Výběrová řízení jako minové pole pro další audity - Audit projektů z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost 2. (AKTUALIZOVÁNO)

Vedení MŠMT se snažilo před týdnem na tiskové konferenci a v tiskové zprávě bagatelizovat výsledek auditu projektů z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost řadou zavádějících čísel či prohlášením, že vyvrátí výtky o chybách ve výběrových řízeních. Jediným částečným pozitivem bylo prohlášení, že MŠMT ve spolupráci s MMR provede kontrolu 200 projektů. Pokusme se poukázat na chyby ve výběrových řízeních a rizika, která přinese každý další audit.

Na tiskové konferenci uvedl náměstek ministra pro evropské záležitosti Michal Zaorálek toto srovnání „Audit provedl kontrolu pouhých 14 předem vybraných projektů z celkových 6,2 tisíce. Jedná se tedy jen o 0,2 % všech schválených projektů. Přesto nebereme jeho výsledky na lehkou váhu.“ Stačí si připomenout učivo o statistické přejímce a je nám jasné, že pokud zkontrolujeme 14 projektů s tolika závadami, je nemožné dodávku všech projektů převzít. Pokud bude udělán další audit náhodně vybraných projektů, na základě studia dnes už stovek zadání výběrových řízení, které jsme monitorovali v posledních letech, bude s vysokou pravděpodobností výsledek velmi podobný: většina projektů bude mít chybně zadaná výběrová řízení, v řadě případů pak evidentně cinknutých.


Prohlášení ministra Dobeše, že vyvrátí výtky auditorů o nepovoleném požadavku frekvence procesorů počítačů v zadáních veřejné soutěže, je samozřejmě marné. Údaj o frekvenci není korektním kritériem, protože dva konkurenti na poli procesorů pro počítače Intel a AMD mají od počátku jejich konkurenčního boje odlišnou vnitřní architekturu a identického výpočetního výkonu dosahují při hodně odlišných frekvencích. Navíc i samotná společnost Intel při přechodu mezi modelovými řadami Pentium 4 a Core Duo radikálně snížila frekvenci svých procesorů při stejném výkonu. Bohužel zrovna této změny v desítkách či možná stovkách výběrových řízeních v projektu EU peníze školám využili dodavatelé repasovaných počítačů: frekvence nových počítačů byla ve srovnání s repasovanými nižší.  O těchto projektech proto víme již předem, že auditem neprojdou!


Dalším zdrojem problémů budou stovky výběrových řízení na interaktivní tabule v individuálních projektech i v projektu EU peníze školám. Ve většině z nich byl obcházen limit 40 000 Kč rozepisováním dodávky na interaktivní tabuli a ovládací software, bez kterého vám dodavatelé tabuli nedodají, a který si naopak bez tabule také nekoupíte. Auditoři nebudou brát v úvahu dobrozdání zaplaceného českého daňového poradce, že takovéto rozepsání je legální, ale vezmou si jako pomůcku ceníky a licenční podmínky výrobců. Takto jsou ohroženy stovky projektů. A to nemluvíme o absurdních požadavcích v cinknutých výběrových řízeních na USB konektor na reproduktorech!

Absence kontroly se projevila i ztrátě ostražitosti řady manipulátorů výběrových řízení, kteří použili podklady pro zadání technických parametrů přímo od předem vytipovaných dodavatelů. V textových dokumentech se tak snadno dozvíme, kdo a kdy zadání výběrového řízení vytvořil a modifikoval, pokud jde o následného vítěze výběrového řízení, jde bezesporu o důkaz trestného činu. Smutné je, když tyto důkazy nalezneme i na webu MŠMT. (poznámka redakce: doplněno 10. 1. 2012).

Vedení MŠMT potvrdilo naši květnovou zprávu o připravovaném podání trestního oznámení na manažera firmy, která manipulovala výběrová řízení ve svůj prospěch v rámci takzvané pomoci při řízení projektů v EU peníze školám. Většina těchto výběrových řízení navíc obsahuje výše uvedené chyby. Podle neoficiální informace se tato causa týká 215 škol a hovoří se o vracení dotací v celkové výši až 80 milionů korun.

Ministr Dobeš správně poukázal na to, že absence kontroly je důsledkem práce jeho předchůdců, kteří například nereagovali na kritiku výběrových řízení v NIDM v roce 2009. Bohužel se ale situace za poslední rok a půl nezlepšila a je s podivem, že dosud nikdo z ministerských kontrolorů nekontroluje zadání výběrových řízení publikovaných na webu samotného MŠMT. Většina z nich je totiž na první pohled cinknutých nebo přinejmenším obsahují výše uvedené chyby...