Na ministerstvu školství se bude diskutovat o výchově k národní hrdosti

Chaos kolem Věcí veřejných zakrývá nebezpečí procesů, které beze změny probíhají na ministerstvu školství.



Odchod ministra školství Josefa Dobeše neznamená změnu v rozhodování a způsobu práce ministerstva. Odchod mediálně hlučného ministra znamená jediné. O tom, co se na tomto úřadě děje, jen mnohem méně víme. V mnoha případech to znamená riziko zásadních a obtížně napravitelných změn v našem vzdělávacím systému.

Jedním z příkladů je kvapné vyhlášení diskusí k revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV), o němž až donedávna odmítalo ministerstvo podávat jakékoli informace. EDUin v koalici s dalšími neziskovými organizacemi několik měsíců žádal o jasné informace, jak by měly změny v RVP ZV vypadat a jaké bylo politické zadání pro jeho úpravy. Ministerstvo školství zareagovalo velmi všeobecnou odpovědí až ve chvíli, kdy Koalice k RVP požádala o odpověď v rámci zákona o svobodném přístupu k informacím (odpověď ministerstva najdete ZDE).

V úterý 17. dubna zveřejnilo MŠMT na svých stránkách pozvánku na sérii diskusních seminářů k revizi. Každý ze 17 seminářů je dvouhodinový a je určen pro učitele základních škol a nižších stupňů víceletých gymnázií. Je třeba se registrovat do pátku 20. dubna, tedy za pouhé tři dny. Šance, že se o této pozvánce učitelé včas dozvědí, je tedy velmi malá. Širší odborná veřejnost nebyla pozvána vůbec.

Hrozí tedy, že zásadní změny ve vzdělávacím programu budou přijaty bez faktické diskuse, s argumentem, že diskuse proběhla a byl o ni ze strany učitelů malý zájem. Mezi diskutovaná témata přitom budou patřit i velmi sporné body revize, jako je třeba povinné zavedení etické výchovy, výchovy k národní hrdosti a naopak omezení sexuální výchovy.

Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí EDUin, řekl: „Problém s revizemi rámcových programů je jen jeden z mnoha. Procesů, které běží tak, jak je nastavil ještě ministr Dobeš, je na ministerstvu víc, ať už jde o vzdělávací standardy, státní maturity, plošné testování nebo tolik diskutované evropské projekty. V mnohých případech hrozí, že dojde k zásadním pochybením, za něž fakticky nikdo neponese politickou odpovědnost. Proto je tak důležité, aby bylo prázdné místo ministra obsazeno co nejdříve, pokud možno někým mimo okruh hroutících se Věcí veřejných.“