EDUin publikoval komentář, který v Lidových novinách vyšel pod titulkem Rozpaky z testování. Vysvětluje, v čem jsou rozdíly mezi jednotlivými typy testů, jež se používají v našich školách, a obhajuje skupinu rodičů odmítající nechat své děti podrobit plošným testům v páté a deváté třídě.
Z článku Tomáše Feřtka v EDUin.cz/Lidové noviny vybíráme:
Že jsou obavy z plošných testů namístě, ukazují i zahraniční zkušenosti. V cizině byly velmi populární zhruba před deseti lety a veřejnost si od nich slibovala, že slabší školy a děti to přiměje, aby se zlepšovaly. Jenže postupně se ukázalo, že testy, které zpočátku vypovídaly o celkové úrovni vzdělávání, po pár letech přestaly fungovat. V testových úlohách se děti zlepšovaly, ale pokud se kvalita škol měřila jiným způsobem, ukázala se spíš stagnace nebo pokles. Důvod byl právě v onom zaměření na testovatelné učivo.
Navíc se zjistilo, že učitelé usilují o co nejlepší skóre i v případě, že jim za horší výsledek nehrozil žádný postih. Měli tendenci slabší děti, které by jim „kazily průměr“, k testování nepustit, případně slabé děti raději rovnou „vymístit“ do jiné školy. Ve výsledku tak testování ke zlepšení kvality vzdělávání nepomohlo, naopak jen zvýšilo tendenci k dělení dětí na chytřejší a hloupější a vzniku „zbytkových“ škol pro ty druhé.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
28 komentářů:
Ano.
Chtěla bych jen upřesnit, že podepsaných ředitelů zš je téměř 60.
Hana Chalušová
ano
Ne! Alespoň ne všichni. A to vím zcela jistě.
Prokrindapána, co to je? Todleto?
Takové protimluvy!
"Bojící se rodiče" a "testování pravdy". Cha!
Rodiče se nebojí nikdy a pravda se netestuje právě.
Jediné co rodičům vadí, a to tak, že je to až štve, je fakt, že hodnocení výkonu svých robátek nemohou nikterak ovlivnit.
Takhle si na zpupného učitýlka hezky přes ředitele nebo inspektora došlápli a jednuška se zaskvěla jako vymalovaná. Nejhůře pak dvojka, byl-li někdo až z Kojčic.
Testy budou vždycky jen tak špatné, jak špatné jsou standardy a RVP, kde nejsou definovány cíle a výstupy. Tedy kromě akademických neuchopitelných frází. Zároveň není moc férové kritizovat něco, co se ještě nestalo a hlavně něco, co se bude další dva roky ladit.
Mimochodem ti "orientovaní" rodiče - signatáři sami tvrdí, že nemají dostatek informací. Tak jak?
Zároveň není moc férové kritizovat něco, co se ještě nestalo a hlavně něco, co se bude další dva roky ladit.
Promiňte, ale to není zrovna logická argumentace. Zkusím to demonstrovat na záměrně hodně přehnaném příkladu, aby absurdnost vyvstala zřetelně.
Pokud přijmu logiku, že nelze kritizovat záměr, který ještě nebyl realizován, pak plány nacistů na řešení židovské otázky a vyklizní evropského lebensraumu, včetně vystěhování Čechů za Ural, bychom nejdřív měli také vyzkoušet a až pak kritizovat.
Opakuji neustále, že nejsem proti testům jako nástroji zjišťování informací. Ale jsem silně proti tomu, jak jsou organizovány nyní a obávám se zneužívání jejich výsledků.
Prozatím bych na základě současných testů považoval nějaké vyhodnocování za hodně odvážný podnik.
Takže uvidíme.
Nejsem právě zastáncem plošného testování, na jeho vypovídací hodnotu mám svůj názor a více méně ho považuji za zbytečně vyhozené peníze, zvláště probíhá-li v tomto termínu. Ale z některých hysterických prohlášení jsem nabyl dojmu, že se ho nejvíc bojí rodiče a někteří učitelé. Asi vědí proč. Žákům je to, více méně, putna.
Máme ve škole první výsledky a musím potvrdit sliby ČŠI, že žebříčky jsou takřka nemožné. Myslím, že by bylo velmi čestné, aby se všichni, kteří je kritizují, seznámili s podobou těch výstupů, protože neustále opakovat ty obavy o zneužití v této situaci začíná být mírně legrační.
to poste.restante:
Pardon, ale ten váš analogický příklad je spíš velmi anální. Neříkal jste, že učíte matematiku?
Holocaust je odporný snad i bez pilotáže a mně se z této argumentace trochu zvedá kufr. Tohle snad nemáme zapotřebí - za každou cenu něco napsat.
Psal jsem, že je to hodně přehnaný příklad. Ale šlo mi o "důkaz sporem", nikoliv o analogii.
Chtěl jsem názorně demonstrovat, že záměr, který považujeme za špatný, lze kritizovat i PŘEDEM a není nutné čekat až na ověření. V rychlosti mne nenapadl ukázkový příklad, který by byl méně kontroverzní.
Nejsem matikář, učím informatiku a odborné předměty. Matematiku mám jen hodně rád a byl (a vlastně pořád je) to můj pracovní nástroj.
Právě neznalost formální logiky pak často vede ke špatné konstrukci argumentace.
ty obavy o zneužití v této situaci začíná být mírně legračn
Vy znáte výstupy z testů na straně ŠI. Nebuďte bláhový.
Vážené kolegyně a kolegové, volím toto oslovení, aby se nikomu nezvedal z mých argumentů kufr. Dospěl jsem k názoru, že technická stránka testování je proto plná ale, abychom se vůbec neměli čas zabývat kvalitou testu samotného. Ještě jsme neudělali všechny pro učitele tajné testy, takže jen z nakukování přes ramena žáků víme, že v testech z češtiny je trochu divoká terminologie, která může mnohým výborným žákům dělat potíže, protože nejsou zvyklí jen okecávat, ale přesně se vyjadřovat. Věřím, že poté, co skončí technická zkouška, se budeme všichni věnovat kvalitě testů samotných. Z mého prvního soukromého srovnání vychází, že někteří žáci z výbornými výsledky v testech Scio a olympiádách, dosahují řádově horších výsledků v testech státních. Proč? Že by jim státní testy znemožňovaly tvořivě myslet a šlo z velké části jen o kontrolu nabiflovaných znalostí? Pro všechny nekritické obhájce státního testování upozorňuji, že jsem pokládal otázky, na které sám hledám odpověď. Myslím si že testovat musíme, ale jen proto, abychom zjistili, co jsme svou činností změnili a jestli naše znaha vede k vytýčenému cíli. Mám pocit, že v našem školství směřuje každý učitel jen k tomu svému cíli, protože na společném jsme se ještě ani nepokusili dohodnout. Nějaké návrhy bych měl. Jirka
Já mám taky návrh. Připravím pololetní písemku z matiky 5. tř.(vlastně jí už několik let mám, učitelé 5. tříd si jí stáhnou, zadají, opraví dle mých pokynů, pošlou mi výsledky, já sestavím úspěšnost, pošlu jim jí.
Jo - a nechci ani korunu - berete to?
Po prohlédnutí testu z anglického jazyka pro 9. třídu má důvěra v testování klesla na nulu. Otázky jsou jak vybrané z nějakého kvízu z bulvárního tisku a s očekávanými výstupy RVP moc nesouvisí. Nevím, kdo test připravoval, ale dát do testu, který má ověřovat základní znalost jazyka např. větu: Kdybych byl bohatý, cestoval bych po celém světě.... To je špek, který často neovládají studovaní lidé. Pohrávat si s tím, kde užiju tell a kde say, to mě také opravdu vypoví o znalostech mnoho. Samotný poslech je tak rychle namluven, že se v něm asi ztratí i rodilý mluvčí. Nebo třeba vybrat spojení, které se neužívá: miss the family, miss the way, miss the ball, miss the bus ... když to dám do vyhledávače, tak význam najdu ke všemu. A tak bych mohl pokračovat dál.
a nechci ani korunu
Tak s takovoudle ty fondy nevyčerpáme, prostěěěě.
Víte, že testy z angličtiny dělal British Council?
To je možné. Ale nevím, jestli dostal k nahlédnutí RVP a očekávané výstupy v něm.
Nedělám to běžně, ale opravdu bych si ráda přečetla odpověď na svou otázku, položenou pod jiným článkem, proto ji sem kopíruji: "Prosím, může mi někdo sdělit, jakou přidanou hodnotu přinese test žákovi, jehož hodnocení na vysvědčení zní (zkráceno!): při numerickém počítání jsi velmi rychlý, což však často bývá na úkor soustředění, a tudíž správnosti. Přiměješ-li se k zpětné kontrole, jsi většinou schopen svou chybu odhalit a opravit. Škoda, že se Ti do zpětné kontroly často nechce. Slovní úlohy řešíš zbrkle, Tvůj postup bývá, zvláště u složitějších úloh, zkratkovitý, nedostatečně promyšlený, tudíž nesprávný. Měl bys více času věnovat rozboru úlohy a přehlednému zápisu známých skutečností. Pak Ti lépe vyplynou vzájemné vztahy a z nich i způsob řešení. V geometrii volíš často nestandardní postupoy řešení, většinou jsou správné, občas se stane, že opomeneš některou z podmínek, ale nestává se to často. Máš výbornou prostorovou představivost."
V jiné diskusi sděluje otec, že dostal graf své dcery, tam že vidí: jak ona na tom je ve třídě, škole a vzhledem k celku. Prý aspoň ví, jak na tom jeho dcera je. Jako rodiči mi slovní hodnocení úplně stačí, je zcela konkrétní.
Také bych ráda slyšela odpověď na otázku
obyčejná učitelka řekl(a)...
Nedělám to běžně, ale opravdu bych si ráda přečetla odpověď na svou otázku, položenou pod jiným článkem, proto ji sem kopíruji: "Prosím, může mi někdo sdělit, jakou přidanou hodnotu přinese test žákovi, jehož hodnocení na vysvědčení zní (zkráceno!):
Pokusímse odpovědět na to, co dle mého názoru chtěl "básník říci" tím slovním ohodnocením jistého žáka XY.
Siceopravdu nevím, co myslí kolegyně tím: "Jakou přidanou hodnotu", protože ta by se projevila až po opakovaném testování, třeba v příštím školním roce, ale přes to já osobně to překládám takto:
1) Jedná se o cekem dobrého žáka, který sice ovládá počítání zpaměti, ale dělá v něm chyby a to díky svojí zbrklosti.
Rodiče pozor, trenujte s ním více soustředění na danou věc.
2) Žák je příliš sebevědomý, věří si, že počítá dobře a rychle a tudíž si výsledky i přes dostatek času nezkontroluje.
Rodiče, učte ho heslu: "důvěřuj si, ale prověřuj si to co napíšeš :-)
3) Žákova zbrklost se projevuje především při řešení slovních úloh, kdy skáče "hop sem, hop tam" aniž by si dopředu pořádně rozmyslel postup a stanovil odpovídající algoritmus.
Rodiče trénujte s ním slovní úlohy nejdřív s neomezeným časovým limitem, postupně ho dostávejte do situace, kdy má omezen časový limit a snažte se mu vysvětlit, že někdy méně je více. On totiž ve snaze všechno rychle pokud možno hned vyřešit skáče z kroku na krok a nakonec nic nevypočítá.
4) Žák při svém řešení nedodržuje jakýsi formální zápis, úlohy řeší díky své zbrklosti částečně zpaměti a jen si značí nějaké mezivýsledky, v nichž se následně nevyzná a do slovní úlohy se zamotává.
Rodiče, nťte ho ať píše pořádně, při řešení dodržuje matematické konvence, zapisuje řešeníchronologicky a v postupu nevynechává žádné kroky, to ať dělá při řešení třeba před tabulí, když chce udělat dojem na spolužačky, nebo na pěknou paní obyčejnou učitelku :-)
5) Žák je zřejmě nadaný prostorovou představivostí, jak je konečně v hodnocení napsáno => i nestandardní řešení úloh, umí si je představit, proto tak troch opomíná na nějaké "naučené" konstrukce. Vynechává podmínky, on prostě "vidí" správné řešení.
Rodiče, co teď s tím, popravdě nevím??
Po bod 4) včetně sedělo to hodnocení na mě,co-by žáčka ZŠ z let 1962-1971, prostorovou představivotí moc neoplývám, i když jsem původem strojař a na VUT v Brně jsem prošel deskriptivní geometrií jen díky svým znalostem analytické geometrie - tedy počítání.
Závěr:
Přesně asi tuším, co kolegyně chtěly tímto okopírovaným hodnocením, zřejmě s testování 5., 9. říci :-)
Faktem je, že ani testy (po obsahové stránce), ani ta hodnocení nelze dosud brát vážně, protože jejich tvůrci je nemají dostatečně odladěné, na kolik procent, to ví asi jen oni sami, ale pokud vím na Informačních panelech o tom mluvil jak Melichárek, tak zejména pan Suchomel.
Smyslem celého toho "humbuku" - GZ testování je odzkoušet logistiku, vč. sofware a hardware a odhalit chyby (tečka). :-)
To si myslím se jim daří - přišli na chybu v programu - viz pondělí až středa, kdy se aplikace "sekala", atd.
Co z toho dál vyplyne?
Neví nikdo, jen možná Bůh! A ten nám to neřekne :-)
Je ale pořád třeba vidět a odlišovat tzv. "Plošné testování" - pozůstatek Dobešovin a programového prohlášení vlády, tedy politika, politika a zase politika.
A vlastní NIQES - projekt z ESF, což je záležitostí ČŠI, která si to tvoří hlavně pro sebe a svoji činnost a údajně i jako pomoc pro školy, aby nemuseli kupovat testy od komerčních firem. Tam já osobně vidím jakýsi hlavní smysl, pokud se jim to povede uskutečnit do toho 2014, jak slibují.
Tak dámy (ne)obyčejná paní kolegyně a hano-magdaléno, doufám, že jsem Vás svým výkladem alespoň trochu v sobotu po ránu uspokojil :-) a pokud néé, tak se obraťte jinam :-)
Petr
PS.
s panem Petrem Suchomelem nemám nic společného, ani s tvorbou a propagací testů :-)
Pane Petře, moc jste mě potěšil, neboť toto hodnocení není výstupem testů (kéž by bylo), nýbrž zkráceným opisem mého hodnocení žáka na výročním vysvědčení. Děkuji Vám za rozbor, ujistil jste mě, že má smysl takto hodnotit.
Už jenom doplňující poznámku - nemůže to být výstup testu, protože test neodhalí, zda špatný výsledek slovní úlohy je způsoben numerickou neschopností, nepozorností nebo chybou v úsudku či neznalostí souvislostí mezi veličinami. Proto považuji plošné testování za zbytečné.
P.S. Známka na vysvědčení to také žákovi ani rodiči nesdělí.
obyčejná učitelka:
Možná by se mohla zmenit pravidla v hokeji nebo fotbalu. Nevyhraje ten, kdo dal více gólů, ale ten, kdo hrál lépe. Gól může být taky náhoda a z výsledku se nepozná, kdo hrál lépe...
Doufám, že po školství se reformátoři pustí do sportu, ať si užijí i ostatní.
Nechci brát paní obyčejné učitelce po ránu náladu, ale souhlasím s předřečníkem. Slovní hodnocení - snad v nejnižších ročnících, aby se děti nedemotivovaly v případných neúspěších a proto, že v nejnižších letech školní docházky snad ještě i někteří rodiče se školou spolupracují a pomohou řešit problém s učením.
Zůstane-li se u okecávacího hodnocení i déle, pak se dočkáme toho, že se brzy zruší ekonomie, statistika a veškeré obory, kde se mluví čísly. Možná pak zrušíme i peníze - nač vyjadřovat přesnou hodnotu, když to jde vyjádřit slovně. A přejdeme na směnný obchod.
Nebuďte na kolegyňku (ne)obyčejnou úču protivní :-)
Ona to myslí dobře s tím slovním hodnocením. Viděl jsem onehdy na jednom soukromém gymnáziu hned dvě vysvědčení jak o pololetí, tak na konci roku. Oficiální (se známkami) a jejich vlastní (se slovním hodnocením). Nemyslím si, že je to špatné, ba naopak.
Petr
PS.
A už dost, raději místo keců na čs. škole jdu dělat na zahradu něco užitečnějšího.
jdu dělat na zahradu něco užitečnějšího
Před chvílí jsem se ze zahrady vrátil, takže bych tu mohl pro změnu lehce pokecat. Bohužel, lépe bohudík, mne ale nic vtipného nenapadá.
Snad jen drobná výzva:
zrušme zkoušení, testy a veškerá hodnocení. At si to každé dítko probere samo sebou.
Stačí mu dát osvědčení:
tolik a tolik let chodil do naší školy. Ale houbelec ...
Tolik a tolik let byl žákem naší školy.
Okomentovat