Hlavní pozitivum projektu Příběhy bezpráví je především nabídka životních osudů a následná beseda s pamětníkem, jenž tomuto osudu čelil. "Musíme se připravit na svět bez pamětníků - v případě nejstarších dějin jsou to už staří pánové a staré dámy," vysvětluje přínos projektu, který nabízí vzpomínky těch, kteří tu dobu zažili, učitel dějepisu z Gymnázia Jižní Město Martin Formánek. Již posedmé je tak měsíc listopad věnován na školách projektu, který prostřednictvím filmů a následné diskuse s pamětníky připomíná dobu komunismu.
Z článku Martina Bahenského v ČeskáTelevize.cz vybíráme:
Podle Strachoty bylo projektu zpočátku vytýkáno, zejména Komunistickou stranou Čech a Moravy, že rozeštvává generace. Děti prý přijdou ze školy domů a chtějí po svých rodičích objasnění jejich minulosti v období tehdejšího režimu. "Pokud chce rodič před svým dítětem obstát, tak by mu měl na tuhle otázku umět odpovědět," tvrdí Strachota.
Výběr hosta, s nímž budou studenti debatovat, je plně v kompetenci školy. Strachota by ale nedoporučoval zvát bývalého či současného funkcionáře KSČM, jelikož ten přijde do školy pouze lhát. Je pak prý potřeba, aby byl debaty přítomen i pedagog, jenž by měl možnost debatu názorově vyvažovat.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
9 komentářů:
Řada učitelů dějepisu zdůvodňuje to, že nevyučují novodobé dějiny (od 60. let po současnost) tím, že to není historie, že je to to, co žijeme teď. Bohužel si ale neuvědomují, že pro žáky na různých typech škol je historií všechno, protože nemají to, co my starší, tedy vlastní zkušenost. Proto je tak běžné, že v různých anketách realizovaných u příležitosti všelijakých výročí žáci netuší nic o tom, co se dělo např. v roce 1989. Dokud si tyto souvislosti neuvědomí všichni, kdo vyučují dějiny, budou s tím problémy. A časem se budeme divit, co všechno se bude dít (extremismus, neonacismus apod.). To vše má kořeny právě zde.
Myslím si, že "historii", kterou prožili rodiče žáků, by měli předávat oni. V době, kdy děti odrůstají hrám a zaměřují se spíše na intelektovou činnost, často ztrácejí se svými rodiči kontakt. Vyprávění toho, co rodiče sami zažili, by mohlo napomoci zlepšit komunikaci.
Když něco do výuky přidáme, něco jiného musíme ubrat. Rozvrh není nafukovací. Pokud budou zavedeny testovací standardy, scvrkne se výuka na seznamy událostí a osobností, které žáky ničím neosloví. Jenom látka, která je prožitá (tzn. žák ji procítil jako něco osobního), může v duši dítěte zůstat trvale a být základem dalšího poznání.
Jen dějiny 20. století by se měly probírat celý školní rok. Ubrat pravěku a starověku by přece vůbec neuškodilo. Problém našeho školství je v tom, že základy osnov jak dějepisu tak zeměpisu jsou postaveny ještě na totalitním základu. Na novodobé dějiny v nich bylo záměrně určeno málo času a my se toho držíme stále jako klíšťata. Stejně tak si myslím, že zeměpisu by měla být určena vyšší hodinová dotace, protože se jedná o integrující předmět, který zahrnuje částečně i dějepis, přírodopis a fyziku.
"Jen dějiny 20. století by se měly probírat celý školní rok."
Myslím, že se mýlíte - ony se opravdu probírají celý jeden školní rok. Začínáte koncem 19. století a končíte globálními problémy lidstva. Některé věci z druhé poloviny XX. století nejsou dodnes historicky osvětleny a doladěny. Ono se opravdu velmi těžko vysvětluje podříznutí svázaného. Toto v demokracii nelze nikdy přijmout. Takových mezer je tam spousta. Musí se tedy pomalu a s rozmyslem.
,že zeměpisu by měla být určena vyšší hodinová dotace, protože se jedná o integrující předmět, který zahrnuje částečně i dějepis, přírodopis a fyziku.
Jak navrhují pravicové poslankyně za ODS a TOP09 by se naopak mělo přidat tělocviku. Dvouhodinová dotace je až nad hlavu.
Já musím přiznat, že se nám špatně učí i o chudobě, žebrotě a lidech typu Koženého, Krejčíře, Pitra, Mrázka, Grosse, o krádežích pánů nahoře, korupci,..Právě proto říkám, že je to problém. Dějiny posledních 20 let zřejmě čeká zhodnocení historiků a myslím tím velmi širokou diskuzi. Dějiny totiž nelze účelově měnit.
Dějiny totiž nelze účelově měnit.
Zajisté žertujete.
Neznám jiný předmět, který by tak účelově podléhal aktuální interpretaci, jako je dějepis.
Ale o tu interpretaci asi právě nejvíc jde. A nikoliv o odrecitování letopočtů.
Dějepis je přece zdrojem poznání a poučení. Řekl bych, že historie nástupu fašismu má pro naši současnost mnohem větší význam, nežli průběh bitvy u Kann.
Dějiny totiž nelze účelově měnit.
Milý kolego, přečtěte si standardy dějepisu nově vytvořené.
Ignorant
Můžu učit i o tom, že v Búrské válce Britové zřizovali pro Holanďany a jejich rodiny koncentrační tábory ?
Okomentovat