Stanovisko MŠMT, odboru 41, k pracovněprávním vztahům v rámci projektů OP VK – stejný druh práce

1.               
 Úvod

Při vypracování tohoto stanoviska bylo použito zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

2.               
  Druh práce

1.      Pracovní smlouva je dvoustranný právní úkon obsahující shodný a souhlasný projev vůle zaměstnavatele a zaměstnance směřující ke vzniku pracovního poměru. Pracovní smlouva musí obsahovat nezbytné náležitosti, jejichž sjednáním dojde k existenci smluvního vztahu.

2.      Zaměstnavatel musí, podle § 34 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, se zaměstnancem dohodnout druh práce, na který je zaměstnanec přijímán. Sjednaný druh práce je významný, protože zaměstnavatel je povinen a oprávněn zaměstnanci přidělovat jen práce v rámci sjednaného druhu práce. Zaměstnanec je povinen tyto práce pro zaměstnavatele vykonávat[1].

3.      Zákoník práce blíže neupřesňuje, jak by měl být druh práce vymezen. Druh práce má být stručně a výstižně vyjádřen, aby bylo zcela zjevné, které činnosti bude zaměstnanec vykonávat. Druh práce proto může být vymezen jako určitá pracovní funkce či zařazení (např. ekonomka, pracovník podatelny, asistentka, metodik). Jelikož je druh práce zpravidla určen široce (zpravidla pracovní pozicí), je ze strany zaměstnavatele blíže definován v pracovní náplni (§ 37 odst. 1 písm. b) zákoníku práce).

4.      Pracovní náplň je jednostranným pokynem (příkazem) zaměstnavatele k výkonu sjednaných prací a není proto třeba souhlasu zaměstnance (zaměstnanec tento pokyn pouze bere na vědomí a podpisem potvrzuje převzetí). Takovou pracovní náplň může zaměstnavatel kdykoliv jednostranně změnit.  Pouze pokud by bylo v pracovní smlouvě uvedeno, že je pracovní náplň součástí pracovní smlouvy, musí s každou změnou pracovní náplně zaměstnanec předem souhlasit.

5.      V pracovní smlouvě lze v rámci jednoho pracovního poměru dohodnout také dva nebo i více druhů práce, a to vzhledem k potřebě pouze menšího rozsahu určité práce. Může jít např. o druhy práce - ekonomka (na 0,7 úvazku) a pracovnice podatelny (na 0,3 úvazku). Zákoník práce v tomto ohledu totiž neklade žádné překážky.

3.               
Další pracovní poměr

1.      Zákoník práce ani neomezuje počet pracovních poměrů uzavřených jedním zaměstnancem s jedním nebo více zaměstnavateli ani celkovou délku pracovní doby v nich. Limitem je pouze faktická nemožnost vykonávání většího počtu pracovních poměrů.

2. Nový zákoník práce už nerozlišuje hlavní pracovní poměr a vedlejší nebo souběžný pracovní poměr. Pokud zaměstnanec uzavře ještě jiný pracovní poměr (je nerozhodné, zda u svého původního zaměstnavatele nebo u jiného zaměstnavatele), jedná se vždy o další pracovní poměr. Na další pracovní poměry se vztahují všechna ustanovení zákoníku práce a nahlíží se na ně stejně jako na původní pracovní poměr. Např. může jít o jeden pracovní poměr - druh práce rozpočtář (na 1 celý úvazek) a další pracovní poměr k témuž zaměstnavateli – druh práce řidič (0,5 úvazku).
3. Ustanovení § 13 odst. 4 zákoníku práce však výslovně zakazuje zaměstnanci v dalším pracovním poměru (nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr)
   u téhož zaměstnavatele vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny.
4. Princip, že v případě dalšího pracovního poměru (nebo vztahu založeného DPP/DPČ) musí jít o práci jiného druhu, stanoví zákoník práce proto, aby nedocházelo k obcházení ustanovení
   o přesčasové práci. Tato jiná práce tedy musí být konána v jiné pracovní době, než je stanovena pro výkon práce v původním pracovním poměru. Je tak zabráněno dvojímu odměňování. Je tedy nepřípustné, aby v jednom pracovním poměru byl např. sjednán druh práce jako ekonom (na 1 celý úvazek) a v dalším pracovním poměru k témuž zaměstnavateli byl sjednán stejný druh práce (např. na 0, 4 úvazku).

4.               
Přehled možností

Na základě výše uvedeného plyne, že v projektech příjemců finanční podpory OP VK, tj. zaměstnavatelů, může dojít ve vztahu k zaměstnancům a jejich druhům práce k následujícím situacím:

	Stejný druh práce		Jiný druh práce
Jeden pracovní poměr	0, 7 ekonomka školy 0, 3 ekonomka projektu ESF OP VK	1, 0 ekonomka školy	1, 0 ekonomka školy
Další pracovní poměr		0, 6 ekonomka projektu ESF OP VK	0,4 hlavní manažerka projektu ESF OP VK
	SPRÁVNĚ	ŠPATNĚ	SPRÁVNĚ

5.               
Shrnutí

1. Zaměstnanec, který je v pracovním poměru k určitému zaměstnavateli, může pro něj vykonávat ještě i práce stejného druhu v rámci původního pracovního poměru (tj. v rámci maximálně 1 úvazku).
2. Zaměstnanec, který je v pracovním poměru k určitému zaměstnavateli, nesmí pro něj vykonávat ještě i práce stejného druhu v rámci dalšího pracovního poměru (tj. v rámci 2 úvazků).

3. Zaměstnanec, který je v pracovním poměru k určitému zaměstnavateli, může pro něj vykonávat ještě i práce jiného druhu v rámci

·       původního pracovního poměru (tj. v rámci 1 úvazku),

·       dalšího pracovního poměru (tj. v rámci 2 úvazků) nebo

·       vztahu založeného některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

V Praze 10. března 2009

---

[1] Jiné práce je zaměstnanec povinen vykonávat výjimečně, jen v případech a za podmínek stanovených zákoníkem práce (např. převedení na jinou práci)