Americké děti se těší na interaktivní učebnice, české s nimi již pět let pracují

Zatímco světová odborná i neodborná veřejnost očekává příchod elektronických učebnic na platformě Apple, v českých školách je interaktivita výuky na digitálních technologiích již pět let realitou. Právě před pěti roky uvedlo Nakladatelství Fraus první interaktivní učebnici. V současné době je používá již více než 50 % českých škol.


Počet základních a středních škol v České republice, které využívají při výuce interaktivní učebnice Nakladatelství Fraus, překročil 50 %. Za pět let od prvního uvedení interaktivní učebnice a související digitalizace českého školství prošla elektronická výuka významnými změnami – tou největší bylo, že interaktivní učebnici obsahující videa, audia, fotografie, animace, internetové odkazy a interaktivní cvičení v roce 2011 doprovodil systém FlexiLearn. Jde o výukový portál, který umožňuje žákům plně využívat výhody interaktivních učebnic i doma a mimo školu. Do elektronické komunikace lze současně zapojit i rodiče a samozřejmě učitele. Ti mohou v prostředí portálu s pomocí aplikací FlexiAutor a FlexiTest vytvářet vlastní výukové materiály a interaktivní testy s využitím databáze digitálního obsahu, obrázků, videí, u nichž jsou již zajištěna autorská práva.

„Českým učitelům, žákům, ale také jejich rodičům je tak k dispozici nejmodernější výukový systém, který je včetně výukových materiálů a profesionálně připraveného obsahu v českém jazyce plně provázán s klasickými tištěnými učebnicemi a pracovními sešity, bez nichž se výuka obzvláště na nižších stupních škol neobejde,“ říká Aleš Mlýnek, obchodní a marketingový ředitel Nakladatelství Fraus. O odborné i didaktické úrovni učebnic a interaktivních materiálů s logem Nakladatelství Fraus nemůže být pochyb, dokládá je mimo jiné řada cen od Evropské asociace nakladatelů učebnic, naposledy Zvláštní cena pro interaktivní učebnici Zeměpis 9 z října 2011.

Je důležité, že celý proces interaktivní výuky na českých školách běží v ostrém provozu, a to nejenom na interaktivních tabulích, ale i s využitím dalších mobilních počítačových zařízení – notebooků a netbooků. Nejdůslednějším projektem tohoto druhu je iniciativa Vzdělání 21, která již třetím rokem testuje na šesti základních školách model 1:1 computingu, ve kterém je každý žák vybaven vlastním notebookem. Na výzkumu se rovněž jako odborný garant podílí Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.

Na základě dlouhodobého pozorování lze z pozice Vzdělání 21 stanovit hlavní úskalí, se kterým je spojeno zapojení tabletů včetně iPadů do výuky. „Při interaktivní výuce je kladen důraz na možnosti, a tedy i na schopnosti tvořit nové věci často ve formě textů, což iPad ve své současné podobě kvůli ztíženým možnostem psaní na klávesnici neumožňuje. Při využití iPadu ve výuce proto mluvíme o konzumní funkcionalitě,“ vysvětluje Julie Růžičková, mluvčí projektu Vzdělání 21. Julie Růžičková souhlasí, že atraktivita tabletů pro děti je nesporná, především díky dotykovému ovládání, designu a velmi pohodlné konzumaci vizuálního obsahu, avšak z didaktického hlediska je to stále funkcionalita nedostatečná. Při zacházení s tabletem se navíc nedostatečně rozvíjí klíčová dovednost obsluhy jakéhokoli počítačového zařízení – tou je psaní na klávesnici. Díky němu se u dětí rozvíjejí motorické funkce prstů podobně jako u pravidelného zacházení s perem a s tužkou. Je dokázáno, že taková činnost podporuje i mozkové funkce.

Vznik interaktivních učebnic pro tablety uvítáme, říká ředitel školy využívající iPady pro výuku

Nicméně jak Vzdělání 21, tak Nakladatelství Fraus vidí v tabletech a obecněji i dotykových technologiích nástroj s potenciálem a zkoumají jejich možnosti. „Nástup tabletů jsme zachytili a jsme přesvědčeni, že část tištěných výukových materiálů se určitě na toto médium přenese. V současné době už v rámci naší společnosti probíhají testy zaměřené na využití různých čtecích zařízení, tabletů a dalších moderních prostředků pro naše učebnice. Z hlediska každého učebnicového nakladatelství ovšem bude klíčová i didaktická stránka věci a v tomto bodě bude kromě limitující klávesnice potřeba řešit i například menší velikost displeje,“ říká Aleš Mlýnek.

O tom, že psaní na klávesnici tabletu nečiní žákům ve školní praxi žádné potíže, je na základě několikaměsíční praxe přesvědčen Daniel Preisler, ředitel Základní školy v České Kamenici. Dvacet čtyři tabletů iPad od firmy Apple využívají žáci prvního stupně při výuce informatiky, ale také při angličtině, matematice, českém jazyce či všeobecném přehledu. Ani menší velikost displeje podle ředitele Preislera nemusí být na překážku: „Myslím si, že 10 palců je rozumná velikost, zvláště když vezmu, že tento displej je dotykový. Žák může jednoduchým pohybem prstů například zvětšovat text, fotografie nebo pohybovat s objekty,“ říká ředitel školy, která by vznik interaktivních učebnic pro tablety určitě uvítala. Obsah pro výuku zatím učitelé kamenické školy získávají ze specializovaného internetového obchodu. Sami pedagogové pak s využitím dostupných aplikací vytvářejí například testy pro tento typ výuky.

„Pokud se bude zvyšovat počet škol využívajících odlišné technologické platformy, jako je Apple, jsme připraveni vyvíjet výukové nástroje i pro ně. Určitě chceme být univerzální a otevření pro všechny využívané platformy. V tuto chvíli je pro nás ovšem důležité hledisko návratnosti vložených investic, protože naše projekty vznikají bez cizí podpory a bez účasti evropských peněz,“ odpovídá Aleš Mlýnek z Nakladatelství Fraus na otázku po převoditelnosti interaktivních učebnic na platformu Apple.

Finanční hledisko převládá i v přístupu iniciativy Vzdělání 21. „Náš model je velmi liberální a rodiče se mohou společně rozhodnout, jaké typy počítačů chtějí pro svoje děti v digitálních třídách. Je jasné, že při tom vycházejí i ze svých finančních možností, takže obvykle vítězí technologické řešení, které je cenově přijatelné a současně také kompatibilní s infrastrukturou školy,“ vysvětluje Julie Růžičková. Nevýhodou elektronických učebnic Apple také je, že jsou striktně vázány na Apple iPod, a to už samo o sobě bývá v prostředí Microsoft Office, které je ve školství dominantní, vnímáno jako omezení.