Se zakladateli CERGE-EI, Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium, jedinou akademickou institucí, která poskytuje ekonomické postgraduální vzdělání po vzoru amerických univerzit a zároveň se zabývá výzkumem v oboru teoretické ekonomie a hospodářské politiky, jsme si povídali o tom, co chybí českému školství. A také o tom, co by nemělo chybět v novém vysokoškolském zákoně, o kterém se právě živě diskutuje.
Z rozhovoru Jany Havligerové s Janem Švejnarem a Josefem Zieleniecem v E15.cz vybíráme:
E15: Jenže také se začalo mluvit o selekci žáků, o předurčení budoucí kariéry už v páté třídě základní školy.
Zieleniec: To je obrovský lapsus. Skutečnost, že ministerstvo školství říká jednou to a jednou něco jiného, pouze znejišťuje školství. Jsou lidé, kteří se do svých plných schopností vyvinou až na střední škole. Systém musí být otevřený a nemůže předčasně arbitrárně eliminovat. Má ale poskytnout zrcadlo a jasnou transparenci pokroku výsledků jak škol, tak jednotlivců. Teď jsme zabrousili do chaotičnosti českého školství. Chaos, to je to nejhorší, co se může stát.
Švejnar: Souhlasím. Vezměme ty americké základní a střední školy, kde to dobře funguje. Pokud je škola dostatečně velká, tak má několik proudů a studenti mohou mezi nimi přecházet právě podle svého úsilí a talentu. Ale také vyspělosti. Takže pořád existuje možnost začít a dostat se někam dál. Oceňuje se i talent, takže ti, kteří jsou opravdu na úrovni, jedou v nejvyšším proudu a mají možnost se vyvinout rychle a důsledně. To je, myslím, správný způsob. Každý si najde svoje místo a přitom má podněty k tomu, aby dokázal, kam se může dostat – dříve či později.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
15 komentářů:
S tím, že americké veřejné školství na základní a střední úrovni funguje skvěle, nesouhlasím.
Třeba testování žáků, program nazvaný "No Child Left Behind", naprosto selhalo a na úroveň vzdělávání má, díky vazbě výsledků na finance, katastrofické dopady. Od tohoto systému odstupují i ti, kteří jej pomohli prosadit a zavést.
A nejen to - kvalita výuky, prostředí (kde jsou žáci pokutováni za dětské chování - jako třeba běhání, výskání atp., příkladů je mnoho), kontrola policejními složkami na každém kroku - jsou věci, které si myslím, že není hodno bezhlavě kopírovat.
Osobně se stavím za to, aby se angloamerický vzdělávací systém nekopíroval vůbec.
Ostatně protože americký vzdělávací model selhává, jezdí američtí experti čerpat zkušenosti do Finska, které se, alespoň dle testů ELSA, dostalo na celosvětovou špici...
..,protože americký vzdělávací model selhává, jezdí američtí experti čerpat zkušenosti do Finska,
A naši "borci" jsou z amerického systému naprosto nadšení. Ostatně systém plošných srovnávacích testů je projekt anglosaský.
Systém amerických škol je k nám nepřenosný také proto, že u nás jsme zvyklí na malou školičku v každé vesničce a je to pro nás také citová záležitost.
Nemluvě o logické obavě z vymírání vesnic, kde není škola.
Abychom mohli vybudovat spádové střední školy s několika tisíci studenty jako v USA, na to nemáme ani prostory v těch stávajících.
Je to vidět na mnohých případech slučovaných škol, kde i přes snížené počty tříd prostě nelze sestěhovat žáky do jedné školy, protože se tam nevejdou.
To jen na MŠMT někdo viděl v dětství seriál z americké střední, s jejich fotbalovými týmy, jejich kouči a roztleskávačkami a teď chce na těchto představách provádět reformu školství a "projekty" na podporu sportu.
Inspirovat se určitě můžeme.
Ale přesazovat jejich koncepty do naprosto odlišného prostředí, to se prostě nedá.
K článku samotnému.
Bylo by dobré si uvědomit, že naše reálná ekonomická síla má tak na jednu univerzitu, která by mohla být v první světové stovce.
(A je dobré vzít v potaz také určitou míru problematičnosti některých parametrů těchto žebříčků.)
Což ale nijak nebrání možnosti vyslat některé vynikající studenty ke studiu na špičkových univerzitách na stipendia placená státem.
Na téma testování a žebříčků základních a středních škol zde už bylo napsáno mnohé.
Tady si myslím, že jsou páni profesoři trochu mimo mísu.
Souhlasím s řečeným výše a ještě přidávám svůj odpor k výchově na principu konkurence, tedy soutěže. Jsem přesvědčena, že větších úspěchů by bylo dosaženo spoluprací.
Inspirovat se určitě můžeme.
To rozhodně!
Bezpečnostní rámy, kamery, v každé škole policista, ředitel sympatický afroameričan, chlast až od jednadvaceti, jednosedačkové lavice ...
Velice mi vadí to seškrtání vzdělání na budoucí výdělek. Navíc dnes nikdo nedokáže říct, jaké obory budou "vynášet" za 20 let.
Navrhuji, aby rodiče dětem zakoupili jednosedačkovou lavici a až z ní děti vyrostou, vymění si ji se staršími žáky.
Ty bláho, Pytliku (4. března 2012 17:06), vůbec jste nepochopil, o co v článku jde.
Odkaz na tento článek jsem sem dával už několikrát, ale nikdy po něm ani pes, natož Pytlik Blaha či poste restante, neštěkl.
Proč vás najednou tak rozrušil, co v něm špatně?
vůbec jste nepochopil, o co v článku jde
Bodejť by jo!
Vždyť já ten článek vůbec nečetl!
Zpravidla články nečtu, protože jim právě téměř nikdy nerozumím. Většinou reaguji jen na jednotlivé věty, vytržené z kontextu diskusních příspěvků. Zvláště pak, jsou-li to věty holé s jasně vyjádřeným přísudkem i podmětem.
V tomto případě jsem ovšem trošku odvázal a zareagoval i na větu, kde jsem si ten podmět musel domyslet. Věřím, že pan Poste.restante myslel nás, učitele.
Všechny inspirátory, které jsem uvedl se mi právě na amerických školách líbí především. Fakt upřímně.
poste.restante také štěkal = souhlasně reagoval na příspěvak TheFlyingman-a a následujícího diskutéra.
Alespoň v prvním příspěvku.
V druhém textu jen poštěkával, že ačkoliv si obou pánů z CERGE váží a s většinou jimi vysloveného souhlasí, v některých bodech má tu drzost a dovolil si vlastní názor, poněkud nesouhlasný.
Třeba, že teď nepotřebujeme zveřejňovat "žebříčky" základních a středních škol.
Vzdělávací systém je rozbitý a deformovaný.
Dobešovy standardy vznikají proto, aby šlo vůbec něco testovat.
Přitom vůbec netušíme, co vlastně testovat chceme a hlavně jak naložit s tou částí znalostí, které testovat nelze.
Za této situace mohou zveřejněné výsledky nějakých polovičatých testů situaci jenom zhoršit.
Tak jsem si ten článek přečetl a dopadlo to přesně tak, jak jsem předpokládal. Nerozumím mu. A to i přesto, že oba pánové hovoří česky.
Přesněji, pokud vyloučím pasáže o vysokém školství, kde se ale vůbec nechytám, pak si nejsem jist, jestli jsem to pochopil správně.
Celkově text podle mého vyznívá tak, že se to tady nedělá právě dobře.
V otázce testování vnímám sdělení tak, že se pánové přiklánějí k transparentnosti výsledků, tedy že jsou pro jejich zveřejnění, s čímž souhlasím a šel bych ještě dál a zveřejnil bych výsledky komplet, tedy i jednotlivých žáků.
Co se týče konkurenceschopnosti a rozvoje žáků prostupností různých úrovní náročnosti vzdělávání, v našich podmínkách by to patně znamenalo, při rušení praktických škol, existenci různých tzv. studijních a nestudijních tříd na zš kde by žáci byli přeřazováni podle studijních výsledků a ti nejlepší by povýšili do víceletých gymnázií, kde by nahradili vyřazené trojkaře. To by se mi líbilo pro svoji nezanedbatelnou pestrost až rozvernost.
Nespatřuji to ovšem reálným, neboť žáci nejsou dnes do víceletých gymnázií přijímáni proto, aby se někam posunuli, ale proto, aby těmto institucím posvětili jejich existenci.
Pro poste.restante a Pytlika Blahu. Hezky jste se rozjeli. Nicméně někdy je více říci méně než neříci nic.
Kolego Blaho, pomozte mi tohle pochopit:
Nicméně někdy je více říci méně než neříci nic.
Asi hloubce této myšlenky zcela nerozumím.
Chápu, že někdy je lepší neříci nic. (Třeba teď.)
Že někdy je lepší říci méně, nežli mnoha slovy neříci nic.
Tedy že méně je někdy více. Víceméně.
Ale: říci méně, nežli neříci nic - to je snad více VŽDYCKY, ne?
Mimochodem je to s anonymy těžký.
Ten z 5. března 2012 17:56 nám s kolegou Blahou divže nelaje, že jsme předtím ani neštěkli a ptá se
co nás tak rozrušilo?
A sotva to patřičně oštěkáme, ten z 6. března 2012 11:16 nám nejspíš sděluje, že jsme se rozepsali příliš a měli bychom asi spíše mlčet.
Nejvíc mne děsí představa, že jde o téhož člověka a vůbec mu nejde o to, co píšeme, ale o to, kdo píše.
Jsem z toho tumpachový.
No a pak mám napsat něco "více" a spíše málo slovy.
Zase jsem mnoha slovy neřekl téměř nic a na našeho fanouška to bylo určitě dlouhé až příliš.
Ach jak závidím Blahovi jeho schopnost říci mnohé tak málo slovy.
P.S.: Ale stejně je ta čeština krásný jazyk.
K tomu mohu říci jediné:
"nicméně" je opakem "vševíce",
což si ne každý uvědomuje.
Okomentovat