Už od roku 2008 probíhá monitorování kurikulární reformy. Postupně se uskutečnilo sledování na mateřských a základních školách, základních školách speciálních a v rámci projektu Kurikulum G i na gymnáziích.
Rádi bychom vám představili některé zajímavé výsledky z dotazníkového šetření na 300 náhodně vybraných, plně organizovaných základních školách. Dokládají zkušenosti učitelů českého jazyka (ČJ), matematiky (M) a informačních a komunikačních technologií (ICT) z průběhu reformy. Co si tedy myslí učitelé základních škol o školních vzdělávacích programech a co by se podle nich mělo změnit?
Podíl na tvorbě učebních osnov (UO) v ŠVP
Na tvorbě učebních osnov ČJ, M a ICT se podílelo 76 – 84 % učitelů – viz graf č. 1. Výjimku tvořili učitelé ICT na 1. stupni, kteří vykázali jen 59% účast při tvorbě UO.
Z výsledků vyplývá, že většina učitelů sledovaných předmětů se podílela na tvorbě UO „svého“ předmětu. To že se pětina současných učitelů na tvorbě UO nepodílela, lze přičítat příchodu nových učitelů, přechodům učitelů ze školy na školu i skutečnosti, že se zřejmě na některých školách na tvorbě UO nepodíleli všichni učitelé. Situaci s UO ICT na 1. stupni lze vysvětlovat tak, že na řadě škol zřejmě tvořili UO pro 1. stupeň učitelé 2. stupně, pravděpodobně dochází i k častější změně vyučujících tohoto předmětu.
Přednosti a nedostatky učebních osnov
Nejčastěji byly u všech sledovaných vyučovacích předmětů (na obou stupních) zmiňovány následující přednosti UO: integrace vzdělávacího obsahu, zavedení průřezových témat, navýšení časové dotace, možnost organizace učiva podle potřeb žáků, podpora moderních způsobů práce, posílení pedagogické autonomie aj. Jako nedostatek UO učitelé nejvíc uváděli různorodost obsahu či obsáhlost UO.
Ukázalo se, že učitelé označují jako přednosti UO ty prvky, které podporují jejich větší pedagogickou svobodu a tvořivost ve výuce. Je zajímavé, že učitelé kritizovali obsáhlost, náročnost či nekonkrétnost UO, tedy prvky, které mohli při jejich tvorbě ovlivnit konkretizací výstupů i výběrem a strukturací učiva.
Změny v učebních osnovách
Nejčastěji by učitelé u svých vyučovacích předmětů měnili v UO učivo. Jako důvody uvádějí potřebu změnit strukturu učiva, jinak organizovat učivo a snížit jeho obtížnost.
Z výsledků je patrné, že přibližně třetina učitelů by přistoupila ke změně učiva v UO „svého“ předmětu na 1. i 2. stupni. Ukazuje to na skutečnost, že učitelé s UO pracují a zamýšlejí se nad jejich zlepšením i nad provázáním učiva s praktickým životem.
Současně bylo potvrzeno, že učivo je pro učitele všech sledovaných vyučovacích předmětů při plánování výuky zásadní kategorií, která daleko převyšuje význam jiných kategorií. Znamená to, že učitelé stále ještě více přemýšlejí o výuce z pohledu učiva než z pohledu zamýšlených výsledků vzdělávání (výstupů, klíčových kompetencí).
Výstupy ŠVP v učebních osnovách by měnilo 20 – 30 % respondentů, menší počet učitelů (14 % na obou stupních) by měnil výstupy v UO ICT. Jako důvody ke změně nejčastěji uváděli konkretizaci a zjednodušení výstupů a redukci jejich množství.
Z výsledků je patrné, že se učitelé nad výstupy zamýšlejí. Pozitivní je, že chtějí upravovat jejich konkrétní podobu (formulace, redukce, obsahové zjednodušení). Na druhé straně se zdá, že učitelé často kritizují spíše očekávané výstupy RVP ZV, než výstupy ŠVP. Důvodem může být skutečnost, že přebírali doslovné formulace z RVP ZV do ŠVP a nerozpracovávali je. Dalším důvodem může být fakt, že někteří učitelé ŠVP sami netvořili a formulace výstupů jim nevyhovují.
Učitelé nechtějí měnit průřezová témata
Další kategorie zaznamenávané v učebních osnovách ŠVP, jako jsou Výchovné a vzdělávací strategie a Průřezová témata, chtějí učitelé měnit málo (v rozsahu cca 5 – 15 %).
Důvodem může být spokojenost s vymezenými strategiemi, ale spíše se s nimi v praxi moc nepracuje, případně učitelé nechtějí měnit něco, čemu věnovali hodně času a úsilí při tvorbě. Podobné je to u průřezových témat, kde bylo vytvoření systému práce s průřezovými tématy pro školy poměrně náročnou činností, která by teď měla po určitou dobu fungovat beze změn.
Nižší potřeba změn v ICT na 1. stupni je zřejmě dána tím, že v době šetření ještě neproběhla výuka v 5. ročnících, kam je tento vyučovací předmět na daném stupni zařazován nejčastěji.
Je zřejmé, že monitoring přináší řadu zajímavých informací, které je možné využít především při utváření metodické podpory učitelů a při rozhodování o budoucí podobě rámcových vzdělávacích programů.
 |
| Graf č. 1 – Podíl na tvorbě učebních osnov daného vyučovacího předmětu ŠVP |
 |
| Graf č. 2 – Potřeba změn některých částí učebních osnov na 1. stupni ZŠ po čtyřech letech výuky podle ŠVP |
Článek vyšel v časopise VZDĚLÁVÁNÍ, čtvrtletníku Národního ústavu pro vzdělávání, ročník 1, číslo 1/2012, ISSN 1805-3394. Ke stažení na http://www.nuv.cz/publikace-a-periodika/vzdelavani-1-2012
2 komentářů:
Jsem z toho úplně celý pryč.
Znám rvp, švp, učební plán, předpokládané výstupy, tématický plán ... Ale učební osnovy?
Matně si vzpomínám, že něco takového bylo v dobách, kdy slova "znát", "umět", "učit se" ještě nepatřila mezi zapovězená. A měl jsem za to, že je sestavuje nějaká instituce s odpovídající autoritou, která vychází z promyšlené dlouhodobé představy o směřování vzdělanosti budoucích hybatelů naší společností.
Že by si ovšem učební osnovy smolili sami učitelé v nějakém osvíceném pedagogickém třeštění, to mne ale fakt mate.
He?
Osnovy? Učitelé sami tvořit? Kdy? Kde? Proč?
Já nerozumět, o čem to ta autor plácat zde!
Okomentovat