Ministerstvo ve změnách předpokládá, že některé základní školy mohou zaniknout.
Z článku Drahomíry Považanové v Hradecký.Deník.cz vybíráme:
„U nás hrozí, že přijdeme o druhý stupeň základní školy. Nechceme to ale v dalších místech připustit. Sice nám tvrdili, že bychom se mohli třeba časem ke druhému stupni vrátit, ale já to znám. Co jednou zanikne, stěží se již vrátí zpět,“ uvedl starosta Skřivan Vladimír Futera.
Spokojený příliš není ani krajský radní pro oblast školství Jiří Nosek. Především se mu nelíbí, že by se s reformou mělo začít úvodem příštího roku, tedy v polovině školního roku. „Vím, že ministerstvo chce šetřit, kde může. V příštím roce se bude podstatně krátit jeho rozpočet. Ale napřed musí ministerští úředníci nastavit kritéria a parametry, kterými by se měly školy řídit,“ řekl Jiří Nosek.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
2 komentářů:
Ona by to až taková nehoráznost nebyla, kdyby se reforma týkala především malotřídek, jejichž počet je pro stát finančně neúnosný. 1 200 škol do 50 žáků ze 4 000 základek je přece jenom dost, ať si to proboha uvědomí i zapřisáhlí zastánci malotřídek a zamyslí se nad tím. A uvědomme si, že každá tato škola má ředitele, který musí být placen jako vedoucí pracovník! I zde utíkají ve školství velké peníze. Zatímco jinde stačí na 40 i více učitelů jeden ředitel a dva zástupci, na malotřídkách se řediteluje dvěma lidem. A i když příplatek za vedení je menší než na velké škole, je to vcelku směšné.
Nicméně o rušení malotřídek se neuvažuje. Rušit se mají druhé stupně škol, které mají tak kolem cca 150 žáků a nadělají se další malotřídky. Zůstává nad tím rozum stát.
16.4. 7:31
Vy asi budete z velkoměsta, že?
Nevím, jak jinak si vysvětlit, že vám připadá spravedlivé, že příspěvek na žáka bude různý podle toho, kolik žáků v dané obci bydlí a podle toho, zdali si tam mohou dovolit zřídit více škol a optimalizovat počet dětí ve třídě, nebo ne.
Že ve škole musí taky někdo velet je celkem jasné, ale nevím, proč si myslíte, že se nemůže sama obec svobodně rozhodnout, že si to bude z peněz, které má, financovat (například proto, že její občani nechtějí, aby postupně zanikla), a proč by ji v tom rozhodování měl ovlivňovat stát tím, že jí z jednotných peněz na jednoho žáka něco ubere, aby to měla ještě horší.
Žák, který chodí do školy na vsi, má přesně stejné právo na financování vzdělání od státu, jako ten co chodí do školy ve velkoměstě (když už se stát rozhodl, že vzdělání je pro něj důležité a bude ho dětem financovat).
Kvalitu školy na venkově i ve městě má stát nastavit pomocí kritérií, která pak bude průběžně prověřovat, a ne pomocí pitomých, pokud ne rovnou protiústavních finančních "stimulů" či "penalizací".
Okomentovat