Open-source software má ideální předpoklady pro využití ve školství. Přesto je míra jeho použití nízká a je stále považován za alternativu pro odvážné. Článek shrnuje několik důvodů či příčin, které hrají roli. Identifikace může posloužit k jejich překonání.
Pokud překleneme logické důvody, které brání nasazení open-source
softwaru, totiž že ho zodpovědní lidé buď rovnou odmítají, nebo o něm
prostě nevědí (těch je asi většina), otevře se široké pole působnosti
pro firmy, které mohou free & open source software (FOSS) ve školách
implementovat. Ale dělají to málo a samotné školy často nic takového
nepoptávají. Proč?
Pro ředitele a vedoucí pracovníky je k dispozici tištěný magazin Open source & praxe, v němž jsou publikovány informace klíčové pro rozhodování. Magazín obsahuje případové studie, vysvětlení teorie, kontextu a je distribuován zdarma.
Různě vysoké náklady
I když má FOSS nízké pořizovací náklady, může mít provozní náklady, které za nízké označit nelze. Pokud se zavádí nový software, je potřeba upravit datové struktury, postupy a zaškolit lidi. Lze předpokládat, že jen málo uživatelů bude nadšeno z nových programů, které se budou muset učit ovládat. Velmi záleží na osobnosti člověka, který tuto změnu ztělesňuje, jeho empatii a schopnosti odstranit většinu bariér. A stejně tak samozřejmě záleží na podpoře ze strany vedení školy, a to nejen formální, ale i neformální. A ano, ten člověk to nemá dělat o prázdninách, tedy, pardon, o dovolené.Články týkající se výše nákladů v případě open source můžete najít například na webu LinuxEXPRESu: Finanční srovnání Windows a Ubuntu, Kolik stojí Linux?
Nevhodné programy
Dalším problémem mohou být odlišné programy plnící stejnou funkci, i když na to lze uživatele připravit již dlouho předem. Mnoho open-source programů je multiplatformních (OpenOffice.org, Mozilla Firefox), takže význam operačního systému pro uživatele klesá – má smysl pro správce (snadnost správy, dostupnost technologií) a zřizovatele (nákladová položka). Operační systém tedy hraje stále menší roli a aplikace lze používat velmi často bez ohledu na systém. Mnoho aplikací je webových (WordPress, Moodle) nebo přímo běží v cloudu (Dokumenty Google), takže pojem „operační systém“ zde nemá své místo.Technické obtíže
Mohou také nastat technické problémy – z diskuzí vím o tom, že problémy (ale řešitelné) bývají s nastavením přihlašování uživatelů, se sdílením tiskáren a hlavně se spouštěním vzdělávacích programů, které jsou určeny výhradně pro Windows. K tomu slouží například Wine a jeho pečlivě vyladěná konfigurace, kterou lze ovšem pro každý program přepínat pomocí tzv. lahví. Emulaci nebo virtualizaci lze řešit pomocí jiných nástrojů či služeb.Chybějící exemplář
Závažnou bariérou je program, který nelze spustit simulovaně a nemá ani svou bezplatnou variantu.- Bývá to účetnictví, i když existují multiplatformní ekonomické systémy.
- Bývá to informační systém školy, i když existují otevřená řešení používaná ve školách jinde ve světě.
- A může to být speciální vzdělávací program, který škola koupila za mnoho peněz. Právě proto by mohla na výrobce tlačit, aby jej připravil také pro jiné operační systémy.
Další emotivní důvody
Jedny z posledních důvodů, které považuji za významné, jsou:- Není důvod přecházet.
- Bojíme se.
- Takové rozhodnutí by nemělo „politickou“ podporu.
Je to překonatelné?
Jsou tyto důvody či příčiny překonatelné a existuje vůbec dostatek vůle ke změně? Jsou výhody open-source softwaru natolik významné, že má smysl uvažovat o migraci? Tyto otázky je nutno řešit v kontextu každé organizace a samozřejmě mohou zaznít negativní odpovědi. Ale pravděpodobně ne všude. Open source a otevřené technologie mají své místo jisté. Otázkou je, jestli také ve školství.- Gymnázium Jevíčko: S open source to jde lépe
- Linux na Základní škole J. Valčíka v Ostravě-Porubě
- Linux na Bakalce pomáhá s výukou jazyků
- Aktualizovaný katalog softwaru pro školní prostředí
 |
| Nabídka vzdělávacího softwaru v Ubuntu |
Převzato z clanky.rvp.cz
0 komentářů:
Okomentovat