Test čtenářské gramotnosti je součástí projektu PRO23 určeného 2. a 3. ročníkům středních škol. Projekt se zaměřuje na testování schopností a dovedností, které překračují hranice běžně vyučovaných předmětů, a nabízí školám sledování dovedností v oblasti klíčových kompetencí, finanční, čtenářské či matematické gramotnosti. Dále obsahuje testy z cizích jazyků vyučovaných jako další cizí jazyk a test obecných studijních předpokladů.
Test čtenářské gramotnosti byl v loňském roce jako novinka nabídnut žákům všech ročníků SŠ. Celkem jej absolvovalo 14 259 žáků na 176 školách. Z prvních ročníků se zúčastnilo 1 719 žáků, 5 805 účastníků bylo ve druhém ročníku, 5 887 ve třetím a 848 ve čtvrtém.
Test komplexně postihoval základní dovednosti práce s textem, tedy vyhledávání informací, posouzení obsahu a interpretaci a obsahoval různé typy textů:
• texty souvislé, a to jednak literární (úryvek z knihy), jednak neliterární (email)
• texty nesouvislé (jízdní řád, reklama, webové stránky) Z celkového počtu 24 úloh se 9 úloh týkalo analytického čtení, 15 úloh se týkalo čtení globálního.
Interpretace výsledků se opírá o zjištění z dotazníku, který testování doplňoval. Otázky se zabývaly postojem žáka ke čtení a četností jeho různých čtenářských a volnočasových aktivit. Vyplnění dotazníku bylo dobrovolné. Dále dotazník obsahoval údaj o pohlaví žáka a identifikaci jeho třídy a čísla ve třídě.
Čtení knížek baví jednoznačně víc dívky než chlapce, rovněž je zábavnější pro gymnazisty. Žáky ve školách v obcích do 5 tisíc obyvatel čtení baví podstatně méně než žáky ze škol ve větších obcích.
Denně čte knihu jen velmi malá část žáků středních škol. Přibližně polovina chlapců se četbě knih dokonce věnuje méně často než jednou týdně. Nejvíc času na čtení si vyčleňují žáci gymnázií, tři čtvrtiny z nich čtou knihy aspoň jednou týdně. Žáci ostatních typů středních škol se čtení knih věnují srovnatelně často.
Překvapivá zjištění přineslo porovnání výsledků v testu s odpověďmi na otázky zjišťující vztah žáka k různým aspektům čtení:
- Dívky se čtení knih věnují přibližně dvakrát intenzivněji než chlapci. Přibližně polovina chlapců čte knihy méně než jednou týdně a má problém přečíst za dva měsíce aspoň jednu knihu.
- Lepší výsledky dívek jsou způsobeny jejich lepším vztahem ke čtení. Po očištění od vlivu vztahu ke čtení se ukazuje, že čtenářské schopnosti chlapců
- a dívek jsou vyrovnané. Chlapcům jde mírně lépe analytické čtení a dívkám mírně lépe globální čtení.
- Žáci, kteří se cítí nuceni o čtení dělat záznamy (např. čtenářský deník s povinnou četbou), dosahují horších výsledků v globálním čtení.
- Žáci, kteří často používají počítač, mají stejné nebo lepší čtenářské dovednosti než ti, kteří s počítačem pracují méně často.
- Dobré výsledky v testu čtenářské gramotnosti souvisejí kladně i se čtením jiných textů než knih.
Příklady dobré praxe
Všechny školy, které se v testování umístily na prvních příčkách, potvrzují, že je třeba se věnovat čtenářské gramotnosti systematicky a intenzivně:
PaedDr. Vladimíra Fišerová, ředitelka soukromého gymnázia Altis, Praha
"Již od počátku existence našeho gymnázia byla v popředí našeho zájmu čtenářská gramotnost, kterou jsme chápali jako schopnost porozumět textu a
vyvozovat z něj logické závěry. Základem porozumění textu je systematické seznamování žáků s významy slov, a to různými metodami (tedy nejenom
slovně, ale i vizuálně, popřípadě hmatově)."
Ing. Ivan Smolka, ředitel Waldorfského lycea, Praha 4
"Čtenářskou gramotnost pěstujeme v převážné většině předmětů. O způsobech práce s textem se diskutuje na pedagogických radách, vznikají společné
mezipředmětové projekty, časté jsou různé samostatné práce studentů a jejich prezentace. V českém jazyce se intenzivně věnujeme práci s vlastní četbou a využíváme metod kritického myšlení. Ve škole se pořádají tzv. literární čajovny, velmi aktivní je také Klub mladého diváka."
Mgr. Lenka Dostálová, zástupkyně ředitele Gymnázia Sokolov
"Používáme v hodinách hodně čítanky (na vyšším stupni gymnázia čítanky pana V. Prokopa). Na nižším stupni "nešidíme" čtení a hodně texty rozebíráme."
Pavla Vítková, předsedkyně předmětové komise českého jazyka a humanitních předmětů Hotelové školy Třebíč
"Rozvoji čtenářské gramotnosti se věnujeme soustavně a dlouhodobě. Studenty motivujeme k pravidelnému čtení uměleckých i neuměleckých textů. K dispozici máme dobře vedenou a kdykoli přístupnou školní knihovnu. V hodinách literatury se věnujeme rozboru konkrétních uměleckých děl. Každý týden si studenti kupují noviny nebo si donesou jiné reálné materiály a v jedné ze dvou hodin českého jazyka je společně čteme a interpretujeme. Rozvojem čtenářské gramotnosti se zabýváme i v dalších předmětech."
Ing. Jaroslav Kašpárek, ředitel Soukromé střední školy podnikání a managementu, Boskovice
"Žáci naší školy se pravidelně zapojují do projektu MF- DNES "Studenti čtou a píší noviny''. Cílem je naučit žáky pracovat s informacemi. Žáci posílají do redakce MF-DNES své příspěvky na zadaná témata a redaktoři následně některé publikují. V loňském roce uveřejnila MF-DNES příspěvky 3 našich studentů. Také v přímém vyučovacím procesu žáci pracují s textem, zpracovávají informace a prohlubují si čtenářskou gramotnost."
2 komentářů:
Tedy úplně ze všeho nejvíc mne překvapilo, že:
Žáci, kteří se cítí nuceni o čtení dělat záznamy, dosahují horších výsledků v globálním čtení.
Docela by mne zajímalo, jak je to v takovém případě s lokálním čtením. Pamatuji se, že v dobách, kdy jsem se poflakoval po hospodách, tak se mi některých lokálech četlo velice dobře, bez ohledu na záznamy.
To je právě ono, pane kolego. Pokud by někdo o vašem čtení v lokálech dělal záznamy, jistě by se vám tam četlo špatně.
Okomentovat