V těchto dnech se v souvislosti s přijímáním rozpočtu na rok 2012 hovoří více o budoucnosti.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je objemem plánovaných výdajů 137 miliard na druhém místě v objemu zdrojů.
A z pohledu budoucnosti České republiky je to rovněž jedno z ministerstev nevýznamnějších. Více než peníze však chybí vzdělávací politice dvě zásadnější věci, koncepčnost a předvídatelnost. Bohužel se tento nedostatek nedaří, ani v tomto volebním období, zlepšovat. Nesystémový přístup je zřejmý na všech stupních vzdělávací soustavy. V minulosti jsme se pouze zaměřovali na jednotlivé dílčí úkoly či řešení nedostatků, ale neměli jsme a stále nemáme jasný cí.
Jenže ke vzdělávací politice musíme přistupovat komplexně, od předškolního vzdělání až po přesah do výzkumné a inovativní činnosti. Vzdělávací politika musí proto být podřízena směřování země, což předpokládá stanovení dlouhodobých cílů, které přesahují jedno volební období. To je možná i jeden z důvodů, proč politické, rychle se střídající garnitury, zohledňovaly spíše krátkodobé a snadno medializovatelné cíle.
Příkladů vítaných, ale nekoncepčních opatření najdeme po celé linii vzdělávání mnoho. Rozhodli jsme se nabídnout středoškolské vzdělání co nejširší populaci, abychom po letech zjistili, že nedostatek řemeslníků se stává limitujícím faktorem technického rozvoje. Oživili jsme osmiletá gymnázia, ale rezignovali jsme na kontrolu schopností přijatých studentů. Na vysokých školách jsme nabídli více míst pro studenty, než kolik je uchazečů, a nedokázali jsme diferencovat mezi jednotlivými typy škol tak, aby přidělované zdroje respektovaly jejich kvalitu.
Protože řešení jsou dlouhodobá a nepopulární, je patrná i neochota k nim přistupovat. Řadu šancí na zlepšení jsme již promarnili. Ale navzdory nekompetentním opatřením je stále české školství na lepší úrovni, než na jaké je jeho řízení.
Vždyť takřka sedmdesát procent čerstvých maturantů se uchází o studium na vysoké škole. Zdá se tedy, že bychom měli být s rostoucí vzdělaností naprosto spokojení. Avšak růst počtu vysokoškoláků se bohužel nepromítá do růstu konkurenceschopnosti České republiky. Během posledních dvou let jsme totiž podle globálního indexu konkurenceschopnosti klesli o sedm pater až na třicáté osmé místo. Proto také požadavek „školského" výboru Poslanecké sněmovny na navýšení finančních prostředků pro vysoké školy v roce 2012 zahrnuje usnesení, aby tyto zdroje byly rozděleny podle měřitelných výsledků škol. Otevřených a neřešených otázek je přirozeně ve školství mnohem více. Důležité je činit kroky, které jsou prioritou pro vytvoření koncepce perspektivní vzdělávací politiky. Začít je třeba od základu, od základního školství. Úspěch vyžaduje dva předpoklady - chtít a umět. Navíc odvahu.
Anna Putnová, poslankyně TOP 09 a předsedkyně školského výboru
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
3 komentářů:
"Avšak růst počtu vysokoškoláků se bohužel nepromítá do růstu konkurenceschopnosti."
Ale je to tak už řadu let podstrkáváno, včetně projektů na neustálé vzdělávání učitelů v popracovní době. A řídí to většinou vysokoškolsky vzdělaní lidé za dohledu úřadů. Není to podezřelé?
Tak co je tedy špatně? nedostaek IQ a nadbytek diplomů nebo nadbytek úřednické kontroly, suplující nedostatek morálky?
"Ale navzdory nekompetentním opatřením je stále české školství na lepší úrovni, než na jaké je jeho řízení."
Hezky povězeno! A kdy paní poslankyně navrhne odvolání Dobeše?
Když ne, tak proč ne?
Paní poslankyně umí akorát kecat a budovat si kariéru. Reálně ale Dobeše s jeho zběsilostmi podporuje. Nemluvě o tom, že dobře ví, že se u nás dává na školství místo v civilizovaných zemích obvyklých 6 a více % HDP cca 4 % a nikdy proti tomu nehnula prstem. Za současného stavu by to, pravda, skončilo v tunelech, ale to proboha není důvod, proč nenapravit oboje - jak katastrofální kvalitu řízení, tak zoufalé podfinancování. To ovšem znamená něco umět a vědět a taky chtít - a nic z toho se paní poslankyni jaksi nedostává.
Okomentovat