Jednou věcí si, jak nový ministr školství, tak šéf společnosti Cermat, odpovědný za státní maturity, mohou být jisti: po letošním fiasku s maturitou z matematiky si napřesrok vybere obtížnější formu této plošné zkoušky dospělosti z dotyčného předmětu jen matematický génius nebo sebevrah. A to může Cermat „harmonizovat“ výsledky matematických písemek třeba desetkrát.
Z článku Lídy Rakušanové v Rozhlas.cz vybíráme:
Paradoxní přitom je, že zatímco se ministerstvo školství ruku v ruce s Cermatem postaralo dosti drastickým způsobem o to, aby chuť maturovat z obtížnější verze matiky napříště přešla i ty středoškoláky, kterým matematiku neznechutila škola, snaží se občanská iniciativa zdejších podnikatelů děti k matematice zase vrátit. A jdou na to nejspíš tím jediným správným způsobem: v projektu „matematika s chutí“ nabízejí totiž odpovídající vzdělání učitelům třetích až pátých tříd. Ti byli doposud většinou zvyklí chrlit na žáky definice a vzorečky a vyžadovat, aby podle nich řešili abstraktní příklady.
Přitom se i výuka matematiky dá dělat jinak: tak, aby děti pochopily, k čemu jim to všechno v praktickém životě bude. Na konkrétních situacích postavené úlohy rozvíjejí logické myšlení zrovna tak, ale mají jednu velkou přednost: děti se přitom nenudí a je šance, že si to hravě zapamatují. V každém případě to vypadá na slibnou cestu, jak čelit faktu, že se úroveň znalostí z matematiky u zdejších školáků stále zhoršuje. Podle mezinárodních srovnávacích testů postrádá tady vědomosti z matematiky, nezbytné k řešení běžných životních situací, už každý čtvrtý.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
1 komentářů:
Paní Rakušanová se poněkud mýlí. Je totiž naivní se domnívat, že děti musí vždy pochopit, na co jim získané znalosti v životě budou. Někdy to totiž nechápe ani dospělý člověk mnoho let po škole a někdy to nepochopí ani do smrti.
Samozřejmě je správné žáčky nenudit, ale konkrétně matematika není předmět, který se dá „hravě zapamatovat“, jak se paní Rakušanová mylně domnívá. Matematice se dle definice mých někdejších (a skvělých) učitelů mechanicky a ani nějak zvlášť radostně naučit nedá – aby jí člověk rozuměl, musí nejprve spočítat kvanta příkladů, a to zejména doma a za jisté kontroly rodičů. Je nezbytné vložit práci.
Typické pro dnešní stav vzdělanosti děcek je, že nejlepších mezinárodních výsledků v matematice dosahovali čeští žáčci právě v době, když ji vyučovali přísní sebevědomí učitelé za podpory rodičů (byť i neochotné, ale podpory). Obojího ale ubylo – z rodičů se stali obhájci lidského práva na blbost a flákárnu a znechucení, kdysi přísní, kantoři se stáhli do svých ulit…
Okomentovat