Matematika české školáky sice nebaví, ale u státních maturit ji letos volí víc středoškoláků než loni. Nad početními úlohami tak bude za necelý měsíc dumat 45 procent maturantů, o pět procent víc než minulý rok. Zájem o tento předmět je ale z tohoto pohledu nejspíš povrchní. Ředitelé škol si totiž myslí, že za rozhodnutím volby matematiky je možná lenost, ale i vypočítavost.
Z článku Kláry Bílé a Jakuba Viliše v Rozhlas.cz vybíráme:
„Myslím si, že ta státní bude určitě lehčí,“ sází na jistotu jeden ze studentů pražského Arcibiskupského gymnázia. Závěrečnou zkoušku pod státním dohledem studenti moc neřeší, důležitější je pro ně školní část.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
7 komentářů:
A nyní nedej Bože, aby CERMAT dal nějakou složitejší variantu.
A kde, prosím vás, bereme přesvědčení, že jazyky našim dětem jdou. Tam se přece jejich lenost musí projevit ještě víc, než v matematice, kde není pro ty, kteří jí trochu rozumí žádný problém.
Pořád vycházíme z toho, co zjistilo SCIO, tedy, že se naši žáci zlepšili v jazycích a zhoršili v matematice. Navíc to, co bylo prezentováno i zde na české škole neodpovídalo skutečnosti a zveřejněným grafům. A ještě to k tomu to vytrháváme ze souvislostí a špatně určujeme příčiny.
Jazyky se dnešní žáci učí od třetí třídy, což pro ty , se kterými je srovnáváme neplatilo. Naopak výuka matematiky je omezená např. na mnoha základkách se místo 5 hodin týdně učí jen 4. Bodejť by jazyky neuměli lépe a matematiku hůře než jejich předchůdci.
místo 5 hodin týdně učí jen 4
Redukce by se měl zastavit tak dvou hodinách týdně.
Co s takovým krácením zlomků, kvadratickou rovnicí nebo logaritmem na fildě?
Co s takovým krácením zlomků, kvadratickou rovnicí nebo logaritmem na fildě?
Konečně zrušit fildy a jít pracovat.
Kousek níž je napsáno:
V Česku vyrůstá generace dětí, které jsou líné přemýšlet, a školy i rodiče je v tom podporují.
Dnes mi jeden třeťák povyprávěl, že si zkusili bez přípravy maturitu vyšší úrovně a bez problému za tři.
Otázka ještě je, k čemu dětem bude, budou-li chytré.
Pokud budou chytré a naučí se dobře cizí jazyky, tak se zvednou a vypadnou mimo Českou kotlinu a Moravskou bránu.
vypadnou mimo Českou kotlinu a Moravskou bránu
Teď ještě, kterým směrem nejlépe.
Třeba mýt nádobí v němčině ...
Ačkoli, možná lepší tam myč, než tady pič. Nebo učitel.
Okomentovat