Ondřej Neumajer: Profil Škola21 - ICT ve školách očima učitelů

Národní ústav pro vzdělávání nedávno dokončil závěrečnou zprávu zachycující hodnocení situace škol v oblasti využívání informačních a komunikačních technologií (ICT). Zpráva vychází z dat 585 škol, které od října 2010 do konce roku 2011 využily nástroj Profil Škola²¹. Jedná se o unikátní zjištění, které rozsahem pokryté oblasti (integrace ICT do celého života školy) supluje neexistující informace zjišťované jinými výzkumy a šetřeními v ČR.

Zpráva vychází z informací od škol, které v roce 2011 využily on-line nástroj Profil Škola²¹ a nabízí tak jedinečný pohled na situaci očima učitelů. Ačkoli se tedy nejedná o objektivní zjištění nezávislým výzkumníkem (poslední zveřejněná tematická zpráva České školní inspekce zaměřená na ICT vychází z dat získaných v prvním pololetí roku 2009 na základních školách), lze se zřetelem k charakteru získaných dat, který reflektuje vnímaný, resp. deklarovaný momentální stav na škole, tato data interpretovat. A možná právě jistá subjektivita reportovaných informací může napomoci k pochopení situace, která na základních a středních školách v této oblasti aktuálně panuje.

Volně dostupný Profil Škola²¹na Metodickém portálu RVP.CZ na adrese http://skola21.rvp.cz/lze charakterizovat jako nástroj strategického řízení rozvoje školy v oblasti ICT, někdy se též označuje jako evaluační a plánovací nástroj, který pomáhá škole nastoupit cestu proměny do podoby moderní organizace připravující žáky na život v 21. století. Konkrétně umožňuje zhodnocení aktuálního stavu a naplánování dalších kroků v rozvoji a zdokonalování školy v pěti oblastech využití ICT: Řízení a plánování, ICT ve školním vzdělávacím programu, Profesní rozvoj, Integrace ICT do života školy, ICT infrastruktura. Jednotlivé oblasti jsou popsány v celkem 29 indikátorech. Každý indikátor je rozpracován do čtyř fází vývoje školy (Začínáme, Máme první zkušenosti, Nabýváme sebejistoty, Jsme příkladem ostatním). Zařazením do některé z těchto čtyř fází u každého indikátoru si škola ujasní, v jakém stadiu se nachází a kam by měl vývoj školy dále směřovat.

Největší problémy škol

Obrázek 1 zobrazuje graf, na kterém je sestupně řazené zprůměrované hodnocení jednotlivých indikátorů všemi zúčastněnými školami zahrnutými do analýzy (562). Čím kratší je sloupec u daného kritéria, tím větší problémy v dané oblasti školy pociťují. Již z prvotního pohledu na zjištěné hodnoty v grafu lze usuzovat, že školy vnímají v začleňování ICT do života školy ještě mnoho prostoru, kam své aktivity směrovat – ideálním stavem by podle výzkumníků měla být u každého indikátoru poslední fáze, tedy hodnota 4. Ve třetině indikátorů nedosahují průměrně školy ani druhé fáze na čtyřstavové stupnici.
Největší problémy školy vykazují v těchto oblastech začleňování ICT:

1. individualizace výuky a uspokojování specifických vzdělávacích potřeb žáků s využitím moderních prostředků ICT převládající většinou učitelů;
2. zavádění online aktivit a e-learningu, používání ICT dovolujících kombinovat prezenční a distanční formy výuky;
3. využívání moderních prostředků ICT ke spojení školy s vnějším světem, ke komunikaci s rodiči, zřizovatelem apod., využívání sociálních sítí;
4. tvorba komplexního moderního ICT plánu integrovaného do celého ŠVP;
5. využívání nejvhodnějších aktuálních ICT nástrojů pro školní projekty, integraci ICT do mezipředmětových aktivit a větších rozsáhlejších projektů.

Největší problémy mají školy se specifickými vzdělávacími potřebami žáků (indikátor č. 10) a s aktivitami v této oblasti na straně převládající většiny učitelů (nejedná se o činnosti vedení školy, toho se týká jiný indikátor). Jen na zcela nepatrném množství ze zapojených škol učitelé využívají diagnostických ICT nástrojů ke sledování výukových výsledků žáků tak, aby snadněji odhalili vznikající problém a mohli ho vhodným způsobem řešit. Je téměř nemožné najít školu, kde by byly ICT plně integrovány do výuky na všech úrovních a umožňovaly komplexně realizovat individualizovaný plán rozvoje každého žáka školy. Nejlépe realizují individualizaci dle vlastních prohlášení speciální školy (1,75), na opačné straně spektra se nacházejí s extrémním průměrem VOŠ (1,00), které všechny shodně deklarují první fázi Začínáme.

Obrázek 1 - Seřazené zprůměrované hodnocení jednotlivých indikátorů všemi školami

Velký potenciál dalšího rozvoje skrývá oblast indikátoru č. 20 – e-learning. Pro školu vede v oblasti e-learningu cesta od předávání jednotlivých materiálů aktuálně použitých ve výuce žákům prostřednictvím Internetu přes využití vhodného LMS (např. Moodle) a budování systémové online podpory prezenčně vyučovaných předmětů až k převedení části výuky do formy distanční. Pouze 15 % škol používá specializovaný systém řízení výuky (LMS) dovolující kombinovat prezenční a distanční formy výuky. Nejlépe se daří e-learning realizovat dle očekávání VOŠ (1,83), gymnáziím (1,66) a SOŠ (1,61).

Další z nejníže hodnocených oblastí je spojení školy s vnějším světem, indikátor č. 21. V dnešní době jsou již moderní výukové postupy nepředstavitelné bez komunikace s širším okolím školy. Cílem školy musí být vyvolat aktivní zájem o dění ve škole a zapojení do výukových aktivit. Za základní nástroje lze kromě e-mailu považovat například Skype, webové stránky, textové zprávy (SMS). Pouze každá desátá škola (9,73 %) zapojuje do komunikace s vnějším světem i učitele, např. formou osobních či třídních blogů. Nejnovější nástroje internetové komunikace, za které jsou považovány například sociální sítě, používá pouze 1,45 % škol. Nejlépe tuto oblast zvládají gymnázia (1,69).

Celý článek na spomocnik.rvp.cz