David Hawiger: Bodové hodnocení dnes a před šesti lety (4. díl)

Tímto článkem přecházím do současnosti a možná přidám další lákadlo - v minulém pololetí jsem se pokusil propojit systém bodového hodnocení s tvorbou vzdělávacích materiálů v rámci "EU peníze školám".

Škola, na kterém momentálně působím, bude na konci února sepisovat další monitorovací zprávu a tentokrát bude zasílat velký balík "DUMek". Jako učitel matematiky v 6.ročníku jsem se dohodl s vedením školy, že se pokusím propojit svůj styl výuky se sestavením sady výukových materiálů, které by byly předloženy k posouzení ... a uvidíme.

Pravidla pro hodnocení v hodinách matematiky

Základem celého modelu výuky jsou pravidla, která byla žákům náležitě vysvětlena na začátku školního roku. Zároveň je v tištěné podobě obdrželi i rodiče.

Zjednodušeně sepsáno se jedná o následující:

1. Za každý tématický celek může žák získat nejvýše 100 bodů.
2. Žák může obdržet body následovně:
   1. za řešení problémových úkolů (nejvýše 50 bodů)
   2. za vypracování dobrovolných aktivit (nejvýše 20 bodů)
   3. za znalostní testy (nejvýše 20 bodů)
   4. za zpracování zápisů (nejvýše 10 bodů)
   5. za prezentace jako doplňkové body
3. Na závěr tématického celku bude počet bodů převeden na známku na základě této tabulky:

   Známka	1	2	3	4	5
   Počet bodů	100-80	79-60	59-40	39-20	19-0

4. Celkové hodnocení na vysvědčení je dáno aritmetickým průměrem získaných známek ze všech tématických celků.

Jak to vypadá na konci každého tématického celku

Čtvrtým tématickým celkem, který jsme probírali, byla druhou část k desetinným číslům. A takový byl výstup po uzavření celku (co řádek to žák třídy - jména žáků jsem přirozeně odstranil):

Vysvětlivky:

• Hodnocení:
• B = počet bodů, které žák v tématickém celku získal
• O = odchylka od "průměrného žáka ve třídě" (modře nad průměrem, červeně pod průměrem)
• Z = známka do žákovské knížky
• P = pořadí žáka ve třídě
• Oblasti hodnocení:
• U = praktické úkoly (práce ve vyučovací hodině)
• A = dobrovolné aktivity (buď práce doma nebo v momentě, kdy má žák hotovu práci ve výuce)
• T = test (... ale spíše se jedná o malou písemku)
• Z = zápisové sešity (žáci v matematice používají dva druhy sešitů - jeden pro zápis důležitých informací a druhý pro procvičování - zápisový sešit je pak hodnocen)
• Sloupce v jednotlivých oblastech:
• B = počet bodů,  které žák v dané oblasti získal
• U = procentuální úspěšnost vzhledem k maximu
• O = odchylka od  "průměrného žáka ve třídě" pro danou oblast

Jak to vypadá na konci pololetí

Nedávno žáci obdrželi výstupní hodnocení za první polovinu školního roku. Krom vysvědčení jsem měl možnost je seznámit s dalšími výstupy. Zde nabízím sumarizaci klíčových dat:

Co se nachází na jednotlivých stránkách:

• str.1 = sumarizace bodů pro všechny žáky třídy za všechny tématické celky
• str.2 = sumarizace dat po jednotlivých tématických celcích a rozklíčované po sledovaných oblastech
• str.3 = grafické znázornění zisku bodů jednotlivých žáků (víceméně znázorněná data ze str.1)
• str.4 = rozložení bodů za celou třídy (a to jak po jednotlivých oblastech, tak po celcích)
• str.5 a 6 = hodnotící list jednoho z nejúspěšnějších žáků ve třídě (první strana je sumarizace v tabulce; druhá strana obsahuje grafické znázornění, včetně některých porovnávání ve třídě či s "průměrným žákem")
• str.7 - 9 = hodnotící list mírně nadprůměrného žáka třídy
• str.10 a 11 =  hodnotící list jednoho z nejméně úspěšných žáků třídy

---

Je samozřejmé, že takové výstupy nemohou být jedinou formou hodnocení žáka (ať už jeho výkonu, či ostatních stránek jeho osobnosti). Nicméně to vypadá, že žáci takto přijímají celkové hodnocení na vysvědčení jako objektivní ocenění jejich přístupu za první pololetí. Mimo jiné si to myslím i proto, že si nakonec ve třídě většinově zvolili stejný model hodnocení a to i s tím, že příští pololetí "bude přísnější" na získávání bodů.

Převzato z blogu autora Davidův sloupek