Když Ondřej Šteffl při kritice připravovaného testování 5. a 9. ročníků tvrdil, že více testování, více SCIO, předpověděl tím atak na školy s nabídkou komerční přípravy na testování.
Na školy nyní dorazila nabídka liberecké dříve katalogové firmy DATABOX (ponecháváme grafickou úpravu e-mailu):
Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli,
věnujte prosím pozornost mimořádné jarní novince na portále www.proskoly.czPlošné testy nanečisto
Tyto jedinečné testy jsme připravili pro Vás a Vaše žáky 5. a 9. tříd jako přípravu na plošné testování, které proběhne na všech základních školách od 21. května do 8. června 2012. Žáci si díky nim mohou (doma či ve škole) vyzkoušet práci v reálném prostředí počítačového testu. Úlohy jsou unikátní a připravené dle standardů MŠMT. Po vypracování testů obdrží učitelé podrobný přehled jednotlivých odpovědí všech žáků - test je tedy možné využít i jako jedno z měřítek dosažení daných standardů u jednotlivých žáků.
Na rozdíl od zkušebních sad dostupných od ČŠI Vám nabízíme:
- plnohodnotné testy pro žáky 5. i 9. ročníku
- nové, pro žáky neznámé úlohy vytvořené dle standardů pro příslušný stupeň
- opravdovou pomůcku pro učitele – díky přehledné metodice se v předstihu může seznámit s jednotlivými úlohami, určuje, kterým třídám a kdy budou testy dostupné, k dispozici má podrobné výsledky žáků – záleží jen na něm, kdy a jak testy využije
- používání bez jakékoliv instalace, dostupnost testů na všech počítačích připojených k internetu
- možnost vyzkoušet testy i s ostatními žáky školy, nejen 5. a 9. ročníky
- libovolné využití dle aktuální potřeby žáků nebo školy v rámci stávající licence
Na webu ProŠkoly.cz pak najdete i toto moudro:
Pravidelným opakováním testů dochází k rozvoji schopností v oblasti, které se test týká.
Takže testujte, testujte, testujte...
A kontrolní otázka: Jaké úrovně v Bloomově taxonomii plošné testování v dnešní podobě otestuje?
18 komentářů:
Pokud myslíte "plošné testování" jako centrálně vyhodnocované testování velkého počtu osob uzavřenými úlohami v písemné podobě, není problém podchytit znalost, porozumění a aplikaci. Jako základní práh, pro jehož překonání který musí žák prokázat, že je vůbec v obraze, to postačuje.
V některých případech lze uzavřenými úlohami testovat i analytické schopnosti - např. sestavení vět či událostí do logicky správné posloupnosti nebo zjištění, zda s cenou určitého výrobku nejtěsněji souvisí roční období, region nebo značka obchodního řetězce. A pokud se testuje online, dají se testovat i praktické dovednosti, například schopnost zorientovat se na nádraží, koupit lístky v automatu, napsat a odeslat mail...
Nevím, jak jinde, ale jako učitel s více než 20ti letou praxí vím moc dobře, co mí žáci neumí, na to nepotřebuji žádné nablblé plošné testování. A pokud to některý z učitelů v ČR neví, asi by měl opustit školství. Pes je zakopán především v rodině a žácích - jak donutit rodiče, aby nutily své děti něco dělat, jak donutit žáky něco dělat, když veškerý postup školní soustavouz až k maturitě je prakticky zadarmo a bez překážek? Ale to asi žádné plošné testy neodhalí. Stejně jako se těžko budou bránit školy špatným výsledkům kvůli špatné skladbě žáků ....
Zcela očekávatelné a očekávané... Šimpanz se dostatečným opakováním může naučit používat "mincový" automat na banány.
jak donutit rodiče, aby nutily své děti něco dělat, jak donutit žáky něco dělat...
Otázka nezní "jak",
ale "proč".
Plošné testy možná děti nedonutí, ale spolehlivě zabrání tomu, aby se dostali k maturitě zadarmo. Přesně tak, jak státní maturita zabránila loni, aby sposty studentů dostali maturitu zadarmo. A mimo jiné spoustu studentů donutila něco dělat.
Jak s testováním souvisí reklamní mail nějaké firmy nechápu. Kritikům testování bych pak doporučil článek, kde EDUin doporučuje zastupitelům, aby dobrého ředitele poznali tím, že sledují výsledky testování pomocí testů firmy SCIO nebo Kalibro.
Které testování je tedy špatné a které dobré?
Navíc komerční testy nám řeknou např. jen to, že daný žák je mezi 30% nejlepšími žáky, kteří si testy letos zaplatili. Žádné ověření ani části dovedností z "katalogu".
Osobně mě nijak neirituje, že přichází další nabídky subjektů, které se snaží něco vytřískat z aktuální situace. Alarmující by však bylo, kdyby se našli ředitelé škol, kteří by tohle zaplatili.
A že to vadí p. Štefflovi, chápu a je mi to upřímně líto.
Anonymní 16.33: Poněkud překrucujete skutečnost, přesná citace je: "Jací žáci opouštějí školu (jaké mají výsledky např. v testech Scio, Kalibro)?" - takže žádné doporučení. K dispozici jsou i další testy, uvedené jsou ale asi nejznámější a jako příklad pro pochopení vhodnější.
Pro školy bezplatné jsou například z OP VK hrazené testy Společnosti pro kvalitu školy.
"Navíc komerční testy nám řeknou např. jen to, že daný žák je mezi 30% nejlepšími žáky, kteří si testy letos zaplatili. Žádné ověření ani části dovedností z "katalogu"." - můžete to nějak doložit?
Celé je to na poměrně dlouhé výklady. Mnozí z diskutujících vidí stále jen to své a nedomýšlejí, co bude o krok dál. Ano, Scio a jiné testovací společnosti na plošném testování nepochybně mohou vydělat, otázka je k čemu to bude. Zda děti budou umět víc nebo je budou jen VYCVIČENÉ, jako ty opičky.
Odpovím, ale výjimečně na otázku anonymního 16:33. "Které testování je tedy špatné a které dobré?"
Nejde o samotné testování či testy (u nich se ostatně dá i změřit, co je kvalitní test), ale to, k čemu testy slouží. A rozhodně je DOBRÉ, když se škola může sama rozhodnout, zda a co testovat, protože ví, proč to dělá. Zatímco je velmi RIZIKOVÉ, když k tomu někdo školu nutí. A zatím neznám případ, že by se rizika známá za zahraničí, v ČR nenaplnila měrou vrchovatou.
Já vám povim, proč si myslim, že je to špatně:
Takhle postavené plošné testování ve výsledku bude rozřazovat školy na ty, které byly úspěšné a které byly neúspěšné. Tedy bude z něj vycházet jakési hodnocení co je dobrá škola a co je špatná škola. Nicméně s naprostým přehlédnutím toho, jaké děti už do té školy přišly a jaké CÍLE si ta škola klade. (viz http://houska.bigbloger.lidovky.cz/clanok.asp?cl=227738 a http://houska.bigbloger.lidovky.cz/clanok.asp?cl=227960. Takže testy nebudou ani tak o tom, že zjistí, co učíme dobře a co ne (na to nemusí být celoplošné), ale o posílení představy, že existuje jedna správná idea vzdělání (a ostatní jsou "špatné" a jeden správný typ dítěte (a kdo se liší, je "problémový").
A ve finále - nutným důsledkem takového celoplošného testování bude deformace vzdělávacích plánů na průpravu k testům, protože všechny školy budou chtít uspět.
Zkusím komentář přidat ještě jednou, doufám, že nebude dvakrát.
Souhlasím s p. Houškou. Tento trend nemůže skončit jinak než stejný trend ve Spojených státech. Zatím jsme v té první fázi, kdy se testuje pro testy. Ta druhá už je důkladnější; nastoluje kurzy "Jak uspět při testování" zakončené závěrečným testem. A třetí fází je zpětná vazba do škol, kde se přestane klasicky vyučovat a hodiny se budou věnovat postupům a trikům, které umožní projít úspěšně testy. Na naše klasiky - jako např. na Komenského natož na Mužíka, Bartoše,Švarce, Havránka, Chlupa a Příhodu raději zapomeneme.
Myslím, že by bylo dobré kdyby konečně někdo z těch, kteří neustále argumentují situací v USA, dal odkaz na nějaký výzkum, který tuto tezi dokumentuje. Jediný výzkum, který se zabývá vlivem testování a který jsem viděl, porovnával situaci ve Walesu a Anglii a vyzněl pro testování. Navíc bych porovnal americký sen (něco dokázat) s českým snem (teplé místo na úřadě). Jako člen ŠR jsme řešil pět stížností na kolegy, kteří byli nepřiměřeně nároční, ani jednu na někoho, kdo se své práci vyhývá a neučí (jedna kolegyně takto přežila osm let, než jsme uprosili první rodiče, aby si stěžovali na skutečnost, že jejich děti dostávají jedničky z předmětu, kde si paní učitelka o hodinách čte knížku).
Jak je možné, že se všichni bojí toho, že učitelé neunesou existenci testů a nikdo se nebojí toho, že prostě nebudou učit, když to po nich nikdo nechce naopak, jakákoliv snaha po náročnosti je velmi riskantní?
Kdo z kritiků testů porovnával jejich kvalitu s tím, podle čeho jsou hodnoceny děti ve školách (a co je daleko horší)?
Chtěl bych se pana Šteffla zeptat, zda motivuje své zaměstnance také jen dobrým slovem a poskytuje jim jistotu, že plat jim bude na účet chodit i v případě, že pro firmu neodvedou žádnou práci. To je totiž situace našich dětí. A kdyby náhodou jejich firma (škola) měla nějaké nároky, stačí přestoupit jinam, kde benefity (známky, maturita, titul) rádi poskytnou, aby mohli nafasovat státní dotace.
Nevím, proč by měl existovat sebekritický učitel, který by měl problém s testováním. Bojí se ho ti, kteří sami ví, že moc nenaučí a pak ti, kteří mají pocit, že jsou chytřejší než všichni okolo a nikdo jim to toho nesmí mluvit. Nepopírám, že testování má svá nebezpečí a náklady, ale současná praxe rozdávání jedniček zdarma je dalekoho horší. Já osobně jsem si po seznámení se vstupní úrovní prvních ročníků (učím tam poprvé po čtyřech letech) začal opakovat angličtinu a programování.
Martin Krynický
Martin Krynický
"Bojí se ho ti, kteří sami ví, že moc nenaučí a pak ti, kteří mají pocit, že jsou chytřejší než všichni okolo a nikdo jim to toho nesmí mluvit.
Promiňte, ale to je demagogie a nesmyslná paušalizace.
Stejně tak bych mohl já tvrdit, že testování vyžadují hlavně ti, kteří potřebují pro žáky nějakého vnějšího strašáka, protože neumějí žáky sami zaujmout, anebo nejsou schopni je přinutit k práci.
Uznáte doufám, že obojí je pitomost.
Ono vůbec mnoho učitelů volá po povinných testech ze stejného důvodu jako po SM - "aby byl na ty mizery alespoň nějaký bič".
Ale to je prostě špatně.
My potřebujeme testy jako cenný zdroj informací o průběhu vzdělávání, jako zpětnou vazbu, atd.
Už jsem tu psal, že základní poučka kybernetiky říká, že:
"Systém, který neměřím, neřídím."
Ale rozhodně nepotřebujeme testy jako sukovici v rukou diletantů, kteří mají bohužel politickou moc na základě "objektivních výsledků" sestavovat "žebříčky škol", odebírat jim peníze, "optimalizovat je" a všelijak buzerovat.
Myslel jste i na tyto důsledky?
A že k tomu dojde, to jsme právě u interpretace výsledků SM mohli vidět v přímém přenosu.
Pro Anonym v 10:36
...Myslím, že by bylo dobré kdyby konečně někdo z těch, kteří neustále argumentují situací v USA, dal odkaz na nějaký výzkum, který tuto tezi dokumentuje...
Na všechno nejsou studie. Neznám na světě vzdělávací systém, který by o sobě tvrdil, že je dostatečně dotován a studie (relevantní studie) jsou drahé. Ale z mozaiky i třeba jednotlivých osobních zkušeností si lze vytvořit obraz. Řekl bych, že než veřejně prohlásím, že zkušenosti buď nejsou nebo hovoří obráceně, tak si tuhle tézi ověřím. Trochu mě mrzí, že já, který táhne osmou desítku let na svém hřbetu, musím poučovat mnohem mladšího kolegu. Kdo hledá, obvykle najde.
http://www.eduin.cz/titulka/dobre-minena-ale-nedomyslena-reforma-skolstvi-v-usa/
http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&shw=240&lst=114
a tam je dokonce zmíněna studie - Nezamyšlené důsledky... viz:
Jones, M.G. et. al. 2003. The Unintended Consequences of High-Stakes Testing. Oxford: Rowman and Littlefield.
A dokonce i pan Štefl, respektive jeho rodinný podnik SCIO se zmiňuje- i když stydlivě a jen tak mimochodem, že testy nejsou jenom obdivovány tady:
http://scio.cz/1_download/zkusenosti_se_vzdelavanim_v_usa.pdf
Snad to stačí. Je jich víc, ale proč bych Vám to měl tak usnadňovat?
Dva články jsem už četl dřív, článek na sociowebu jsem si přečetl a musím konstatovat, že ani jeden z těchto zdrojů není relevantním a přesvědčivým (který by se mohl v přesvědčivosti měřit se srovnáním systémů anglie a walesu). Že testování má nevýhody je jasné, nevýhody má totiž všechno. Že by zhoršilo aktuální rozvrat českého školství z toho nijak nevyplývá. Naopak jsem stále přesvědčen, že jde o jedinou reálnou variantu, která by mohla sešup alespoň přibrzdit, protože by se objevil důvod, proč se ve škole o něco snažit. Pro učitele i pro žáci. Snažit se dneska je z racionální hlediska v dnešní době, kdy i státní okresní gymnázium láká žáky ZŠ na to, že to na něm bude lehčí, trochu pošetilé.
Martin Krynický
Pro Vás zřejmě není žádná studie dostatečně studiozní :-D. Tak tedy použiji Váš argument (neargument). Na základě jaké studie usuzujete, že testování může pozdržet sešup o kterém píšete? Podle jaké studie usuzujete, že tesování může efektivně měřit individuální schopnosti a kvalitu dítěte? Podle jaké studie posuzujete to, že je v českých školách používáno neadekvátní hodnocení? Ach jo, pojďte raději diskutovat o počasí a nechte školy, učitele a hlavně děti na pokoj, ať mohou dělat svou práci a hlavně nechtějme řídit a měřit neřiditelné a neměřitelné.
Pane Krynický, s některými makovicemi prostě nehnete. Tak já to zkusím jinak:
Prohlašuji, že výsledky mé pedagogické práce jsou naprosto nedostatečné, moji žáci nesplňují ani 30% předpokládaných výstupů (viz moje chápání RVP a ŠVP). Naproti tomu ředitel školy i další kolegové tvrdí, že děti mají dostatečné znalosti a kompetence. Absolutně s tímto nesouhlasím. Nemám žádné další prostředky k motivaci žáků k práci, než ty, které využívám a které se ukazují jako nedostačující. Žádám proto, aby se státní orgány zabývaly kvalitou vyučovacího procesu v naší škole a pomohly mně vytvořit podmínky ke zlepšení výsledků. V opačném případě k 30.6. t.r. končím jako pedagog 2. stupně ZŠ
TK
Tahle studie je vcelku přesvědčivá http://www.ceskaskola.cz/2011/01/msmt-vliv-testovani-na-uspesnost-zaku.html. Jestli máte něco podobného proti testování, sem s tím, zajímá mě to, pro mě není testování ani otázka přesvědčení ani obživy, zajímají mě nejen jeho kladné důsledky, ale protože ho zatím považuji za správné, zejména ty záporné. Bohužel odpůrci testování selhávají v jejich označení.
Nikdy jsem si nemyslel, že by testování mělo měřit kvality dětí (ani by mě nenapadlo měřit něčí kvality). Testování dokáže měřit znalosti a část dovedností, dokáže změřit, zda někdo dosáhl takové úrovně, aby mohl úspěšně pokračovat na vyšší. To mě od něj stačí.
Důkazů o tom, že známky ze škol mají malou vypovídací hodnotu je nespočet: o dvacet procent horší výkon dětí, které měly lepší známky a tím prominuté přijímačky (i když tady bych to svedl spíše na tu přípravu), přes skutečnost, že žáci s jedničkami a dvojkami ze ZŠ nedokáží z ceny deseti rohlíku určit cenu jednoho rohlíku a z výstupního testu pro devátou třídu ZŠ nezískají ani deset bodů z padesáti (což například znamená, že nerozumí přímé ani nepřímé úměře, neumí porovnat pět polovin s dvojkou a trojkou a spoustu podobných věcí) až k tomu, že jedničkáři z jedné školy padají ke čtyřkám, zatímco dvojkaři z druhé si známku drží.
Rád bych se věnoval své práci a učil, zcela dobrovolně a zdarma jsem za cca 10000 hodin napsal učebnici, ze které se v současnosti učí řádově tisíce lidí týdně, ale bohužel nějak neumím naučit středoškolskou matematiku děti, které jsou na úrovni páté třídy a představa, že věci se dějí z nějakých důvodů je jim zcela cizí. Děti, které si pod učením nedokáží představit nic jiného, něž že nazpaměť nabuší text, který jim nic neříká, a když za nepřesnou recitaci nedostanou dobrou známku tváří se uraženě, že se to přece učily tak dlouho. Děti, kterým představa, že by si ve středu měly alespoň přibližně pamatovat, co jsme probírali v pondělí, přijde zcela ulítlá. Děti, které samy otevřeně tvrdí, že nic dělat nemusely, protože na nějakou střední (vysokou) školu se přece dostane každý. Děti, které by ještě před čtyřmi lety zvládaly bez větších problémů, protože by musely něco předvést, aby se na školu dostaly.
Ono se to hezky radí, ale mohl by mi někdo vysvětlit, jak se učí látka předpokládaná ŠVP pro střední školy u dětí, kteří ve skutečnosti nezvládli látku pro ZŠ ani na úrovni dostatečně?
Je pro děti opravdu taková výhoda, že půjdou do zaměstnání odkojení tím, že ve skutečnosti o nic nejde a není potřeba prokázat jakoukoliv úroveň.
My se nebavíme o zavádění testování do systému, který funguje, kde se konkuruje v tom, kdo děti více naučí, kdo je postrčí více dopředu. My se bavíme o zavádění testování jako kontroly úrovně do systému, kde základní konkurenční výhodou je "být lehčí".
Možná by stálo za to si uvědomit, že smysluplně vzdělávat je možné jen postupně, když zvládnete to, co je nutným předpokladem. Takhle děti sice nestresujeme, ale nutíme je do biflování. Nic jiného jim totiž nezbývá, když se mají učit látku, která je několik let nad jejich aktuální úrovní.
Nepotřebuji testování, když se objeví najít jiný způsob, jak dát nasazení ve škole smysl nebo když stát nějakým způsobem zajistí, aby na střední (vysoké) školy nenastupovali žáci, jejichž kompetence neodpovídají úrovni školy, na kterou se hlásí. Předesílám, že báje o motivaci, beru pouze od lidí, kteří chodí do práce na osm hodin denně a celou mzdu posílají na dobročinné účely. Získání potvrzení o úrovni vzdělání (maturita, diplom) bylo totiž při chození do škol vždy stejnou motivací, jako mzda při chození do práce.
Martin Krynický
Okomentovat