V neděli 13. května bude v pensylvánském Pittsburghu oficiálně zahájena největší světová soutěž v oboru vědy a techniky určená pro studenty středních škol – Intel ISEF. Zúčastní se jí přes 1500 největších vědeckých talentů z šedesáti pěti zemí, mezi nimi i sedm mladých vědců z České republiky, kteří obhajují své projekty v konkurenci dalších 1200 projektů. V Pittsburghu nepůjde zdaleka jen o prémie pro nejlepší, jež v přepočtu přesahují 80 milionů korun; případný úspěch na středoškolské „vědecké olympiádě“ především otevírá dveře ke studiu na nejlepších amerických univerzitách.
Poslední detaily před cestou do amerického Pittsburghu ladí sedmičlenná skupinka středoškoláků z České republiky. V drsné konkurenci více než 1500 dalších talentů z 65 zemí celého světa budou obhajovat svoje vědecké projekty, s nimiž postoupili do finále soutěže Intel ISEF. Výše už to nejde: Intel ISEF představuje největší celosvětovou soutěž v oboru vědy a techniky určenou pro studenty středních škol. Porotu zde tvoří více než 1200 špičkových vědců včetně několika nositelů Nobelových cen. Od roku ji 1950 organizuje Společnost pro vědu a společnost, od roku 1997 tato „olympiáda vědeckých talentů“ probíhá s podporou společnost Intel.
Na ploše pittsburského David L. Lawrence Convention Centra bude letos Českou republiku reprezentovat šest projektů (pět individuálních a jeden týmový) od sedmi autorů, kteří zvítězili v národních soutěžích AMAVET a SOČ (Středoškolská odborná činnost). Na Intel ISEF 2012 budou od pondělí 14. května po několik dní sdílet své nápady, prezentovat originální výzkumné projekty a soutěžit o přibližně 80 milionů korun ve stipendiích a dalších cenách. Nejpřínosnější projekt ze všech kategorií bude potom při slavnostním vyhlášení v pátek 18. května odměněn Cenou Gordona Moorea, která bude letos udělena potřetí. Uděluje ji Nadace společnosti Intel a je dotována 75 tisíci dolarů. Dva další finalisté obdrží Cenu společnosti Intel pro mladé vědce ve výši 50 tisíc amerických dolarů. Na ostatní úspěšné finalisty v sedmnácti vědeckých kategoriích od matematiky, chemie a počítačové vědy přes botaniku a lékařství až po společenské vědy a ekologii čekají ceny, granty, stipendia a vědecké pobyty, které jim pomohou otevřít vědeckou kariéru. Studenti, kteří se ve své kategorii umístí do čtvrtého místa, mohou počítat s bezplatným stipendiem na nejlepších amerických univerzitách.
Jedním slovem o projektech českých studentů – obezita, meruňky, chvostoskoci, nanovlákna, procesory, enzymy…
O přízeň poroty se bude z České republiky ucházet Petr Pokora z Gymnázia Brno-Řečkovice, který je nositelem titulu Česká hlavička pro vědecké naděje. Petr Pokora se v projektu s názvem Měření antioxidační aktivity a polyfenolických sloučenin ve vybraných hybridech meruněk podíval s pomocí fotometrie a vysokoúčinné kapalinové chromatografie na 243 hybridů meruněk a sestavil jejich pořadí z hlediska množství antioxidantů. Tím také vybral hybrid meruňky s nejvyšší biologickou hodnotou pro člověka. Vybraný hybrid Dolgocvetna bude pod názvem „Betynka“ zařazen do státní odrůdové knihy a následně pěstován zemědělci. „Postup se dá aplikovat i na ostatní druhy ovoce a výsledky se dají jednoduše využít pro zákazníky,“ říká Petr Pokora, jenž spatřuje největší přínos své práce v tom, že dává možnost zaměřit se na pěstování a konzumaci těch nejzdravějších odrůd ovoce nebo zeleniny. „Antioxidanty jsou zdraví velice prospěšné látky, které tvoří účinnou prevenci před mnoha civilizačními nemocemi a mohou prodloužit život. Díky konzumaci nejzdravějších odrůd lze minimalizovat následky jejich nedostatečného příjmu, jelikož ve stejném množství ovoce může být až desetkrát větší množství některých antioxidantů.“
Do oblasti mikroorganismů v půdě zavítal projekt Studium potravních vztahů jeskynních bezobratlých živočichů, jehož autorem je Ondřej Vošta, student Česko-anglického gymnázia v Českých Budějovicích. Cílem jeho práce bylo otestovat potravní preference u jeskynních chvostoskoků. Odhalení toho, čím se přesně živí tito drobní, asi 1 mm velcí živočichové, kteří tvoří velice významnou složku půdní i jeskynní fauny, může přispět k obohacení znalosti vědců o potravních vztazích v půdě. Kromě samotného zefektivnění zemědělství může základní výzkum podniknutý gymnazistou, kterého nejvíce láká studium medicíny, pomoci například při ekologickém čištění nástěnných maleb v jeskyních. „Nemůžeme-li použít k odstranění plísně ohrožující nástěnnou malbu agresivní chemikálie, můžeme vyslat chvostoskoky, o kterých víme, že je pro ně tato plíseň atraktivní a oni si s ní poradí,“ uvádí jednu z praktických metod využítí svého projektu Ondřej Vošta.
Projekt nazvaný Usměrňování nanovláken je výsledkem vědeckého úsilí Aleše Stejskala, studenta Letohradského soukromého gymnázia. Pokusil se uspořádat malá, lidským okem neviditelná nanovlákna do pravidelné struktury metodou elektrostatického zvlákňování, pomocí elektrického pole. Projekt se zaměřil na vylepšení fyzikálních vlastností, a tím i na rozšíření využití nanovláken pro různé aplikace například na výrobu implantátů pro léčbu přetržených svalů nebo nervů. „Podílel jsem se na řešení problému, který je aktuální a má před sebou velice perspektivní budoucnost. Výsledky mých pokusů mohou být užitečné pro mnoho vědců po celém světě, kteří se zabývají stejným problémem – uspořádáváním nanovláken do pravidelných struktur. Již ve svých 16 letech jsem nabyl cenných zkušeností s tímto tématem, které hodlám použít do budoucna k vynálezu něčeho převratného,“ říká Aleš Stejskal, který má jasno v tom, že chce dále studovat některou z univerzit zaměřených na techniku nebo přímo nanotechnologie.
„Můj projekt hledá netradiční a alternativní přístupy k procesorovým architekturám, tedy ke způsobům, jakými pracují procesory, které jsou třeba v počítačích, mobilních zařízeních a dalších elektronických přístrojích,“ představuje svou práci Tomáš Mariančík ze Střední průmyslové školy elektrotechniky, informatiky a řemesel ve Frenštátu pod Radhoštěm. Pro účely prezentace svého projektu si Tomáš Mariančík vybral jednu konkrétní architekturu na základě jejích vlastností, kterou navrhl a následně zrealizoval. Výsledkem jeho experimentální architektury je zejména automatické zrychlení různých výpočtů a operací díky rozdělení práce na dostupná výpočetní jádra, o což se stará samotný procesor. Návrh procesoru byl vytvořen na základě znalostí a zkušeností získaných během mnoha let programování a studia programování a logických obvodů.
Velmi perspektivní oblastí současné vědy je biochemie a výzkum léčiv. Eva Umlaufová z Gymnázia Jeseník se v projektu Analýza přístupových cest z/do aktivních míst lidských cytochromů P450 snažila popsat struktury enzymů, které se významnou měrou podílejí na metabolismu látek tělu vlastních, ale také látek cizorodých, jako jsou léky, aditiva či aerosoly. „Analýza statických struktur enzymů může pro biochemické experimenty a pro studium dynamiky enzymů pomoci předpovědět, jak se budou léky chovat. Znalost interakce léčiva s cytochromem P450 lze využít k regulaci podávání léčiv a posouzení klinicky významných lékových interakcí, které mohou vést k drogové toxicitě, snížení nebo naopak zvýšení farmakologických účinků,“ vysvětluje přínos svého projektu Eva Umlaufová, jež ho chce dále posunout během svého vysokoškolského studia.
Více o finále Intel ISEF 2012, oceněních, české účasti a projektech českých studentů najdete v přiloženém dokumentu Intel ISEF 2012 fact sheet.
Intel ISEF 2012 - základní informace
Intel ISEF (Intel International Science and Engineering Fair) je největší a jedinou celosvětovou soutěží pro studenty středních škol. Jde o program Společnosti pro vědu a společnost podporovaný společností Intel a jeho cílem je inspirovat studenty k řešení náročných otázek vědy a problémů blízké budoucnosti.
Letošní ročník veletrhu probíhá v americkém Pittsburghu v termínu od 13. do 18. května. Účastní se ho přes 1600 studentů středních škol z 65 zemí, kteří zde představí více než 1200 projektů a budou soutěžit o téměř 4 miliony amerických dolarů. Z České republiky se loňského ročníku zúčastnilo sedm studentů.
Finalisté Mezinárodního vědeckotechnického veletrhu jsou každoročně vybíráni v přibližně 550 spřízněných regionálních soutěžích, které probíhají po celém světě. Vyžaduje se, aby projekty finalistů řešily významné vědecké problémy, které reagují na globální výzvy dnešního světa. Projekty zastupují široké spektrum vědeckých disciplín a jsou posuzovány v následujících kategoriích.
Věda o zvířatech | Věda o zemi | Matematika |
Behaviorální a společenské vědy | Energie a doprava | Lékařství a zdravotnictví |
Správa životního prostředí | Inženýrství: elektronické i mechanické | Buněčná a molekulární biologie |
Fyzika a astronomie | Ekologie | Chemie |
Vědy o rostlinách | Počítačová věda | Mikrobiologie |
Biochemie | Inženýrství: materiály a bioinženýrství |
Společnost pro vědu a společnost (Society for Science & the Public, SSP) je nezisková organizace, jež se angažuje v oblasti vědeckého výzkumu a vzdělávání. Společnost organizuje Mezinárodní vědeckotechnický veletrh od jeho založení v roce 1950.
Ceny Intel ISEF
Sponzorem Intel ISEF je Nadace společnosti Intel, která na ceny věnuje téměř 4 miliony amerických dolarů. Letos bude potřetí v historii předána Cena Gordona Moorea – jde o hlavní cenu ve výši 75 tisíc amerických dolarů. Uděluje ji Nadace společnosti Intel. Dva další finalisté obdrží Cenu společnosti Intel pro mladé vědce ve výši 50 tisíc amerických dolarů.
Z dalších cen udělovaných každoročně na Intel ISEF jmenujme následující:
Vítěz kategorie: porota vyhlašuje vítěze jednotlivých kategorií. V každé ze sedmnácti kategorií je vybrán jeden vítěz, který obdrží cenu společnosti Intel ve výši 5000 dolarů. Škola, z níž vítěz pochází, navíc dostane grant ve výši 1000 dolarů na výzkum. Z vítězů jednotlivých kategorií vzejde držitel Ceny Gordona Moorea a dva držitelé Ceny společnosti Intel pro mladé vědce.
Dudley R. Herschbach SIYSS Award
Tři vítězové, vybraní z vítězů jednotlivých kategorií, získají možnost účasti na Seaborgově semináři ve Stockholmu, který se koná každoročně u příležitosti udílení Nobelových cen.
Granty
Společnost Intel nabízí granty pro první, druhé, třetí a čtvrté místo v každé kategorii. Granty jsou ve výši 3000, 1500, 1000 a 500 dolarů.
Soutěž Evropské unie pro mladé vědce
Členové nejlepšího týmu získají účast v Soutěži EU pro mladé vědce. Soutěž je sponzorována Nadací společnosti Intel a účastníkům budou hrazeny veškeré výdaje.
.
Vedle toho organizace zastupující širokou škálu vědeckých disciplín udělí stovky dalších cen, stipendií a stáží. Celková hodnota těchto programů dosahuje každoročně téměř 4 milionů dolarů.
Informace o účastnících z České republiky
Ústřední komise SOČ a Asociace pro mládež, vědu a techniku Amavet o.s. vybraly společně s partnerem soutěže, společností Intel, na základě doporučení odborných porot celkem šest prací, z toho pět individuálních a jednu práci týmovou. Autoři těchto prací dostali možnost obhajovat 13. až 18. května 2012 svoje projekty ve finále soutěže Intel ISEF v Pittsburghu v Pensylvánii. Celkem se letošního ročníku ISEF zúčastní sedm studentů z České republiky.
Základní hodnotící kritéria pro výběr finalistů při posuzování jejich soutěžních prací a jejich prezentací byla následující:
1. zařaditelnost práce do vyhlášených oborů zahraničních soutěží
2. přínos práce – myšlenka, nápad, novost prezentovaných výstupů
3. znalost angličtiny a úroveň prezentace
Anotace projektů Intel ISEF 2012
Individuální práce:
Měření antioxidační aktivity a polyfenolických sloučenin ve vybraných hybridech meruněk
Autor: Petr Pokora
Škola: Gymnázium Brno-Řečkovice, Terezy Novákové 2, Brno
Cílem studie bylo vybrat ze souboru 243 hybridů meruněk hybrid meruňky s největším zdravotním benefitem pro člověka. Dále byl zjišťován obsah celkových polyfenolických sloučenin.
Úspěšně byly zoptimalizovány čtyři fotometrické metody pro stanovení antioxidační aktivity a metoda pro stanovení celkových polyfenolických sloučenin. Pomocí těchto metod bylo změřeno 243 hybridů meruněk. Dále byl pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie detekován profil 15 fenolických sloučenin, které jsou velmi silnými antioxidanty. Měření v hybridech potvrdila vysoký obsah těchto zdraví prospěšných látek. Díky měření hybridů těmito metodami se podařilo vybrat hybrid meruňky s největší biologickou hodnotou pro člověka. Vybraný hybrid Dolgocvetna bude pod názvem „Betynka“ zařazen do státní odrůdové knihy a následně pěstován zemědělci.
Studium potravních vztahů jeskynních bezobratlých živočichů
Autor: Ondřej Vošta
Škola: Česko-anglické gymnázium, s.r.o. Třebízského, České Budějovice
Cílem mé práce je mapování potravních vztahů živočichů a bezobratlých v jeskyních. Jeskynní společenstva jsou výhodným modelem pro ekologické studie, protože jsou mnohem jednodušší než společenstva půdní. Modelovým živočichem byl zvolen jeskynní chvostoskok Heteromurus nitidus.
U tohoto živočicha jsem stanovoval aktivity ekologicky významných trávicích enzymů (trehalázy, celulázy a chitinázy) a prováděl potravně preferenční testy, kde byly nabízeny jako potrava kultury mikroorganismů izolované z jeskyní.
Živočich obsahuje všechny testované enzymy, což svědčí o jeho schopnosti trávit zásobní cukry i buněčné stěny hub a buněčné stěny řas.
Potravně preferenční testy s více jedinci a osmi druhy potravy nebo jedním jedincem a dvojicí potrav byly statisticky vyhodnoceny podle různých parametrů (pohyb chvostoskoků, uložení exkrementů, množství konzumované potravy). Následovala mikroskopová analýza složení zbytků potravy v exkrementech s cílem vyhodnotit účinnost trávení jednotlivých mikroorganismů.
Nejpreferovanější řasou byla řasa rodu Chlamydomonas a z mikroskopických hub druh Cladosporium herbarum.
Usměrňování nanovláken
Autor: Aleš Stejskal
Škola: Letohradské soukromé gymnázium, o. p. s.
Nanovlákna se dají vyrábět mnoha způsoby. Mezi jednu z nejnadějnějších metod pro průmyslovou výrobu patří elektrostatické zvlákňování (tzv. elektrospinning). Projekt se zaměřuje na vylepšení fyzikálních vlastností a tím i na rozšíření využití nanovláken pro různé aplikace, například na výrobu implantátů pro léčbu přetržených svalů nebo nervů. Vylepšení zejména mechanických vlastností dosáhneme usměrněním vláken do jednoho směru, čímž by se měla zlepšit odolnost proti tahu v daném směru.
Vlákna vznikla zvlákněním polymerního roztoku v silném elektrickém poli. Ukládala se na sběrnou elektrodu (kolektor), jímž byl rotující váleček pokrytý alobalem. Takto se na kolektor nanesla do jednoho směru orientovaná nanovlákna. Pro srovnání byl pak vytvořen i vzorek náhodně uspořádaných vláken na rovnou plochu hliníkové fólie. Poté došlo k pořízení snímků obou typů nanovlákenných struktur pomocí skenovacího elektronového mikroskopu. Následovalo vystříhání malých obdélníků z navlákněného materiálu a jejich podrobení testu na trhacím stroji.
Snímky z mikroskopu jsme podrobili obrazové analýze. Byl tak zjištěn průměr nanovláken a úspěšnost jejich usměrnění. Data z trhacího stroje jsme zaznamenali do grafů a určili odolnost proti tahu. Výsledky jsme porovnali. Zjistili jsme tak, nakolik jsou usměrněná vlákna oproti nahodile uloženým mechanicky odolnější. A také se ukázala úspěšnost této metody, co se týče usměrnění.
Experimentální procesorová architektura atto WPU 0.9
Autor: Tomáš Mariančík
Škola: Střední průmyslová škola elektrotechniky, informatiky a řemesel, Křižíkova 1258, Frenštát pod Radhoštěm
Vytvoření řady experimentálních procesorových architektur (tzv. WPU), které se pokoušejí o netradiční, nové, originální a zábavné náhledy na to, jak je strojový kód zpracován a také tvořen programátorem pomocí programovacích jazyků, attoASM je prvním procesorem z této řady. AttoWPU a pro něj určený jazyk attoASM dává programátorům možnost vyzkoušet si méně tradiční způsob programování, lépe pochopit způsoby, důvody a výhody optimalizace programu, umožňuje také pomocí attoASM kódu nadefinovat funkci procesoru pro běh programu v libovolném formátu v paměti programu a simulovat tak teoreticky libovolný procesor.
Návrh procesoru byl vytvořen na základě znalostí a zkušeností získaných během mnoha let programování a studia programování a logických obvodů, překladač a simulační jádro byly naprogramovány použitím standardního jazyka C++, grafické rozhraní simulátoru pak pomocí Qt SDK, takže je celé řešení multiplatformní.
Funkčnost konceptu procesoru a programovacího jazyka attoASM jsem ověřil na naprogramovaném překladači a simulátoru vytvořením a simulováním jednoduchých příkladů využívajících různé jednotky i naprogramováním složitějšího programu, hry Pong, která funguje podle předpokladů.
Tvorba této hry v jazyce attoASM podnítila myšlení o způsobu funkce a výhodách jiných programovacích jazyků a zároveň donutila vymyslet nové řešení některých programových konstruktů. Procesor lze dále vyvíjet přidáním nových jednotek a do simulátoru i překladače lze přidávat nové funkce, dále je třeba naprogramovat překladač pro custASM a zpětný překladač a procesor zpřístupnit veřejnosti. Je také možné jej realizovat pomocí logických obvodů. Pokračováním budou i další experimentální procesory ze série WPU, například plánovaný 2D WPU, který předvede koncept dvoudimenzionálního assembleru, který používá jinou stavbu programu, než na jakou jsme zvyklí.
Analýza přístupových cest z/do aktivních míst lidských cytochromů P450
Autorka: Eva Umlaufová
Škola: Gymnázium Jeseník, Komenského 281, Jeseník
Úkolem práce je ze statických struktur rentgenové krystalografie charakterizovat přístupové cesty z/do aktivních míst lidských cytochromů P450. Cílem je poskytnout podrobné informace o vnitřní stavbě enzymů ke studiu jejich dynamiky.
Charakterizace a grafická vizualizace aminokyselinových zbytků, které vystýlají stěny přístupovych kanálů, a porovnání mezi jednotlivými formami cytochromu P450.
Každá forma cytochromu P450 zde má pečlivě zaznamenáno aktivní místo s nejvýznamnějšími rezidui, která by mohla ovlivňovat teoretický přístup substrátu při jeho metabolismu. Tato informace se stává velice cennou i díky dobrému grafickému zpracování výsledků, které velice usnadňuje čtenáři jeho orientaci.
Dalším řešením je pomocí výsledků z této práce najít vztah evoluční konzervace a substrátové specificity cytochromu P450 k pochopení mechanismu enzymové katalýzy. S tímto úkolem chce autorka pokračovat formou bakalářské práce.
Kolektivní práce
Antropometrie mládeže se zaměřením na BMI
Autorky: Ivana Smutná, Monika Dobrovodová
Škola: Gymnázium Přelouč, Obránců míru 1025, Přelouč, 535 01
V rámci projektu jsme doposud naměřily 374 dětí v deseti věkových kategoriích od šesti do patnácti let. Velikost zpracovaného souboru je dostatečná pro validní statistické zpracování v kategoriích 6–12 let (295 respondentů).
Zaměřily jsme se na základní antropometrické parametry – TV, TH, BMI, obvod paže, šířku ramen, šířku pánve v průběhu mladšího/staršího školního věku. Dle regresních rovnic bylo vypočítáno procento tuku. K naměření somatometrických hodnot jsme používaly centimetrovou škálu, osobní váhu, kaliper (typ Harpender), krejčovský metr, kefalometr. Ze statistických veličin byl využit vztah pro výpočet BMI, regresní rovnice pro výpočet procenta tuku (Slaughter, 1988). Byly porovnány jednotlivé věkové kategorie, dále byly sledovány intersexuální rozdíly a vybrané třídy mezi sebou. Pro širší rozsah výzkumu jsme porovnaly získané hodnoty s rozměry naměřenými v celostátním antropologickém výzkumu, (Bláha et al. CAV, 2001). V transverzálním výzkumu jsme se zaměřily i na extrémní hodnoty (např. velmi vysoké/nízké BMI). Tyto extrémní hodnoty jsou alarmující pro zdravý vývoj naší mladé populace.
Součástí výzkumu byl anonymní dotazník, ve kterém byly sledovány stravovací návyky respondentů, např. jakým potravinám dávají přednost, zda sportují či se v jejich rodině vyskytuje obezita. Ke kategorizaci věkových stupnic a percentilových grafů BMI jsme použily předpis podle světové zdravotnické organizace WHO, (WHO Expert Committee, 1995).
Smyslem celého výzkumu bylo nastínit alarmující situaci v české moderní společnosti. Výsledky napovídají, že je třeba radikálně změnit přístup dětí i celých rodin, především ke sportovním aktivitám a racionálnímu stravování.
Účastníci ISEF 2012 a jejich odpovědi v anketě:
1. Mohl(a) byste stručně popsat Váš projekt pro neodborné publikum?
2. V čem je největší přínos Vašeho projektu?
3. Jak probíhá Vaše příprava na světové finále Intel ISEF a jak vidíte svoje šance v Pittsburghu?
4. Ovlivnil úspěch v soutěži Amavet či SOČ nějak Vaši studijní dráhu (stipendium, vysoká škola?). Pokud jste ještě na střední škole, jaké další studium plánujete?
5. Co si slibujete od své účasti na Intel ISEF? Studium v zahraničí či profesní šance, vhled do nového prostředí, seznámení s mladými lidmi z celého světa…
Petr Pokora, SOČ
Název: Měření antioxidační aktivity a polyfenolických sloučenin ve vybraných hybridech meruněk
Škola: Gymnázium Brno-Řečkovice, Terezy Novákové 2, Brno
1. Jednoduše, z mnoha odrůd meruněk jsem vytvořil seznam podle množství antioxidantů – zdravosti pro člověka – a také vybral ty nejzdravější. Postup se dá aplikovat i na ostatní druhy ovoce a výsledky se dají jednoduše využít pro zákazníky.
2. Největší přínos práce je v tom, že je možné se zaměřit na pěstování a konzumaci těch nejzdravějších odrůd ovoce nebo zeleniny. To je důležité, jelikož antioxidanty jsou zdraví velice prospěšné látky, které tvoří účinnou prevenci před mnoha nemocemi, jako je cukrovka, různé typy rakoviny, vysoký krevní tlak, působí protizánětlivě, a dokonce mohou i prodloužit život. Tedy tvoří prevenci před nemocemi, které postihují obrovské procento celosvětové lidské populace. Dá se říci, čím více antioxidantů přijmeme, tím zdravější budeme. Navíc dnešní globální populace často trpí nedostatečným příjmem ovoce a zeleniny. Díky konzumaci jen nejzdravějších odrůd se mohou následky nedostatečného příjmu minimalizovat, jelikož ve stejném množství ovoce může být až desetkrát větší množství některých antioxidantů.
3. Nejdůležitější část přípravy se týká vyrobení posteru a krátkého představení projektu, jelikož toto porotci hodnotí. Nejdůležitější je všechno důležité vměstnat do několikaminutového představení a přenést na poster tak, aby to mělo hlavu a patu a samozřejmě také nějak vypadalo.
4. Já jsem zatím na gymnáziu, tady se nic nezměnilo. Žádné stipendium jsem zatím nezískal, ani na vysokou školu jsem se zatím nehlásil. Mám před sebou přece jen ještě poslední ročník střední školy. Potom bych se chtěl dostat na nějakou univerzitu, nejlépe zahraniční (VelkáBritánie, USA, Německo), ale to je zatím jen v říši snů. Preferoval bych obory, jako je lékařská medicína nebo biomedicína, biochemie.
5. Hlavním cílem je předvést se v dobrém světle. Samozřejmě nikdo nejede prohrát, ale konkurence bude obrovská. Doufám, že mi účast na soutěži pomůže dostat se na školu, kterou jsem nastínil výše. Moc se těším na nové prostředí, mnoho lidí z celého světa a na jejich práce a myšlenky. Myslím, že to bude fantastický zážitek.
Ondřej Vošta, AMAVET
Název: Studium potravních vztahů jeskynních bezobratlých živočichů
Škola: Česko-anglické gymnázium, s.r.o. Třebízského, České Budějovice
1. Cílem práce bylo otestovat potravní preferenci (čím se živí) u jeskynních chvostoskoků a zlepšení samotných výzkumných postupů. Jedná se o drobné, asi 1 mm velké živočichy, kteří tvoří velice významnou složku půdní i jeskynní fauny. K tomuto testování se použilo pět sledovacích metod, jejichž kombinací se upřesní naše zjištění. Výsledkem je velmi přesné zdokumentování měřicích metod, tak aby je mohla využívat další odvětví vědy, dále pak byla obohacena přímo naše znalost potravních vztahů v půdě.
2. Jedná se o základní výzkum, proto budou výsledky sloužit převážně dalším výzkumníkům v oblasti půdní biologie, kteří je využijí ve své další práci. Existuje ale i potenciální aplikace, která by mohla například zefektivnit zemědělství (chvostoskoci jsou pro půdu velmi významní a znalost jejich potravní strategie nám může pomoci např. odhadnout kvalitu půdy). Možností je také ekologické čištění nástěnných maleb v jeskynních (nemůžeme-li použít k odstranění plísně ohrožující nástěnnou malbu agresivní chemikálie, můžeme vyslat chvostoskoky, o kterých víme, že je pro ně tato plíseň atraktivní a oni ji odstraní).
3. Co se týče přípravy, musel jsem se zaměřit převážně na zdokonalení svého soutěžního posteru a jeho převedení do anglického jazyka. Tento úkol už jsem zvládl, takže nyní už mi zbývá jen příprava mluveného proslovu, který uslyší porota. Své šance si netroufnu odhadnout. Musíme uvážit, že na Intel ISEF budou pravděpodobně nejlepší práce z celého světa, takže konkurence bude obrovská, nicméně udělám pro úspěch maximum.
4. Jsem studentem septimy na gymnáziu, takže zatím plánuji studium na VŠ. Můj výběr se už velmi dlouhou dobu zaměřuje právě na biologii, nejvíce mě láká studium medicíny.
5. Slibuji si samozřejmě velmi cennou zkušenost, kterou jistě využiji v budoucím profesním životě, bez ohledu na výsledek soutěže. Případný úspěch by mi jistě usnadnil i samotné přijetí na vysokou školu, takže přínos je velice obrovský.
Aleš Stejskal, AMAVET
Název: Usměrňování nanovláken
Škola: Letohradské soukromé gymnázium, o. p. s.
1. Zabýval jsem se výrobou nanovláken metodou elektrostatického zvlákňování, pomocí elektrického pole. Nanovlákno je v podstatě obyčejné vlákno, akorát tak malé, že jej nemůžeme vidět našima očima. Ve svém projektu jsem se pak snažil tato velice malá vlákna uspořádat do pravidelné struktury, aby byla srovnána vedle sebe.
2. Podílel jsem se na řešení problému, který je aktuální a má před sebou velice perspektivní budoucnost. Výsledky z mých pokusů mohou být užitečné pro mnoho vědců po celém světě, kteří se zabývají stejným problémem – uspořádáváním nanovláken do pravidelných struktur. Již ve svých 16 letech jsem nabyl cenných zkušeností s tímto tématem, tudíž přínosem byly i zkušenosti, které hodlám použít do budoucna k vynálezu něčeho převratného.
3. Jelikož mám již nějaké zkušenosti z I-SWEEEPu, vím přibližně, co mě čeká. Průběžně trénuji výklad v angličtině. V nejbližší době musím připravit texty na prezentační poster a pak bych měl mít vše připravené. Momentálně nejvíce času však věnuji výrobě nové aparatury, na níž hodlám provádět některé pokusy přímo doma a která by se tak měla stát základem nového projektu. Co se týče šance, nějaká tu je, ale vše záleží na porotcích a na mém výkladu.
4. Určitě ovlivnil, jelikož kdybych nezaznamenal takový úspěch, mohlo by se stát, že by se moje spolupráce s Contiprem nevyvíjela tak příznivě. Troufám si tvrdit, že bych možná i spolupráci sám přerušil. AMAVET mě motivoval k vyšším cílům. Lze říci, že AMAVET způsobil, že jsem přilnul napevno k technice a nanotechnologiím. Teď mám jasno, že chci studovat nějakou univerzitu zaměřenou na techniku nebo přímo nanotechnologie.
5. Vidím možnost, jak získat mnoho zkušeností, poznat život za oceánem, poznat nové kultury a podívat se, jak funguje globální ekonomika. Znovu uvidím velikost celé planety a dokážu si udělat lepší představu o současném světě. Hlavně, a to je nejdůležitější, získám kontakty jak na ostatní studenty po celém světě, tak na americké univerzity. Kontakty se budou hodit, jakmile dokončím střední školu.
Tomáš Mariančík, SOČ
Název projektu: Experimentální procesorová architektura atto WPU 0.9
Škola: Střední průmyslová škola elektrotechniky, informatiky a řemesel, Křižíkova 1258, Frenštát p. Radhoštěm
1. Můj projekt hledá netradiční a alternativní přístupy k procesorovým architekturám, tedy způsobům, jakým pracují procesory, které jsou třeba v počítačích, mobilních zařízeních a dalších elektronických přístrojích. Pro prezentaci jsem vybral jednu konkrétní architekturu na základě jejích vlastností, kterou jsem navrhl a následně zrealizoval.
2. U zvolené architektury je to zejména automatické zrychlení různých výpočtů a operací díky rozdělení práce na dostupná výpočetní jádra, o což se stará samotný procesor, navíc je ten proces poměrně přirozený a přímočarý, neboť algoritmy jsou stavěny jinak: namísto lineárních sekvencí se skoky a smyčkami spíše připomínají větvící se stromy.
3. Kromě přípravy materiálů na prezentaci si připravuji samotnou verbální prezentaci a procházím různé potenciální otázky poroty a mé odpovědi na ně. Netuším, jak to v Pittsburghu dopadne, a nerad něco takhle předvídám, protože to nemám na čem zakládat. Určitě tam bude hodně zajímavých projektů, takže je to na porotě.
4. Po formální stránce byl jediný vliv na vysokou školu, že mě přijali bez příjmacích zkoušek, k čemuž jim stačil výsledek krajského kola. Mnohem více mi ale soutěž i samotná práce na projektu přinesly na straně vědomostí a zkušeností, čehož si vážím ze všechno nejvíce.
5. Byl bych rád za nějakou profesní šanci, velmi preferuji tvořit něco, co je k něčemu dobré, realizovat své nápady a myšlenky, než trávit čas předem zadanými školními projekty, které se nakonec zahodí. Samozřejmě se také těším na to, že se podívám do zahraničí a potkám zajímavé lidi.
Eva Umlaufová, SOČ
Název: Analýza přístupových cest z/do aktivních míst lidských cytochromů P450
Škola: Gymnázium Jeseník, Komenského 281, Jeseník
1. V projektu se snažím za pomoci počítačového modelování popisovat struktury proteinů a předpovídat jejich funkce. Těmito proteiny je „superrodina“ unikátních lidských enzymů cytochromů P450. Cytochromy P450 se významnou měrou podílejí na metabolismu látek tělu vlastních, ale také látek cizorodých (xenobiotik) tj. léky, aditiva, aerosoly atp. Biotransformují cca 50 % všech podávaných farmak, jejichž metabolismus je znám, klíčové poznatky o jejich funkci však známy nejsou, proto cytochromy P450 přitahují v dnešní době stále více vědců.
2. Analýza statických struktur enzymů (zahrnující mj. vizualizovaná data a hypotézy) může pro biochemické experimenty a pro studium dynamiky enzymů pomoci předpovědět, jak se budou léky chovat. Znalost interakce léčiva s cytochromem P450 lze využít pro regulaci podávání léčiv a posouzení klinicky významných lékových interakcí, které mohou vést k drogové toxicitě, snížení nebo naopak zvýšení farmakologických účinků.
3. Moje příprava je hlavně jazyková. Vysoký počet výborných konkurentů mé šance samozřejmě snižuje, ale myslím si, že právě s dobrou komunikací lze projekt velice dobře „prodat“ a tím své možnosti na úspěch zvýšit.
4. Úspěch v soutěži SOČ moji studijní dráhu neovlivnil, ovšem při hledání odborné praxe ozvláštnila můj životopis. Šlo hlavně o osobní obohacení, tedy získání nových vědomostí v dané oblasti, profilace na VŠ obor, námět na téma bakalářské práce, osobní kontakty, zkušenosti z cest.
5. Od účasti na Intel ISEF očekávám seznámení s mezinárodními projekty, novým prostředím a lidmi.
Ivana Smutná a Monika Dobrovodová, AMAVET
Název: Antropometrie mládeže se zaměřením na BMI
Škola: Gymnázium Přelouč, Obránců míru 1025, Přelouč, 535 01
1. V našem projektu jsme se zabývaly dětmi ve věku od šesti do patnácti let, měřily jsme jejich tělesné parametry (tělesná výška, hmotnost, obvod paže, kožní řasy, šířka pánve a ramen), vypočítaly jsme BMI a množství tuku v těle. Všechny výsledky jsme zpracovaly do tabulek a grafů, porovnávaly jsme jednotlivé věkové kategorie mezi sebou, abychom zjistily, jak se děti vzhledem k věku, ale i pohlaví, vyvíjejí. Pak jsme naše výsledky porovnaly s několika srovnávacími soubory, z nichž byl nejdůležitější celostátní antropologický výzkum prováděný v roce 2001. Nakonec jsme chtěly zjistit, jaké jsou stravovací a pohybové návyky dětí, abychom své výsledky mohly odpovídajícím způsobem zohlednit. Výsledky celkem jasně ukázaly, že obezita je u dětí hlavně mladšího školního věku čím dál častějším jevem. Z celého našeho souboru 710 dětí je 10 % obézních a 13 % má nadváhu, tyto výsledky potvrzuje i orientační množství tuku v těle, které za deset let vzrostlo o více než 3 %.
2. Největší přínos našeho projektu je v tom, že jsme potvrdily to, o čem se již dlouho spekulovalo. Jedná se o rychlost změny společnosti za posledních deset let. Mění se množství pohybové aktivity i stravování a neblaze se to odráží na zdravotním stavu. Díky našemu projektu máme možnost informovat o tomto problému, který nesmí být přehlížen. Naše výsledky jsme poskytly jednotlivým školám, kde jsme výzkum prováděly, aby je mohly dále interpretovat dětem a jejich rodičům.
3. Příprava je převážně zaměřená na anglický jazyk, abychom byly schopné podat komisi výsledky minimálně stejně kvalitně jako v češtině. Je těžké odhadnout naše šance, protože nevíme, jak kvalitní projekty se tam sejdou. Chtěly bychom se samozřejmě umístit co nejlépe, náš výzkum je obsáhlý, pracný a výsledky mají závažný charakter, ale to úspěch zcela určitě nezaručuje, protože náročných prací se tam sejde určitě několik desítek, ne-li více.
4. Ivana Smutná: Já osobně bych chtěla studovat antropologii nebo medicínu, jsem v septimě, takže ještě přesně nevím, jestli mi účast v Pittsburghu pomůže. Zatím nemám informace o tom, že bych mohla být přijata s prominutím přijímacích zkoušek.
Monika Dobrovodová: Zatím jsem stále studentkou střední školy, ale doufám, že náš úspěch v soutěži mi pomůže alespoň částečně v příjmacím řízení na vysokou školu. Ráda bych studovala Policejní akademii. Zajímám se především o biologickou stránku tohoto oboru, tudíž forenzní antropologie by byla v budoucnu asi nejzajímavější pracovní náplní v tomto směru.
5. Ivana Smutná: Už jenom to, že se budu moci účastnit prestižní soutěže ve Spojených státech, je úžasný úspěch. Bylo by skvělé, kdyby mi to pomohlo k zisku stipendia. Studium v zahraničí je skvělá příležitost, ale ne každý na to má finanční prostředky. Samozřejmě bude skvělé seznámit se s novými lidmi z jiného prostředí a potkat prvotřídní vědce, kteří toho za svůj život mnoho dokázali.
Monika Dobrovodová: Myslím, že už samotná účast na Intel ISEF bude obrovskou životní zkušeností. Velmi ráda poznávám nové lidi a určitě uvítám tuto příležitost, jak se seznámit s mnoha zajímavými lidmi a odborníky ve svých oborech.
Úspěchy studentů z ČR v soutěži Intel ISEF (od roku 2005)
2011
Filip Naiser, Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, 2. místo v kategorii počítačová věda za projekt Eye-Controlled Cursor
Marek Kovář a Tomáš Peták, Gymnázium Karla Sladkovského, Praha, 3. místo v kategorii inženýrství: materiály a bioinženýrství a Zvláštní cena Společnosti pro experimentální mechaniku za projekt Studium ocelí vhodných pro tlakovodní reaktorové nádoby
Tomáš Svoboda, Střední průmyslová škola elektrotechnická v Brně, 4. místo v kategorii mechanického a elektrického inženýrství za projekt Funkční prototyp přenosného rentgenu a CT skeneru
Erika Gedeonová, Sportovní gymnázium Kladno, Zvláštní cena - druhé místo v kategorii analytické chemie od Americké společnosti pro klinickou chemii za projekt Nové způsoby v diagnostice nemoci Asthma Bronchiale
2010
Patrik Čermák, Střední průmyslová škola elektrotechnická v Pardubicích, 3. místo v kategorii Materiály a bioinženýrství za projekt Perspektivní termoelektrické teluridy
Jan Paták, Martin Ron a Jan Mareš, Gymnázium v Sušici, 3. místo v kategorii týmových projektů oboru mechanického inženýrství za projekt Vertikální navíjecí stroj řízený počítačem
2009
Marek Votroubek, Petr Bubeníček a Jan Král, Gymnázium Litomyšl, 1. místo v kategorii týmových projektů za práci EiMSA Robot
Jan Nezval, SOŠ průmyslová a SOU strojírenské Prostějov, 4. místo v kategorii hlavních cen oboru elektrické a mechanické inženýrství za práci Robot na ohýbání drátů
Jan Justra, Gymnázium Brno-Řečkovice, Zvláštní cena National Collegiate Investors and Innovators Alliance/Lemelson Foundation v oboru ekologie za práci Obsah antibiotik ve vodě
Vojtěch Vít a Štěpán Šindelář, Gymnázium Arabská, Praha 6, Zvláštní cena asociace počítačových firem v oboru počítačová věda za práci Smart Framework – řešení pro nové webové projekty
2007
Tomáš Nezval, SOŠ průmyslová a SOU strojírenské Prostějov, 3. místo v kategorii hlavních cen v oboru elektrické a mechanické inženýrství za práci Automatický rybář řízený dvěma mikrokontroléry PIC 16F876A
2005
Zuzana Tvarůžková z Kroměříže 1. místo v kategorii hlavních cen v oboru botanika za práci Fungicidní účinnost rostlinných extraktů na houbové choroby obilnin v in vivo kulturách a jejich vliv na intenzitu fluorescence a dynamiku nárůstu sušiny zrna pšenice ozimé
Marek Blahuš, Gymnázium Uherské Hradiště, 4. místo v kategorii hlavních cen v oboru počítačové vědy, zvláštní cena American Association for Artificial Intelligence za práci Identifikace jazyka textu statistickými charakteristikami
Jan Šváb z Prahy, 4. místo v kategorii hlavních cen v oboru inženýrství a zvláštní cena za práci Elektronické řešení optického datového pojítka SLDL10M v1.3 pro
Profily českých partnerů Intel ISEF – organizátorů středoškolských soutěží
Středoškolská odborná činnost (SOČ)
Celostátně organizovaná soutěž určená žákům všech typů středních škol, a to nejrůznějšího zaměření. SOČ umožňuje středoškolským studentům, aby si sami zvolili téma nebo problém, který je zajímá, a řešili ho buď individuálně, nebo v týmu. Samozřejmě mají možnost konzultovat problémy s pedagogy, případně s dalšími odborníky z vysokých škol nebo z praxe. Soutěž je vyhlašována v osmnácti oborech od přírodovědných přes technické až po humanitní. Žáci poprvé obhajují své práce před odbornou porotou ve školním kole, poté následují kola okresní, krajská a vyvrcholením soutěže je celostátní přehlídka, která se v České republice koná vždy v první polovině června. Celostátní přehlídky se účastní přibližně 300 soutěžících. Soutěžní práce a jejich obhajobu posuzuje v osmnácti odborných komisích 90 porotců z řad středoškolských a vysokoškolských učitelů, pracovníků akademie věd a dalších odborníků z praxe.
SOČ má bohatou minulost. Jejímu vzniku předcházely odborné tematické technické konference středoškoláků (elektrotechniků, strojařů apod.) a soutěž samostatných prací s přírodovědným a ekologickým zaměřením Natura Semper Viva. Ministerstvem školství byly později (v roce 1978) tyto soutěže začleněny do nově vzniklé federální soutěže Středoškolská odborná činnost (SOČ). Do roku 1992 měla SOČ 21 oborů, po rozdělení Československa vznikly dvě samostatné soutěže: česká SOČ s šestnácti obory (od roku 2001 se počet oborů rozšiřuje na sedmnáct, od roku 2008 naosmnáct oborů) a slovenská SOČ s devatenácti obory.
Od roku 1990 je z pověření vyhlašovatele soutěže – Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy – hlavním garantem SOČ Národní institut dětí a mládeže MŠMT. Celoročně soutěž řídí ústřední komise SOČ.
Nejúspěšnější řešitelé jsou navrhováni na další soutěže v zahraničí. Od roku 1999 INTEL ISEF (International Science and Engineering Fair) a od roku 2000 soutěž EU Contest (přehledy účastníků jsou připojeny v samostatné příloze).
Více na www.soc.cz
Asociace pro mládež, vědu a techniku AMAVET
AMAVET byl založen 4. ledna 1990 za účelem rozvoje vědeckých aktivit ve volném čase dětí a mládeže. Momentálně pracuje čtrnáct Center pro děti a mládež, která pravidelně navštěvují asi 3000 mladých lidí. Mezi hlavní oblasti zájmu patří informační technologie, vědy o životním prostředí, biologie, astronomie, modelářství. Kluby AMAVET jsou rovněž činné na základních a středních školách a v centrech pro volný čas. Celkový počet členů AMAVET v České republice přesahuje 5000. Jednou z nejdůležitějších částí aktivit AMAVET je vyhledávání a další rozvoj mládeže s vědeckým a technickým nadáním.
AMAVET organizuje soutěže vědeckých projektů středoškolské mládeže, které poskytují talentovaným jedincům příležitost k rozvoji tvůrčích aktivit na poli vědy a techniky. Vítězům národních kol je umožněno účastnit se takových mezinárodních výstav, například ESI. Výstavy ESI se konají od roku 1987, v těchto letech měli vítězové možnost prezentovat své projekty v Amarillu (USA), Kuvajtu a v roce 1997 se výstava ESI konala v Pretorii (JAR). Výstavy AMAVET jsou organizovány ve spolupráci s Akademií věd ČR, přičemž v období 1995/96 a 1996/97 se konaly pod záštitou předsedy AV ČR prof. Rudolfa Zahradníka.
AMAVET je také aktivní na mezinárodním evropském poli. Organizoval první evropskou výstavu vědeckých projektů mládeže ESE'96 v Praze, která přilákala více než 460 mladých účastníků z dvanácti zemí.
AMAVET je rovněž zastoupen ve Výkonné radě Mezinárodního hnutí pro vědu a techniku ve volném čase (MILSET), která sdružuje podobné organizace ze čtyřiceti zemí Evropy, Ameriky, Asie a Afriky.
Mezi další důležité aktivity AMAVET patří vědecké exkurze v zahraničí. Od roku 1990 vycestovalo přes 8000 mladých lidí do vědeckých center ve Francii, Velké Británii, Belgii, Švédsku, Německu, Norsku, Španělsku a Maroku pod záštitou AMAVET. Asociace také zve skupiny zahraniční mládeže do České republiky.
Více na www.amavet.cz
0 komentářů:
Okomentovat