Jedná se o vzdělávání, které neposkytují stupeň vzdělání, ale má charakter doplňku školní výuky. Prvotním posláním zájmového vzdělávání je naplňování zájmů a potřeb dětí, žáků, studentů a dalších zájemců v jejich volném čase. I když neposkytuje stupeň vzdělání, zabývá se však aktivitami potřebnými pro rozvoj osobnosti, kompenzuje jednostrannou zátěž ze školy, duševní hygienu, má funkci výchovnou, vzdělávací, kulturní, preventivní, zdravotní (relaxační a regenerační), sociální a preventivní, rozvíjí schopnosti, znalosti, dovednosti, talent, upevňuje sociální vztahy.

Zájmové vzdělávání jednoznačně napomáhá naplňovat vzdělávací cíle stanovené školským zákonem. Je nezbytnou součástí procesu celoživotního učení každého jednotlivce.

Doplňuje především základní stupeň vzdělávání, napomáhá mimo jiné i inkluzi - snazšímu začlenění méně úspěšných či jakkoli znevýhodněných žáků, neboť právě rozmanité činnosti zájmového vzdělávání mohou napomoci snazšímu rozvoji zdravé osobnosti dítěte, rozvoji klíčových kompetencí (k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, občanské, pracovní) a smysluplnému naplňování volného času.

2. Kde je definováno zájmové vzdělávání?

V zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a podrobněji v prováděcím právním předpisu - vyhlášce č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 109/2011 Sb. Vyhláška upravuje pouze ty oblasti, pro které dal školský zákon zmocnění - zmocňovací ustanovení jsou v § 112, § 121 odst. 1 a § 123 odst. 5. Pokud není některá oblast platnými právními předpisy výslovně upravena, náleží její řešení do kompetence ředitele školy nebo školského zařízení, jak vyplývá z ustanovení § 164 odst. 1 písm. a) zákona.

Zájmové vzdělávání je definováno v § 111 školského zákona:

„(1) Zájmové vzdělávání poskytuje účastníkům naplnění volného času zájmovou činností se zaměřením na různé oblasti. Zájmové vzdělávání se uskutečňuje ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání, zejména ve střediscích volného času, školních družinách a školních klubech.

(2) Střediska volného času se dále podílejí na další péči o nadané děti, žáky a studenty a ve spolupráci se školami a dalšími institucemi rovněž na organizaci soutěží a přehlídek dětí a žáků.“

3. O čem je Koncepce v oblasti zájmového vzdělávání

Zájmové vzdělávání a podpora jeho aktivit i podmínek pro úspěšný průběh je rovněž jedním ze stěžejních úkolů Koncepce státní politiky pro oblast dětí a mládeže na období 2007 – 2013 (dále jen „Koncepce“), kterou projednala vláda 4. června 2007 a přijala usnesení č. 611, ve kterém uložila dotčeným resortům zabezpečit plnění úkolů z Koncepce vyplývajících. Ke koncepci jsou zpracovávány dvouleté plány aktivit, Plán aktivit na léta 2010 a 2011 schválila vláda ČR usnesením vlády č. 339 ze dne 10. května 2010, v současné době probíhá jeho vyhodnocení a příprava plánu na období 2012-2013.

4. Co jsou školská zařízení pro zájmové vzdělávání

Mezi druhy školských zařízení patří též školská zařízení pro zájmové vzdělávání dle § 7 odst. 5 školského zákona č. 561/2004 Sb. jsou: „(5) Druhy školských zařízení jsou zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školská poradenská zařízení, školská zařízení pro zájmové vzdělávání, školská účelová zařízení, školská výchovná a ubytovací zařízení, zařízení školního stravování, školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a školská zařízení pro preventivně výchovnou péči.“

Jsou to střediska volného času, školní družiny a školní kluby.

Náplň jejich činnosti je upravena v § 118 školského zákona:

„Školská zařízení pro zájmové vzdělávání

Školská zařízení pro zájmové vzdělávání zajišťují podle účelu, k němuž byla zřízena, výchovné, vzdělávací, zájmové, popřípadě tematické rekreační akce, zajišťují osvětovou činnost pro žáky, studenty a pedagogické pracovníky, popřípadě i další osoby.“

5. Má zájmové vzdělávání svůj rámcový vzdělávací program a musí mít školská zařízení pro zájmové vzdělávání zpracovány školní vzdělávací programy?

Zájmové vzdělávání patří mezi vzdělávání, pro něž není vydán rámcový vzdělávací program. Školská zařízení pro zájmové vzdělávání však musí mít zpracovány školní vzdělávací programy. Školní vzdělávací program pro vzdělávání, pro nějž není vydán rámcový vzdělávací program (dle § 5 odst. 2 školského zákona) stanoví zejména konkrétní cíle vzdělávání, délku, formy, obsah a časový plán vzdělávání, podmínky přijímání uchazečů, průběhu a ukončování vzdělávání, včetně podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, označení dokladu o ukončeném vzdělání, pokud bude tento doklad vydáván. Dále stanoví popis materiálních, personálních a ekonomických podmínek a podmínek bezpečnosti práce a ochrany zdraví, za nichž se vzdělávání v konkrétní škole nebo školském zařízení uskutečňuje. Paragraf 5 odst. 3 školského zákona stanoví, že školní vzdělávací program vydává ředitel školy nebo školského zařízení. Školní vzdělávací program ředitel školy nebo školského zařízení zveřejní na přístupném místě ve škole nebo školském zařízení; do školního vzdělávacího programu může každý nahlížet a pořizovat si z něj opisy a výpisy, anebo za cenu v místě obvyklou může obdržet jeho kopii.

Odbor pro mládež MŠMT vydal v roce 2007 ve spolupráci s přímo řízenou organizací MŠMT Národním institutem dětí a mládeže (NIDM) publikaci Metodika pro podporu tvorby školního vzdělávacího programu ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání, a v roce 2009 vyšlo aktualizované a doplněné vydání této metodiky, která významně usnadňuje práci při přípravě či úpravách školních vzdělávacích programů ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání. Publikaci najdete na webových stránkách NIDM http://userfiles.nidm.cz/file/katalog-publikaci.pdf.

Školní vzdělávací programy školských zařízení pro zájmové vzdělávání mívají přímou vazbu na rámcové vzdělávací programy - pro předškolní vzdělávání, pro základní vzdělávání, pro gymnázia, střední odborné školy atd., a prostřednictvím ŠVP pomáhá naplňovat vzdělávací cíle stanovené RVP všemi formami zájmového vzdělávání (pravidelnou výchovnou a vzdělávací činností, příležitostnou, tematickou rekreační, táborovou, osvětovou činností, otevřenou nabídkou spontánních činností). Jedená se především o průřezová témata RVP – osobnostní a sociální výchovu, výchovu demokratického občana, výchovu k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní, environmentální, mediální a etickou výchovu.

6. Kdo vzdělává účastníky ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání?

Ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání pracují především kvalifikovaní pedagogičtí pracovníci dle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (vychovatelé, učitelé, pedagogové volného času), což je garancí kvality a odbornosti vzdělávání v oblasti volného času.

7. Kdo může být účastníkem zájmového vzdělávání?

Děti, žáci a studenti; účastníky mohou být také pedagogičtí pracovníci, zákonní zástupci nezletilých účastníků, popřípadě další fyzické osoby. (Poznámka: další vymezení účastníků je vyhláškou č. 492/2005 Sb., o krajských normativech.)

Zájmové vzdělávání je určeno přednostně dětem, žákům a studentům, převedeno na věkové kategorie z hlediska školského zákona, tedy osobám zpravidla od 3 do 21 let. Podle místních podmínek a potřeb může školské zařízení pro zájmové vzdělávání nabídnout různé formy zájmového vzdělávání i dalším zájemcům. Nabídka zájmového vzdělávání pro děti, žáky a studenty je však vždy a ve všech školských zařízeních pro zájmové vzdělávání přednostní a z kvantitativního hlediska dominantní.

8. Jaké mohou být formy zájmového vzdělávání?

a) příležitostná výchovná, vzdělávací, zájmová a tematická rekreační činnost nespojenou s pobytem mimo místo, kde právnická osoba vykonává činnost školského zařízení pro zájmové vzdělávání[1]⁾

- jednorázové akce pestrého tematického zaměření jako např., sportovní odpoledne, taneční zábavy, divadelní, koncertní a další kulturní představení, zapojení do sportovních soutěží, kulturních festivalů a přehlídek, různé tradiční soutěže a další akce zábavně rekreačního charakteru. Z druhého pohledu se jedná např. o organizování seminářů, jednorázových školení, besed, přednášek a dalších akcí výchovně vzdělávacího charakteru. Mezi příležitostné akce se zahrnují i tzv. „městské“ či „příměstské“ tábory. Uvedené činnosti jsou organizovány zpravidla v místě působnosti školského zařízení pro zájmové vzdělávání. Výjimku tvoří zpravidla zájezdy, výlety, exkurze apod.

b) pravidelná výchovná, vzdělávací a zájmová činnost

- činnost stálých zájmových útvarů (obvykle nazývaných tradičně „zájmové kroužky“), pravidelnou činnost s dětským aktivem („Dětské parlamenty“), pokud ji přímo organizuje školské zařízení pro zájmové vzdělávání. Dále zahrnují různé vzdělávací a informační aktivity, kurzy, školení apod. Do těchto činností patří i pravidelná tělesná (sportovní) cvičení, činnost v hudebních a dramatických souborech, umělecké činnosti (hudební, výtvarné) atd.

Upozorňujeme na vyhlášku č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění vyhlášky č. 343/2009 Sb.

c) táborová činnost a další činnosti spojené s pobytem mimo místo, kde právnická osoba vykonává činnost školského zařízení pro zájmové vzdělávání1⁾

- souhrn činností a aktivit organizovaných pro uzavřenou skupinu účastníků v rámci pobytu v místě, které zpravidla není totožné s místem bydlištěm účastníků. Je tedy spojeno s pobytem mimo domov účastníků a jeho délka trvání je zpravidla delší než 5 dnů. Tábory se organizují jak v letním, tak i v zimním období. Dalšími činnostmi spojenými s pobytem (pobytovými akcemi) jsou různé krátkodobé pobyty v rozsahu zpravidla
2 – 5 dnů. Mezi pobytové akce se zařazují i soustředění zájmových útvarů, sportovních kolektivů a kulturních souborů. Táborovou i pobytovou činnost lze organizovat jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Vymezení doby trvání tábora nebo obdobné pobytové akce vyplývá jednak z ustanovení zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění zákona č. 471/2005 Sb., kde jsou upraveny podmínky pro výchovu, vzdělávání a zotavování dětí a mladistvých, podmínky vnitřního prostředí stavby a hygienické požadavky na venkovní hrací plochy pro děti. Vymezení doby trvání tábora vyplývá i z tradičních zvyklostí pořadatelů táborů. V této souvislosti je třeba upozornit i na vyhlášku č. 106/2001 Sb., hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, ve znění vyhlášky č. 320/2010 Sb.

d) osvětová činnost včetně shromažďování a poskytování informací pro děti, žáky a studenty, popřípadě i další osoby a vedení k prevenci sociálně patologických jevů

- osvětová činnost, shromažďování a poskytování informací pro děti, žáky a studenty, popřípadě i další osoby, kterou by měla uskutečňovat v rámci své působnosti všechna školská zařízení. Cílem by mělo být napomáhat zejména dětem k vytváření a rozvoji vlastní osobnosti, osobní angažovanosti a aktivního zapojení do veřejného a společenského života, samozřejmě úměrně věku a intelektu dítěte. Jednou z vysoce efektivních forem této práce je např. podpora činnosti a spolupráce s tzv. „Dětskými parlamenty“. Účastníci získávají ve svém školském zařízen věcné a kvalifikované informace. Jde např. o činnosti školy a školského zařízení, možnosti studia a dalšího vzdělávání, možnosti a podmínky pro využívání volného času, uplatňování osobních zájmů. Školské zařízení by mělo i v této oblasti spolupracovat s orgány státní správy a územní samosprávy, odbornými a specializovanými institucemi, Informačními centry pro mládež (ICM) atd.

Oblast prevence rizikového chování (dříve prevence sociálně patologických jevů) je jedním z velice vážných, potřebných a neodkladných úkolů. Zájmové vzdělávání představuje významný prostředek předprimární a primární prevence šíření rizikového chování mezi dětmi a mládeží. Potom sekundární preventivní opatření nemusí být tak celkově náročná a finančně nákladná. Školská zařízení pro zájmové vzdělávání nenásilně vštěpují prvky pozitivní hodnotové orientace, aby děti, žáci, studenti, mladí lidé dokázali rozlišit, co je užitečné a co škodlivé. Působení v této oblasti je trvalé a mnohostranné. Pedagogové musí být připraveni na různé situace, dotazy a reakce, měli by umět na ně správně reagovat, rozpoznat hrozící možná nebezpečí atd. Školská zařízení napomáhají rámci svých možností minimalizovat potenciální nebezpečí a působení rizikového chování.

e) individuální práce, zejména vytvářením podmínek pro rozvoj nadání dětí, žáků
a studentů

- zájmové vzdělávaní slouží k objevování a podchycování nadaných a talentovaných. Do této oblasti spadá i zabezpečování různých kol soutěží a přehlídek pro žáky organizované podle zvláštního právního předpisu – vyhlášky č. 55/2005 Sb., o podmínkách organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání.

f) využití otevřené nabídky spontánních činností.

9. Musí mít školské zařízení školní řád nebo vnitřní řád?

Pro školu se vydává školní řád, pro školské zařízení vnitřní řád.

patří mezi povinnou dokumentaci (viz § 28 školského zákona) školského zařízení
vydává ředitel (§ 30 školského zákona).
Vnitřní řád upravuje:

a) podrobnosti k výkonu práv a povinností dětí, žáků, studentů a jejich zákonných zástupců ve školském zařízení a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky,

b) provoz a vnitřní režim školského zařízení,

c) podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků nebo studentů a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí,

d) podmínky zacházení s majetkem školského zařízení ze strany dětí, žáků a studentů.

ředitel je povinen zveřejnit vnitřní řád na přístupném místě ve školském zařízení, prokazatelným způsobem s ním seznámí zaměstnance, žáky a studenty školského zařízení a informuje o jeho vydání a obsahu zákonné zástupce nezletilých dětí a žáků.

10. Jaké jsou typy středisek volného času?

Středisko má tyto typy:

a) dům dětí a mládeže, který uskutečňuje činnost ve více oblastech zájmového vzdělávání,

b) stanice zájmových činností zaměřená na jednu oblast zájmového vzdělávání - specializované školské zařízení, jehož činnost se z převážné části věnuje jedné vybrané oblasti

Středisko zpravidla vykonává činnost po celý školní rok, a to i ve dnech, kdy neprobíhá školní vyučování.

11. Kdo mohou být účastníci činnosti střediska?

Děti, žáci, studenti, pedagogičtí pracovníci, popřípadě další osoby, a to bez ohledu na místo jejich trvalého pobytu nebo jiné podmínky. O přijetí účastníka k činnosti střediska ve formě uvedené zde v bodě 8 písm. b) nebo c) se rozhoduje na základě písemné přihlášky.

12. Co je školní klub?

Školní klub poskytuje zájmové vzdělávání žákům jedné školy nebo několika škol.

Školní klub vykonává činnost ve dnech školního vyučování, může vykonávat činnost i ve dnech, kdy neprobíhá školní vyučování, a to včetně školních prázdnin.

Činnost klubu se uskutečňuje především formami uvedenými zde v bodě 8 písm. a), b) a f).

13. Kdo mohou být účastníci činnosti školního klubu?

Činnost školního klubu je určena přednostně pro žáky druhého stupně základní školy, žáky nižšího stupně šestiletého nebo osmiletého gymnázia nebo odpovídajících ročníků osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře.

Účastníkem může být i žák prvního stupně základní školy, který není přijat k pravidelné denní docházce do družiny.

O přijetí účastníka k činnosti školního klubu uvedené v zde v bodě 8 písm. b) nebo c) se rozhoduje na základě písemné přihlášky, obsah přihlášky stanoví ředitel podle potřeb školského zařízení.

14. Jaká je činnost školní družiny?

Školní družina poskytuje zájmové vzdělávání žákům jedné školy nebo několika škol, případně i dětem v přípravné třídě jedné nebo více základních škol a dětem v přípravném stupni jedné nebo více základních škol speciálních. Umožňuje účastníkům odpočinkové činnosti a přípravu na vyučování. Vykonává činnost ve dnech školního vyučování a o školních prázdninách. Po projednání se zřizovatelem může ředitel přerušit činnost družiny v době školních prázdnin. Družina může vykonávat činnost pro účastníky, nebo účastníky a jejich zákonné zástupce, i ve dnech pracovního volna.

Činnost družiny se uskutečňuje formami uvedenými v zde v bodě 8 písm. a), b) a f).

15. Kdo mohou být účastníci činnosti družiny?

Činnost družiny je určena přednostně pro žáky prvního stupně základní školy. K pravidelné denní docházce lze přijímat i děti z přípravných tříd základní školy nebo přípravného stupně základní školy speciální, žáky druhého stupně základní školy, žáky nižšího stupně šestiletého nebo osmiletého gymnázia nebo odpovídajících ročníků osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře. K pravidelné denní docházce nemohou být přijati žáci, kteří jsou přijati k činnosti klubu.

O přijetí účastníka k pravidelné činnosti se rozhoduje na základě písemné přihlášky; její součástí je písemné sdělení zákonných zástupců účastníka o rozsahu docházky a způsobu odchodu účastníka z družiny. (Poznámka: jednotný formulář přihlášky do školní družiny není stanoven, formu a obsah přihlášky stanoví ředitel školského zařízení).

16. Jaká je organizace činnosti družiny?

Účastníci pravidelné denní docházky do družiny se zařazují do oddělení. Oddělení se naplňují nejvýše do počtu 30 účastníků. Je-li oddělení tvořeno pouze účastníky se zdravotním postižením, je nejvyšší počet účastníků v oddělení shodný s nejvyšším počtem žáků ve třídě zřízené pro žáky se zdravotním postižením stanoveným zvláštním právním předpisem. V oddělení lze individuálně integrovat nejvýše 5 účastníků se zdravotním postižením.

Ředitel stanoví nejvyšší počet účastníků na 1 pedagogického pracovníka s ohledem na druh vykonávané činnosti účastníků a jejich případné speciální vzdělávací potřeby, zejména s ohledem na jejich bezpečnost. Tj. měl by zohlednit případy náročnější z hlediska potřeb zajištění náležitého dohledu, tedy stanovit nižší počet účastníků na 1 pedagogického pracovníka v případě náročnějších aktivit. Vychovatel/ka by měla vždy před akcí s vyšším rizikem konzultovat zajištění dohledu s ředitelem, popř. jiným vedoucím pracovníkem.

17. Jak se musí evidovat účastníci?

Ředitel stanoví ve vnitřním řádu pro jednotlivé formy zájmového vzdělávání způsob evidence účastníků. Dále je třeba stanovit způsob a rozsah evidence účastníků v souladu s § 28 odst. 3 školského zákona. Ředitel školského zařízení stanoví nezbytný rozsah a obsah přihlášky. Doporučujeme, aby přihláška od nezletilých účastníků byla vždy podepsána zákonným zástupcem dítěte.

Součástí by měla být dohoda s rodiči o potřebě a podobě vzájemné informovanosti o neúčasti dítěte na činnosti, na kterou je přihlášen. Pravidelná jmenovitá evidence by měla být při pravidelné docházce do družiny a klubu, při účasti v pravidelných zájmových útvarech, kurzech a obdobných vzdělávacích aktivitách, na táborech a všech ostatních pobytových akcích a dalších obdobných činnostech. Je třeba rozlišovat potřebnost a zároveň i reálnou možnost evidence.

18. Obdrží žáci, kteří navštěvují školní družinu po ukončení školního roku doklad o ukončení vzdělávání v konkrétním roce ve školní družině (obdobu vysvědčení)?

Školní družina nevydává po ukončení školního roku žádné samostatné vysvědčení ani jiný doklad o ukončení zájmového vzdělávání ve školní družině, což vyplývá mimo jiné též z vyhlášky č. 223/2005 Sb., o některých dokladech o vzdělání, ve znění vyhlášky č. 489/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 223/2005 Sb., o některých dokladech o vzdělání.

Na vysvědčení se píší pouze zájmové útvary organizované školou, nikoli školským zařízením, proto se na vysvědčení neuvádějí zájmové útvary organizované školní družinou.

19. Mohou žáci ve školní družině psát úkoly a je vychovatel/ka za jejich vypracování zodpovědný/á nebo mají pracovat samostatně?

Psaní úkolů ve školní družině je možné. Umožňuje to vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 109/2011 Sb., dle § 8 Činnost družiny v odst. 6: „Družina umožňuje účastníkům odpočinkové činnosti a přípravu na vyučování.“

Jeví se nám jako vhodné, aby žákům po jejich příchodu do družiny byly vytvořeny podmínky pro odpočinek po školním vyučování. Činnosti ve družině by měly mít minimálně v první hodině po příchodu spíše rekreační charakter. Teprve poté by měla být připravena nabídka dalších činností, které mohou vyžadovat od žáků určitou míru soustředění a psychické či fyzické námahy.

Družina by měla umožnit žákům též přípravu na školní vyučování. Její rozsah
a podoba je odvislá od podmínek a možností té které družiny – vypracování domácích úkolů, samostudium, konzultace atd. Pokud se žák připravuje na školní vyučování ve družině, měl by tomu předcházet souhlas rodičů s touto činností. Nejlépe v přihlášce do družiny by mělo být uvedeno, že rodiče souhlasí, aby se jejich potomek ve družině připravoval na školní vyučování. Zároveň s tím by měl být upřesněn i rozsah této přípravy.

20. Jak je to s možností navrhovat kázeňská opatření např. vychovatelem/vychovatelkou školní družiny?

Kázeňská opatření upravuje školský zákon v § 31 Výchovná opatření. Citujeme z odst. 1: „Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Kázeňským opatřením je podmíněné vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení, vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení, a další kázeňská opatření, která nemají právní důsledky pro žáka nebo studenta. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo školského zařízení nebo třídní učitel.“

Z výše uvedeného vyplývá, že pravomoc udělovat kázeňská opatření má ředitel/ka či třídní učitel/ka, z hlediska své funkce vychovatelky školní družiny může řediteli školského zařízení nebo případně třídnímu učiteli/učitelce dodat podklady pro návrh na kázeňské opatření.

21. Vychovatelka ve speciální škole, kde jsou děti s těžším postižením, které dochází do ŠD a ve škole se i stravují. Jejich postižení jim však nedovolí, aby se mohly samy najíst, proto je při obědě i krmí a pomáhá všeobecně. Dotaz: vykonává i tak přímou pedagogickou činnost nebo jak její činnost nazvat a kam ji profesně zařadit?

Domníváme se, že pomoc vychovatelky při stravování u těžce tělesně postižených žáků může být považována za přímou pedagogickou činnost v případě, že je součástí její výchovné práce se žáky. Jednalo by se o podporu žáka v rozvoji jeho sociálních dovedností/kompetencí, kdy ho postupně učí samo se najíst, aby se zvýšila jeho schopnost samostatnosti a soběstačnosti pro další život. Samozřejmě by bylo vhodné zahrnout tyto činnosti a postupy do příslušného školního vzdělávacího programu pro školní družinu.

22. Jak je to se suplováním vychovatelek školní družiny v základní škole?

Dle stanoviska gesčního odboru 25, odboru rejstříku a péče o pedagogické pracovníky, ředitel/ka školy nemůže vychovatelce práci ve škole nařídit. Její pracovní zařazení je vychovatelka ve školní družině. Proto nemůže vykonávat práci ve škole (suplovat při hodinách, vykonávat dozory atp.). Pro tyto práce by bylo nutné uzavřít některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nebo upravit pracovní smlouvu.

23. Jaké je zařazení vychovatelky do platové třídy?

Dle stanoviska gesčního odboru 25, odboru rejstříku a péče o pedagogické pracovníky, zařazení do platové třídy je v kompetenci zaměstnavatele - ředitele školského zařízení, který postupuje podle zákoníku práce, tj. podle druhu sjednané práce a podle nejnáročnějších prací, které po zaměstnanci požaduje. Náročnost požadovaných prací je obsažena v pracovní náplni. O zařazení do konkrétní platové třídy podle toho, zda se ve školském zařízení vyskytují a vykonávají práce, které jsou uvedeny v právním předpisu (Katalogu prací, část. 2.16 povolání č. 2.16.02 Vychovatel), rozhoduje podle právní úpravy ředitel školy/školského zařízení.

Zařazování vychovatelů do platových tříd podle platného katalogu prací naleznete na http://www.msmt.cz/dokumenty/ostatni-dokumenty v Metodickém pokynu k odměňování pedagogických pracovníků a zaměstnanců škol a školských zařízení, čj. 10300/2010-25.

Je-li vychovatelka pověřená řízením školní družiny, pak řízení organizační součásti podle organizačního řádu školy je ohodnoceno samostatným příplatkem podle zákoníku práce, nikoli v platové třídě.

24. Jak je to s funkcí vedoucí vychovatelky/vedoucího vychovatele školní družiny?

Je v pravomoci ředitele příslušného školského zařízení, zda deleguje vedení činností souvisejících se školní družinou na zástupce ředitele nebo zda pověří vedením organizačních a evidenčních činností ve školní družině některou z vychovatelek (kromě její výchovné práce) a ustanoví ji vedoucí vychovatelkou. Funkce vedoucí vychovatelky rovněž souvisí s počtem oddělení, která jsou ve školní družině v konkrétní škole.

1) § 144 odst. 1 písm. g) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

MŠMT: Nejčastěji kladené dotazy v oblasti zájmového vzdělávání

1. Co to je zájmové vzdělávání?