Rozhovor z Respektu, v němž „vzdělávací podnikatel“ Ondřej Šteffl vysvětluje, proč dělení děti na chytré a hloupé vzdělávání nepomáhá, přestože se většina veřejnosti myslí opak. Dojde i na jeho další oblíbené téma, paralelní vzdělávání pomocí nových technologií, které podle něj mohou nakonec tradiční školu odsunout do pozice druhořadého vzdělavatele.
Z rozhovoru Hany Čápové a Ondřeje Kundry s Ondřejem Štefflem v RESPEKT/EDUin.cz vybíráme:
Na co by se tedy česká moderní škola 21. století měla hlavně soustředit?
Samozřejmě ve školách je a zůstane jakýsi nepominutelný základ. Děti se musí naučit číst, psát, počítat, trojčlenku, procenta, mluvit anglicky… a tím to zhruba končí. Pak jsou zde věci z jiného soudku: Austrálie, Ontario, Singapur a několik dalších zemí shodně vidí tyhle čtyři hlavní cíle vzdělávání: slušný člověk, umět se učit, self-confidence (sebedůvěra a sebekritičnost) a angažovanost a aktivita. Teprve za nimi je matematika, jazyky, umění, přírodní vědy atd. Velká poptávka, a to i od zaměstnavatelů, je také po tzv. měkkých dovednostech: kritickém myšlení, týmové spolupráci, řešení problémů, kreativním myšlení, empatii atd. Vzdělání v téhle oblasti školy zatím moc neposkytovaly, a tak se ho už dávno chopil soukromý sektor. Jediný, kdo to v českém školství systematicky dělá, jsou mateřské školy. Pro život ve stále více nepředvídatelném světě pak klíčovou věcí bude vysoká flexibilita, schopnost vyrovnat se se změnami.
Ale znovu říkám, ne všechno nutně musí učit škola, je třeba hledat i jiné cesty, jak děti takové vzdělání mohou získat.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
12 komentářů:
Jak funguje kritické myšlení bez rozumně rozsáhlé znalostní báze nošené v hlavě?
Selekcí určitě NENÍ hodnocení výsledků vzdělávání žáků 5. a 9. tříd základní školy.
Selekcí, a přímo segregací, dětí JE oddělení těch chytrých od těch ne tak chytrých již v jedenácti letech a jejich oddělené vzdělávání na osmiletých vzdělávání.
Oprava:
...osmiletých gymnáziích.
Pro pana Protivu:
A co nejrůznější studijní, jazykové, matematické, sportovní a další třídy na ZŠ? Těch je ještě mnohem víc než tříd ve víceletých gymnáziích! Ty Vám nevadí!?
To je přitom zvěrstvo, které se nedá s víceletými gymnázii vůbec srovnávat.
Vnitřní diferenciace, zejména typu "nadaní" x "ti ostatní" (např. studijní a nestudijní třídy), je zcela něco jiného než odchod části žáků na víceletá gymnázia. Selekce "nadaní" x "ti ostatní" páchá na dětech neuvěřitelné škody!
"Ti ostatní" se začnou považovat za hloupé (dokonce se na to i začnou hromadně vymlouvat - "my jsme ti hloupí"),
za hloupé je považují i ti "nadaní" ze sousední třídy
a nakonec je za hloupé považují i samotní učitelé (někteří).
To vede k velmi "dělné" atmosféře a k těžkému poškození "ostatních" i "nadaných" žáků.
Při specializacích (matematické, jazykové atp.) tento efekt bohužel nastává také, jen v trochu slabší míře.
Při odchodu na víceleté gymnázium tento jev nenastává. Žáci, kteří na ZŠ zůstávají, nepřevezmou pozici "já jsem ten hloupý" ani tam není nikdo, kdo by je za hloupé považoval (až na některé učitele - aspoň to tak v diskuzích občas prezentují, že jim tam zůstávají ti dále nevzdělavatelní).
Pavel
Pan Šteffl je posedlý zejména snahou diktovat všem, jak a co dělat ve školství. Scio je mi jinak docela sympatické, ale podle mě to pane Šteffle fakt přeháníte, protože vaše kritika všeho a všech, kdo ve školství teď v rámci státu něco dělají, vyznívá spíše komicky, jako snaha říct: radši zaplaťte mojí firmě a my vám to uděláme lépe. Jinak nic proti.
Jaká selekce?
Jako rodič si pro svoje dítě chci zvolit školu, která bude mému dítěti vyhovovat a která je někam posune nebo bude akceptovat a rozvíjet jej třeba s handicapem. Takže aŤ je to osmileté gymnázium nebo třeba zš praktická.
A použiju, úryvek z toho, co právního rozboru, co vytvořil eduin:
"Vy a pedagogové Vaší školy jste v přímém kontaktu s rodiči žáků. Věříme, že pokud Vaše škola 21. 5. 2012 zahájí realizaci povinného plošného srovnávacího testování žáků 5. a 9. tříd, učiní tak pouze s informovaným souhlasem rodičů.
Všeobecná deklarace lidských práv - článek 26
Rodiče mají přednostní právo volit druh vzdělání pro své děti."
Takže jděte s tou selekcí někam.
Anglické školy také selektují - veřejné školství je na úrovni našich zvláštních, kdo chce vzdělání, dá dítě do souzkromé školy - viz dnešní příloha MF Ona dnes.
Anonymní 21. května 2012 10:20
Segregace 11letých talentovanějších žáků ze základních škol je nejvýznamnější segregací, jakou zažijí 1) jednak tito dobří žáci, 2) jednak žáci, kteří na základní škole po jejich odchodu zůstávají. A vůbec není důležité, jestli se ti „lepší“ žáci subjektivně považují za „chytré“ a ten zbytek za „hloupé“. (Kdo chodil do poctivé základní školy ví, o čem mluvím.)
Tato, v současné podobě prakticky rasistická, segregace ochuzuje žáky v HLAVNÍM VZDĚLÁVACÍM PROUDU o jedničkáře, o vzory, o ukázku toho, že i ty obtížnější příklady z učebnic dovede někdo spočítat.
Žáky z hlavního vzdělávacího proudu VYTRŽENÉ pak tato segregace doživotně zbavuje možnosti poznat, že existují lidé, kteří při zvládání průměrně obtížného úkolu musejí vynaložit obrovské úsilí jen na to, aby dostali alespoň čtyřku. To pak může mít významný dopad do vytváření jejich osobnosti…
Tím se však vůbec nestavím proti, Vámi kritizované, práci s mimořádně nadanými žáky, a ovšem, zdůrazňuji zde MIMOŘÁDNOST jejich nadání – ne toliko jejich nadprůměrnost.
Mimořádným nadáním může být vybaveno tak 1 - 1,5 % populačního ročníku, ne 10 – 15 %, která hlavní vzdělávací proud předčasně opouštějí a odcházejí na víceletá gymnázia.
Nevím, zda všichni diskutují četli celý rozhovor nebo jen nadpis. Ale mj. tam říkám i ...Třeba finské školství, které se obecně hodně chválí, se liší především v tom, že celý školský systém je nastaven podle slova „pomáhat“. Učitel je ve škole proto, aby dětem pomáhal. Každé dítě ví, že když má nějaký problém, něčemu nerozumí, může za ním jít. Kdežto u nás když dítě něco neumí, tak to skrývá, protože učitel mu dá čtyřku nebo pětku a řekne, aby se to naučilo doma. Někteří učitelé právě tak stále chápou svoji roli. Ale tragické je, že to prakticky celá společnost považuje za správné, dokonce i rodiče a děti, na které to dopadá.
A to je princip té selekce. A proto mají ve Finsku nejen mnohem méně těch slabých, ale také čtyřikrát více těch nejlepších, než máme u nás. Víceletá gymnázia a výběrové základky jsou už jen důsledkem tohoto přístupu. K nežádoucí selekci dochází denně v mnoha třídách.
Pro Protivu:
"Tato, v současné podobě prakticky rasistická, segregace ochuzuje žáky v HLAVNÍM VZDĚLÁVACÍM PROUDU o jedničkáře, o vzory, o ukázku toho, že i ty obtížnější příklady z učebnic dovede někdo spočítat."
To je naprostý nesmysl.
V praxi to vůbec není tak, že na víceleté gymnázium odejdou všichni nejlepší ze třídy (samozřejmě, že existují výjimky). Rodiče často nechtějí, aby jejich dítě dojíždělo, zdá se jim ještě málo vyspělé, má na své ZŠ kamarády, které nechce opustit nebo dokonce vůbec nechce na gymnázium!
V naši spádové oblasti připadá průměrně na jednoho odešedšího tahouna jeden zůstavší :-).
"Žáky z hlavního vzdělávacího proudu VYTRŽENÉ pak tato segregace doživotně zbavuje možnosti poznat, že existují lidé, kteří při zvládání průměrně obtížného úkolu musejí vynaložit obrovské úsilí jen na to, aby dostali alespoň čtyřku. To pak může mít významný dopad do vytváření jejich osobnosti…"
Opět se mýlíte. I žáci na víceletém gymnáziu to kolem sebe vidí. Jen s posunutou laťkou.
"Mimořádným nadáním může být vybaveno tak 1 - 1,5 % populačního ročníku ..."
Krásné kouzlení s čísly :-)!
Proč ne třeba 0,5% nebo 5%?
Co to je mimořádné nadání?
Umíte ho zjistit?
"... ne 10 – 15 %, která hlavní vzdělávací proud předčasně opouštějí a odcházejí na víceletá gymnázia."
Žádný hlavní vzdělávací proud prakticky neexistuje, a to díky právě studijním, matematickým a dalším třídám. V praxi je velmi častá situace, kdy si škola sama vybere do své studijní, matematické, jazykové apod. třídy ty lepší žáky ze dvou paralelek. Zde činí vaše segregace 50% a v hlavním vzdělávacím proudu nezbyl žádný žák.
"A vůbec není důležité, jestli se ti „lepší“ žáci subjektivně považují za „chytré“ a ten zbytek za „hloupé“."
To se velmi mýlíte. To, jak se vnímáme, ovlivňuje náš výkon zcela zásadně. A dokonce to velmi ovlivňuje i vztah našeho okolí k nám.
Pavel
"A vůbec není důležité, jestli se ti „lepší“ žáci subjektivně považují za „chytré“ a ten zbytek za „hloupé“."
To se velmi mýlíte. To, jak se vnímáme, ovlivňuje náš výkon zcela zásadně. A dokonce to velmi ovlivňuje i vztah našeho okolí k nám.
Pavel
dovolím si doplnit pana Pavla:
A náš vztah k okolí. Také to významně ovlivňuje lidská společenství - v rodině,v zaměstnání, sousedské komunity atak dále až po politickou reprezentaci. V extrému se může stát, že bude existovat vláda státu, která se subjektivně považuje za "chytrou", která za své pozice považuje zbylé občany za "objektivně hloupé".
V menším měřítku je srovnatelný příměr "chytré" školní inspekce a "hloupých" rodičů.
Slovo "selekce" dostává v této a podobných diskusích velmi hanlivý odér. Zajímavé je, že v některých odvětvích sportu a umění začíná selekce velmi brzo, a přitom se to bere jako normální: balet, krasobruslení, gymnastika, hra na hudební nástroj. A nejsou náhodou zkoušky na konzervatoř selektivní? Ano, ale mohou být jiné?
Jako rodič dvou malých dětí souhlasím s tím, že by dítě mělo vyzkoušet a poznávat mnohé, ale následně rozvíjet to, v čem je dobré. Problém je v tom, že vzdělávací nabídka není dostatečně flexibilní. Zatímco dříve byla směrná čísla a my ze silných ročníků sváděli urputné boje o gymnázia, dnes je dětí v ročníku méně, ale míst na víceletých gymnáziích stále stejně.
Další potíž tkví v iluzi, že ideální požadavky zaměstnavatelů jsou všichni schopni splnit, stačí se trochu snažit. Gaussova křivka přitom hovoří jasně - nemůžeme být všichni nadprůměrní, dokonce, ó ta hrůza, je velká část žáků podprůměrná. Jsou opravdu všichni schopni si osvojit kritické myšlení? Nejsem si jistý. Respektive, škola k tomu může žáka vychovávat, ale pokud jeho rodina zastává jiné postoje (např. proč bychom si něco odpírali, když je to v akci, viď, mámo), k ničemu to není.
Okomentovat