
(283)
vzdělávací politika
(551)
vzdělávací technologie
(61)
vzdělávání
(184)
zákon o pedagogických pracovnících
(64)
Zprávy
(4268)
Knihkupectví
Využijte nabídku pro školy a učitele od Albatrosmedia.cz!
Slevy a akce na knihy přímo od nakladatele. Kompletní nabídka více než 7000 titulů z produkce Albatros Media. Vše skladem, rychlé dodávky zboží.
Nejčtenější články
Články dle data
Učitelské listy
Nabídka práce
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
23 komentářů:
Strach z myšlení má především autor textu. Kromě poklonkování pánům Klausům by bylo dobré se zamyslet alespoň nad tím, jaký by vlasntě měla mít státní maturita smysl, jaký by měla mít smysl maturita profilová, co vlastně má prověřovat a jak to optimálně zjistit. Mimo jiné by bylo dobré také zapřemýšlet nad tím, zda maturita je o myšení nebo o dostizích. Dalo by se rozebírat mnohé, ale jaký to má smysl bez myšlení? Jako první krok doporučuji vzít si hodinky, tužku, papír a v příslušném limitu si daný test spočítat. Pak možná bude mít autor alespoň základní představu o čem měl psát a čeho si při své rychlosti psaní nestačil všimnout. Zatím je text jen další v řadě nekompetentních bláboů.
Kdo ví, jaký je styl výuky na základních školách, toho problémy středoškoláků s nepřipraveností myslet moc nepřekvapí.
Kdyby byl barometr, který by měřil, na co žáci ZŠ během dopoledne v lavicích myslí, rozhodně by se u většiny z nich problémy učiva objevovaly minimálně.
Jako mnozí jiné ani pan Fischer píše o něčem, čemu nerozumí.
Jistě není pochyb, že by matematika měla být přitažlivější, užitečnější, životnější.
Bohužel nápadité, "neškolské" v maturitní písemce nemají v maturitním testu s časovým omezení, co pohledávat. A už vůbec nemohou být prvním krokem.
Můžeme dělat olympiády, pythágoriády, Klokany, ale naprosto klíčová zásada, kterou cermat i mšmt soustavně porušují je: v high-stake testech mohu testovat jen to, co se žáci prokazatelně učili.
high-stake testech mohu testovat jen to, co se žáci prokazatelně učili
Soudě podle reakcí žáků při hodině, se ve škole probírá sčítání čísel do 100 na kalkulačce, maximálně trocha geometrie, a možná zlomky.
Lepší formulace by byla high-stake testech mohu testovat jen to, co je prokazatelně v katalogu požadavků
:)
Charlie řekl(a)...
v high-stake testech mohu testovat jen to, co je prokazatelně v katalogu požadavků
Možné ne všichni si všimli vašeho smajlíku dole. Takže ne, ne, v žádném případě.
Žák není zodpovědný za to, co ho ve škole učili. Za to je zodpovědná škola a potažmo stát. A když stát neumí zajistit, že každý žák se učí třeba logaritmy, není možné logaritmy zařadit do testu, na kterém je závislý další osud žáka (high-stake).
Přesně to ovšem někteří žáci zažili loni s testem z češtiny, s písemnou prací s češtiny (u obojího se dokonce učitelé divili, co že je obsahem) a letos z vyšší matematikou. Ale jak k tomu ti žáci přijdou?
Úkol státu nekončí tím, že to napíše do katalogu. Ale tím, že zajistí, že se to OPRAVDu učí.
Šteffl:
Úkol státu nekončí tím, že to napíše do katalogu. Ale tím, že zajistí, že se to OPRAVDu učí.
Takže jste pro plošné testování?
"Žák není zodpovědný za to, co ho ve škole učili. Za to je zodpovědná škola a potažmo stát. A když stát neumí zajistit, že každý žák se učí třeba logaritmy, není možné logaritmy zařadit do testu, na kterém je závislý další osud žáka (high-stake)."
O. Šteffl
"Za to, jaká je třída, zodpovídá třídní, za to, jaký je třídní, nezodpovídá ředitel."
Jára Cimrman
Pokud žák výuku sabotuje, ale tak, že "projde", pak má mít úlevu u maturity? Letos se mi v době probírání logaritmu vystřídala v nemocech celá třída a prokazatelně většina logaritmům nerozumí. Co mám teď dělat:
a) ohodnotit celkovou známkou adekvátně znalosti studentů,
b) procvičovat logaritmy, dokud jim neporozumí, i za cenu zanedbání jiné látky,
c) nic neřešit?
Můj předřečník to tu také píše - jak stát zajistí, že se opravdu na všech školách a všichni žáci vše naučí?
Zodpovědnost je i na žákovi - a pokud mu stačí poloviční znalosti, pak mu musí stačit i poloviční výsledky!
"Takže jste pro plošné testování?"
Nejsem. Podepište se, když se na něco ptáte.
Krtek 14:27
jak stát zajistí, že se opravdu na všech školách a všichni žáci vše
naučí?
Já se vyjadřuji pokud možno přesně. Napsal jsem OPRAVDu učí, ne naučí.
Každý žák musí mít příležitost se to naučit, že ji nevyužije je jistě i jeho věc.
Stát ovšem v tomto případě nejen, že tu příležitost pro každého nezajistil, ale tváří se, že to ani není jeho problém. A někteří mu k tomu dokonce vědomě či nevědomě přizvukují. Zhruba ve stylu, nejprve s tím maturanty skřípneme, oni už se to nějak naučí.
Pak ovšem je nutné si položit otázku, jak zajistit vypovídací hodnutu a především kvalitu MZ?
Jestliže škola bude zkoušet je to, co se žáci učili a jiná totéž, jen o polovinu menším "objemu" učiva, jak je porovnat?
Jsem pro plošné testování, je mi vadí stav jeho realizace.
Někteří už jsou přijati na školy v Anglii a potřebují z matematiky jedničku
Tomu nerozumím. V Anglii snad ani nemohou být tak hloupatí, aby si na školy někoho z Česka přijímali podmíněně.
A pokud někteří porgští potřebovali jenom tu jedničku, neměli machrovat na vyšší úrovni nebo se měli přestěhovat z Kojčic u Pejřimova. Tam se zásadně dostává dvojka.
Šteffl 14:27
Plošné testování je nezbytné pro zajištění celostátně požadované úrovně kvality. Je-li úroveň testů mělká, jsou mělké i znalosti aplikantů. Jsou-li testy náročné, aplikanti jsou mnohem pripravenější.
Že to všechno musí mít oporu v učebních osnovách je nabíledni.
Nechápu, že to pan Šteffl, který si z testování udělal živnost, netuší.
Pro O. Šteffla:
Omlouvám se za nedorozumění, máte pravdu, napsal jste učí. Doufám, že jste i myslel: "mají v ŠVP", protože pokud neučí a mají v ŠVP, které by mělo být dostupné rodičům, studentům, radě školy, pak je to problém žáka kontrolovaný a vymahatelný inspekcí a zřizovatelem.
Se státní maturitou uvidíme ještě za dva roky - příští rok je poprvé cizí jazyk povinný a přicházejí první slabší ročníky. "Hyn sa hukáže!"
Blaha:
V Anglii přijímají uchazeče již v zimě. Přitom jim současně sdělí minimální požadavky na maturitní výsledky, například min. jedna jednička (A) a dvě dvojky (B).
Pokud to aplikant nesplní, přijetí ke studiu je neplatné.
Tak on, pane Protivo, ten náš maturitní kvas zasáhl už i Anglii. Tím jsme ovšem dosáhli mezinárodního uznání, zejména pak na Litoměřicku.
A ty naše vš se pořád rozhoupat nemohou. To jsou holt ty jejich akademické svobody.
Pan Šteffl by uznával plošné testování, jen kdyby ho dělala jeho firma.
"Kdo ví, jaký je styl výuky na základních školách, toho problémy středoškoláků s nepřipraveností myslet moc nepřekvapí.
Kdyby byl barometr, který by měřil, na co žáci ZŠ během dopoledne v lavicích myslí, rozhodně by se u většiny z nich problémy učiva objevovaly minimálně."
Co to melete. Úroveň práce s dětmi a jejich zapojení do výuky na ZŠ je oproti zapojení žáků do výuky na SŠ ještě až moc dobrá. Vždyť na gymnáziích se děcka jen šrotí proboha. A šroti jsou na tom furt na gymplu oproti myslícím tvorům ve výhodě.
Pro O. Šteffla:
Doufám, že jste i myslel: "mají v ŠVP".
Ne, myslel jsem učí. Žáka nezajímá, co má škola v ŠVP, když neuspěl u maturity. Je snad povinností žáka přečíst si katalog, a doučit co ve škole neprobrali?
Anonymní řekl(a)...
17. května 2012 15:59
Podepište se, pak je možné se bavit!
Protiva
Plošné testování je nezbytné pro zajištění celostátně požadované úrovně kvality.
Vážně? Jak? Jak ověřovací testy zajistí kvalitu výuky?
Myslíte třeba tak, jako je tomu nyní u státní maturity? Osobně namám pocit, že by garantovala cokoliv. Tedy kromě skutečnosti, že CERMAT může rozhodnout, kolik (procent) studentů neuspěje.
Ale dejme tomu, že po 5 letech pokusů se podaří plošné testování usadit do funkční a smysluplné podoby. Jak to pomůže žákům?
Nebylo by smysluplnější zavést jednotné přijímací zkoušky?
Plošné testování je nezbytné pro zajištění celostátně požadované úrovně kvality.
S tím nesouhlasím. Na testech musí být zainteresován i žák. Pokud žákovi o nic nejde, tak je výsledek testování nabíledni. Vidím jedinou možnou cestu - redukce středního školství a testy použít jako výchozí materiál pro přijímací zkoušky. Jinak jsou to vyhozené peníze daňových poplatníků. Ignorant
Plošné testování je nezbytné pro zajištění celostátně požadované úrovně kvality.
Já s tím mám dva problémy.
1. Je nezbytné celostátně požadované úrovně kvality?
2. Kdo dnes stanoví požadovanou úrovně kvality?
První by mohlo a mělo být otázkou vážné diskuse. Pokud je však
na druhé odpověď Ing. Pavel Zelený. Musím na první odpovědět - rozhodně ne.
Otázka dne stojí:
Jak donutit/přimět žáky už od nejnižších ročníků, aby se aspoň trochu učili - ve škole brali výuku aspoň s minimálním respektem, doma na učení koukli, měli snahu... potažmo i jejich rodiče, protože ti jsou jejich hybateli, do značné míry.
Vidím 2 hlavní řešení, mimo další:
1. zpřísnit přijímání na SŠ (redukce studijních míst, některých oborů atd.), jednotné a dostatečně náročné přijímačky
2. zpřísnit formy hodnocení práce žáků - přestat dávat za každé přihlášení se žáka a jednu správnou odpověď jedničky na vysvědčení, rozšířit průběžné testování, včetně plošného - jinak se budou stále některé školy skrývat za bukem.
Kdo nesouhlasí, ať přijde na některou základku. Před pololetím a teď před koncem roku zvoní telefony ve sborovně jeden za druhým a páni rodičové mají najednou velký zájem, na jakou známku to u jejich synka/dcerky vypadá, co by se s tím dalo ještě dělat, v čem má přidat, zda bude ještě vyzkoušen... Zkrátka rodiče (jejich naprostá většina) se probudí z letargie vůči škole, když jde o známky nebo body v testech. Bohužel, nemusí se nám to líbit, ale funguje to tak.
Okomentovat