MŠMT: Otázky a odpovědi k reformě systému financování regionálního školství

Kolem financování regionálního školství se objevuje řada dezinterpretací a otázek. V následujícím článku některé MŠMT krátce vysvětlí.

Jaké jsou hlavní cíle reformy?

1. Spravedlivěji a efektivněji využívat peníze, které stát do regionálního školství dává. Ministerstvo při tom nepočítá se žádnými úsporami – všechny peníze v regionálním školství zůstanou.
2. Dát školám i jejich zřizovatelům dlouhodobou jistotu v tom, kolik peněz ze státního rozpočtu na mzdy pedagogů, na učebnice a učební pomůcky pro svoji školu dostanou.
3. Přispět ekonomickými nástroji k tomu, aby v budoucnu bylo zajištěno kvalitní vzdělávání v rozumně zorganizovaných školách podle rámcového vzdělávacího programu. Tyto školy musí svým počtem, dostupností, rozložením, naplněností tříd i oborovou strukturou odpovídat potřebám současného i budoucího populačního vývoje v ČR.

Výuka podle RVP
Když v roce 2005 skončily povinné školní osnovy a místo nich začaly školy učit podle rámcových vzdělávacích programů (a svých školních vzdělávacích programů), nikdo nespočítal minimum nutné k zajištění kvalitní výuky podle těchto RVP.

Jak vypadá současný stav financování RgŠ?
V současné době jsou školy financovány normativem na žáka. Těchto normativů je podle druhu a stupně školy obrovské množství. Protože peníze přerozdělují krajské úřady, které mají navíc vlastní normativy, stává se, že školy stejného zaměření dostávají v různých krajích odlišné peníze. Současné financování lze tedy označit jako nepřehledné a neefektivní.

Změny?
Model, který připravilo MŠMT pro rok 2013, není revoluční. Základní změny jsou dvě:

1. Podstatné snížení počtu normativů. Normativy se sloučí podle druhu školy. Výsledkem bude, že školy, které učí podle stejného rámcového vzdělávacího programu, budou v rámci celé ČR dostávat srovnatelný objem financí.
2. K normativu financování na „hlavu jednoho žáka" přibude další parametr - optimální naplněnost třídy. Konkrétní optimální počty žáků ve třídách se budou lišit podle typu školy. V malotřídkách na prvním stupni to bude mnohem méně než například na běžné základní škole. Jiný bude i ideální počet žáků na gymnáziích a uměleckých školách.

Co znamená minimální počet žáků ve třídě?
Oproti průměrnému optimálnímu počtu žáků ve třídě, kdy škola dostane nejvyšší možný objem financí, stojí průměrný minimální počet žáků ve třídě. Ten je už dnes nutný k tomu, aby škola mohla podle platného školského zákona existovat. Pokud škola průměrného minimálního počtu žáků ve třídě nedosáhne, může dostat od svého zřizovatele výjimku k existenci. S touto výjimkou je zároveň spojen závazek zřizovatele uhradit zvýšené výdaje na vzdělávací činnost této školy. Jde o situaci platnou už dnes, reforma nic takového jako novinku nezavádí.

Výhody koncepce?
Škola, která svůj provoz nastaví skutečně efektivně, na novém modelu financování vydělá. Aby mohla být výuka ve třídě podle platného rámcového vzdělávacího programu (RVP) vůbec realizovatelná - bude muset mít minimální naplněnost pro to, aby z ní mohl být financovaný pedagog, který ve třídě učí. Peníze, které dostane škola na zajištění výuky podle RVP, budou odpovídat průměrné sumě financí, které dostává škola na třídu dnes. Pokud svůj provoz dokáže škola nastavit tak, aby odpovídal optimální naplněnosti, zbude řediteli dostatek peněz na ostatní neinvestiční náklady (ONIV). Bude je moci využít podle vlastního uvážení.

Bude reforma likvidační pro venkovské školy?
Ne. Ministerstvo školství si uvědomuje důležitost malotřídních škol pro zachování aktivního života v menších obcích. Plánuje tedy podpořit fungování prvního stupně tím, že v těchto školách bude optimální počet žáků na třídu nižší než v běžných školách. Malotřídky na tom budou lépe dnes. Podle návrhu koncepce by měly bez problémů fungovat už při počtu 5 žáků ve třídě. Co se týká druhého stupně těchto škol, zde už budou platit standardní pravidla. V případě, že zřizovatel nebude mít dostatek financí na zachování plně organizované školy a dojde zániku druhého stupně (který může být jen dočasný, podle populačního výhledu regionu), podpoří MŠMT zřizovatele při zajištění adekvátní dopravní obslužnosti.

Podpoří inkluzivní vzdělávání?
Dnes se inkluzivní vzdělávání řeší prostřednictvím rozvojových programů a rovněž dotacemi z evropských fondů. Je potřeba nalézt trvale udržitelné řešení, kdy pro školy bude výhodné přijmout žáky se zdravotním postižením či ze sociálně znevýhodněného prostředí. Pro tyto třídy se tedy sníží limit optimální naplněnosti žáků. Při menším počtu žáků tedy třída dostane stejný objem peněz, jako třída, kde tito žáci nejsou. Finance bude možné využít například na asistenty pedagoga.

Co soukromé školy?
Soukromé školy dostanou stejným objem peněz jako veřejné školy. V případě, že budou chtít zachovat menší počet žáků, budou muset rozdíl pokrýt ze školného.

Jaký je časový plán?
MŠMT plánuje nový model financování regionálního školství zavést od 1. září 2013.

Závěrem
Chceme, aby v novém systému financování byl žák více subjektem kvalitního vzdělávání, než jen „zdrojem“ získání prostředků státního rozpočtu jak je tomu mnohdy dnes.