Názory univerzitního kantora Ondřeje Hausenblase zvoní: Zrušte detailní větný rozbor v češtině, je zbytečný. Školní testy jsou hloupé. Někteří jej kvůli tomu považují za extremistu. Ale on pouze říká, že místo biflování by měly děti své mateřštině hlavně rozumět. A vůbec všemu, co se ve škole učí.
Z rozhovoru Martiny Riebauerové s Ondřejem Hausenblasem v iDNES.cz vybíráme:
Co mi tedy poradíte?
Když se to musí nadrnčet, tak mu asi musíte poradit, jak se to dělá. Ale s nadrnčenými vědomostmi nevystačí. Svět je totiž mnohem složitější, než byl. Na mnoho nově objevených souvislostí nestačíme, znají je jen specialisté. Chemie, fyzika, všechny obory se mění. A děti stále častěji odmítají informace, které jim nedávají smysl. Rodiče ani učitelé jim nepomohou, protože tomu sami nerozumějí. Takže přibývá lidí, já jim říkám odpírači vzdělání, které štve, jak je vše složité, a protože v tom nedosahují úspěchu, mají k tomu odpor.
O jakém věku se bavíme?
O věku krátce poté, kdy dítě přijde do školy. Informací a poznatků je prostě moc. Ale i vzdělaným lidem se často stýská po jednodušším světě. A když to jinde nejde, snaží se to zjednodušit aspoň ve školství. To jsou ti příznivci prostoduchých testů, kteří říkají: Něco se přece testovat musí, něco musí vědět všichni.
Které testy máte na mysli?
U nás skoro všechny. Zejména ty státní, které jsou vynucené.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
31 komentářů:
"univerzitní pedagog"
howgh
Očekával bych, že pod tímto článkem budfe asi tak 75 tis. příspěvků, tedy alespoň 1/3 učitelů, kterým tyto informace nejsou lhostejné. Ve skutečnosti zde bude asi tak do 20 příspěvků, což je v podstatě hodně, ale, jinak to značí, že učitelé mají svou pozornost upřenu docela jinde. Úvahy o metaprocesech je nazajímají, nerozumí jim a jejich sebezkušenostní poznání je synonymem strachu z neúspěchu a ze selhání.
Takže jakýpak rozvoj kompetencí?
Ano, ohrožující prostředí, jakým škola často je, zabraňuje vyšším hladinám vnímání, poznání i učení ve výkonu, takže jediné co zbylo, je testovat, neboť to je nástroj jehož výstupům učitelé rozumí. Hlubším nástrojům se brání a říkají o nich, že jsou teoretické. :-)
Je tu však reálné nebezpečí, že dnešní mládež už takového červa nepolkne. Brání se .. a já jim rozumím. Nejsou v mnoha ohledech sice zralí, ale povrchnost a faleš už rozpoznají.
Je zajímavé sledovat, jak jen hrstka osvícenců dokáže širokopásmě argumentovat, proč tetnto systém učení škodí. Ostatní učitelé patrně zůstávají u vnímání a poznání příčin, jako je čas, povinnost, kázeň, tlak na zalost poznaného světa dle předmětového učitele, viz. větný rozbor.
A tak je vlastně přirozené, že skutečná efektivita školy je patologicky bržděla činnostmi, které ji mohly být ku pomoci, kdyby jich nebylo tolik a kdyby alespoň něco o kvalitě školy vypovídaly.
Problém byl v tom, že tzv. reforma pro kompetence byla spuštěna bez toho, že by jí centrální orgány a jejich pracovníci skutečně rozuměli. Pak ji ani nemohly smysluplně naplánovat, podporovat a zafinancovat.
Ke slovu se pak snadno dostaly formalizované evaluační nástroje(to slovo dnes učitelé nesnášejí), které vlastně nic nevypovídají a nedávají učitelům citlivou zpětnou vazbu, co změnit, aby ke kvalitě došlo. Neptají se dokonce, co je to kvalita a cio je dobré. nesdílí tento poznávací proces skupinově. Kvalita totiž není jen dřina, ale i takové nastavení procesů, které všem pomáhá k větší pohodě a vzájemnému porozumění. Učební model, kde nefungují vztahy a je potlačena tvořivost, kde je smyslyplnost srozumitelná jen ČŠI a řád je vynucený, je patologický. Je k ničemu. Tak co v něm chcete testovat?
Podfinancované školství je výbornou podmínkou pro to, aby se už nereformovalo jak je zvykem, a neoptimalizovalo jak je účelem pro toho, komu se to hodí, ale aby se to zřítilo a zametlo. Je lepší stavět na zelené louce, než natírat fasádu, ve které je plíseň a zatuchlost.
Nebo se někdo slovudný vzpamatuje a změní konečně chod školních dějin a tím i národa? Na konkurenceschopnost už zapomeňte, v budoucích několika letech budou lidi zachraňovat své holé zadnice... a teprve tehdy si někteří snad uvědomí, co má skutečnou hodnotu.
Setrvačnost úřední obludy je veliká, stále jsou instituce a kanceláře, kde se chystají na nové zítřky metodami z minulého století a konkurují si navzájem, které papíry bude škola vyplňovat, aby právě jejich projekty měly naplněny výstupní indikátory. Brusel to pak zkontroluje tím, jak tomu jen sám rozumí.
Přeji nám všem hodně trpělivosti.
(obyčejný člověk)
Zrušte větný rozbor!
- jak tohle může vyslovit vzdělaný člověk?
To je jako kdyby chtěl zrušit sčítání, odčítání, násobení a dělení, tedy základní "uvažovací" funkce v oboru. Nechápu-li větné členy, jejich vztah a souřadnost/podřadnost vět v souvětí, nemůžu sestylizovat správně větu a jakýkoli text.
Za takové názory by se mělo trestat, klidně i vězením. Je to rozvracení národního majetku (řeči) a navádění k nepravostem. Kdo a kde to ty děti doučí v budoucnu, když škola ne?
Viz anonym 10:58 ... "Zrušte větný rozbor! - jak tohle může vyslovit vzdělaný člověk?"
Víte, lidské mozky se liší. Jeden potřebuje větný rozbor, aby mohl stylizovat a druhý se řídí citem a to i ohledem na to, ke komu mluví či píše. Teď už si dokážu představt, proč se větný rozbor na školách stále drží. Ale děti se řídí citem!
Mám tu zkušenost ze školy, že jsem četl a psal srozumitelně dávno před tím než nás učili rozebírat. Učili se to tak všichni spolužáci. Zasekli se až na větném rozboru, do té doby celkem věděli co četli a příběhy je bavily.
Otupělost vůči tomuto faktu říká, jaká je škola a trestat za názor fakt není dobrý nápad. Asi patříte k těm kdo když čtou dopis, tak sleduují přívlastky. Nic proti tomu, bavte se dále.
Mirek
Jde pouze o to, co je cílem. Pokud Vám stačí, že píšete s pravopisnými hrubkami, nebo je to dokonce frajerská póza, prosím. Ale u konkurzu do jakékoli úřednické funkce by Vás vyhodili pro nedostatečnost - 4 hrubky v interpunkci v jednom odstavci stačí... Jak vidno, pouze cit asi nestačí.
Pan Hausenblas skodi nasemu skolstvi, podobni jemu pak mohou za situace popsane zde:
http://www.blisty.cz/art/62641.html
Odkaz jsem vzal v vedlejsi diskuse, je to o "nadrnceni", ktere on (a bohuzel nejen on) tak kritizuje.
Tento odkaz (resp. článek) je irelevantní a tendenční. Neznám žádnou školu, ani mezi alternativními, kde by se děti neučily násobilky. Vše se dá zveličit pro získání "pádnosti" argumentů.
OU
Ten clanek je o situaci, ktera u nas ZATIM NENI, ale vsechno k tomu smeruje.
Kdyz bude horet souseduv dum a vitr foukat k vasemu, klidne se divejte, vsak vas prece nehori...
"To jste se měla starat, když se vaše dítě narodilo, a měla jste si spolu s ostatními rodiči třeba "vychovat" dobrou místní školu. Vyjednat se školou různá zlepšení, obětovat čas, nepadnout automaticky do školy, která je nejblíž. To, že se u nás rodiče nestěhují za dobrou školou, je dáno špatnou bytovou situací, ale po pravdě, kolikrát v životě budete mít ještě dítě a kolikrát ještě rozhodnete o jeho životě tak jako nástupem do první třídy? Tady možná máme všichni velký dluh."
Tak tato závěrečná pasáž si zaslouží nominaci na patafyzický Řád velkého panděra. V současné situaci, kdy je začasté nemožné se stahovat za prací, budou se lidé stěhovat za školou - vytáhl pan Hausenblas někdy paty z Prahy a viděl český a moravský venkov????
V daném článku je dost zajímavých postřehů, ale také spousta mediálně vděčného balastu a hlušiny, které to dobré jádro přebíjejí. Ano, děti je třeba vést k chápání souvislostí a nebazírovat na učení se zbytečně podrobných informací, jimž nerozumějí, zpaměti. Ale zároveň se nesmí zapomenout na to, že musejí mít v hlavě určité údaje uloženy napevno a že to nelze obejít. Na nižším stupni bych děti rozhodně netrápil pojmy podmět a přísudek, shodu P+S jim lze vysvětlit i bez těchto pojmů, ale na stupni vyšším už bych je rozhodně zařadil, včetně členů rozvíjejících, mj. protože rozvíjejí abstraktní myšlení.
Vadí mi ovšem jistá míra nadutosti, kterou se pan Hausenblas odhaluje jako místy nedovzdělaný jedinec, což u VŠ učitele humanitního směru šokuje. Prohlásit "Zda je to vysoká našprtanost, řekněme pilnost, což bylo v době, kdy byl svět jednoduchý, opodstatněné. Chováme se stále jako primitivní národ, který si jen potřebuje roztřídit děti na úředníky, vojáky - a sluhy.", tedy že svět byl v dané době (18. století) jednoduchý, to je důkaz nepochopení základní životní situace každého člověka v jakékoliv době, důkaz povýšeneckého časového odstupu (mimo jiné se tím nepřímo devalvuje hodnota myšlenek D. Huma, B. Bolzana, I. Kanta, J. Locka a dalších). Pro toho, kdo v dané době žije, není život jednoduchý nikdy - to jen soudruzi viděli vše prizmatem zpětně fungujícího, ovšem pro predikce budoucnosti totálně nepoužitelného dialektického (historického) materialismu. Že by byl pan Hausenblas jeho ctitelem?
Klidně zrušmě interpunkci a řiďme se citem :-)
Stůj noho posvátná ...
Pověsit nelze osvobodit
Pánbůh s náma a zlé pryč.
Fandím panu Hausenblasovi. Rozhovor mi přišel velmi rozumný. Reakce na něj mě trochu děsí, pokud je psali učitelé.
To mě taky, a to jsem učitelka (nebo možná právě proto):/
OU
pokud je psali učitelé.
I učitelé jsou jen lidé. Dokonce bych se zde klidně zastal i ministra Kalouska za fuck v poslanecké sněmovně. Stydět by jsme se měli v první řadě za politiky všech barev a potom se bavit o zbytku "přeživších" učitelů. Exučitel - OSVČ.
Jak to tak tady čtu, neučme děcka ve škole už vůbec nic, protože jim připadá zbytečné úplně všechno. Pokaždé a na všechno se ptají, k čemu jim to v životě bude. Nechme je, ať hrají jen počítačové hry, zašpuntují si uši sluchátky a je to. Pravopis jim počítač opraví, větný rozbor je prý k ničemu, mluvit nepotřebují, protože jen chatují, smskují nebo mailují. Všechny informace si vygooglují.
Desatero "normálního" učitele.
1. Učme žáky tak,aby jim to v životě k něčemu bylo.
2. Mějme dostatek pádných argumentů, kterými jim osvětlíme k čemu jim bude některá zdánlivě i nezáživná látka.
3. Respektujme žáky jako partnery a vysvětleme jim, že učit je, je naše práce a jejich práce je to umět a hlavně umět to používat.
4. Pokud něco tvrdí, že jim tzv.stačí, dokažme jim opak na věrohodném příkladě.
5. Testování se nebojme, v životě se s ním setkají na každém kroku (testy v autoškole, v přijímacích pohovorech do zaměstnání, atd.)
6. Umějme přiznat vlastní chybu a nebojme se to žákům říct. Jsou oblasti, kde oni mohou být lepší jako učitel.
7. Spolupracujme s jejich rodiči, alespoň s těmi, kteří jeví o své děti zájem.
8. Nebazírujme na mnohdy bezvýznamných maličkostech a netvrďme, že ten "náš" předmět je ten nejdůležitější.
9. Nebojme se ČŠI, jsou to taky jenom lidi :-)
10. Neremcejme na podfinancované školství a snažme se to nějak změnit aspoň v rámci vlastní školy (projekty, doplňková činnost, sponzoring, . . .)
A na závěr:
Pevné nervy všem, kdo učit ještě stále chtějí a hodně štěstí těm, kteří se rozhodli najít si pracovní místo mimo školství.
A nám, kteří už to máme tzv. "za pár" následně krásné vzpomínky na pracovní úspěchy v psychiatrických léčebnách a v lepším případě v domovech důchodců :-)
Petr
9. Nebojme se ČŠI, jsou to taky jenom lidi :-)
10. Neremcejme na podfinancované školství a snažme se to nějak změnit aspoň v rámci vlastní školy (projekty, doplňková činnost, sponzoring, . . .)
ad9) ČŠI ? Když stěžující si rodič bude tvrdit, že 1 + 1 = 5, tak ČŠI pokárá učitele a dá vždy za pravdu rodiči. Oni jsou taktéž lidé a taky musí někoho poslouchat !
ad10) Podfinancované školství je hlubokou ostudou ČR. Mám pocit, že pokud nejsme úplně poslední, tak jsme na chvostu v EU.
a) projekty - peníze EU ( žádosti končí ke konci roku 2013 ). Co dále ? Žádali jsme o městský grant ve výši 60 000,- Kč. Dostali jsme 5 000,- Kč
b) Kde hledat sponzory, když ve městě zanikl poslední větší podnik před pěti léty ? OSVČ nejsou bohužel tomuto nakloněny. ČR není jen Praha, Brno a další větší města, je to i ten vidlákov a sociálně vyloučené lokality ( a že jich v ČR je ).
Bod 11.
Učitelé, sežeňte si druhou šichtu nebo v ČR chcípnete hlady.
ad 5) V autoškole nebo přijímacím pohovoru víme, proč jsme testováni a přistupujeme na to dobrovolně. Tady nevíme proč, protože ty žvásty kmotra Dobeše o zpětné vazbě nemůže brát vážně nikdo (tedy kromě zaplacených poskoků ČŠI).
to 9:23
Lze z toho vyvodit, že s žáky je třeba dělat jen to, co chtějí dělat dobrovolně? Jak můžete srovnávat přístup dítěte a přístup dospělého. Zde šlo zřejmě o něco úplně jiného - že by si dětičky měly zvykat, že v životě budou /muset/ podstupovat mnoho a mnoho různých forem testování, měření, hodnocení, standardizování, srovnávání s ostatními.... a proto by je nemělo tolik vytáčet, když to po nich trochu chceme už ve školách. Ostatně vím, že nejvíc se veškerým srovnávacím zkouškám brání učitelé.
to 11.01:
To z toho vyvodit opravdu nelze ;-)
Proti testování jsou především učitelé, ředitelé a rodiče. Kvalifikované vysvětlení cíle testování nedostali a o dobrovolnosti nemůže být ani řeč. ČŠI lže o povinnosti i generálky.
Takže rozumný ředitel do toho nepůjde. A nerozumné k tomu musí dokopat rodiče.
"Ostatně vím, že nejvíc se veškerým srovnávacím zkouškám brání učitelé."
Tak to neni az tak jiste. Jsem ucitel a vim, ze ostatni z meho okoli se principialne zkouskam nebrani.
Ucitele se akorat boji toho, jak vysledky zkousek uchopi pitomci nahore (a je jich tam dost).
Naopak zkouska muze ucitelum pomoct v situacich (a tech asni taky neni malo), kdy vedeni tlaci na ucitele, aby znamkoval mene prisne. Zkouska by pak "nezavisle" mohla ukazat, jak na tom dotycny je (s prihlednutim k jejim omezenym moznostem)
Testování se zastávají především ti učitelé, kterým jde o vlastní pohodlí. Obsah a forma takového testu jim umožní shodit ze sebe zodpovědnost. Ale počkejte, až se někdo "nahoře" dokope k nastavení pravidel formativního hodnocení. To bude řevu!
OU
"Testování se zastávají především ti učitelé, kterým jde o vlastní pohodlí."
JAK jste na to prisla?
Vedle (u starosty) pisete cosi o premysleni. Zkuste to na chvilku taky, nebojte neboli to...
Amen bratře z 11.35.
Pokusme se, prosím, na otázku testování dívat věcně a ne ideologicky.
Současně připravené testy 5 a 9 jsou něco podobného, jako státní maturita.
Záměr chvályhodný, ale realizace strašná.
Pokud chtějí odpůrci a zastánci testů smysluplně diskutovat, měli by se přestat nálepkovat. Jedni tvrdí, že dobří učitelé se testů bojí a lempli je chtějí, druzí tvrdí přesný opak.
Sjednocením těchto množin je skupina dobrých učitelů, kteří chtějí testy a mají z nich strach.
Anebo opačně?
:-)
Pokud se pana Hausenblase týče.
Nemám dojem, že chce zrušit větné rozbory. Ale že není až tak nutné, aby žák základní školy rozlišoval vedlejší větu příčinnou a účinkovou.
S čímž souhlasím.
Ale "chytrákům", kteří chtějí čárky ve větě zrušit, protože "chápeme intuitivně" doporučuji použít alespoň google, či wikipedii, (když už nepoužívají vlastní mozek). Tam najdou bezpočtu příkladů, kdy čárka ve větě podstatně mění její smysl.
Já si teď namátkou vzpomínám z dějepisu na jedno věštění:
Ibis redibis non morieris in bello (půjdeš vrátíš se nezemřeš ve válce).
P.S.: Občas mi také nějaká čárka v textu vypadne.
to, co panu autorovi článku vyčítám, je, že vůbec nezná (jak je vidět z jeho názorů) realitu na 2. stupni ZŠ. Pokud by měl na mysli, že není nezbytné:
aby žák základní školy rozlišoval vedlejší větu příčinnou a účinkovou (13:03),
pouze tím toto podezření dokazuje. Typy vedlejších vět snad jsou dnes probírány na gymnáziu, dokonce se je "musí" šrotit žáčci, ucházející se o přijetí na víceletá G, aby vůbec bylo podle čeho vybírat ty "nejvíce našrocené" a tudíž rozlišující i podobné "špeky".
Ale v žádném případě toto neovládají žáci ZŠ, aspoň podle mých zkušeností. U nás v osmičce naprostá většina žáků má problém rozlišit hlavní a vedlejší větu, někdy i ji jen přečíst a rozumět.
Chcete říci, že osmák neumí ze souvětí udělat větu jednoduchou, kde vedlejší věta se stává větným členem? V tom případě je něco špatně! Pokud se nejedná o 5% žáků třídy... Pak by to ale zase nestálo za řeč.
OU
"JAK jste na to prisla?"
Tady z diskuzí to vyplývá celkem jednoznačně - testy jako donucovací prostředek, tedy vnější motivace! Vám se to zdá v pořádku?
Ono je to jednodušší, než probouzet motivaci vnitřní (připouštím, je MALÉ procento žáků, u kterých to prostě nelze), ale to je, podle mě, hlavním úkolem učitele!
Ostatně, ještě jsem nikde neslyšela ani nečetla, k čemu jinému budou plošné testy dobré.
OU
Problém pana Hausenblase je v tom, že není učitel, ale pedagog.
Pan Hausenblas zjevně neví, co se děti učí na prvním stupni ZŠ, viz. např. „Na mnoho nově objevených souvislostí nestačíme, znají je jen specialisté. Chemie, fyzika, všechny obory se mění.“ No to je sice do jisté míry pravda, ale nic z toho se na základních a většinou ani na středních školách neučí. Takže vše další, co z toho dále odvozuje je jen bla bla…
Zkoušení, či chcete-li testování, je jediný způsob, jak zjistit, že někdo něco umí nebo ne, bez ohledu na důvody, včetně motivace, které ho vedly k úspěchu nebo neúspěchu.
Každý z nás je každý den zkoušen z dovednosti řídit auto nebo lidi, uvařit jídlo pro rodinu, z porozumění mluvenému i psanému slovu, ze sociálních dovedností, ze schopnosti uživit sebe a své děti, ze schopnosti podřídit se pravidlům a respektovat druhé atd. atd. Testování ve škole je to samé, jenom je odstraněno riziko z případného selhání nebo neúspěchu. Na špatné známky ještě nikdo nemřel. Na neznalost nebo spíše neochotu dodržovat dopravní předpisy zemře v Evropě každý rok 60 lidí z miliónu. Takže odstranit testování nelze, pana Hausenblase však ano a to bez ztráty květinky.
No a „biflování“, česky učení se nazpaměť a v novočeštině pana Hausenblase „nadrnčení“, je nejúčinnější metoda učení. Řadu věcí prostě musíte znát zpaměti, jinak to nejde. Nic lepšího zatím nikdo neobjevil. Výsledky vidíme na našich dětech. Čím méně se učí nazpaměť, tím horší výsledky v mezinárodním měřítku, navzdory neutuchající reformě a zkompetetňování, dosahují. Na první místa se posouvají Asiaté, kteří dřou jako koně.
Mám dojem, že své mantry o učení se bez učení a zkoušení bez zkoušení má pan Hausenblas dokonale nadrnčené.
Testování se bojí ti učitelé, kteří nedovedou žáky nic naučit.
Učitel, který chce žáky něco naučit, testuje žáky na začátku každé hodiny.
Je pak už docela jedno, je-li tím testováním frontální písemná "pětiminutovka" nebo namátkové ústní zkoušení, které v žákovi mj. upevní pocit, že se na hodiny TOHOTO učitele musí pravidelně připravovat.
Ad Anonymus 15:45
Problém je v tom, že pedagog je totéž co učitel - v obou případech by to měl být odborník na výchovu a vzdělávání.
Test je zkouška a ve škole se zkouší a následně hodnotí neustále. Psychologové vysvětlí, proč je to nutné. Ne všichni pedagogové vědí, jak má zkoušení a hodnocení vypadat. Že na špatné známky nikdo nezemřel není pravda, stačí si projít údaje o dětské sebevražednosti.
Jestliže jen testujeme (zkoušíme) a nezajímáme se o příčiny úspěchu a neúspěchu (konstatování učí se - neučí se je fatální zjednodušení), pak vlastně testování v procesu učení ztrácí smysl. To je jeden z důvodů námitek proti zavedení plošných testů.
Pokud jde o "nadrnčení" nějaké látky, je tam riziko učení bez porozumění. Určitě mnohým vyučujícím postačí odrecitovat nazpaměť naučené.
Pokud jde o testy v autoškole, správné odpovědi ještě neznamenají, že člověk bude podle daných pravidel skutečně jednat.
to 22:18
Pedagogika je společenská věda, která zkoumá podstatu, strukturu a zákonitosti výchovy a vzdělávání...
takže autor tím chtěl asi říci, že učitel pedagogiky na VŠ je spíše vědec než učitel. O své praxi učitelské prohlašuje, že si občas jde zahrát s malými dětmi na koberec, no jo.
Tak to jen ode mě na upřesnění.
Vím, že mnoho učitelů pedagogiky nikdy před žáky nestálo. To není správné.
Okomentovat