Článek seznamuje s profesorem britské Open University Martinem Wellerem a s jeho názorem na to, jaký vliv má současný vývoj technologií na cesty vědeckého poznání.
Martin Weller patří k těm vysokoškolským pedagogům, jež patří k mým vzorům (nebo, chcete-li to říci konektivistickým slovníkem, do mého osobního vzdělávacího prostředí). Působí na britské Open University, a tak je logicky v síťovém prostředí jako doma. Lze ho zařadit mezi ty největší světové odborníky na vzdělávací technologie, jejichž odborný růst je docela snadné sledovat, protože podporují nejen princip otevřenosti ale je jim vlastní též návodnost (viz Bloomova taxonomie pro kreativní prostředí).
Spomocník se s ním setkal již 2x. Poprvé to bylo před více než dvěma roky, kdy nám vysvětloval, jak je hloupé platit za něco, co lze získat zadarmo (Má nabídka je toto: NIC). Druhá zmínka se týkala smyslu hodnocení výukových výsledků. V článku Skutečné možnosti využití daty řízeného školství jsem se na něj odvolával citátem - „je velký rozdíl mezi analýzou dat pro studenta a o studentovi“, jehož smysl v souvislosti s naším plošným testováním „pro inspekci“ je snad zřejmý.
2. března publikoval profesor Weller na svém blogu The Ed Techie článek s názvem Husité vědy [1]. Pojednává o aktuálních problémech vývoje vědeckého poznání, jež mají celosvětovou platnost. Za seznámení stojí nejen proto, že se odvolává na slavnou éru českých dějin.
Vysvětlení, kdo byli husité a jak se stalo, že jejich hnutí významným způsobem ovlivnilo celý tehdy známý civilizovaný svět, snad mohu vynechat. Připomenu pouze, že tehdejší reforma církve a vznik protestantismu souvisí s vynálezem knihtisku. Dnes je velmi často používáno přirovnání, které stav vyvolaný současným vývojem digitálních technologií, jež dovolují každému publikovat, co se mu zlíbí tak, že to může číst kdokoli další kdekoli na světě, připodobňuje právě k vynálezu knihtisku. Tehdejší revoluční objev umožnil nakonec všem lidem číst. I tentokrát se jedná o zásadní posun. Uvidíme, co způsobí. Určité náznaky je možno pozorovat již nyní.
Pozn.: Gephi – nástroj na vizualizaci dat, SuperLame - nástroj na přidávání komiksových bublin do obrázků. |
Na počátku Wellerových úvah o nových cestách vědeckého poznávání stojí fenomén doby Do It Yourself (viz Historie volného sdílení na internetu), který je značně posilován současnými možnostmi volné dostupnosti informací a svobodné spolupráce prostřednictvím sítě. Weller uvádí 3 příklady:
- Možnost bez překážek publikovat vlastní vědecký časopis. Jeden podobný již pan profesor Weller osobně vydává (Meta Ed Tech Journal).
- Snadnost vytvoření vlastní aplikace – třeba pro iPady nebo pro Facebook (jako např. vlastní aplikace Open University na na Facebooku - First OU Facebook app).
- Možnost vytěžovat volně dostupná výzkumná data (viz zajímavý aktuální článek Wellerova kolegy Tony Hirshe - More Thoughts on a Content Strategy for Data – Many Eyes and Google Fusion Tables).
Celý článek na spomocnik.rvp.cz
2 komentářů:
Ano.
Je daleko snazší než kdy jindy nacpat skoro všem lidem na světě do hlavy libovolnou nesmyslnou informaci a dokonce je i pravděpodobnější, že se pak začnou podle ní chovat.
Je to dobře, nebo špatně?
A nemá být předmětem vědy experiment? Teprve jeho výsledky (mmch opravdu převratné objevy vznikly většinou jako druhotný jev objevování něčeho jiného) lze publikovat kdekoli, třeba na internetu. K čemu je mi ale informace o urychlovači částic, když nechápu princip kladky a jeho praktické využití? A naučím se totéž při využití SW na virtuální experimenty, jako když budu chtít nadzvednout spolužáka ke stropu?
Okomentovat