Česká škola: Festival Mene Tekel: Nabídka programu pro školy

V rámci mezinárodního projektu Mene Tekel se v Městské knihovně, Praha 1, Mariánské nám. 1 koná interaktivní program vhodný pro výuku Historie či Základů společenských věd. Cílem je přiblížit žákům vyšších tříd novodobé dějiny, zejména události padesátých let 20. století, prostřednictvím setkání se zajímavými osobnostmi. Kromě autentického svědectví konkrétních lidí jsou během programu promítány dokumenty nejen přibližující jednotlivou historickou etapu, ale také evokující náměty k přemýšlení a diskusi.

Vstup zdarma

Rychlé odkazy:

program úterý 21. února — Armáda a totalita — konference o historické úloze armády a beseda s představiteli armádního sportu
program středy 22. února — Nedohraná šachová partie — setkání s bývalým politickým vězněm Janem Janků
program čtvrtka 23. února — Portrét K. Ch. — projekce studentského dokumentárního filmu, setkání s hlavní protagonistkou Kamilou Charvátovou
program pátku 24. února — Svědectví dcer padesátých let — projekt občanského sdružení Dcery 50. let
výstavní projekt Cesty ke svobodě — vhodný doplněk k programu, mezigenerační výstavní projekt v Karolinu UK
informace o šestém ročníku výtvarné soutěže Cesty ke svobodě

Úterý 21. února v 9.00 hod.

„Armáda a totalita“

Konferenci na téma „Armáda a totalita“ moderuje historik, senátor Parlamentu ČR PhDr. Tomáš Grulich.
V úvodní části vystoupí odborníci, zabývající se historickou úlohou armády, a bude promítnut propagandistický dokumentární film o Varšavské smlouvě z roku 1984 „Smlouva na obranu míru“.

Druhá část je věnována besedě a osobnímu setkání s představiteli armádního sportu — mistryni Evropy Daně Zátopkové, olympijské vítězce v hodu oštěpem z roku 1952 a nositelce řady medailí a rekordů, a Augustinu Bubníkovi, který s čs. hokejovým týmem vyhrál v roce 1949 Mistrovství světa v ledním hokeji a o rok později byl ve vykonstruovaném tajném procesu odsouzen k odnětí svobody na 14 let a vězněn v Jáchymově.

Středa 22. února v 10.00 hod.

„Nedohraná šachová partie“

Programem provází historik a senátor PhDr. Tomáš Grulich.

Setkání s bývalým politickým vězněm Janem Janků, nositelem Řádu Tomáše Garrigua Masaryka II. stupně Za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidská práva a maďarského nejvyššího vyznamenání Zlatý kříž za zásluhy.

Jan Janků studoval obchodní akademii a pomáhal matce s péčí o postižené sourozence. Jako dvacetiletý byl nasazen na nucené práce do Říše, odkud utekl na Západ, kde vstoupil do řad československé zahraniční armády. V roce 1946 se stal zakladatelem a vedoucím skautingu v Hanušovicích, a to byl důvod jeho zatčení v roce 1949. Byl souzen v monstrprocesu ve Vsetíně, 36 obviněných dostalo nejvyšší tresty. Nad Janem Janků byl vynesen absolutní trest, půl roku strávil v cele smrti, odkud jeho dvanáct spoluvězňů odešlo na popravu. Později byl rozsudek změněn na dvacet let těžkého žaláře. Strastiplná cesta čs. věznicemi skončila na Mírově v prosinci 1957. I po propuštění byl sledován STB, mohl pracovat jen v podřadných zaměstnáních, ale po Listopadu 1989 se opět aktivně zapojil do činnosti Junáka a podává svědectví o době totality.

Součástí programu je projekce dokumentu „V zajetí železné opony, díl „Fotografie z pekla, provází Jaroslav Hutka, natočila Česká televize, Studio Ostrava.

Čtvrtek 23. února v 10.00 hod.

Portrét K. Ch.

Moderuje Mgr. Tomáš Bouška, člen výboru České asociace orální historie a předseda občanského sdružení Političtí vězni.cz.

Projekce studentského dokumentárního filmu„Portrét K. Ch.“, na němž se podílelo občanské sdružení Političtí vězni.cz a studenti Vyšší odborné školy publicistiky v Praze.

V čem je K. Ch. tak výjimečná? V tom, že se svým těžko uvěřitelným osudem beze zbytku vyrovnala. Považte sami: je rok 1948, vám je 23 let a vyhodí vás z vysoké školy. To ještě není, vzhledem k době, tak neobvyklé. Zatkne vás však STB, odveze do vyšetřovací vazby v Plzni, kde vás za několik dní bachař znásilní. Než se stačíte vzpamatovat, zjistíte, že jste těhotná a režim ve vyšetřovací vazbě vám rozhodně neumožňuje žádat o přerušení těhotenství. Vaší rodině mezitím stát zakáže provozovat obchod i dílnu s textilem, zabaví vám rodinný majetek. Po nelidských podmínkách v promrzlém kriminále dítě porodíte a těžce onemocníte. Patrně nejtěžší životní dilema, totiž nevina dítěte a odpor k jeho násilnickému otci, řešíte adopcí holčičky. Znovu ji potkáte až v roce 2000, kdy je vám přes 70 let.
Následkem znásilnění jste nervově nemocná, následkem věznění neplodná. Vztah s partnerem se vám za necelé dva roky rozpadne, nesmíte vykonávat kvalifikované povolání, přitom se staráte o těžce nemocnou matku a invalidní sestru. Obě se v důsledku rodinné situace pokusily o sebevraždu. Rozpočet vaší čtyřhlavé rodiny tvoří necelé 2000,- Kčs na měsíc.

Proč o tomto příběhu točit dokument? Jednoduše proto, že K. Ch. to vše bez zahořklosti a nenávisti překonala. Ve svých 86 letech žije dál ve velmi skromných podmínkách v Praze, u tramvajové zastávky s názvem Solidarita. Osud si umí divně hrát. K. Ch. se v životě nepřestala usmívat, noblesně vystupovat, sledovat veřejné dění, žít důstojné stáří, jako by celý její život nepoznamenala ani jedna tragédie.
Filmový dokument nabízí pohledy matky a dcery na mravně i společensky složité téma a vede diváky k zamyšlení, jakým extrémním situacím mohou být lidé ve svém životě vystaveni. Podobný příběh se totiž může objevit kdekoliv, kde lidé přistoupí na vládu bezpráví. Záměrem je podnítit širší debatu na některá dosud méně frekventovaná témata spojená s nedávnou historií — například na problematiku žen-politických vězeňkyň, která je aktuální i v kontextu nedemokratických států současnosti.

V programu vystoupí a diskuse se zúčastní hlavní protagonistka filmového dokumentu paní Karla Charvátová.

Pátek 24. února v 9.00 hod.

Svědectví dcer padesátých let

Moderuje Mgr. Jana Pellarová.

Projekt občanského sdružení Dcery 50. let nese výzvu: „Pojďte s námi hledat a objevovat hrdiny.“

V programu se objeví například filmový dokument o osudu válečného letce RAF, filmový komiks o životě paní Havlůjové, četby z knih „Stíhač od Treble One“, nahrávka z rozhlasové četby pilota RAF „Dobří vojáci padli…“ či z knihy „Cesta na severozápad“, osobní vzpomínky doplněné fotografiemi a archivními záznamy. Budou připomenuty mimořádně napínavé příběhy vojáků bojujících za války v britské RAF, dobrodružný odlet letců a jejich rodin z Československa za svobodou po únoru 1948 i nevydařený odchod Václava Švédy do emigrace v roce 1953, který skončil jeho popravou… Nebojovali jen vojáci, ale i ti, kteří podporovali podzemní hnutí partyzánů, také sokolové i skauti.

Snaha o československou platformu znamená, že i protagonisté Dne Dcer se rekrutují z obou našich republik. Mezi těmi, kteří přijali výzvu k zařazení do dramaturgie pořadu, patří paní Miluška Havlůjová, paní PhDr. Olga Bezděková, paní ing. Jiřina Hájíčková, paní Marie Hrubá se svými dcerami Evou Malou a Marií Vrátnou, paní Ludmila Zouharová-Švédová a pan docent PhDr. Ľudovít Petraško, Ph.D. Autorka programu Ing. Zuzana Vittvarová nevylučuje ani zajímavé překvapení…

Program pro školy je aktuální k 16.1.2012.

Výstavní projekt „Cesty ke svobodě“

Jako vhodný doplněk k programu lze doporučit návštěvu mezigeneračního výstavního projektu „Cesty ke svobodě“ v Karolinu UK, Praha 1, Ovocný trh 3.

Stěžejní částí projektu je výstava „Perzekuce příslušníků československé armády po únoru 1948“, připravená Vojenským historickým ústavem Praha a korespondující s výstavou „Žatec ve III. odboji. Odbojová skupina Praha—Žatec, zpracovanou Ústavem pro studium totalitních režimů. Pozoruhodným celkem je výstava „Ztracený život — Rakušanky v sovětském gulagu, připravená historičkou a režisérkou Anitou Lackenberger.

Dramatickým výstavním projektem jsou obrazy „Neochvějná statečnost“, které v rámci spolupráce poskytla nezávislá globální televize NTD TV. Originální část tvoří výstava fotografa Jiřího Doležela „Stopy paměti, na niž navazuje výstavní blok „Tiché svědectví ze soukromých archivů a sbírek rodin bývalých politických vězňů.

Tradičním samostatným výstavním celkem jsou práce dětí ze základních uměleckých škol v rámci výtvarné soutěže „Cesty ke svobodě, připravené ve spolupráci s pedagogy výtvarné výchovy v kategorii volná tvorba a fotografie. Souvisejícím výtvarným projektem je výstava občanského sdružení Zapomenutí nazvaná „Stopy totality“. Projekt vybízí mladé lidi, aby sami aktivně vyhledali pamětníky období především od roku 1945 do roku 1965, zaznamenali jejich příběhy, zachránili fotografie a dokumenty a porovnali je s dobovým tiskem a archivy. Jedná se o samostatný multimediální projekt, který využívá metod ověřených v úspěšném projektu Zmizelí sousedé.

Vstup zdarma.

Vyhlášen šestý ročník výtvarné soutěže

Organizátoři mezinárodního projektu proti totalitě Mene Tekel vyhlašují další ročník výtvarné soutěže

„Cesty ke svobodě“

Termín uzávěrky je 16. ledna 2012.
Soutěžní práce posoudí odborná porota, která vyhodnotí nejúspěšnější díla a umožní jejich prezentaci v době konání festivalu. Soutěžní práce zůstávají majetkem jejich tvůrce.
Soutěž probíhá ve dvou disciplínách:

Výtvarná díla libovolných technik, maximálně 5 děl od jednoho autora

věková kategorie 6-10 let

věková kategorie 11-15 let

věková kategorie nad 16 let

Fotografie barevné i černobílé bez omezení formátu, maximálně 5 fotografií od jednoho autora

věková kategorie 6-10 let

věková kategorie 11-15 let

věková kategorie nad 16 let

Soutěžní práce musí být čitelně označeny s uvedením názvu díla, jména autora, věku, vedoucího pedagoga, kontaktního spojení a školy. Řádně označené soutěžní práce je třeba doručit nejpozději 16. ledna 2012 na adresu vyhlašovatele: Umění bez bariér, o.s., Mgr. Jan Řeřicha, Náplavní 1, 120 00 Praha 2.

O výsledku hodnocení odborné poroty budou laureáti včas informováni, aby se mohli dostavit k převzetí ocenění na slavnostní vernisáži mezinárodního výstavního projektu v rámci VI. ročníku festivalu Mene Tekel dne 20.2.2012 v Křížové chodbě Karolina UK v Praze.

Související odkaz:

fotogalerie z předávání cen vítězům jednotlivých kategorií během slavnostního zahájení pátého ročníku festivalu Mene Tekel 2011 — Vernisáž, křest knihy a předání cen v Karolinu 2011