Pátkem jsem zakončila praxi na základní škole. Ale ani ty poslední dny mě děti nenechaly oddechnout. Takhle na konci mě už máloco překvapuje, což je pozitivní. Negativní stránkou však zůstává to, že je člověk schopen si na takový cirkus zvyknout.
Z článku An. v Školoběh.blogspot.com vybíráme:
V hlavě jsem si vypracovala schéma toho, jak jsou rozesazené děti, které alespoň trochu spolupracujou. Většinou jedna z prvních lavic ve předu je jistá (víc ale ne). V pátek mi věnoval pozornost opravdu málokdo. V jedné třídě to byla holčina v první lavici, kluk v zadní lavici (ten pozor nedával, ale když jsem se ho na něco ptala, bys schopen se zamyslet a dát dobrou odpověď) a samozřejmě to ukecané individuum. Ale v podstatě můj výklad byl rozkouskován vstupy individua, na které se mi jen těžko navazovalo. Ale byli tam i další specialisté. Dvě děti si tam celou hodinu házely něčím přes celou třídu. Jeich paní učitelka si je snažila srovnat, ale marně, házely si dál. Dobrá byla i holka, která mě okázale ignorovala a kreslila si něco do sešitu. Chvíli jsem nad ní stála, pak do ní šťouchala... nic. Jako bych tam nebyla. Jedinou její reakcí na můj výklad bylo : "To je blbost." Tak jsem po ní chtěla nějaký argument, proč si to myslí. "Já jsem to vlastně ani neposlouchala." Svěsila hlavu a nadále mě ignorovala.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
36 komentářů:
Drsná to četba. Může se někdo divit, když učitelé (někteří) chtějí nějaký vnější stimul (přijímačky na střední školy/testování, ...). Rezignovat na vzdělávání, jít jen po základu hravou formou? Ignorovat a trestat slabé články ve třídě a věnovat se jen těm, co mají zájem? "Pytlíkovat to", dokud síly stačí?
Pane Šteffle, Hausenblasi, Feřteku - Hic Rhodos, hic salta!
Uvedený příspěvek perfektně vystihuje současný stav na většině běžných ZŠ. Opravdu bych chtěl vidět všechny naše moudré hlavy (Pány Štefflem a Hausenblasem počínaje a třeba Klausem ml. konče) vidět, jak by hravou formou zvládly typy žáků, které jsou uvedené ve zmíněném článku. Možná by spadli za svých fantaskních nadoblačných výšin ... takové děti je zapotřebí nejprve naučit kázni a drilem donutit se učit. Na hraní se vám stoprocentně vykašlou ... to vám potvrdí drtivá většina vyučujících.
Pytlíkovat to, dokud síly stačí
Zdá se, že můj způsob zkompetentňování dětí a mládeže si nachází svoje místo v našem vzdělávacím systému.
Jinak soucítím s autorkou. Pracovat ve škole, která nemá ředitele, je jistě značně nepříjemné.
Pokud "spadnete" do výuky v takové osmé, deváté třídě bez toho, že ty děti znáte je to většinou neřešitelný problém. A nedá se čekat, že vám někdo něco smysluplného poradí. Pokusit se přežít a říkat si, že příšti rok dostanete lepší obsadu.
Každému, kdo začíná pracovat ve školství, doporučuji nasadit hned na začátku teror (zkoušení dvě otázky a dost, pravidelné písemky, známkované tresty za nekázeň a známkované DÚ apod.), povolit můžete vždycky, ale jestliže hned na začátku nezavede začínající učitel režim a hraje na kamarádčoft, nabije si nepěkně hubu, je potřeba si uvědomit, že šesťáky až osmáky, kterým povolil už nesrovná, takže se mu problém potáhne další tři roky a teprve s nastupující pátou třídou může začít jinak.
Naše nová učitelka HV si např. naprosto neví rady s deváťáky a každá další hodina je pro ni hrozný stres. Leč komu není rady ...
doporučuji nasadit hned na začátku teror
Prosím vás, pište sem spíš svoje vlastní názory či postřehy.
Citace z nějaké divadelní hry z let normalizace jsou dobré leda jako příklad nemístného sarkasmu.
Tak nějak odraz výchovy rodičů a vlivů společnosti. Jen přemýšlím nad tím, zda by se situace zlepšila, kdyby se jeden milión občanů neocitl v klepetech chudoby. Stále mě něco říká, že děcka jsou stále stejná.
to 13:35
Naše nová učitelka HV si např. naprosto neví rady s deváťáky a každá další hodina je pro ni hrozný stres. Leč komu není rady ...
Nedivte se. Estetické výchovy jsou svojí podstatou o něčem zcela jiném než poznatkové učení - máte žáky vést k zážitku, prožitku umění. V takové atmosféře, jaká je popisována a jaká je na většině škol, včetně naší, kde učím druhým rokem a neustále s tím zápasím a zničena končím každý den - to ale rozhodně nejde. My v HV nemůžeme /nesmíme!!/ zkoušet pokaždé nějaké znalosti, ani zpívání (fuj, proč dělat ten opruz?), ani dávat domácí úkoly. Výuka má vypadat jako zkouška pěveckého sboru nebo amatérského orchestru, říká naše koncepce. Jenže hudba bez discipliny se dělat nedá.
Taky hledám náhradní náplně hodin. Dobře se dělá s šesťáky, je-li jich pod 20 ve třídě. Příchodem do sedmičky a výše - obrovský problém. Diskutovat o ničem nechtějí, ani zpívat, ani poslouchat cokoli jiného než se jim line z mobilů, tancovat už vůbec ne, jen kraviny. Uvažuju, že si s nimi začnu povídat o nemocech a drogovém prokletí hudebníků, vezmu to od baroka do dneška. A psát zápisy - to je jediná chvilka, kdy sama sebe slyším, pokud dostatečně křičím.
Souhlasím s tím, že být s dětmi kamarád je pěkný pocit, naplňující učitele emocemi a hrdostí, že ho berou, ale je to zaplaceno obrovskou daní. Nemají z vás strach. To je dnes jediné, co na ně - aspoň malililinko - platí.
A to je to nejsmutnější na kantořině.
24. dubna 2012 17:40
Kamarád "odsud, potud". Já osobně jsem nesnášel direktivní učitele, měl jsem z nich strach a nic jsem se ve škole nenaučil. Přílišnému kamarádství jsem taky nevěřil. Zaujali mě pouze učitelé přímí, spravedliví se smyslem pro systém. Nesnášel jsem řeči, že Mařenka je dcerou místostarosty a zákonitě umí lépe než nějaký vidlák z okolní vesnice.
Promiňte, slečno, ale vaše vyjadřování o dětech je jemně řečeno nechutné. Pročpak jste tedy chtěla učit? Připomínáte mi popeláře, který si stěžuje na to, že pracuje ve smradu.
Nemáte-li na to, nezaujmete je. Máte-li na to, odmění se vám. Tahle rovnice platí od dob prvotně pospolné společnosti a Jan Ámos ji akorát viděl čistě a jasně.
Až učitelé pochopí, že NESMÍ, opakuji NESMÍ!, učit následné učivo, je-li předchozí nepochopeno, tehdy se začne nejen vzdělávat, ale i vychovávat. Je to jako s Hippokratovou přísahou.
A veškeré VP, ať jsou R či Š, mohou jít do stoupy.
Co se týče papírování - jsem přesvědčen, že to se PROSTÁVKOVAT dá, na rozdíl od financí.
Třeba vám to vnukne.
To je jasné, že se musí navazovat, ale ... kolik % žáků mohu při postupu ignorovat? Protože:
- pět jich ve škole nebylo, když se látka probírala,
- dva spali,
- čtyři nedávali pozor,
- sedm jich zapomnělo, co se probírarlo.
A teď:
- osm slíbilo, že si sežene učebnici,
- šest jich chybí další hodinu, z toho čtzři chybí stále,
- tři mají nového doučovatele.
Máte to? Já ne! Ale je to ze života;-)
Co se týče papírování - jsem přesvědčen, že to se PROSTÁVKOVAT dá, na rozdíl od financí
a na "tuto prioritu současné vlády"( finance ) školství dojede. Jsme skutečně úplně na konci nebo je před námi ještě Albánie ? Ono se špatně učí moderně s křídou na popraskané černé tabuli. Je to velká ostuda a v této oblasti ( školství ) bych vládní koalici vůbec nešetřil. S Komenským taky opatrně, protože jeho průpovídka "kde nepomůže větička, tam pomůže větvička" taky o něčem svědčí, včetně všudypřítomných dutek u dveří a dlouhého pružného dřevěného ukazovátka. Ostatně 95% jeho činností mělo náboženský charakter. Byl to přece biskup Jednoty bratrské. Ale i za těch 5% pedagogické činnosti mu buďme vděčni. Ignorant
To je jasné, že se musí navazovat,
Donedávna jsem si myslel totéž, po návratu z Berlína jsem změnil částečně názor. Výuka izolovaných celků z německých dějin mě překvapila. Nějaká návaznost nepřipadala v úvahu. Dodnes přemýšlím, zda to nebyla vyjímka.
Když ono to je těžké. Škola v současné době má na žáky málo pák a ty zbylé neumí nebo nechce využívat. Nelze žáky fyzicky trestat, nechávat po škole, dávat jim pokutu nebo nechat za trest uklízet školní dvůr. Jediné citelné tresty jsou propadnutí a vyloučení ze školy, protože to zkomplikuje život nejen jim, ale i jejich rodičům. A teď řekněte, která škola má odvahu něco z toho dělat běžně (třeba pět deset žáků ročně), ne jednoho za tři roky...
Pan Laskavec:
Přesně, výstižně. Souhlasím.
"Až učitelé pochopí, že NESMÍ, opakuji NESMÍ!, učit následné učivo, je-li předchozí nepochopeno, tehdy se začne nejen vzdělávat, ale i vychovávat. Je to jako s Hippokratovou přísahou."
A ted tu o Budulinkovi mistre...
Jan Hucin:
"Jediné citelné tresty jsou propadnutí a vyloučení ze školy, protože to zkomplikuje život nejen jim, ale i jejich rodičům. "
Berte v uvahu, ze na ZS vylocit NELZE a propadnout se da na kazdem stupni jednou, takze s tim si nijak nepomuzete.
Nebylo by lepší říci narovinu, že školství jako i všechny obory jsou po revoluci ve stavu téměř kritickém. Přijali jsme svobodu a výhody, zapomněli jsme na morálku a povinnosti.
Do školy patří řád, vyžadování a plnění povinností ze strany žáků i učitelů. Ve společnosti má být také řád, vyžadování a pnění povinností ze strany občanů i vlády.
Je zbytečné rozpitvávat jednotlivé příčiny nedostatků, když víme kde je jádro pudla.
Kdo neumí učit, ať neučí. Kdo neumí mít rád
- to, co učí
- toho, koho učí
- to, že učí
ať proboha neučí.
Je vidět, že "českého učitele" představa o dětské hlavě je lineární, sekvenční a těžkopádná. Ale je to "podle sebe soudím tebe". To je největší bolest učitelů českého národa - jedno následuje po druhém. Místo, abyste ukazovali dveře, kudy se každý MŮŽE vydat, místo toho ukazujete jámy, do kterých se MUSÍ padat. Žádná tvorba, žádná láska.
Jste strůjci doublethinku, aniž o tom víte. Vaše nedostatečná koncentrace na to, co děláte, je samozřejmě způsobena papírováním, protože "tak to totality" dělají.
Jen proto jste v klidu ochotni uvěřit tomu, že:
1) V Americe je demokracie.
2) V Číně naproti tomu totalita.
3) Tibeťané jsou hodní.
4) Kaddáfí ubližoval svým lidem.
5) Spořivé žárovky jsou spořivé.
6) Mícháním rostlin do nafty šetříme prostředí.
7) Ničíme planetu.
8) Ginkgo biloba má vliv na funkce mozku.
Bude potřeba napsat NOOČO - nový opravník omylů českých občanů. Ačkoli to bude obtížné. On totiž každý učitel je mistr nad mistr. I ta učitelka, co na gymnáziu po mém mladém chce, aby uměl nazpaměť přesné formulace z dějin školy. Dostal o bod méně za to, že napsal, že gympl byl dříve střední školou. Správně je to "SVVŠ".
A k té popraskané tabuli - strčte si všechny modernosti někam. Pokud nebudete umět zaujmout děti rukama a pusou, pokud je nebudete umět naučit příkladem a postojem, přijďte do školství až se budou vědomosti kopírovat jako na flešku. Tam vidím vaše místo - bez myšlenek, bez citu, jen nalít co nejvíc hlav.
No vida, on je to ublizeny rodic - pedagog amater.
I ta učitelka, co na gymnáziu po mém mladém chce, aby uměl nazpaměť přesné formulace z dějin školy. Dostal o bod méně za to, že napsal, že gympl byl dříve střední školou. Správně je to "SVVŠ".
A tak jste doufám nelenil a žel si s tou učitelkou promluvit. Ve vši slušnosti, pochopitelně.
Pokud jste tan nešel, není o čem dále diskutovat.
Fakt drsné reakce.
Ani v nejmenším ublížený, ale rodič určitě. Stejně jako učitel. A promluvit jsem si šel a ve vší slušnosti.
Máte doopravdy něco k tématu, nebo jen okopáváte kotníky?
Nechápu tu logiku - učím-li ve skupině, kde je více studentů s poruchami chování a další s poruchami učení, zvládnu jen část a jen někdy zaujmout natolik, aby pracovali. A je někdo, zda je mám rád, nebo jsou mi lhostejní. Ale jakou to má souvislost s Tibetem, Čínou, USA a Lybií???
"...umět zaujmout děti rukama a umět naučit příkladem a postojem..."
Za tuhle větu bych Vám klidně dala pusu :). Mám totiž pocit, že tohle z našich škol nenávratně mizí, a proto jsou děti takové, jaké jsou (a bohužel nejen ze škol, ale i z rodin).
OU
Pane Laskavče,
vaše slova mne skutečně rozesmutnila až urazila. Učím již skoro 40 let, z každého úspěchu svého žáka jsem měla radost, myslím, že jsem já i moji kolegové/kolegyně odvedli kus poctivé práce, často jsme o děti pečovali v různých kroužcích, doučovali a připravovali k přijímacím zkouškám a to zcela zdarma. A takových kolegyň a kolegů mám hodně. Pravdou je, že v současné době nám ani tak nevadí nedostatek pomůcek jako "nízké" platy. Za ty dovedeme i stávkovat! Nezapomeňte však nato, že jako všichni spoluobčané i my jsme se upnuli spíše na peníze. Taková je holt doba. Učitelé jsou také jen lidé, kteří podléhají prostředí.
A ještě malou radu: nevěřte vše jen svému dítěti. To si přizpůsobí fakt dle sebe. O tom jsem se přesvědčila snad stokrát. Oni to někteří kluci i přiznají. Jinak si nedovedu vysvětlit tu křivdu s SVVŠ. Nakonec je to zcela přirozené, že člověk své činy a chyby zlehčuje a snaží se je omlouvat. A ještě k té výtce o otvírání dveří: ony děti ty otevřené dveře nevidí a ani vidět leckdy nechtějí. Nehledě k tomu, že škola jim musí nejdříve základními vědomosti ty oči otevřít, aby hned na prahu neklopýtly a nezlomily si vaz. Je mně líto vašich slov, hlavně proto, že je, jak cítím, myslíte upřímně. Neříkám, že nemáte ve všem pravdu, ale skutečnost není ani černá ani bílá. Zkusme se zase navzájem poslouchat, věřit si a spolupracovat. Vždyť jsou to všechno NAŠE děti.
umět zaujmout děti rukama a umět naučit příkladem a postojem
Dneska můžete někoho zaujmou tak akorát
postojem na jedné ruce.
http://bit.ly/IuiMYn
Pani OU,
zkuste si postojem zaujmout treba pri drezure divokych selem.
Je videt, ze jste na zakladni skole bud vubec nebo dlouho neucila.
Učím 13 let na obou stupních ZŠ.
OU
Promiňte mi, paní Anonymní, kterou jsem rozesmutnil a snad i urazil. Ani v nejmenším jste nepochopila, o čem jsem psal. Diskuze Vám, odpusťte mi, pravděpodobně proměnila některé významy. V mém příspěvku není nic, co by Vás mohlo jakkoli urazit či rozesmutnit. Ti, kteří pochopili, o čem že to píši, četli stejný text, jako Vy.
A dostal jsem pusu. :)
A kdopak ty nezvedené děti učil těch předchozích 6 let. Co je naučil? Jak je vedl? Co po nich chtěl? Pokládali to ty děti za smyslupné? Chodily do školy rády?
Nebyli to nějací učitelé, jak o nich mluví pan Laskavec" Je vidět, že "českého učitele" představa o dětské hlavě je lineární, sekvenční a těžkopádná. Kdo neumí učit, ať neučí. Kdo neumí mít rád
- to, co učí
- toho, koho učí
- to, že učí
ať proboha neučí.
V první třídě to tak, jak popisuje článek nebývá. Alespoň v září ne.
to Laskavec
Proč urážíte, aniž znáte autorku článku, aniž ani zbla víte o tom, jak si vede před žáky a jaká situace byla u ní na praxi?
Všichni začínající učitelé, pokud dojdou až do předposledního ročníku, kde mají první praxi, jsou většinou plni elánu do učení a berou praxi odpovědně. Ví, že jejich první krok je může ovlivnit na celý profesní život, dávají si proto hodně záležet na tom, jak se uvedou.
S Vaším hodnocením neznámé situace jste hulvát a své šablonovité posuzování učitelů si můžete strčit za klobouk. Pochybuji, že učite na základce a řešil jste někdy takové problémy, o nichž autorka píše. Žijte si dál ve svých představách, o nichž snad ani nevíte, že nefungují tak jak si myslíte.
Mnohdy jsem k učitelům kritická, ale Váš přístup, to je tedy síla. V síle přesvědčivosti spíše - nula.
Ještě jsem neslyšel lékaře vyprávět o tom, že jiní lékaři blbě léčí.
Ale možná se pletu.
to Pavel Laskavec:
Takže promluvit jste si šel. Fajn. A závěr rozhovoru?
Prosím neberte si to moc osobně. Znám spousty rodičů, kterí před dveřmi školy dští oheň a síru, pějí ódy na své děti, které učitelé ve škole přetěžují, učivo nevysvětlují atd. Ale oni to s těmi potrefenými nikdy řešit nejdou.
Proto by mě závěr vzešlý z rozhovoru s paní učitelkou zajímal. A věřte, že mám i osobní zkušenosti s takovými rozhovory.
Přeji příjemný zbytek dne.
Dobrý den.
Na rozdíl od mých kolegů si to rozhodně osobně neberu. Výsledek pohovoru byl tristní, protože tohle poslouchají už několik let. Každý rok a od většiny rodičů. Podle všeho si na to zvykli.
Opravdu, prosím, nesuďte podle sebe. Nejsem ani rozčilený, ani naštvaný. V naprostém klidu jsem popsal několik realit a kolegové se do mě pustili, jakože "oni ne". Tak kdo to tedy bere osobně?
A co se týče slečny, kterou jsem podle jednoho z anonymů urazil - stojím si na svém. Bez ohledu, co má připraveno, jak vnímá děti, jaké jsou její cíle. Pokud o dětech píše a mluví tak, jak píše, neuhnu ani o píď - ať odejde ze školství, jinde napáchá méně škod.
Pane Laskavče, snad to myslíte vážně dobře, ale dáváte najevo vůči učitelům stejné pohrdání, za které je sám kritizujete.
Předně, autorka článku prožívá typický střet s realitou, který mnozí učitelé zažili a který není snadné překonat. V posledních letech ještě hůře, nežli dříve.
A vy ji hned obviňujete a nálepkujete, když si dovolila pojmenovat REALITU našich škol.
Víte, i učitel se musí nejdřív naučit, jak učit. Ale především, jak zaujmout a zvládat aroganci, nezájem i záměrné provokace. Tohle se ze skript nenačte.
Jen málokterý učitel má talent od boha. Byl by jste překvapen, kdybyste viděl mnohé skvělé kantory, jak naprosto nezvládali svou roli v době svých začátků.
Osobností se většina učitelů stává teprve zkušenostmi, praxí a ne převzetím diplomu.
Vy si prostě myslíte, že učitel se dá uvařit jako knedlík.
Jenže on spíše zraje jako víno.
Dopřejte začínajícím kantorům, ať projdou fází divokého burčáku, ať klesne ke dnu rmut a nechte je vyzrát.
Já s Vámi naprosto souhlasím, že učit by měl člověk, který má tuhle profesi rád, kterého těší a baví děti i dospívající učit, a který vlastně i ty děti samotné má rád. (Myšleno tentokrát bez trapných vtípků.)
Ale nezlobte se na mne, dopouštíte se naprosto nepřípustné generalizace a paušalizace.
Napsal jste:
"českého učitele" představa o dětské hlavě je lineární, sekvenční a těžkopádná. Ale je to "podle sebe soudím tebe". To je největší bolest učitelů českého národa - jedno následuje po druhém. Místo, abyste ukazovali dveře, kudy se každý MŮŽE vydat, místo toho ukazujete jámy, do kterých se MUSÍ padat. Žádná tvorba, žádná láska.
Jste strůjci doublethinku, aniž o tom víte.
Nezlobte se, ale to je, při vší uctě k Vám, naprosto stejná pitomost, jako když někdo píše, že doktoři v nemocnicích kašlou na pacienty, zajímají je jen prachy a jak přeříznout sestřičku na noční.
Zevšeobecňujete svou vlastní negativní zkušenost a prizmatem tohoto pohledu nemůžete vidět pozitivní příklady, protože už je ani vidět nechcete. Přesněji, neumíte je vidět.
Kdyby jste použil slov "někteří", kdyby jste mluvil o špatných učitelích, o černých ovcích, které kazí dobré jméno ostatním, nejspíš bych Vám zatleskal a podpořil Vás.
Znám ze svého okolí několik negativních případů a konkrétních učitelů, o kterých si také myslím, že by se měli věnovat raději jiné profesi a neškodit žákům.
Ale naprostá většina učitelů taková není. Dělá svou práci opravdu s láskou. Jen toho nadšení, které kdysi měli, už jim zbylo velmi málo, po nekonečném boji s těmi, kdo by vlastně měli být na jejich straně.
Psal jste, že popelář si nemá stěžovat na smrad.
Jenže ani popelář není povinen tahat se s popelnicí plnou stavební sutě, nebo fekálií.
Vy jste se jen vlastními slovy zařadil přesně mezi ty, kteří nám znechucují a otravují život. Mezi ty, kvůli kterým mnozí kantoři odešli, či se k tomu chystají. Mezi ty, kteří nám energii berou a pak mají ještě tu drzost nás urážet, jak jsme neschopní a neděláme své "poslání" s láskou.
Což takhle nám, ve vlastním zájmu, pomoci?
Pro začátek třeba tak, že si rodiče pořádně vychovají vlastní ratolesti a přestanou učitele urážet. Pochopit, že my neděláme tuhle práci proto, že nás baví dětem ubližovat a škodit. A že když je kritizujeme, tak většinou s cílem pomoci a problémy řešit.
Víte, mlčet, nic neříkat a nechat dítka a jejich rodiče ať dál zůstanou hloupí, nebo nevychovaní je totiž pradoxně mnohem pohodlnější a pro učitele jednodušší. Ozvat se, dnes znamená jen a jen problémy. Pro učitele, samozřejmě.
Rodiče by měli děkovat každému učiteli, který vůči žákovi vznáší kritická slova. Ale zdůrazňuji, ne každému učiteli a ne za každá slova. Ale to se dá poznat.
Jestli Vám opravdu jde o děti a o školství, zkuste se zamyslet dřív, než zase začnete učitele urážet a nálepkovat. Nikdo nepodá ruku ke spolupráci tomu, kdo na něj místo pozdravu plivne.
Věřím, že bychom jinak v mnohém našli společnou řeč.
"Vy si prostě myslíte, že učitel se dá uvařit jako knedlík."
Nemyslím a netuším, jak jste na to přišel.
"českého učitele" představa o dětské hlavě je lineární, sekvenční a těžkopádná. Ale je to "podle sebe soudím tebe". To je největší bolest učitelů českého národa - jedno následuje po druhém. Místo, abyste ukazovali dveře, kudy se každý MŮŽE vydat, místo toho ukazujete jámy, do kterých se MUSÍ padat. Žádná tvorba, žádná láska.
Jste strůjci doublethinku, aniž o tom víte."
Promiňte mi, ale tohle na té větě, tedy generalizace, nebylo nejpodstatnější. Škoda, že jste si toho nevšiml. Podstatní informace byla, že zahánějí děti do stejné záhuby, ve které jsme byli my. Víte, když už i všichni moderátoři mají vzorec na to, co mohou říkat, plíživě a neviditelně se to dostalo i do našich škol. 9 odpovědí z 10 na otázku "proč s tím něco neuděláš" je "nemám na to čas, musím to a to". To "musím to a to" je záměrný a účelový způsob, jak učitele zničit. Jak zničit veškeré tvůrčí iniciativy a vášeň pro věc. Negeneralizuji kvalitu učitelů. Jen konstatuji, že jsou VŠICHNI tlačeni tímto směrem a že má málokdo dostatek sil si ustát svoje. Taková slečna, která se takovým způsobem vyjadřuje o dětech a o té práci, nikdy svoje neustojí, bude-li jaké mít.
"Zevšeobecňujete svou vlastní negativní zkušenost..."
Moje zkušenosti jsou veskrze pozitivní. Opravdu a jsem obklopen více láskou než nenávistí. Stejně je to i uvnitř mě. Tím spíše mě drtí vyjádření kolegyně, která má být mladou, otevřenou myslí a naději.
Jen těžko můžu jinak nesouhlasit s tím, co jste napsal. Nemíjíme se v ničem, snad jen ve formě. Jenže chození po špičkách už mě nebaví. Jestli se někde bude potápět učitelská loď, budu ji určitě opouštět jako poslední. Miluju tuhle práci a vím, že existuje mnoho učitelů, kterých si člověk může vážit. Velkým, velikým problémem je, že těch ostatních jsou přehršle. A dobrá polovina z nich za to může jen do té míry, že nebyli dost silní, energičtí, či jinak vybaveni, aby odolali tlaku totality.
Ano, totality. Protože ta nad učiteli zůstala bez ohledu na divadlo v roce 1989.
Okomentovat