Žije v českých školách Komenského "škola hrou"? A má ještě smysl se k jeho pedagogice dnes odvolávat? O stavu českého školství, neochotě rodičů a učitelů hledat nové možnosti učení, o vládních reformách, vzdělání jako zboží a nedostatku kritického myšlení v české společnosti. V pořadu Před půlnocí si povídá Petr Fischer s vysokoškolským učitelem Ondřejem Hausenblasem.
29 komentářů:
Po dlouhé době, konečně něco, co mě zahřálo na duši. Pan Hausenblas ví, o čem mluví. Děti i učitelé by měli vědět, že mají duši, která toho může vnímat více než vědecký mozek a měli by umět rozpoznat, kdo chce mít moc na d jinými a bránit se tomu.
Pokud půjdou státní úředníci ve vzdělávání starým směrem, patrně se klaní konkurenceschopnosti a plní vládní cíle, ale v okolní mravní a hodnotové bídě. Pokud chtějí testovat velikost knoflíků na kabátu lidské duše, budou podkopávat skutečnou životaschopnost národa. Umím si představit, kam to může dojít, neboť lidstvo už mnohokrát takto zabloudilo. Jestli si to neumíte představit, pak tam klidně dojděte ... a zážitek bude tristně-formativní.
Asociace pedagogů my měla porodit novou výzvu .. za rehabilitaci učitelského poslání, jinak tahle vláda potvrdí s novým ministrem prioritu moci a nikoli vzdělanosti národa.
Mirek
Jo škola hrou? A kdo nám dá peníze na pomůcky? Z toho, co nám dá MŠMT nejsme schopni pokrýt ani nákup učebnic natožpak drahých pomůcek na pokusy do fyziky. Ty, co v kabinetě mám, jsou staré 20 let a více a na nové prostě nejsou peníze. Jak za 20 let užívání žáky asi vypadají si radši ani nepředstavujte.
Navíc firmy prodávají pomůcky tak předražené, až je člověku skoro hanba je při nedostatku peněz ve školství kupovat.
12:10
A což si je s žáky vyrobit?
13:27
Jasně - postaví si sklářskou pec, vyfoukají zkumavky, pak se složí na soustruh a frézu, postaví si je na stupínek a vyrobí si třeba pomůcky na výuku mechaniky ve fyzice, no, a nakonec si napíšou si, nakreslí, nafotí... a nedejbože i malonákladově vytisknou i ty učebnice. Určitě to nebude předražené a zaručeně to bude kvalitní.
Jen pro zajímavost - ty zlé "předražující" firmy, nabízející různé pomůcky, si udělaly analýzu, že všechno to, co se ve školách svépomocí "vyrobilo" a ještě má vyrobit jako výstupy v "evropských projektech" za miliardy, by dodaly školám v podstatně vyšší kvalitě za částku zhruba o řád nižší.
A což si doma vyrobit s rodinou automobil? Mimochodem ten dnes stojí tolik, co 50 ks nástěnných map. Ano, drahé jsou pomůcky...
A což si je s žáky vyrobit?
Nedalo mi to a šel jsem se kouknout na svůj platový výměr.
Mám-li být učitel, fajn. Pokud mám být tvůrce výukových materiálů, už to tak "fajně" nevypadá. Pokud mám být opravář, technik, programátor či nedejbože tvůrce pomůcek, je to k smíchu (nebo k pláči).
Potrefený.
K Hausenblasovi Před půlnocí:
Občas mluví rozumně, občas zaměňuje příčiny a následky, občas klade na učitelstvo nereálné požadavky.
Pokud je ovšem prezentován jako lektor "kritického myšlení", je to hodně nadnesené. Akce PAU, např. Čtením a psaním ke kritickému myšlení jsem několikrát absolvoval. Bohužel s kritickým myšlením měly velmi málo společného, naopak jsem se tam vždy cítil jako na fanatizující skupinově psychotické seanci.
Omluva za překlep v čárce.
Moc hezky to pan Hausenblas rozebral. Ale mám pocit, jakoby byl odtržený od reálného života ve školách.
Stejně tak jsou reálné školy často odtrženy od Komenského... Mimochodem, dokázal by někdo z diskutujících vystoupit v televizi tak kultivovaně, jako to dělá Ondřej Hausenblas z občanského sdružení Kritické myšlení?
30. března 2012 17:58
A proč by ne? V televizi i jiných médiích se objevuje poměrně často. Mediální zběhlost je pochopitelná.
17:58
Kultivovanost Hausenblasova projevu tady, pokud čtu dobře, nikdo nenapadl. Vystupuje velice příjemně. Ostatně v případě syna významného českého stylisty univ. prof. Karla Hausenblase by byl překvapující spíše opak.
Skvělé názory, pro mě balzám na dušičku pedagogickou, souzním. Moudrý člověk, moudrý učitel.
Nevím o nikom jiném, kdo v televizi kultivovaně reprezentuje učitele... Vedle Ondřeje Hausenblase působil redaktor jako brepta. A bohužel i řada učitelů tak působí, pokud dostanou možnost se vyjádřit v televizi, nebo i jinde (například v tomto diskuzním fóru). Podle vystupování učitelů na veřejnosti si o nás vytváří veřejnost obraz! Pamatujme na to.
Mohu poprosit o vysvětlení, v čem jsou slova p. Hausenblase odtržena od reality?
Pan Hausenblas nám sděluje, že škola by měla nejen nalévat poznatky, ale také vychovávat - hlavně ke kráse, lásce, mravnosti, spravedlivosti.
Mně ani nikomu ze starších učitelů nemusí toto nikdo připomínat - vzdělávání bez výchovného ovlivňování žáků jde snad jen těžko, pokud vůbec. Každý, kdo se postaví před děti, ovlivňuje je už svým jednáním, názory, reakcemi na druhé lidi.
V našich školách se to ale zvrtlo tak, že pro většinu mých kolegů je hlavní výchovný prostředek ječivý křik - jinak žáci nezmlknou a neztiší se. Pak už jaksi těžko hledáte onu citlivost a jemnost, o níž p. Hausenblas bájí jako o pravém prostředku harmonické výchovy.
Tak nevím, odkud začít. Pořád mi na mysli spíše vyvstává ta rákoska, aspoň pro začátek obnovného procesu. Ale to už nám videonahrávka neprozrazuje. Prý osvětu na rodiče - no, nevím, nejdřív by o ni ti rodiče museli stát.
"v televizi reprezentuje učitele"
Jak jste na toto přišla? Hausenblas není žádným reprezentantem učitelů. Přihříval si tam polívčičku Občanského sdružení Kritické myšlení, s čímž korespondovalo všechno, co v té relaci řekl.
A pokud by se ve školách opravdu jelo podle Komenského se vším všudy, tak by se děti, rodiče i lidé z Kritického myšlení nestačili divit.
To 22.16
Jaký vidíte rozdíl mezi ječivým křikem a rákoskou? Případně jak souvisí rákoska s krásou, láskou, mravností a spravedlností?
Rákoska = strach. Chcete výchovu stavět na strachu? Co jste to za pedagoga? Citlivost a jemnost lze nalézt, pokud jí hledáte. Stačí chtít:-)Dovedu si představit pana Hausenblase před třídou, která je zkažena ječivým křikem Vašich kolegů - určitě by i s takovými žáky komunikoval důstojně a elegantně. To pedagogické "něco" jde totiž zevnitř - ovšem vevnitř to "něco" musí být.
Rákoska = strach. Chcete výchovu stavět na strachu?
Konkrétně o mě táta kdysi přelomil několik rákosek, aniž by ze mě vyrostl strašpytel či neurotik, ba naopak - považuji se za zodpovedného a dobrovolně pracovitého člověka.
Mnohem více mě dnes oslovily v Hydeparku názory p. Václava Kubáta, matematika. Pokud žáci mají dveře dokořán na všechny možné střední školy, proč by se měli namáhat s učením! Nejde o potřebu strachu (mimochodem, o přestávkách se žáci baví nejlépe při sledování trillerů, kde se týrá a teče krev .. je jich na internetu plno!). Jde o přirozený pud připravit se na náročnou přijímací zkoušku, a to s vědomím vlastní odpovědnosti a nesení důsledku, vážená! A to je podle mě Komenský, spíše než špatně chápaná škola hrou.
To 22.50
Strach anebo dejmetomu obava z rákosky není totéž, jako sledování thrillerů. Rákoska - kromě strachu - je i upírání anebo omezení svobody.
Prostě trest. Trest nedává prostor na výběr, úvahu ani na poučení. Upírá možnost komunikace. Upřednostňuji dohodu, rozhovor, hledání příčiny, nacházení řešení bez nátlaku, na základě vlastního poznání. Hyde park jsem kousek poslouchala. Pan Hausenblas o vlastní odpovědnosti a nesení důsledků svého jednání mluvil rovněž, vážený /!/. Ovšem - nejsem advokátem pana Hausenblase, neznám ani podrobnosti k jeho Kritickému myšlení - žádné zákulisí. Jednoduše s tím, co sděloval v tomto pořadu souzním. Přeji dobrou noc :-)
O rákosku fakt nejde, ale když už... Rákoskou jsem byla seřezána, když jsem lhala nebo kradla. Tedy právem. Lhář a zloděj může klidně o svobodu přijít, dočasně.
Rákoska se už dnes nemá šanci vrátit, pro moderní generaci je to středověk - ale mluvím o ní jako o symbolu násilného vnějšího potlačení kriminálního či velmi zlovolného chování. Takového, na které ani sebecitlivější, sebeduchovnější, sebeandělštější bytost učitelská neplatí.
A víte co? Těch pár výtržníků, kteří už od 1. třídy narušují vyučování a schválně vyrušují ostatní, protože je prostě baví vyrušovat a dělat naschvály, aby ostatní lidi naštvali, by občasný pohlavek potřebovali jako sůl. Nevím, jestli zrovna kritické myšlení může tuto metodu nahradit. A proto se učitelé uchylují ke křiku - ke své vlastní škodě, neboť je to zoufalé a neúčinné.
Předně je asi potřeba říci, že pořad Před půlnocí je koncipován jako zajímavá debata se zajímavými lidmi.
Čili cílem není problémy nastolovat, natožpak řešit.
Myslím, že prof. Hausenblas vcelku přesně popsal mnohé z problémů současného školství a vlastně i naznačil, že zdrojem mnoha problémů je bezbrannost učitelů vůči žákům i rodičům, nerespektujícím pravidla.
Nikdo z nás si přece neničí hlasivky řevem na žáky dobrovolně. Ale bohužel silnější hlas je jedna z posledních "zbraní", která nám zůstala ve "výchovném procesu".
A to je velice smutné.
Osobně si myslím, že velká chyba je také v přístupu ke škole, jako "výrobně budoucích zaměstnanců".
Pokud se motivace žáků k poctivému přístupu ke škole týče.
Kolegové, zavzpomínejme na vlastní dětská léta. Žák, který se učil proto, že měl před sebou dlouhodobý cíl, byl dost exotický zjev.
Jedničkáře těšilo, že je učitelka chválí, ale ani oni v páté třídě neuvažovali o perspektivě náročných přijímaček na gymnázium.
To mělo spíše vliv na rodiče žáků, protože ti (většinou) myslí o pár let dopředu.
Jak potom rodiče motivovali své děti, zda rákoskou, nebo odměnou, to je přece individuální i dnes.
Jenže dnes rodiče netlačí většinou na děti, ale na učitele.
Ve škole je pochopitelně lepší děti získávat, nežli strašit.
K tomu je třeba právě podnětné prostředí, které ale nikdy nevznikne, pokud se dva darebáci ve třídě nemusí bát trestu.
Školami přece procházejí nejen Mirkové Dušínové, ale také budoucí sociopati.
Taky přeju dobrou noc :)
http://www.rodina.cz/clanek1836.htm
1) "Kde nepomůže větička, tam pomůže větvička". Za tuto větu by někteří "inovátoři" Komenského ukopali.
2) Bohužel, J.A. Komenského za hranicemi ČR a SR nezná téměř nikdo. Mám to ověřené z několika projektů Comenius.
3)95 % činností posledního biskupa Jednoty bratrské bylo náboženského rázu, přesto těch 5 % znamenalo "revoluci" ve vzdělávání.
4) "Škola hrou" v podání některých inovátorů ? Spíše "kopíráků" z celého světa - vždy si vyberou kupodivu to nejhorší a snaží se to implantovat na středoevropský prostor. Výsledky bývají hrozné.
Měl jsem tuhle zajímavé povídání s právníkem. Jestli jsem to dobře pochopil, pak nejhorší jsou prý ta ustanovení právních norem, která vycházejí z předpokladu, že lidé jsou ušlechtilí.
Utopie.
Vnímám to jako optimistický realista. Něco jako že (promiňte):
Život by byl hezký, kdyby nestál za hovno.
Pane Blaho:
nojo, což tak to obrátit - ušlechtilí lidé mají - dodržují /právní/ normy jaksi samočinně. Blbý je to, když se v džungli toho stavu, který popisujete stručně v poslední větě, degradují a zpochybňují /ojedinělé/ ušlechtilé hlasy /názory/ a vyhlašují se za utopii. Skepse? Rezignace? Strach? Nechuť? Únava z role věčného naivy? Třeba opět vyjde najevo, že "země je kulatá" - žádná placka :-) jen je třeba vytrvat :-)
Pan Hausenblas se hluboce mýlí, zdá se mi. Školství nemohou napravit stávající učitelé, kteří absolvují jeho kurzy, to pomůže maximálně jemu. Musí se změnit profesoři na Pdf, celá koncepce jejich přípravy, musí se napravit a změnit Pdf směrem k náročnosti, talentu a prestiži. Musí se změnit rodiče, musí se změnit žáci, musí se změnit celé školství, musí se změnit dnešní legislativa, která zbavuje učitele čím dál více alespoň rovnoprávného postavení vůči žákům, musí se změnit výkon státní správy a státní správa samotná, musí se změnit učitelé, musí existovat proveditelná, finančně zabezpečená koncepce České výchovně-vzdělávací soustavy.
Jde zkrátka o zásadní celospolečenské změny, jak praví doc. Kozlík, o znovunaplnění a všeobecné respektování pojmů jako je pravda, spravedlnost a láska, které, jak zřetelně vidíme, nejsou v nejbližších 5-ti letkách vůbec na pořadu dne. Na pořadu dne teď máme zlepšování v krádeži, lhaní v podvodech, v manipulaci a růst neschopnosti navázat zdravé vztahy.
Změna nenastane sama od sebe.
Jestli v klíčových okamžicích měli občané tohoto státu odvahu vystoupit a začít věci měnit, tak to bylo hodně způsobeno i tím, že věděli a vnitřně cítili, kde je pravda.
Navzdory každodennímu oblbování a manipulací médií.
Stále se nacházeli lidé, kteří měli odvahu nazývat věci pravými jmény, nebo alespoň vnímavým posluchačům naznačit.
Byli to písničkáři, herci alternativních divadel, rodiče i prarodiče doma, ale také učitelé ve škole - alespoň někteří.
Naším úkolem není dělat politickou agitaci, ale vysvětlit žákům zásady a principy. Mnozí z nich už pak na zbytek přijdou sami.
Navzdory oblbování médií a snaze některých politiků nazývat černé bílým.
Okomentovat