ČŠI: Testy budou lepší, i když ještě ne dokonalé

Necelý měsíc zbývá do první celoplošné generálky ověřování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků základních škol realizované Českou školní inspekcí v rámci projektu NIQES. Jaké testy jsou připraveny? Jejich obsah a podoba doznají oproti technologickému a logistickému pilotu, který se uskutečnil na vzorku 104 škol v prosinci 2011, řady změn k lepšímu.


Přibude předmětů i typů úloh

Zatímco žáci pátých tříd budou podobně jako v prosincovém pilotním testování řešit jen testy z českého jazyka, matematiky a angličtiny, pro žáky devátých tříd je připravena ještě němčina a francouzština. Protože každý předmět bude možné testovat v libovolném ze tří vyhrazených týdnů, jsou připraveny úlohy pro více srovnatelných variant.

Oproti prosincovému pilotu jsou v testech také úlohy, v nichž žák sám tvoří a zapisuje odpověď (číslo, slovo nebo krátké slovní spojení vyhodnotitelné bez posuzovatele), přibydou také úlohy na otevřené přiřazování dvojic. Většina úloh bude nicméně uzavřených (žák bude vybírat odpověď z nabídky).

V testech cizích jazyků budou nově i úlohy založené na poslechu mluveného úryvku. Vzhledem k různorodému vybavení škol bude úryvek reprodukován společně všem žákům ve skupině. Případné dovybavení škol sluchátky, o což bude ČŠI úpravou projektu usilovat, by umožnilo, aby v budoucnu mohli žáci řešit poslechové úlohy individualizovaně.

Úlohy v testech budou dvou úrovní obtížnosti

Zásadní novinkou v koncepci testů je diverzifikace obtížnosti. Základní úrovní jsou elementární požadavky povinné pro každého žáka, který projde pátou nebo devátou třídou. Velká většina žáků si s úlohami odpovídajícími této minimální úrovni hravě poradí – pokud dostatečně úspěšně vyřeší první část úloh, zobrazí se jim zbytek testu sestavený z úloh vyšší úrovně odpovídající spíše cílovým požadavkům pro žáka někde na rozhraní jedničky a dvojky.

Cílem tohoto rozrůznění je snaha poskytnout smysluplnou zpětnou vazbu o dovednostech v jednotlivých předmětech i žákům průměrným a dobrým, kteří by při nastavení obtížnosti úloh jen na úplné minimum zjistili pouze to, že „překvapivě“ všechno, co test obsahuje, umějí a zbytečně by testováním ztratili čas. Základním cílem ale zůstává ověření dosažení minimální úrovně dovedností.

V letošním testování nebudou testy nijak přizpůsobeny potřebám žáků se speciálními vzdělávacími potřebami – s takovou úpravou se počítá až pro generální zkoušku v roce 2013.

Výsledky poslouží především žákům

Podoba a obsah výsledkových sestav se oproti prosincovému pilotnímu testování příliš nezmění – přibude pouze porovnání výsledků tříd v rámci školy. Základní změnou bude ale přístup k výsledkům – jak žák ihned po dokončení testu, tak škola po ukončení celého testování budou mít přístup ke svým výsledkům v administračním rozhraní na internetu.

V tomto testování budou ještě sestavy předdefinovány, výhledově by školy měly mít možnost generovat z výsledků různé přehledy podle vlastní potřeby.

Výsledky žáků budou mít formu procentní úspěšnosti (podíl správně vyřešených úloh ze všech úloh testu nebo části testu), která je pro žáky srozumitelná a odpovídá cíli testování – ověření míry splnění testovaného standardu. Za chybně vyřešenou úlohu žák nebude nijak penalizován. Vyhodnocen bude vždy jednak test jako celek, jednak jednotlivé tematické části testu. Žák se tedy dozví, nakolik uspěl v tom, co celý test ověřoval (pokud bude řešit obtížnější druhou část testu, tak za každou úroveň samostatně), kromě toho dostane o něco podrobnější informaci o tom, co mu šlo lépe a co hůře.

Nezanedbatelným přínosem testování bude osvěta – na výsledkových sestavách bude nejen popis toho, co výsledky o dovednostech žáka vypovídají, ale také srozumitelné vysvětlení, jaké závěry z výsledků činit nelze. Řada negativních vlivů, kterými testování může působit na vzdělávání žáků, vyplývá totiž právě z nevhodné interpretace výsledků a jejich nepřiměřeného zobecňování.

Dobrý příklad toho, jak bylo možné pracovat už s výsledky pilotního testování, lze nalézt například v Základní škole Jindřicha Matiegky v Mělníku. „Ihned po testování jsme s úlohami ve výuce dále pracovali. Každou úlohu jsme společně se žáky ve třídě probrali – žáci si ve skupinkách sdělovali své strategie řešení, případně originální postupy. Zvláštní pozornost jsme věnovali rozboru nesprávných řešení, kdy žáci rozebírali, kdo v čem chyboval a jaké mělo být správné řešení. Tento proces proběhl také ve třídách, které se testování neúčastnily. Vyučující analyzovali jednotlivé typy úloh a získali zpětnou vazbu, co žákům dělalo vetší potíže, a s čím problémy neměli. Každý žák si mohl vybrat, zda bude chtít své výsledky započítat do hodnocení v daném předmětu a pokud ano, zda si je nechá zapsat jako klasifikační stupeň či počet získaných bodů. Celkově bylo testování pro žáky i vyučující přínosem,“ říká ředitel školy Vladimír Škuta.

Záměrů k dalšímu vylepšení je řada

Celý projekt NIQES, jehož součástí je i ověřování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků ZŠ, směřuje k cílovému stavu v létě 2014. Letošní testování je první generálkou, v níž bude hlavním cílem ověřit možnosti a rizika realizace elektronického testování, do něhož se zapojí současně přes 100 000 žáků pracujících s velmi různorodým technickým vybavením.

V takovém rozsahu se doposud žádné obdobné šetření v ČR neuskutečnilo. Když se připočte fakt, že testovací prostředí (aplikace) i zastřešující administrační systém vznikají současně s přípravou testování, je pochopitelné, že ne všechny představy o ideální podobě testů i doprovodného servisu je možné realizovat už letos. Kromě už zmíněného přizpůsobení testů žákům se SVP přibydou v příštím roce další typy úloh a objektů použitelných v úlohách (třeba videoukázka), výsledky v úlohách vyšší obtížnosti v cizím jazyce budou porovnatelné s požadavky kladenými na některé mezinárodně uznávané jazykové zkoušky (kromě obsahu úloh je to závislé i na struktuře a délce testu), podrobnější bude vyhodnocení výsledků pro žáka a bohatší možnosti tvorby vlastních výsledkových sestav nabídne administrační prostředí.

V očekáváních převládá mírný optimismus

Technologický a logistický pilot na stovce škol proběhl loni v prosinci bez větších problémů, reakce ředitelů škol na průběh testování i na vyhodnocení testů byly pozitivní. Neobjevil se žádný nový zásadnější argument proti tomu, aby si žáci objektivně ověřili úroveň alespoň části toho, co se ve škole učí. Nezbývá tedy než věřit, že technika nezklame a žáci k testování přistoupí s přiměřenou vážností, aby tato generální zkouška přinesla všem zúčastněným maximum možného užitku.

K problematice standardů

Problematika připravenosti vzdělávacích standardů pro jednotlivé předměty, které by měly být součástí ověřování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků základních škol, je zcela zásadním milníkem pro úspěšné pojetí celé oblasti ověřování výsledků žáků.

I když je příprava standardů plně v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, úkoly inspekce s kvalitou standardů souvisejí, a tak je zcela na místě na jejich dopracování apelovat.

Česká školní inspekce si plně uvědomuje, že úspěch ověřování výsledků žáků v počátečním vzdělávání je zcela zásadně závislý na kvalitě a úplnosti standardů k jednotlivým testovaným předmětům. Otázka standardů je klíčová, je středobodem doporučení, které České republice adresovalo OECD ve své zprávě o hodnocení vzdělávání za rok 2010, standardy jsou nepostradatelné pro tvůrce testových úloh a jejich kvality se dotýká také řada připomínek a požadavků domácí odborné veřejnosti. V neposlední řadě budou dopracované standardy jasným signálem, že vzdělávání žáků má sledovat širší cíle, než jaké lze sledovat elektronickým testováním.

Stále trvá pilotní období

I když by bylo samozřejmě optimální, kdyby byly standardy v požadované kvalitě k dispozici již nyní a bylo by možné na ně testové úlohy úspěšně navázat, je třeba si uvědomit, že minimálně do roku 2014 je veškeré plošné ověřování výsledků žáků v počátečním vzdělávání realizováno v režimu pilotních zkoušek. Není tedy důvod proces pilotáže testovacích systémů i testových úloh pozastavit jenom proto, že absentují standardy. V případě, že se stát rozhodne spustit od roku 2014 ověřování výsledků žáků v ostrém režimu, již musí být k tomuto období standardy plně připraveny.

V Praze dne 30. 4. 2012.