Co všechno musí umět třídní učitel?

Jak by asi zněly inzeráty personalistů, kdyby nábor učitelů do škol probíhal skrze jejich agentury? „Jste opravdový odborník na matematiku, fyziku či dějepis?,“ nebo snad: „Zvládáte administrativu a interaktivní tabule? Dokážete zaujmout posluchače? Jste pro své okolí autoritou? Umíte si poradit v každé situaci?“



Přestože se dosud učitelé  přes personální agentury naštěstí neshánějí, ponechme si na okamžik jejich terminologii. Mají totiž ve zvyku rozlišovat lidské dovednosti na „hard skills“ a „soft skills“, tedy „tvrdé“ a „měkké“. Výzkumy z pedagogické sféry ukazují, že samotní učitelé daleko více preferují své „tvrdé dovednosti“, tedy například odbornost v předmětu, který učí. Na ty „měkké“, jako jsou aktivní naslouchání, respektující komunikace, trpělivost nebo empatie někdy trochu zapomínají.

Zorientovat se v tom, které dovednosti jsou pro učitele skutečně ty nejzásadnější, přitom není vůbec jednoduché. Úspěšný a dobrý učitel musí být hlavně sám sebou, musí být opravdový a pro žáky čitelný. Musí se orientovat sám v sobě a vědět, kteří žáci jsou mu příjemní nebo které v oblibě naopak nemá. Každý učitel je především člověk, a jako takový má své prožívání, své emoce. Někdo je mu sympatický více, někdo méně. Nemá cenu emoce popírat a ani to není možné. Důležité je si je uvědomit. Své prožívání by každý třídní učitel měl znát stejně dobře jako své silné a slabé stránky, protože nejcennějším učitelovým pracovním nástrojem je jeho osobnost.

Právě  na osobnostní rozvoj učitele je zaměřen projekt Pohoda – každý se ve škole cítí dobře, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu České republiky. Jeho cílem je podpora příznivého sociálního klimatu ve školách a tím prevence rizikových jevů. Tvůrcem projektu je společnost Scio a pro školy i žáky je poskytován zdarma.

V rámci projektu se učitelé prostřednictvím workshopů seznamují s možnostmi sebepoznávání a rozvoje svých sociálních dovedností. Pedagogové si osvojují techniky, jak u sebe i svých žáků posilovat zodpovědnost, samostatnost, spolupráci, sebevědomí, zvládání konfliktů a budoucích životních situací. Důraz je kladen i na schopnost uvědomit si, s jakými problémy mohou žákům učitelé pomoci sami, a s kterými by se již měli obrátit na jiné odborníky (např. psychology). Aby měly školy přehled o nabídce služeb takových specialistů ve svém regionu, je jim v rámci projektu k dispozici praktický rozcestník těchto služeb s adresářem. Seznámí se také s riziky, která jsou spojena s nevhodným trestáním dětí a s metodami logických důsledků.

Protože kapacita workshopů je omezená, podporuje projekt pedagogy také e-learningem. V jeho rámci se dozvědí řadu praktických informací, které si budou moci vyzkoušet ve vlastních třídnických hodinách. Právě třídnické hodiny jsou formálním prostorem, který by měl učitel využívat k posilování sociálních kompetencí žáků. Měly by mít přesnou formální strukturu a pravidelně vymezený čas konání. První třídnické hodiny ve školním roce by učitel měl věnovat vytváření pravidel, kterými se jeho třída bude řídit.

Dobrý třídní  učitel musí disponovat značnými sociálními dovednostmi, jen tak bude mít třídu plnou spokojených žáků, kde panuje příznivá  vyučovací atmosféra. Tyto dovednosti by měl však rozvíjet každý učitel. Autoři a koordinátoři projektu Pohoda proto považují za přínosné, aby se na pedagogických fakultách zavedl povinný předmět Třídnictví.

Aby tvůrci projektu získali přehled o konkrétních potřebách jednotlivých škol i učitelů, probíhá v současné době dotazníkové šetření, ve kterém je zjišťována možnost naplňování základních potřeb žáků a učitelů. Prvních 50 škol, které se ho zúčastní, bude mít možnost osobně konzultovat své problémy s experty projektu na danou problematiku.

Více informací o projektu „Pohoda – každý se ve škole cítí dobře“ naleznete na webové stránce: http://pohoda.scio.cz