Plošné testování naučí žáky dvěma nesmyslům: že je lepší být ve všem průměrný než v něčem výjimečný a že se neúspěch neodpouští. Oboje se může podepsat na jejich životech a kariérách.
Z článku Michala Kašpárka ve FinMag.cz vybíráme:
Dobešovy testy navíc děti otráví další porcí jedu, který v Česku už tak dost promořuje nejen školství. Jmenuje se hrůza z neúspěchu. Úspěch navíc místo oceňování stigmatizujeme.
Naštěstí nebude jeden sešit otázek nezvratně rozhodovat o budoucnosti jedenáctiletých dětí, jak se to původně Dobešovi zjevilo v jednom z jeho ministerských fantasů. Výsledky se ale promítnou do financování škol, kariér učitelů a nepřímými cestami tedy i do osudů žáků.
Zapomeňte tedy na plodnou atmosféru „nevadí, že jsi neuspěl(a), hlavní je, že ses o něco pokusil(a).“ Hysterické učitelky a pedantští učitelé se budou ještě víc třást strachy, že pár let před důchodem přijdou kvůli skóre o místo – a o to víc budou pérovat a zesměšňovat ty děti, které nemají hlavu správně hranatou pro testy. Zapomeňte na vylomeniny, jen se prokrista naučte zaškrtávat.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
5 komentářů:
Obvykle jsou nezávislé blogy dost slabé, nepoučené a nudné. Tenhle ale stojí za přečetní.
Rozhodně není napsán tónem, který by se mohl učitelům líbit a já ani se vším nesouhlasím . Ale přesto stojí za to se nad tím zamyslet. Co dělá naše škola s těmi, co vyčnívají?
Prezident řekl (ani s ním v mnohém nesouhlasím, ale v tomhle určitě): Každého, kdo trochu vyčnívá z řady, radši přibrzdíme, než podpoříme. Každého, kdo se odváží foukat proti větru, odsuneme stranou.
A kde se to lidé naučili? V té (skvělé!?) totalitní škole? A změnilo se to? Někde určitě, A jinde?
P. Šteffle, nepřehánějte. Řeč je o testech na ZŠ, že?
Já mám tedy v jedné třídě dvě nadané dívky, myslí jim to. Bohužel se bojí projevit z toho důvodu, že hlučící většina by je zbouchala. Sotva dotyčnou vyvolám, začne ve třídě takový hluk, že holku není slyšet ani ve vedlejší lavici, že by zákeřnost spolužáků?
Víte, ono se dnes v každodenní školské rachotě řeší něco úplně jiného, než o čem se vám možná občas snívá.
Anonymní 2. ledna 2012 14:52
1. Hrozně nerad vůbec reaguji na anonymní. Proč se sakra nepodepíšete. Bojíte se, že budete vyčnívat?
2. Ano, úplně přesně popisujete, co se děje vyčnívajícím. A děje se to ve škole. Někdy to dělají spolužáci jindy učitelé nebo rodiče. Já netvrdil, že to je nutně chyba učitelů. Ale dobře to není, že?
3. Opakovaně se stává, zde i na mém blogu na aktuálně, že učitelé podrážděně reagují na věci, které k nim vůbec nebo jen málo směřují. Proč?
ad 1 (jsem jiný anonym než 14:52) - víte, my jsme jako učitelé příliš na ráně (rodičů, ředitelů a často i kolegů jiného smýšlení). A k učení potřebujeme alaespoň relativní klid, ne dusno.
ad 2 - místo abychom postupně odbourávali klasifikaci a přecházeli k sofistikovanějším způsobům hodnocení, zavedeme plošné přiblblé testy. Pak bude ještě hůř.
ad 3 - nemoc z povolání; vždyť my přece podle rodičů, ředitelů a často i kolegů můžeme úplně za všechno ;)
JP
Citovaný článek je sice pěkné slohové cvičení na téma "testy fuj", ale bohužel svědčí o naprostém neporozumění.
V testech ověřujících standard nejde o porovnání s průměrem. Jde o to, zda testovaný ovládá nezbytné minimum. Troufám si tvrdit, že vědec a vynálezce základní věci musí umět (podnikatel a umělec možná ne, ale těm může být vzdělání šumafuk).
Pokud někdo musí makat po večerech, aby dosáhl aspoň požadovaného minima, pak asi nemůže mít ambice na vysoký stupeň vzdělání.
Stačí udělat jedinou chybu, a rozlučte se se slušnou budoucností.
Jediná chyba v testu o neúspěchu nerozhoduje, musí jich být mnoho. Pokud by někdo požadované minimum v testu neprokázal, pak jistě dostane opravný pokus. A co autor myslí "slušnou budoucností"? To jako zákaz studia na gymnáziu? Zaprvé, na vysokou školu, pokud vím, také nesmíte bez maturity - takže je to stejný případ, jen o jeden stupeň níž. Zadruhé, na gymnáziích studuje jen menšina středoškoláků, a přitom budoucnost těch ostatních není nijak ohrožena.
Otázka ale je, jaký má smysl nutit patnáctileté nadané přírodovědce, aby se kvůli testům do noci šprtali jamby a trocheje.
Ehm... jamby a trocheje nejsou součástí standardů, račte si je nejdřív přečíst.
Podotýkám, že s MŠMT nemám nic společného :)
Okomentovat