Ondřej Hausenblas na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity vyučuje budoucí pedagogy a mnoho let působí i jako lektor učitelů v mezinárodním programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Povídal si s ním Vojtěch Hönig o žhavém tématu posledních dnů - státních maturitách.
Více se dočtete v Respektu 21/2012.
6 komentářů:
Hrozně moc držím palce panu Hausenblasovi, i jiným bojovníkům se státním molochem (je to pěkně ošklivé zvíře) a tiše mu závidím klid, s jakým přijímá invektivy hlupáků. Já, kdykoli jdu tak trochu, v malém, hlavou proti zdi, vždycky se nechám rozhodit...
Při vší úctě, jakoby pan Hausenblas žil ve skleníku, oddělen od politického kvasu a společenského dění v Česku. Tolik koncentrované jakoby „naivity“ nicméně lze očekávat od skupiny lidí, které nedávno na tomto webu jmenoval pan Koubek. Rozumíme opravdu dobře současné situaci v našem českém, školském svinčíku? Vznik a prosazování RVP a ŠVP byl katastrofálním úletem v době, kdy České školství disponovalo ureformovanými, vyhořelými, zglajšaltovanými a nesvobodnými učiteli, za které Pdf nedodávaly adekvátní náhradu. Tehdy ČSSD slibovala maturitu všem a získala tak snadno na svou stranu černým svědomým ze své výchovy obtížené rodiče. Zřizovatelům (kraje apod.) bylo umožněno v podstatě libovolně zřizovat vzdělávací instituce, hlavně soukromé na svém území. Tím vzniklo nemálo hluboce podprůměrných, zejména středních soukromých škol, jejichž existenci umožňovala pouze skutečnost, že téměř každý student získal nezaslouženě maturitu, když už to rodičovstvo platilo. To byl významný atak na finance z kapitoly školství! Až 90% nákladů totiž kryje stát. Jak lze dnes zlikvidovat katastrofální nekvalitu školství při existenci zákona na ochranu investic (v případě soukromého sektoru), když navíc nejsou definována kriteria dobré školy, dobrého učitele, dobrého žáka a dobrého rodiče? V tomto marasmu jedině centrálně stanovenou úrovní a to nejen maturit. Lékem na předchozí nekoncepčnost a nesystémové zásahy do výchovně vzdělávací soustavy je žel centralismus. Jedině tak odpadnou žaloby soukromého sektoru na ochranu investic. Sobeckost a chamtivost v Česku bychom ovšem neměli podcenit. Tož tak.
VM
Za hrubku se omlouvám. VM
Obyčejna učitelka:
On je totiž natolik přesvědčen o "své pravdě", ze ho nic nerozhodí.
Takoví lidé bývají často nebezpeční.
To VM: Učební obory jsou výrazně dražší než všeobecně vzdělávací, takže za tou "maturitou pro všechny" byla i snaha ušetřit. Navíc soukromé školy nedostávaly plný normativ jako veřejné.
Pokus odklonu od RVP je dnes už nezodpovědným šílenstvím, které má zřejmě někdo chuť si nechat zaplatit z ESF.
Takže problém bude asi jinde.
Pan Hausenblas lituje toho, že dnešní školství se pod výraznějším řízením státu (testování výsledků, státní maturita, standardy závazné pro učitele) vzdaluje filozofii svobodné výchovy a svobodného vzdělávání, a hlavně metod kritického myšlení.
Zapomíná, že starší generace učitelů dbaly především na to, aby žáci při vyučování uvažovali o jevech, promýšleli je, chápali je v souvislostech. Kriticky se nesmělo pouze hovořit o dějinách a politice, to bylo tabu pro svobodné myšlení. Přesto to mnozí učitelé uměli obejít a příliš nelhat, když už nesměli říct pravdu.
Jak si p. autor vysvětluje, že dnešní žáci nechtějí přemýšlet? Ví o tom vůbec? Asi ano, z doslechu od některých svých klientů z kurzů kritického myšlení. Ano, děti jsou líné, tělesně i duševně, do každé aktivity je nutno je honit. Kde jsou ale ti absolventi jeho kurzů, jeho didaktiky, kterou vyučoval tolik desetiletí - že nejsou vidět ani slyšet, vždyť to byly stovky osvícených kantorů... Zdá se asi, že metody výchovy mladého učitelského dorostu ke kritickému myšlení, jak je šíří Hausenblas a EDUini, ve školách nějak selhávají. Neuchytí se většinou to, co nemá dobrý kořínek. Být p. Hausenblasem, tolik bych se nepředváděla - coby spasitel školství a ukazatel správných cest. Zdá se, že není na co být tak hrdý a sebevědomý.
Okomentovat