Za posledních pár dnů jsem posbíral v různých rozhlasových a televizních debatách pět hlavních argumentů, na jejichž základě si veřejnost myslí, že plán na zavedení plošných testů na základních školách je dobrý nápad. Nejde mi ani tak o to je vyvracet, jako přidat argumenty do diskuse a upozornit na to, že věci bývají často komplikovanější, než jak se na první pohled „zdravému selskému rozumu“ jeví.
Z článku Tomáše Feřtka v blog.RESPEKT.cz vybíráme:
Jestliže se kritikům testy nelíbí, tak jak jinak by chtěli ověřovat, jestli děti naplňují standard, než právě plošnými testy?
Hlavní potíž plošných testů je, že jen krátce po zavedení opravdu ukazují stav vzdělávání a jeho zlepšování či zhoršování. V systémech, kde se testuje dlouhodobě, se ukázalo, že po třech pěti letech se sice děti pořád zlepšují v testech, ale jiná, přesnější šetření ukazují, že faktická úroveň vzdělání stagnuje nebo klesá. Školy a děti prostě trénují testy, protože podle nich jsou hodnoceni a to podstatné ve vzdělání zůstává stranou. Testem můžete ověřit čtenářskou gramotnost nebo znalost matematických operací, ale už jen těžko vhled do historických souvislostí, schopnost matematizovat reálné situace, schopnost vyjádřit a obhájit svůj názor. Ale i tyhle věci jsou součástí onoho „standardu“, který chceme ověřovat. Proto je lepší zjišťovat úroveň vzdělávání výběrovými šetřeními (úlohy pro vybraný vzorek dětí, které mohou detailněji zkoumat, co ovládají) a pomocí metodických nástrojů pro učitele (úlohy, které učitel zadá konkrétnímu dítěti a vyhodnotí je podle manuálu), které přinášejí přesnější informace a nemají nežádoucí důsledky.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
21 komentářů:
Předem bych rád uvedl, že velice vítám zájem pana Feřteka o vzdělávání a vážím si energie, kterou věnuje veřejné diskuzi o klíčových otázkách vzdělávání, tedy budoucnosti celé společnosti.
Pozastavil jsem se nad jedním argumentem: "Tyto testy používá zhruba třetina škol, jde tedy o reprezentativní vzorek." Vzorek je ovšem reprezentativní natolik, nakolik odráží charakteristiky celé populace. Tak tomu u škol, které si z nějakých důvodů testy kupují, není. Neodrážejí stav celé populace škol. Zdaleka ne celá populace škol má například zájem jako tyto školy sledovat kvalitu vlastní práce a jako jeden z nástrojů pro toto sledování používat testy Scio nebo Kalibro. Nechci ovšem autora chytat za slovo nebo lacině střílet do očividného metodologického omylu. Autor totiž narazil na jeden velmi podstatný problém, o kterém se v souvislosti s přípravou testování u nás, alespoň pokud je mi známo, nehovoří.
Je nepochybně užitečné vést diskuzi o tom, zda má být testování plošné nebo výběrové – reprezentativní. A jeden typ argumentů v takové diskuzi by se měl zaměřit na to, pro jaké prostředí, kontext testování připravujeme. Je jistě důležité přihlížet k doporučením OECD, sám tak činím. ČR je ovšem charakteristická relativně vysokou autonomií škol. A to je z mnoha důvodů dobře, je to přínosem pro mnoho žáků, kteří systémem procházejí. A z toho důvodu je podle mého názoru možné doplnit skutečný argument PRO PLOŠNÉ testování. Každá škola má vlastní vzdělávací program a autonomie školy se projevuje právě diverzifikací pedagogické práce s obsahem a metodami. Na druhé straně víme, nebo spíš tušíme, že české školy mívají problémy s dovednostmi pracovat týmově, plánovat, sledovat kvalitu vlastní práce, přijímat odpovědnost. Domnívám se, že plošné testování, které přinese zpětnou vazbu škole, učiteli a žákovi je v prostředí takto vysoké autonomie potřeba. A hodí se k ní. Jako pedagog jsem svobodný v práci s obsahem (v rámci kurikula) a v práci s metodami, a proto potřebuji zpětnou vazbu k výsledkům své práce. V čem mi jako kantorovi nebo řediteli školy bude zpětná vazba z výběrového šetření, která mi obecně řekne, že například většina českých škol má problém s algebrou? Je to případ i mé školy nebo jen některého kantora? Jak se máme jako škola strategicky zachovat na základě takového zjištění? Jaké DVPP nabídnout kantorům? V tomto smyslu plošné testování, které poskytne zpětnou vazbu každému jednotlivému žákovi, každému jednotlivému učiteli a každé jednotlivé škole, je potřeba. Je důležité pro vyvážení pedagogické autonomie zodpovědností.
Dovednosti, postoje ad., které nelze testovat nechávám záměrně stranou, na jejich hodnocení je potřeba mí jiné nástroje, komplementy testování. Vychytat je také potřeba parametry jako usazení úrovně obtížnosti a mnoho dalších, vše záměrně nechávám stranou.
Domnívám se, že je účelné hledat argumenty pro také z toho důvodu, že pokud je najdeme a shodneme se na nich, mělo by se testovat právě a jen z těch důvodů a účelů. A nikoli pro například žebříčkování škol nebo selektování lidí. Nepokazit celou věc, která může hrát v systému s vysokou autonomií důležitou roli.
JF
A co Vám řekne výsledek PT, že máte ve třídě 2 nadprůměrné, 15 průměrných a 5 podprůměrných žáků? Jaké DVPP nabídnete kantorům této třídy?
pro Anonymní 16.32
Zkušenému učiteli to řekne mnohé. Hádejte co. To, že učitel má ve třídě 5 podprůměrných žáků není důvod, aby se vzdělával, ale aby se vzdělávali ti podprůměrní.
PT je významné především pro žáky a jejich rodiče.
Dnes se totiž většina rodičů podprůměrných žáků domnívá, že za špatný prospěch jejich génia může škola nebo učitel, v žádném případě žák nebo oni.
Souhlasím s plošným testováním. Při upadajících výsledcích vzdělávání UŽ TU MĚLO BÝT DÁVNO!
Dvě poznámky: 1) Primárním smyslem testování je kontrola ze strany státu. Chápu nenávisti a traumata lidí z dob, kdy stát řídil všechno, ale ať chceme nebo ne, vzdělávání se narozdíl od cen jogurtů neuřídí "samo" (tržně). Spoléhat se na trh znamená mít doktoráty z esoteriky a žádné opravdové autority v oblasti myšlení a vědy. Každý se prohlásí za intelektuála a myslitele, byť by měl intelekt hluboce pod normou, a nebude míry, která by rozhodla.
2) Smyslem testování je i selekce. Já nevím, proč se rozmohla ta představa, že smyslem veřejného školství je dotáhnout každého jednotlivce tak daleko, jak je to jen možné. Vzdělání ale není to jediné, čemu se člověk může věnovat. Když někdo není dobrý v matematice, proč by nemohl bez maturity a bez doktorátu stříhat lidem vlasy, když v tom naopak vyniká? Víte kolik stát stojí to protahování vzdělávání všech na co nejdelší možnou dobu? Jen abychom naplnili nesmyslné závěry nějakých studií, které "se domnívají" že "prokázaly", že čím déle se v průměru lidé vzdělávají, tím vyšší je HDP na hlavu, zatímco to stejně tak a mnohem pravděpodobněji je přesně naopak. Stát platí za studenty zdravotní a sociální pojištění, neinkasuje od nich žádné daně a ještě hradí vzdělávací proces. To jsou miliardy až desítky miliard ročně. Neříkám, že to není pořád lepší, než to rozkrást, ale obecně to není efektivní. Selekce je nezbytná, protože je dobré, když se medicíně věnuje člověk, který si pamatuje hodně informací a fyzice člověk, který umí počítat. Představa, že z každého je možné udělat lékaře, nebo fyzika, je falešná.
Už jsem to tady psal i dříve.
Systém, který neměřím, neřídím.
Problém není v testech.
Problém je v těch pitomostech, které chce s jejich výsledky provádět ministr a další aktivisti.
to poste.restante
Už jste zapomněl, kdo prováděl pitomosti s výsledky maturitních testů? Co chtěla veřejnost, studenti jedni a studenti druzí, hejtmani a další "aktivisté"? Komu z nich se má vyhovět?
Srovnávací testy v deváté třídě již neřeší naprosto nic, každý učitel moc dobře ví, co žák umí, neumí, nechápe, nikdy nepochopí, nikdy se nenaučí. Víme, že je to žákům geneticky dáno. Také víme, že s žákem s IQ 70, které nám chce pan ministr poslat do tříd hlavního vzdělávacího proudu nic neuděláme. Nelze postavit všechny žáky do stejné řady. Tak nějak se o to pokoušeli v USA za Bushe. Vysoce neúspěšně. A my kopírujeme zaslepeně tuto cestu. Proto se přikláním k názoru, že plošné testy nahradit přijímacími zkouškami, které berou ohled i na jiné žákovy přednosti. Tedy přijímačky na všechny maturitní obory. Ignorant
Už jste zapomněl, kdo prováděl pitomosti s výsledky maturitních testů?
Nezapomněl.
Proto mám z "Dobešových testů" obrovský strach.
Opravdu moc se "těším", až bude někdo sestavovat "žebříček" základních škol.
Jak chce ministr finančně penalizovat školy podle výsledků testů, atd.
A zde podtrhuji poslední příspěvek nicku ignorant o nucené "inkluzi".
Já jen nejsem odpůrcem testů jaksi ze zásady.
Moje pojetí testů se dost blíží tomu o čem píše pan Doležel.
Mnohé argumenty proti považuji za demagogické, ale mnohé jsou i relevantní.
Ale hlavně zdůrazňuji základní filosofii. - Testy, to je jen nástroj, měřidlo, metr.
I obyčejný metr můžete špatně vyrobit, nebo použít.
Nikoho nenapadne školním pravítkem měřit hrubost povrchu obrobku, ani jím vyměřovat základy pro stavbu.
Byla by ale hloupost zavrhnout školní pravítko jako nástroj, jen proto, že jej někdo chce použít blbě.
"Testům" skoro nikdo nerozumí a proto slyším a čtu o jejich použití velice podobným způsobem.
Když takovou pitomost napíše novinář, je to smutné.
Když ministr školství, který je chce zavádět, je to katastrofa.
"že jej někdo chce použít blbě"
Nezlobte se, ale co je to "blbě"? Jsou žebříčky správně, nebo nejsou? Vždyť stále se veřejnost a novináři dohadují, jestli se mají dělat, nebo nemají. A nejde jen o žebříčky. Mají dostat všechny podrobné informace zřizovatelé, nebo jen škola? Nejsme ani za rok schopni se domluvit. Tak ať to prostě někdo rozhodne. Ale neměl by to být bulvár - a ten má zatím největší slovo.
Jsou žebříčky správně, nebo nejsou?
No, jak které. :-)
Sestavit "žebříček škol" na základě výsledků státních maturit, kde se navíc zmatečným a předem nezveřejněným způsobem míchají výsledky základní a vyšší úrovně, je každopádně blbost.
A usuzovat na základě takového žebříčku na "kvalitu" školy a její výuky, to je blbost nebetyčná.
Podle mého je třeba odborná škola, která přijme čtyřkaře a dokáže je připravit ke státní maturitě a PŘITOM současně k profilové školní maturitě z odborných předmětů přinejmenším stejně dobrá, jako gymnázium, které vysbírá jedničkáře a pak je připraví na tutéž základní úroveň.
Podle "žebříčku" ale bude gympl na předních místech a ona odborná škola na jeho chvostu.
Ministr ji pak "moudře" penalizuje za nekvalitní práci.
Kdo dokáže zaručit, že podobné blbiny nebude provádět i s výsledky testů?
Pokud jde o ten gympl, bude se také testovat v kvartách víceletých gymnázií?
souhlas s: Souhlasím s plošným testováním. Při upadajících výsledcích vzdělávání UŽ TU MĚLO BÝT DÁVNO!
V oblasti testování se pohybuji už 13 let a pořád dokola zjišťuji, že mnozí "odborníci" nerozumí základním pojmům a principům. Tak znovu a do omrzení...
Ověřování standardů srovnávacími testy je protimluv. Buď ověřujme, do jaké míry žáci vyhovují standardům, tj. co umí a neumí, anebo srovnávejme žáky mezi sebou, tj. kdo toho umí víc a kdo méně. Didaktický test nelze optimalizovat pro oba účely zároveň. Pojmy percentil a nadprůměrný/podprůměrný žák patří ke srovnávacím testům. Pojmy vyhovuje/nevyhovuje standardu a ovládá gramatiku, ale nedostačuje v poslechu patří k testům ověřovacím.
Srovnávací test může obsahovat mnoho témat jednoho předmětu s malým počtem úloh na jedno téma, protože podstatný je celkový výsledek a ne výsledek po tématech. Kritériem kvality úlohy pro srovnávací test je její rozlišovací schopnost mezi lepšími a horšími žáky. Ověřovací test naopak musí mít ke každému tématu dostatek úloh, aby bylo dostatečně prokazatelné, zda příslušné téma žák prokazatelně ovládá, či ne. Kritériem kvality úlohy pro ověřovací test je shoda s ověřovaným tématem a rozlišovací schopnost mezi těmi, kdo standard splňují a kdo nesplňují.
Ověřovací test proto nemůže nikdy pokrýt všechna témata předmětu. Jsou dvě možnosti, jak to řešit. Zaprvé lze vybrat několik témat a prohlásit, že právě tento výběr plně reprezentuje celý předmět. ("Kdo umí algebru a geometrii, velmi pravděpodobně umí i řešit slovní úlohy.") Zadruhé lze sestavit velmi dlouhý test pokrývající všechna témata, ale každému žákovi ve třídě či škole dát jen část tohoto supertestu - pak budeme vědět, jak je na tom třída či škola jako celek, ne jednotliví žáci.
Srovnávací test si vystačí s relativními výsledky jako úspěšnost nebo percentil (pořadí). Ověřovací test potřebuje vyjádřit výsledky v absolutním měřítku, tedy přiřadit každému účastníkovi absolutní kategorii (splnil/nesplnil, resp. známku).
Srovnávací testy fungují nejlépe, jsou-li nastaveny na úspěšnost kolem 50 % (bez započtení náhodného tipování) - pak totiž rozlišují nejlépe kolem průměru populace, kde je nejvíce účastníků. Ověřovací testy nemají žádnou "ideální" úspěšnost. Mohou být tvrdé (umět v autoškole 70 % je málo), ale také měkké, pokud stačí, že účastníci umějí aspoň něco. Chci-li rozlišit hlavně "čtyřkaře" a "pětkaře", nemusí mě trápit, že lepší žáky už mezi sebou nerozliším dost přesně.
Tolik krátký odborný exkurs. Teď si dovolím ještě polemiku s jedním rozšířeným a donekonečna papouškovaným výrokem. Pokud by se totiž v některé škole výuka skutečně redukovala na pouhý trénink testů, co to říká o této škole? Taková škola se prostě bojí, že by při normální výuce její žáci standard nesplnili a vyšlo by to najevo. To asi není znak dobré školy, že? Dobrá škola učí tak dobře, že její žáci standard bez problémů splní.
Jan Hučín
Jan Hučín
Díky za exkurs.
Jednu poznámku si ale neodpustím.
Podobně jako mnozí jiní, i Vy jste naprosto nesmyslně v závěru ztotožnil pojmy "dobrá škola" a "škola s dobrými výsledky testů žáků".
Promiňte, ale to není totéž.
Jako kdybych směšoval medián a průměr. Pro některá rozložení se mohou blížit, ale pro jiná nikoliv.
:-)
A dále.
Škola, která má na vstupu hendikepované žáky (téměř jedno jak) může být sebelepší a její učitelé reinkarnací Jana Amose a přesto významná část jejích žáků standard nesplní.
Znamená to, že je to tedy škola špatná?
Testy nám poskytnou informaci, že žáci splňují/nesplňují standard.
Ale splněný standard neznamená automaticky ani dobrou výuku, ani dobrou školu.
Škola, to přece není "nalití" předepsaných informací do dětských hlav.
Kromě toho.
Pokud standard zvolíme špatně, pak paradoxně lepší může být výuka na škole, která se od standardu odchýlí více.
Výše uvedené nechápejte jako polemiku s Vaším textem.
Spíše jako upřesnění pojmů.
co to říká o této škole?
Především to říká o kvalitách ředitele. Bodrý chlapík, který ví, jak si na problém zajít. Podařilo se mu dát dohromady učitelský sbor, který si je vědom faktu, že učitelování je v tom současném svrabu pořád ještě slušný džob, když široko daleko o práci nezavadíš.
Kampak na nás s reformami a vzdělaností národa. A až se to rozkřikne, žáci se pohrnou. Přece nepolezou někam, kde úči prudí šmahem.
"Taková škola se prostě bojí, že by při normální výuce její žáci standard nesplnili a vyšlo by to najevo."
I kdepak. Sám naznačujete, že ministr nechápe ani elementární rozdíl mezi CR a NR testy. Natož aby chápal rozdíl mezi ověřováním výsledků žáků a hodnocením škol. V situaci, kdy nelze vyloučit zneužití výsledků testů například pro tzv. "optimalizaci" škol je doslova každý bod v testu dobrý. Dostane-li starosta, který potřebuje jednu školu na obvodě zrušit, do rukou výsledky škol X (průměrný výsledek v testech 85,6 bodů), Y (82,4 bodu) a Z (83,2 bodu), sekera automaticky padá na školu Y. A ještě s klamným pocitem, že rozhodovalo "objektivní" kritérium. Nikoho nebude zajímat, že škola X leží ve vilové čtvrti s vysokým zastoupením dětí vysokoškoláků, zatímco škola Y uprostřed sídlištního ghetta. Bude rozhodovat ten necelý bodík průměrného výsledku, způsobený navíc tím, že ten den byla premiantka Šťovíčková zrovna na kontrole rovnátek, zatímco věčný repetent Kouřil se zrovna téhož dne v herně nudil, takže se zašel podívat do školy.
Přestane-li rozhodovat skutečná kvalita vzdělávání (či alespoň její "pověst") a začnou-li rozhodovat "body v testech", každý racionálně uvažující ředitel soustředí hlavní úsilí na to, co je pro další přežití školy rozhodující - tedy na výsledky v testech. Co (a kdo) půjde v takovém případě do kopru, je nad slunce jasné.
to Jan Hučín
cituji ... Škola, to přece není "nalití" předepsaných informací do dětských hlav.
Ale Dobeš si to tak přestavuje. A s těmito přestavami hledá podobné sympatizanty. A věřte, že je jich dost, hlavně mezi mocnými.
"A s těmito přestavami hledá podobné sympatizanty. A věřte, že je jich dost, hlavně mezi mocnými."
Neverim, kdyby jich bylo moc, tak RVP, SVP a dnesni upadek by nenastaly.
Ad poste.restante:
Díky za upřesnění. Máte pravdu, ztotožnění pojmů "dobrá škola" a "splnění standardu" je chybné, omlouvám se.
Nesplnění standardu by mělo znamenat, že je třeba zjistit příčiny a přijmout přiměřená opatření. Ve Vámi uvedeném případě školy s postiženými žáky může být např. rozhodnuto, že na tuto školu se požadavek plného standardu vztahovat nebude, protože k tomu jsou vážné důvody.
Ad další diskutující:
Souhlasím, že špatně použité výsledky testování mohou napáchat škody (příklad o zneužití výsledků ověřovacích testů pro optimalizaci škol je dobrý). Nicméně autem můžete také napáchat škody, a přesto nikoho ani nenapadne zakázat auta. Svíčka může způsobit požár, a přesto nikoho nenapadne zakázat zapalování svíček. Tak pojďme tlačit na stanovení a dodržování pravidel a ne bránit testování jako takovému.
Mimochodem, Česká školní inspekce ověřuje na školách také dodržování určitých (formálních) standardů a nezaslechl jsem, že by se inspekce měly radši zrušit, aby se inspekční zprávy (které jsou veřejné) nezneužily.
Jan Hučín
Jan Hučín
Zdravím a souhlasím.
Testy mají být především zdrojem informací.
Relevantnost dodává výsledkům především jejich sledování v čase.
A vyhodnocovat především dlouhodobé a významné odchylky v obou směrech.
Čím to je, že tahle škola je dlouhodobě mezi nejlepšími v matematice? Jak to ten matikář dělá?
Co je příčinou propadu v češtině na této škole? A pokud zjistíme příčinu, co by se s tím dalo dělat?
Cílem nemá být dodávka střeliva pro zmatečná rozhodnutí politiků od komunální po celostátní úroveň.
Jenže právě tak to nejspíš dopadne.
Ale souhlasím, že podstatou odborné diskuse by měl být právě také pokus podobné excesy předem eliminovat.
Kdyby například v zadání státních maturit bylo předem řečeno, že z výsledků nebude a nesmí být sestaven žádný žebříček škol, mohli jsme si ušetřit spoustu zbytečných diskusí.
Okomentovat