Interpelace Josefa Dobeše v PSP: Vlasta Bohdalová se ptá na likvidaci základních škol praktických

Vážení páni kolegové, vážený pane nejlepší ministře školství od roku 1989, interpelovala jsem vás písemně ohledně opatření k rozsudku ze Štrasburku ohledně dětí začleňovaných do zvláštních škol praktických. Ujistil jste mě, že vláda připravuje materiál, kde bude tato věc odstraněna. I byl přijat materiál Strategie proti sociálnímu vylučování. Nechápu, jak vy, ministr školství, jste pro tento materiál mohl zvednout ruku. Já nemám nic proti navrhovaným opatřením, co se týká rodiny, péče o malé děti atd., ale mám velké výhrady k tomu, co je navrhováno pro základní školy praktické. V odstavcích 4533, 4534 a 4544 je zcela jasně řečeno, že do roku 2015 by mělo dojít k zániku základních škol praktických, to znamená škol, kde se vzdělávají děti s lehkým mentálním postižením, s lehkou mentální retardací, které by v normální, byť - jak vy říkáte to strašné slovo - inkluzivní škole, ona to je škola, která ty děti začleňuje, řečeno česky - trpěly a nebyly by šťastné, a berete rodičům možnost volby. Rodiče dítěte talentovaného mají obrovskou škálu volby, co s dítětem udělají. Rodiče dítěte mentálně retardovaného, kteří už jsou postiženi vůbec tím, že se jim takové dítě narodilo, najednou stojí před okamžikem, že musí dát dítě pouze do školy tzv. páteřní nebo toho hlavního proudu, kde se o ně postarají v tzv. začleňovacím procesu.


Já vás žádám a ptám se vás, jestli jako nejlepší ministr školství s těmi jmenovanými odstavci, to znamená se zánikem základních škol praktických, souhlasíte a proč.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, takže prosím, pane ministře, můžete.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Josef Dobeš: Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, dámy a pánové, začnu to, co jste říkala, jak budeme řešit Štrasburk. To nebylo vládou, to bylo ministrem školství, který přijal vyhlášky 73 a 74, protože co nám vytýkal Štrasburk? Štrasburk nám vytýkal, že u nás děti bez mentálního postižení jsou zařazovány do speciálních a praktických škol. To byla podstata Štrasburku. A my jsme připravili vyhlášky, že se tak dít nemůže. To znamená, nastavili jsme legislativu. Ba co dím, my jsme udělali to, že česká školní inspekce pravidelně, a teď je to podruhé, kontroluje, zda tyto děti tam nejsou začleňovány. Při první kontrole se zjistilo, že to tak je a pak musely ony školy vracet peníze, protože tyto školy jsou zvýhodněny. Teď to děláme znovu a uvidíme, výsledky budou někdy v dubnu České školní inspekce a budeme vidět, jestli se stav zlepšil. Já věřím, že se zlepšil, že to bude výrazně lepší. Takže potud ta věc, protože nemůžete říkat obojí. Nemůžete říkat máme naplněny speciální a praktické školy dětmi, které tam nepatří, to nám říkal Štrasburk, a zároveň je kritizovat z druhé strany. Znovu říkám, ve speciálních a praktických školách nechť jsou děti, které tam dle diagnostiky patří, ostatní děti mají být v hlavním vzdělávacím proudu. To byl problém Štrasburku.

A teď to, co říkáte. Byl přijat vládní materiál, ke kterému Ministerstvo školství mělo připomínky, zásadní připomínky, a ten materiál říká, že tam, jestli se nemýlím, jsou nejdříve studie, jaká ta síť má být a pokud se prokáže, že to tak je, tak v roce 2015 může dojít k tomu, co vy říkáte.

Ale vy sama dobře víte, jako to vím já, jestli jezdíte po školách, že jsou školy v hlavní vzdělávacím proudu, které mají speciální třídy v hlavním vzdělávacím proudu pro tyto děti. Já jsem byl naposledy na Blanensku. Základní škola bez jakéhokoliv dalšího přívlastku v Lysicích, která má třídu pro děti, které jsou ve speciální škole, ty ještě více postižené, ale má tam děti v praktické škole. A pan ředitel z Lysic říká: toto je výrazně lepší model, když ty děti jsou spolu. Ony jsou spolu na vesnici, ony spolu jezdí autobusem a přirozeně jsou spolu ve škole, akorát paní učitelka jede jiným tempem, podle jiných postupů, ale jsou v jedné budově. To je možné řešení. Takže tady nebudeme říkat, že tyto děti nebudou mít speciální přístup speciálních pedagogů. I toto je možné řešení.

A vy moc dobře víte, i za vás, co jste tady byla, tak byly dva extrémy na Ministerstvu školství - byl tzv. pilařovský model, to znamená velká podpora ústavů, speciálních škol. To byl jeden trend. Druhý trend byla Laurenčíková, která říkala na Ministerstvu školství: ne, zrušme to, nažeňme všechny děti do hlavního vzdělávacího proudu. Pak, když propadnou ze systému, tak něco uděláme. To je špatně. Obojí je špatně! Je potřeba to mít vyvážené a děti, které jsou pro hlavní vzdělávací proud, mají pro to předpoklady bez ohledu na sociální postavení, rasu, barvu, mají patřit do hlavního vzdělávacího proudu a máme pro udělat všechno - legislativně, kontrolně a podporou. Děti, které na to nemají, tak mají mít takové prostředí - a nemusí to být nutně jen v čistě speciálních a praktických školách! A tento model je podobný na Karlovarsku. Tam jsem projel x základních škol a tam to je úplně stejně. Je třída hlavního vzdělávacího programu v základní škole a vedle třída pro tyto děti, které jsou v praktické škole, které mají mentální retardaci. Tyto děti tam jsou vedle sebe, jsou speciální pedagožky pro tyto třídy a jsou tam. Takže kdyby se striktně dodržel rok 2015 do písmene, co v tom je, ale to v tom materiálu není, že to takhle se musí dodržet, tak přesto základní školy v tomto modelu jsou připraveny, tak jako v Lysicích, tak jo v Karlovarském kraji, ale i v ústeckém, mít pod jednou střechou všechny děti, ale ve speciálních třídách.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě paní poslankyně bude doplňovat něco.

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Prostě my se, pane ministře, neshodneme. Já chápu a znám spousty škol, kde jsou speciální třídy, normální třídy, ale znám spousty škol, které jsou opravdu v oblasti nutné speciální praktické školy a rodiče tam chtějí dávat své děti. A podotýkám, že ne romští rodiče! Rodiče mají strach z té velké základní školy a více se o své postižené dítě bojí a chtějí ho dát do užšího, menšího kolektivu. A když si dobře ty tři jmenované odstavce podrobně přečtete, tak zjistíte, že skutečně bychom po roce 2015 přišli o tyto školy. Za druhé, vy jako ministr školství, jako legislativec, byste měl zjistit, že tam je spousta věcí proti stávající školské legislativě. A já bych od vás jako od nejlepšího ministra školství očekávala, že byť celá vláda pro tento materiál zvedne ruku, tak že vy jako školský odborník pro něj tu ruku nezvednete a že přijdete za námi, za výborem pro vědu a vzdělání, kde sedí spousty odborníků, a budete na tomto materiálu s námi pracovat.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: A ještě poslední dnes interpelační odpověď pana ministra.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Josef Dobeš: Děkuji. Jenom krátce zareaguji. Tak celý proces, když jde materiál do vlády, prochází mj. legislativní radou vlády. A já pochybuji, že by ke všem kvalitám, které potvrzuji a uznávám u vás, tak když tam jsou renomovaní právníci, tak bych měl velmi vážné pochybnosti, že tam jsou některé kolize, protože oni ty kolize hlídají. To je první věc.

Druhá věc. My budeme mít prostor - a zrovna myslím, že to bude hned druhý bod po církevních restitucích, kdy budeme mít stodevítku, kde se mimo jiné budeme v něčem bavit o speciálním školství, o ústavní výchově, o prevenci, takže tady je prostor. To znamená, vždycky materiály chodí nejdříve do vlády a pak jdou do Sněmovny. Ale tohle byla vize, tohle byla nějaká koncepce sociálně vyloučených oblastí a řešení těchto oblastí a kde to spadalo do jednotlivých gescí. A já vám znovu říkám, je tady vyhláška 73, 74, 72, což byla moje reakce na Štrasburk. Toto je legislativa. Legislativa garantuje správné zařazení dětí do toho vzdělávacího procesu a proudu, který jim vyhovuje. A k tomu mám inspekci, která to pravidelně kontroluje. Ty vyhlášky tady dva tři roky snad někde ležely, nikdo je nedělal. Já jsem je nastavil a mám nastavenu inspekci, aby byly děti ve svém správném prostředí.