Vzdělanost upadá. Mládež je čím dál tím víc informovanější a čím dál tím míň vzdělanější. Možná, že platí přímá úměra, totiž čím větší informovanost, tím menší vzdělanost. Čím to je? Čím to, že společnost, která vynakládá tolik prostředků na vzdělání je vlastně nevzdělaná? A to nejenom u nás, ale i na západ od nás, tedy v civilizované Evropě (viz Liessmann). Vzdělanost upadá nějak celoevropsky či celo-okcidentálně a my ji v tom zdatně následujeme či doháníme. Je to ovšem o to tristnější, že se tak děje v národě Komenského.
Z článku Roberta Filgase v BritskéListy.cz vybíráme:
Jaké jsou důsledky takovéto ekonomizace pedagogiky v praxi? Za prvé to, že trh a vláda rozhodují o formě výuky a za druhé úpadek kázně a disciplíny. Porušují se tu hlavní Komenského pedagogické zásady, totiž, že učitel formuje žáka a nikoli žák učitele, a že bez kázně a disciplíny není možná žádná kvalitní pedagogická práce. „Škola hrou“ se tu zvrhává v „neřád“ a popírá sama sebe, protože bez oněch výše zmíněných zásad se „hra“ mění v „chaos“. Vlastně je to obdobné ekonomice bez přívlastků, totiž bez jasného právního rámce a autonomních mravních zásad, která se také zvrhává v chaos.
Hra bez pravidel přece nemá žádný smysl. A stejně tak nemá smysl hra, kde sice jsou pravidla, ale tato pravidla jsou vysmívána a nedodržována, kde hra není hrána „fair play“, protože není autonomních mravních zásad a humanitních ideálů či etiky (viz Masaryk: „Ideály humanitní“).
Zdá se, že situace ve školství je pouze obrazem situace ve společnosti. A protože ekonomika proniká všude a školství se ekonomizuje, tak potom je samozřejmě obrazem situace v ekonomice. Tento vývoj je ale velice neblahý, ba přímo škodlivý, protože školství nemá mít nic společného s ekonomikou. Škola přece není „business“ a vzdělání není žádné „zboží“. Pedagogika přece není ekonomika. Ona ekonomizace školství je patologickým jevem a aspektem.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
10 komentářů:
Samozřejmě jak školství, tak i všechny obory záleží nejen na materiálních podmínkách, nýbrž i morálce společnosti.
Staré klasické principy vyučování a výchovy byly vymeteny mladými experimentátory. Hlavní však je, že se pokřivil vztah učitele a žáka /discipula/. Studenti jsou štváni proti svým profesorům jednak opozičními politiky i hromadnými sdělovacími prostředky. Co tedy chceme? Mít zdravou, chytrou a skromnou mládež nebo sebevědomé pitomce s několika tituly před a za jménem?
Vzkaz panu Dobešovi a ČŠI.
Citují: Původní význam slova „informace“ je tedy kvalitativní a nikoli kvantitativní. Jde o kvalitativní změnu beztvaré hmoty ve vyšší uspořádaný celek a nikoli o předání kvantitativní sumy dat. A jak by mohl kvantitativní trh rozhodovat o tom, jak má být žák kvalitativně formován, tvarován? To je přece nemožné. To je úplný nesmysl.
Jednou větou: Buď mají v Praze základní neznalosti, nebo jiné cíle než k čemu vzdělávání slouží.
Zatřepe to s někým?
Po staletí se děti vzdělávali v rodinách, a to mnohdy i bez čtení a psaní. Prostě prakticky a činnostně. Ne všichni měli na školu. I dnes se děti více pro život naučí na ulici a mezi kamarády, než ve výuce. Pokud stát tuto přirozenou zákonitost supluje, neměl by upadnout v poblouznění, že testem zjistí vzdělanost. Data nejsou informace. Liessmann má pravdu a zbytek světa jede setrvačně dál. Kam asi dojede?
trh a vláda rozhodují o formě výuky
Tak to může napsat jen teoretik, který hodně čte denní tisk a věří všemu, co tam vidí. O obsahu učiva i formách a metodách výuky rozhoduje jedině a pouze náš svobodný učitel, zaštítěný vlastním rámcovým programem, který zpracoval a podle nějž může učit i školník, jak je nekonkrétní a máloříkající. Chudák stát, ten by se v něm vůbec nevyznal.
31. ledna 2012 10:42
Jako projev komunistického papaláše před rokem 1989.
Pro 31. ledna 2012 10:42:
Nesvádějme všechno na žáky, prosím! Máme velmi chytré zvídavé děti, schopné při práci využívat tu nejmodernější techniku, schopné kritického myšlení, k němuž starší generace nejenže nebyly vedeny, ale bylo u nich potlačováno.
Problémem dnešního českého školství jsou především nevzdělaní učitelé. Kvalitní učitel totiž má žákovi co dát a žák to rychle vycítí a naslouchá mu. Líný nevzdělaný učitel si ovšem naopak vyslouží žákovo opovržení – a to dnes už děti dávají nepokrytě najevo.
Klíčem k řešení problému je ZLEPŠIT UČITELE. A ti učitelé, kteří neaktualizují své vědomosti a neumějí je sdělovat, neumějí využívat informační technologie alespoň stejně dobře jako žáci, neumějí si u žáků získat úctu svým lidským rozměrem, ti učitelé, kteří si naříkají na nekázeň žáků – ti ať odejdou!
Lenochy a nevzdělance v učitelském sboru nechceme – a nechce je žádný národ.
Petr S.
to Petr S.
Souhlasím s Vámi. Napřed potřebujeme schopné ředitele, kteří budou prosazovat především kvalitu výuky a všeho, co s ní souvisí, přesvědčí o nutnosti změn i rodiče žáků. Pak prosít učitele - podle dovednosti naučit. Bez podpory ředitelství nebude ve škole kázeň ani tvůrčí atmosféra, nadšení.
potřebujeme schopné ředitele
jdoucí učitelům příkladem.
Já si třeba vůbec nevím rady s klíčovými aktivitami při rozklíčovávání kompetencí v hodinách, které mi byly přiděleny mimo moji odbornost.
Omyl pánové.
Nejdříve potřebujeme schopné a kvalitní komunální a krajské politiky, kteří by vybrali ty správné a schopné ředitele.
Vlastně ne.
Nejdříve potřebujeme schopné a kvalitní voliče, kteří by zvolili schopné a kvalitní politiky.
Lenochy a nevzdělance mezi voliči nechceme – a nechce je žádný národ.
Pane Petře S. a ostatní bojovníci za zkvalitnění pedagogického kádru:
1. Jsem dalek toho, abych tvrdil, že všichni učitelé jsou skvělí a perfektní. To samozřejmě není pravda.
Špatných učitelů je totiž přibližně stejně jako doktorů-fušerů, líných prodavaček, podvodníků taxikářů, ...
2. Nevšiml jsem si, že by byl dramatický přetlak na Pedagogické fakulty.
Nevšiml jsem si ani, že by odborníci z praxe valem opouštěli svá pracoviště a stáli fronty před ředitelnami škol.
Budete mít vždy jen tak kvalitní učitele, jak moc kvalitně je zaplatíte a jak moc bude mít toto povolání úctu Vás, rodičů.
3. Jestliže mnozí učitelé pracují v oboru přes dvacet let, zkuste mi vysvětlit, proč mluví o zhoršení žáků a svého postavení za nějakých 10 - 15 let?
V čem se za tuto dobu změnily děti, že mají být vzdělávány jinak?
A v čem jsou tito učitelé najednou tak horší, když před deseti lety byli skvělí?
4. Za celou mou dosavadní pedagogickou praxi se ani mně, ani nikomu z mého okolí nestalo, že by si rodiče přišli stěžovat, že učíme děti málo a máme být přísnější a náročnější.
Zato jsem zaregistroval mnoho stížností na "přetěžování" žáků.
Představte si to, že jeden nadutý učitýlek - matikář chce po žácích, aby dělali domácí úkoly. Ten člověk je evidentně neschopný naučit děti už ve škole a pak to mají zachraňovat doma. A žáci při jejich vypracování vůbec nejeví nadšení.
Pryč s takovým ze školství, viďte?
5. Vyprávějte mi chvíli o tom, jak má ředitel "přesvědčovat rodiče o prosazování především kvality výuky a všeho, co s ní souvisí".
Bude pořádat osvětová školení?
Popište mi, jak budete "prosívat učitele podle dovednosti naučit".
A hlavně mi zkuste říci, kde ty skvělé, iniciativní a nadšené učitele vezmete.
Víte, u nás na škole šli učitelé (navzdory proklamovanému navýšení) o cca 2 - 3 000 Kč měsíčně s platem dolů. Nadšení začíná kolegům docházet...
P.S.: O skutečné příčině problémů a cestě k jejich řešení píšu jinde.
Ale no tak. Máme mizernou ekonomiku i politiku, rozmazlené a práci odvyklé žáčky, učitele, kteří za tu dobu úpadku rezignovali a naučili/ly se ječet, protože po dobrém zmůžete málo. Výsledky výuky nás deprimují, k tomu bídné platy a vyhlídky nulové. Prostě bída, kam pohlédneš. Jde snad jen o to, jestli složíme ruce do klína. Když čtu některé komentáře, vlastně si mnozí zvykli a některým to i vyhovuje. To je to nejhorší.
Okomentovat