PowerPointové
prezentace se postupně stávají integrální součástí vyučovacích metod.
Vhodným způsobem obrazově doplňují výklad, pedagog má k dispozici
vodítko výkladu a jednotlivé body mohou dobře posloužit pro zápis do
sešitů. Vyučující má tak prostor pro větší interakci se třídou, místo
toho, aby byl otočený zády ke třídě a psal na tabuli sám. Vyhne se také
společensky problematickému mluvení ve chvíli, kdy je k posluchačům
otočený zády.
Přesto se
ukazuje, že nachystané prezentace mají řadu různých nedostatků, na které
je možné narazit. Pokud vyučující zjistí, že jeho žáci mají zásadní
neznalost v některé oblasti, musí prezentaci přerušit a pustit se do
nějakého improvizovaného výkladu. Není úplně snadné dobře přizpůsobit
výklad potřebám žáků, měnit tempo atp.
Na druhou
stranu pro řadu činností se hodí tyto klasické prezentace velice dobře,
ale je třeba myslet na to, že zde jsou významná omezení, která se
překonávají jen velmi obtížně. Jistě je možné i do prezentací klasického
střihu vkládat odkazy a tlačítka, ale úplné flexibility a dynamiky se
tím nedosáhne. Výhodou nelineárního přístupu je také podobnost s
myšlenkovými mapami, které se dnes stále silněji ve výuce prosazují.
Instalované
aplikace mají navíc nevýhodu v tom, není možné je přímo jednoduše dávat k
dispozici studentům pro online prohlížení. Soubory si musí buď stáhnout
a prohlížet až následně (což může být spojeno s problémy s
kompatibilitou), a nebo pro jejich prohlížení přímo v okně prohlížeče je
třeba použít externí službu jako Slideshare či Authorstream, což není
právě nejpohodlnější a nejrychlejší.
V tomto
kontextu se jako velice zajímavé nástroje pro školní použití jeví
nelineární online aplikace, které spojují výhody online nástroje –
většinou v základu nulová cena, online prohlížení, editace, přístup
odkudkoli, kde je internet – a nelineární prezentace, kterou je možné
jednoduše měnit téma a tempo výkladu.
Jistě také
nelineární prezentace mají své nevýhody. Řadě lidí nevyhovuje již
samotný princip tvorby, neboť si zvykli myslet a učit lineárně, což je
trend, který v posledních letech ustupuje. Jisté potíže mohou mít také
žáci, pokud je prezentace vyrobená čistě na míru vyučujícímu – díky své
nelinearitě má daleko více šancí být nepřehledná.
V následujícím
článku se pokusíme představit některé online nástroje, které slouží pro
tvorbu online prezentací. Řada z nich se snaží o nekonvenční a
netradiční přístup, což může mít na prezentace pozitivní vliv, neboť se
svojí novostí a neokoukaností mohou stát pro žáky samy o sobě přitažlivé
a zajímavé. Pak je již jen na pedagogovi, aby jejich zájmu dokázal
využít.
Prezi
Zřejmě nejznámějším zástupcem online nástrojů na tvorbu nelineárních prezentací je maďarský Prezi (
http://prezi.com/).
Jeho užívání je v základní variantě bezplatný, pro pokročilejší funkce
je třeba si připlatit, ale částky nejsou nijak vysoké. Pro školy je
navíc k dispozici velice výhodný balíček zdarma, takže není třeba mít z
případných finančních nároků obavy.
Tvorba je
založená na tom, že uživatel vytváří jednotlivé tematické obláčky, které
pak může navzájem propojovat a nastavit si pořadí procházení, které je
ale možné kdykoli změnit. Vše se odehrává na jedné pracovní ploše, což
je výhodné především pro žáky. Ti se mohou na celý problém podívat z
určitého nadhledu a hned vidí souvislosti mezi jednotlivými tématy či
body.
Samotná tvorba
je velice jednoduchá. Po registraci se již můžete pustit do vytváření
nové prezentace. K dispozici je dvanáct barevných schémat, řada fontů a
samozřejmě také možnost různě formátovat text, vkládat obrázky či videa.
Slabším místem je ale práce s tabulkami či diagramy či animace. Pokud
potřebujete hojně využívat těchto funkcí, je vhodné se poohlédnout někde
jinde. Celkově jde ale o velice silný a zajímavý nástroj, který se
prosazuje stále více, a žáci by s ním měli být přinejmenším seznámeni.
Projeqt
Dalším zajímavým nástrojem je Projeqt (
http://projeqt.com/).
Ten je založený na myšlence, že se člověk většinou věnuje jednomu
tématu. Výsledkem je tedy vždy jedna velká prezentace. V zásadě jsou k
dispozici dva základní mody tvorby – buď po jednotlivých slidech, nebo
pomocí Stack, což jsou balíčky slidů, které spolu tematicky souvisí.
Stacky je možné různě zanořovat do sebe. K využívání této služby je
třeba se zaregistrovat, jinak je zcela zdarma. Jednotlivé stacky i slidy
je možné různě organizovat a přeskupovat, takže je možné si pro různé
účely vytvářet různě seskupené prezentace. Člověk se tak vyhne obvyklému
kopírování dvou třetin nové prezentace ze svých starších zdrojů a
tvorba celého projektu je tak jakýmsi celoživotním dílem.
Zajímavé je
spojení s vnějšími zdroji. Mimo obrázků je možné vkládat také videa,
mapy z Google Maps či Tweety, RSS, hudbu, ... Pokud se člověk k tvorbě
postaví zodpovědně, může pomocí těchto nástrojů vytvořit prezentaci,
která bude velice dlouho aktuální právě díky spojení s dynamickými
zdroji. Projeqt je ideální pro každého, kdo se nebojí experimentovat, má
rád dlouhodobou práci a vyhovuje mu spojení s externími zdroji. Řada
informací může být spojena s určitým hashtagem (klíčové, diskutované
slovo na Twitteru) nebo je možné sáhnout po specializovaných účtech pro
různé oblasti.
Spicynodes
Další zajímavou službou je Spicynodes (
http://www.spicynodes.org/),
který je určený na tvorbu myšlenkové mapy informací. Nachází se tak
někde na pomezí mezi myšlenkovou mapou a prezentací. Opět zde není
přítomná linearita informací. Základní verze je k dispozici po
registraci zdarma a základním omezením je přítomné logo Spicynodes. Za
příplatek je pak možné se loga zbavit a získat více vizuálních stylů a
funkcí. To je ale pro školní prostředí zřejmě nepoužitelné.
Samotný proces
tvorby je relativně jednoduchý. Po pojmenování nového projetu zvolíte
vizuální styl a pak se již můžete pustit do samotné prezentace. Ta
probíhá tak, že uživatel vytváří jednotlivé uzly s informacemi a vztahy
mezi jednotlivými položkami. Samozřejmě s nimi může také libovolně
manipulovat.
Příjemnou
vlastností projektu je poměrně bohaté nastavení toho, do jaké míry a
komu bude prezentace dostupná. Službu je možné doporučit především
pedagogům, kteří rádi užívají myšlenkové mapy. Jde o jejich inteligentní
spojení s běžnými prezentacemi.
Reel
Jednoduchou online aplikací na tvorbu prezentací je také Reel (
http://www.reelapp.com/).
Stačí do něj jen nahrát již vytvořené obrázky a dokumenty a on z nich
vytvoří jednoduchou prezentaci. K jednotlivým slidům je možné zadávat
také různé popisky či nadpisy. Výsledná prezentace je uložena online a
je možné na ni komukoli poslat odkaz. Nevýhodou je, že již vytvořenou
prezentaci nelze upravovat a také nahrávání jiných než obrázkových
souborů je velice pomalé.
Sliderocket
Nástrojem, který může do velké míry konkurovat PowerPointu, je Sliderocket (
http://www.sliderocket.com),
jenž ke klasickým prezentacím umí připojit i něco navíc. Základem je
klasická lineární prezentace, které nechybí možnost vkládat video,
fotografie či přechodové efekty. Je možné samozřejmě vybírat s řady
grafických stylů. Nechybí nástroj na tvorbu jednodušších grafů nebo
možnost vkládat Twitterové pole.
Aplikace je
dostupná v několika variantách - ta bezplatná nabízí 250 MB prostoru a
možnost vyzkoušet si placené funkce. Mezi ty patří například možnost
sledovat statistiky návštěvnosti prezentace nebo integrace dotazníků –
jednoduše je možné například otestovat, zda studenti pochopili určitou
pasáž, nebo zda je třeba se k ní ještě vrátit, ale varianty využití jsou
podstatně širší.
Sliderocket je
vhodný především pro konzervativnější uživatele, kteří by ale rádi
využili možnosti online komunikace a tvořit prezentace online.
Závěrem
Plejáda online
nástrojů na tvorbu prezentací je ale podstatně bohatší než zde
zveřejněný výběr. Jen namátkou lze zmínit nástroj na tvorbu prezentací z
balíčku Zoho, který se snaží funkčně i ovládáním napodobit MS
PowerPoint 2000 a u kterého potěší také ODF. Najdete zde také
automatické tvary, velké množství šablon nebo nástroj pro interaktivní
prezentování.
Ještě dále jde
aplikace Prezetace od Google. Nejen že je funkčně zcela srovnatelná s
poslední verzí PowerPointu, ale dokonale využívá možností online
prezentování včetně moderované diskuse nebo pohodlného publikování na
webu. Využít je možné také spojení s Google Formulářem, pomocí kterého
je možné snadno vytvořit kontrolní otázky.
S podobným
výčtem bychom mohli pokračovat ještě dlouho – 280 slides, Empressr či
Slidestax. Výběr je skutečně bohatý a zajímavý a vybere si zřejmě téměř
každý. Z didaktických důvodů bych nejvýše hodnotil především Prezi,
které má zdarma dostupnou verzi pro školy, velké množství funkcí a
pohodlné ovládání. Současně je právě tento nástroj možné považovat za
určitého průkopníka v oblasti nelineárních prezentací.
Další možnosti
se nabízejí například také při využití různých nástrojů na tvorbu
myšlenkových map, které jsou již ze svého samotného principu nelineární.
Právě pokud se naučí žáci pracovat s nimi, mohou velice dobře ocenit
nelineárně pojaté prezentace, neboť ty ukazují data (a současně umožňují
tvorbu) tak, jak člověk obvykle myslí.
Považuji za
vhodné, aby se během gymnaziálního kurzu žáci seznámili nejen s MS
PowerPoint či Impress, ale také s dalšími nástroji, které jsou pojaté
zcela odlišným způsobem. Tento způsob prezentování zažívá velký rozmach,
může být studentům více výrazově blízký a naučí je o prezentacích
uvažovat jiným, netradičním způsobem.
Pro pedagogy
pak mohou být tyto nástroje možností, jak učinit výuku zajímavější a
zábavnější. Jistě nejde jen o laciné pozlátko barevných hýbajících se
objektů bez obsahu, ale o nabídnutí kvalitně zpracovaného učiva
zajímavým a žákům blízkým způsobem. Jde také o velice dobrou aktivizační
metodu, kterou se nemusí bát vyučující použít.
Osobně se
domnívám, že pro samotnou práci pedagoga lze ze zmíněné prezentace
doporučit buď jeden ze dvojce Google Prezentace a Sliderocket, pokud jde
o klasické lineární prezentace, či Prezi a Projeqt, jde-li o tvorbu
nelineární.
0 komentářů:
Okomentovat