Čtenářská gramotnost se v dnešní době ukazuje jako nanejvýš důležitá, ale přesto se jen velmi obtížně hledají metody její podpory. V následujícím článku se pokusíme ukázat některé technologie, které mohou čtení i psaní učinit pro žáky zajímavější a dostupnější. Zmíníme se o elektronických knihách a jejich čtečkách nebo například o Diigo či Instapaper.
O podpoře čtenářské
gramotnosti se zatím stále více mluví, avšak praktických a reálných
kroků k jejímu navýšení je k vidění jen velmi málo. Většina pedagogů se
shoduje na tom, že děti čtou méně a mají větší problém porozumět textu.
Jejich slovní zásoba se významným způsobem mění a archaičtější slova
nahrazují anglikanismy, což se projevuje v jejich slohovém i verbálním
projevu. Přesto je možné na řadě pozitivních věcí stavět.
Osobně si myslím, že
základním prvkem, na kterém musí stát podpora čtenářské gramotnosti, je
znovunalezení záliby ve čtení a v poznávání vůbec. Lidské uvažování je
silně pojmové a rozvoj čtenářské gramotnosti jej vede k přesnosti a
kvalitě. V tomto kontextu je zcela zřejmé, že nemůže jít o nějaký
projekt „češtinářů“, ale o záležitost celé výuky a především spolupráce s
matematikou, která je také v posledních letech poněkud odsouvána na
druhou kolej. Množství přečtených knih nemá žádný velký význam, pokud
nebude spojeno s rozvojem intelektu čtenáře, který musí být integrální a
rovnoměrný.
Zatímco v generaci, která
těží ze zkušeností a klimatu první republiky a dob totalitních režimů,
byla kniha (zvláště kvalitní) čímsi velmi vzácným, předmětem, který byl
nejen čten, ale také vystavován v knihovnách, dnešní pohled na ni se
stal podstatně pragmatičtější. Jde o užitnou věc, jejímž účelem je
předávání určitých informací. V tomto kontextu je pak zřejmé, že se mění
i způsoby četby, práce s ní a ostatně také knihařské provedení.
Pokud kniha přestane být
předmětem určité obřadnosti, tak je zřejmé, že se změní také požadavky
na práci s ní – měla by být levná, lehká, s fulltextovým vyhledáváním,
kvalitními tagy atp. Pro mladé lidi se tak zcela přirozenou oblastí
četby stávají digitální média – noviny jsou nahrazovány webovými
stránkami, e-knihy vytlačují ty tištěné atp. A na tento kontext by měla
reagovat také výchova ke čtenářské gramotnosti.
V následujícím článku se
pokusíme ukázat některé technické prostředky, které je možné použít pro
to, aby bylo čtení pro žáky zajímavější, zábavnější a pohodlnější. Řeč
tak bude o sociální síti určené pro čtenáře, o elektronických čtečkách
nebo o nástrojích pro práci se záložkami. Zvláštní pozornost přitom bude
věnována aplikacím pro mobilní telefony, neboť ty představují zařízení,
na kterém je možné číst téměř kdykoli a kdekoliv. Pokud jediným
přínosem výchovy v tomto směru bude ochota žáků číst v tramvaji místo
hraní her, bude to možné označit za úspěch.
Přečtěte si později
První kategorií nástrojů,
o kterých se zmíníme, jsou systémy pro práci se záložkami či pro
odložené čtení. Princip těchto nástrojů je v zásadě velice podobný – na
jednom místě si uživatel udržuje určitou databázi článků či stránek,
které ho zaujaly nebo ke kterým se chce později vrátit. K této
funkcionalitě se pak nabalují další, jako je možnost sdílení článků s
přáteli nebo hromadný export do čtečky e-knih. Možností je celá řada.
Instapaper
Instapaper
je dnes jedním z nejpopulárnějších nástrojů pro vracení se ke čtení.
Princip je v zásadě velice jednoduchý. Po registraci si do záložek
prohlížeče přetáhnete tlačítko s nápisem „Read Later“. Kdykoli se pak
objevíte na stránce, která vás zaujme, a chcete si ji přečíst později,
nebo jen uschovat pro další použití, kliknete na toto tlačítko a stránka
se automaticky uloží do vašeho profilu na Instapaper.
Po přihlášení do webového
rozhraní je možné články roztřídit dle kategorií, číst je nebo si je
nechat vyexportovat do čisté podoby – jen text a obrázky k němu se
vztahující. Mezi další možnosti patří doporučování obsahu dalším
uživatelům, export článků (třeba všech) do Kindle, ePub či tištěné
podoby. Aplikace navíc velice dobře spolupracuje s dalšími nástroji,
jako je třeba EverNote či Google Reader.
Výhodou je, že existuje i klient pro iPhone. Pro Android existuje řada neoficiálních aplikací, které umí v zásadě totéž.
Diigo
Zajímavým nástrojem pro práci s webovými stránkami je Diigo.
Umožňuje uložit nejen celé webové stránky, ale také jejich jednotlivé
části, opatřit je tagy, komentáři nebo zvolit, že stránku chcete číst
později. Jde tak o ideální nástroj na tvorbu rešerší nebo shromažďování
dat k určitému tématu. Stránky je možné ukládat do jednotlivých seznamů
podle toho, k jaké oblasti se vztahují nebo s kým je budete chtít
sdílet. U každé položky je možné navíc nastavit, zda bude viditelná
veřejně nebo jen pro vás či konkrétně zvolenou množinu osob.
Příjemné je, že aplikace
pracuje stejně dobře pod mobilními telefony jako pod různými operačními
systémy. Pro Firefox a Chrome je navíc připraveno rozšíření, které
umožní ještě snazší práci s textem a jeho ozáložkování. Ať již chcete
naučit žáky tvořit rešerše a pracovat se zdroji nebo podpořit jejich
čtenářskou gramotnost všeobecně, lze Diigo jen doporučit.
Zootool
Pro jednoduchou tvorbu záložek se hodí například Zootool,
který nabízí přehledné ovládání a rychlé použití. Po registraci opět
přetáhnete tlačítko do lišty záložek a můžete se pustit do práce. Ke
každé záložce je možné vložit popisek a tagy. Záložkovat je možné jak
jednotlivé stránky, tak také videa, obrázky, dokumenty či RSS zdroje.
K dispozici je samozřejmě
také řada dalších funkcí a nástrojů. Zootool je mimo jiné sociální
sítí, takže je možné sledovat, jaké stránky ukládají různí lidé, které
znáte, nebo je možné sdílet vlastní záložky. K dispozici jsou aplikace
pro iPhone a Android.
CiteULike
Službou spíše odborněji laděnou je CiteULike,
která se zaměřuje na tvorbu databází citací. Mimo klasické organizování
záložek je možné zvolit druh dokumentu (kniha, diplomová práce, článek)
či počet hvězdiček, které vyjadřují, jak moc vás text zaujal. Připojit
je ale možné také tagy, popisky, abstrakt či celý článek. Přítomny jsou
automatické generátory citačních záznamů, které je možné jednoduše
exportovat. Nevýhodou je absence podpory české normy ISO 690.
Pro tvorbu citací tak doporučujeme ukázat žákům český projekt Citace.com,
který je nástrahami citování v českých podmínkách bezpečně provede.
Práce s nimi by jistě měla patřit k dovednostem, které si žáci ze
středních škol odnášejí.
E-knihy
Elektronické knihy jsou
nesporným fenoménem dneška. Zcela mění způsob, jakým se tvoří publikace i
jakým jsou tato díla čtena. Zatímco zaniká řada klasických
vydavatelství, nemálo jich také vzniká a jsou většinou orientovány právě
na tento druh literatury. Osobně se domnívám, že by jejich propagace a
práce s nimi měla být zcela přirozenou součástí výuky – nejde jen o to,
že velká část klasické literatury je dostupná zdarma, ale také o snadný
přístup k zahraničním publikacím a celkově nižší náklady na pořízení
knih.
Pokud se žáci naučí s
těmito knihami pracovat a získají k nim vztah, bude to pro ně jen dobře.
Trend nástupu takto produkované literatury je neoddiskutovatelný a
odpor k ní („z počítače či z mobilu čtu nerad“) bude v budoucnu
představovat značný hendikep – ať již ekonomický, tak také
intelektuální.
V zásadě je možné hovořit
o dvou možných čtečkách e-knih; první skupinu tvoří hardwarové čtečky,
tedy fyzická zařízení, která jsou určena speciálně na čtení knih
(příkladem může být Kindle 4, Wooky tablet reader, ...). Ty dnes ve
velké většině užívají elektronického inkoustu a umožňují velice
ekologické čtení, které je navíc pohodlné a příjemné. Pokud je alespoň
někteří žáci mají, je dobré jim dávat tipy na to, co je na nich možné
číst, co by je mohlo zajímat.
Druhou variantou jsou
čtečky softwarové, což jsou programy pro počítač či mobilní telefon,
které umožňují číst knihy na nich. Jistě to není tak pohodlné, ale na
druhou stranu není třeba si pořizovat speciální zařízení a nosit jej s
sebou. Na některé tyto softwarové čtečky se nyní podíváme trochu
podrobněji.
Aldiko Book Reader
Aldiko Book Reader je asi
nejpopulárnější čtečka elektronických knih pro Android. Podporuje ePub a
PDF formát knih. První z nich je obvyklejší spíše u anglické
literatury. Obecně ale není problém knihu do něj převést, a proto se
jeví jako praktický pro běžné čtení. Osobně pozitivně hodnotím především
práci s knihovnou a chování aplikace jako celku.
iReader
Další zajímavou čtečkou je iReader,
který existuje jako aplikace pro Android či jako doplněk pro Firefox či
Chrome. Nabízí velice jednoduché ovládání, podporuje formáty PDB, TXT,
HTML, MOBI, CHM či UMD. Zajímavostí je, že nabízí bohaté možnosti
nastavení a hezké animace při otáčení stránek, což může pozitivně
působit na přitažlivost četby.
Adobe Digital Editions
Pro operační systémy Windows či Mac OS je možné jako čtečku doporučit Adobe Digital Editions,
která nabízí čistý design, příjemné ovládání a slušný výkon.
Podporovány jsou formáty PDF a ePUB s tím, že si čtečka poradí také s
DRM ochranou. Pokud ji kniha nemá, můžete si ji prostřednictvím tohoto
nástroje také vytisknout.
Calibre
Zřejmě nejrobustnějším a nejlépe vybaveným nástrojem na práci s e-knihami je Calibre.
Jde o open source čtečku, která je plně lokalizovaná do češtiny a
dostupná pro většinu běžných platforem. Zvládá všechny běžné (a také
většinu exotických) formátů a umí mezi nimi převádět. Pokud tedy chcete
vytvořit vlastí e-knihu, je to možné právě pomocí tohoto nástroje.
Mimo to je k dispozici poměrně přehledný správce
knihovny, RSS čtečka a zajímavostí je, že aplikace umí pracovat také s
metadaty, které se jí podaří většinou získat automaticky. Ke každé knize
tak přiřadí vydavatele, jméno autora či ISBN. Nechybí ani možnost
propojit hardwarovou čtečku s Calibere a provést vzájemnou
synchronizaci. Celkově je možné tento nástroj jen doporučit, neboť
představuje základ pro jakoukoli práci s elektronickými knihami.
Závěrem
Možností jak podporovat čtenářskou gramotnost je ale mnohem více. Za zmínku jistě stojí například sociální síť Bookfan,
která řadou impulsů může žáky motivovat ke čtení. Vidí, co sami
přečetli, co čtou jejich kamarádi, mohou se nechat inspirovat a současně
se literaturou bavit. Je možné knihy doporučovat i si je volit na
základě typů dalších uživatelů. Jde o jednu z mnoha cest, jak ukázat, že
čtení může být sociální záležitostí.
Za zmínku by jistě stála řada nástrojů, které umožňují vytvářet databáze přečetných knih s recenzemi, jako je LibraryThing
a řada dalších. Je možné žáky upozornit na zdroje, ze kterých mohou
elektronické knihy zdarma stahovat, ale také s nimi diskutovat o
autorském právu a ochraně duševního vlastnictví.
Článek ve svém omezeném rozsahu nabídl jen některé
nástroje, které je možné pro podporu čtenářské gramotnosti aplikovat.
Bude záležet jen na pedagogovi, zda jich bude chtít skutečně efektivně
využít.
0 komentářů:
Okomentovat