Vysokoškoláků je moc, myslí si ministr školství Josef Dobeš. Pomocí testů v pátých a devátých třídách základních škol to chce změnit. "Když to přeženu, tak mentálně retardovaný měl ve starém systému možnost dosáhnout na titul bakalář," řekl ministr v rozhovoru pro iDNES.cz.
Z rozhovoru Lukáše Wernera s Josefem Dobešem v iDNES.cz vybíráme:
(...)Dítě musí dosáhnout minimálního standardu v páté třídě v jakékoli obci. Když ne, škola ho to musí do půl roku doučit.
A když ho nedoučí?
Jestliže má dítě nadání na hlavní vzdělávací proud a nezná vyjmenovaná slova po B, tak se je zkrátka za toho půl roku doučí. A paní učitelka ví, že toho Honzíka musí jednou za čtrnáct dní vyvolat a zkoušet ho z vyjmenovaných slov po B. Musí si pozvat maminku a říct: Maminko, vaše dítě potřebuje doplnění základních vědomostí, aby třeba mohlo usilovat o střední školu. V dnešním stavu paní učitelka nevěděla, že je problém, že Honzík nedosahuje standardu, protože žádný nebyl stanovený.
No ale co se stane za toho půl roku?
Dítě se musí dotáhnout na základní vědomosti.
Takže se přezkouší?
Ne, je to zpětná vazba pro tu školu. Paní učitelka ví, v čem Honzík selhává. A ví, že ho to musí doučit. Mimo jiné ví, že Honzík v deváté třídě něco podstoupí a tehdy se ukáže, jestli mu za ty čtyři roky pomohla, nebo ho v tom nechala. A já si velmi slibuji přidanou hodnotu. To je možná nejcennější informace. Je cenná informace, že víme, že to děti z matematiky neumí a musí se to doučit. Ale krásné je to, že na škole té a té učitelé dokázali Honzíka vytáhnout z percentilu sedmadvacet v páté třídě na percentil 83 v deváté třídě. A ministr školství pak této škole tleská.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
22 komentářů:
Kolik je mentálně retardovaných na současných vysokých školách a které obory studují?
A co když Honzikové nechtějí nic znát, známky je nezajímají, trojky z chování taky ne. Jak motivovat takové Honzíky a jejich rodiče. Naše Honzíky baví nic nedělat, pokud možno nechodit do školy, dobře se najíst,vyspat a zahrát si na PC a večer se pobavit na diskotéce. Po papuli dostane učitel, kdo jiný přece, má VŠ a musí si poradit. V situaci, kdy byli ze tříd vytaženy "vzory" prospěchu a chování na osmiletá gymnázia asi moc nemůžeme chtít od našich trojkařů, čtverkařů a pětkařů.Díky snížené natalitě a přebytku míst na osmiletých gymnáziích nemůžeme očekávat pozitivní výsledky. Ignorant
18. listopadu 2011 21:29
V některých čtvrtích v Berlíně se polovina Turků dodnes nenaučila německy psát a mluvit. To by náš Josef zvládl za půl roku a to levou rukou.
Aha.
Takže dokud nebyly standardy a dokud nebudou testy, tak paní učitelka ani maminka by nevěděly, že Honzík musí umět vyjmenovaná slova po B a že bez toho, aby se je doučil (byl doučen, tedy zkompetentněn), by se nedostal na střední školu.
Čistě pro informaci, kolik set milionů bude stát informace, kterou před dvaceti lety měli všichni a zadarmo?
učitelka ani maminka by nevěděly
Ale ovšem že věděly. Ale kašlaly by na to. Dokud si maminky mezi sebou nezačnou šuškat, jak je na tom s výsledky jejich Otík ve srovnání s Vaškem sousedů a Adélkou od vedle, žádnou váhu pro ně ta informace nemá. Nebo si myslíte, že má? Ale nechovají se tak. U rodičů totiž hraje největší roli informace, jak jsou na tom TI OSTATNÍ kromě nás. Teprve potom jsou ochotni připustit, že se něco děje.
Ještěže k většině se dostává přefiltrovaná a odstředěná informace se zpožděním. Tolik různých, částečně protichůdných, nozorů vyvolá zmatek.
Kdyby bylo řešení tak jednoduché jako doučit se vyjmenovaná slova po B.
Bohužel nevím, jaká je situace mezi 5. a 9. třídou, ale vím, že mezi 9. třídou a 1./2. ročníkem střední školy je propast - žák s trojkou z matematiky má problém s výrazy s neznámou. Toť skoro celé.
Budou testy ukazovat, kde se co zanedbalo? Pak jsem pro.
Půjde méně dětí na střední odborné školy? Ač mne to už postihne, v jejich zájmu a s jejich vědomím bych byl raději pro. Než studenty, kteří studují střední školu 5-7 let, to raději učně, kteří si po vyučení doplňují maturitu.
Souhlasím s tím, co píše krtek. (Zdravím.)
Ale myslím si, že k selekci žactva pro další studium mají sloužit přijímací zkoušky, s jednotným základem.
Proč provozovat testy a zkoušky současně? Tak to spojme.
Pokud žáci v deváté třídě nebudou mít konkrétní motivaci, stejně se na nějaké uhozené testy můžou leda tak vykašlat.
Cílem testů přece nemůže být "doučení se" učïva, které bylo zanedbáno dávno předtím.
Přece když žák nezvládne malou násobilku, bude mít potíže i s řešením soustavy rovnic.
Když nepochopí větné členy, bude mít problémy s psaním čárky v souvětích.
K tomu přece slouží průběžné známky. Aby žák věděl už ve třetí, nebo sedmé třídě, že něco nezvládá. A ne že až na konci stupně zjistíme, co všechno bylo zanedbáno a začneme to "řešit".
Známky mimochodem stačí i k tomu, aby maminky po "rodičáku" a po vysvědčení mohly diskutovat v čem je Otík a Adélka lepší.
Jako rodič dokonce ani nepotřebuji informaci, které základky v Praze mají lepší výsledky, nežli ta v naší vesnici. Nebudu totiž dítě vozit ani 250 ani 50 kilometrů daleko, ale nechám ho v té místní. A k tomu abych věděl, jak si ta "moje základka" stojí mezi ostatními, k tomu mi zase stačí srovnání úspěšnosti v přijímačkách na gymnáziích v okrese.
Já jsem ve skutečnosti zastáncem testů a standardů.
Ale děsí mne ty pseudoargumenty a krávoviny, které při jejich obhajobě ministr vymýšlí.
A ještě více mne děsí představa, že pak bude opravdu chtít své nápady na "využití" výsledků testů realizovat.
Třeba, že bude brát peníze školám, které skončí na konci podobného "žebříčku", jako byl ten maturitní.
Testy se u nás zbytečně démonizují.
Polsko má (dělá) národní srovnávací testy a v PISA testech jsou od r. 2003 v první desítce zemí. Výrazně se zmenšily rozdíly mezi nejvíce a nejméně úspěšnými dětmi, celkově jsou daleko před námi, Slovenskem, aj. Viděla jsem jejich národní srovnávací testy a sami Poláci říkají, že jsou pro děti spíše zábavné, rozhodně žádný postrach. Výuka ve školách se zřejmě trochu přizpůsobila formě písemného opakování a procvičování, výběrem správných odpovědí, také se poučili, na co se v testech klade důraz. Ale je to přiměřené, snadné, žádné změny obsahu výuky se nekonaly.
Ovšem mají tam podrobně rozpracované národní programy vzdělávání a z těch testy přesně vycházejí.
O včlenění všech předmětů do testování byl takový zájem, že dnes se testuje ze všeho kromě Tv. Předmět, který by nebyl v systému testů, by byl odstrčen a marginalizován, jak oni sami říkají. Poláci jsou rozhodně pro testování.
A to vás neděsí???
Možná důležitá informace. Polské testy nejsou pouze tzv. "zaškrtávací". Jsou nutné dlouhé odpovědi, na vyšší úrovni i obtížné literární eseje. Na stránkach www.cke.edu.pl je možné si tyto testy prohlédnou, vytisknout - i s klíčem odpovědí...
"Polsko má (dělá) národní "srovnávací testy a v PISA testech jsou od r. 2003 v první desítce zemí. Výrazně se zmenšily rozdíly mezi nejvíce a nejméně úspěšnými dětmi, celkově jsou daleko před námi, Slovenskem, aj."
Pak to již vůbec nechápu, protože státní maturitu v Polsku neudělalo 20 % ročníku. Nevím tedy co je přednější, zda srovnávací testy, či ta státní maturita. V Rakousku a Švédsku - a to jsou velikáni v rámci EU, dopadli v PISA za námi. Neslyšel jsem o tom, že by tam provedli nějakou "revoluci" ve školském systému. Změny musejí být pomalé, promyšlené a ve společnosti musí platit shoda. To co se dneska ve školství odehrává je obrovský průser.
Ještě jeden dodatek k Polsku, mají tam sice spoustu prázdnin, ale jinak se jen a jen učí. Neexistují tam takové věci jako LVVK a pod. Ignorant
344 380 maturantů
100%
úspěšně odmaturovalo
292 642
85%
propadlo
70 824
15%
Polsko má povinnou maturitní zkoušku z matematiky i cizího jazyka.
to 8:46
Děkuji za doplnění údajů.
"Mentálně retardované bakaláře nechci"...
A co s mentálně retardovaným ministrem?
Víc škody natropí mentálně retardovaný učitel, chtělo by se říci.
20. listopadu 2011 8:46
5% se neráčilo k maturitě dostavit. Potom můžu konstatovat, že maturitu v Polsku nemá 20 % ročníku.
McKinsey přikládá zlepšení v Polsku především dosti razantní restrukturalizaci - v roce 1999 prodloužili a restrukturovali základní školu dobu, kdy jsou všichni žáci společně, tedy trochu něco jako zrušení víceletých gymnázií (což ovšem provedly systémově s dalšími změnami). Nikoliv zavádění čí rušení testování. Viz http://www.ucitelske-listy.cz/2011/05/mckinsey-company-shrnuti-globalni.html resp. http://www.mckinsey.com/clientservice/Social_Sector/our_practices/Education/Knowledge_Highlights/How%20School%20Systems%20Get%20Better.aspx.
Také v http://www.nuov.cz/uploads/Periodika/ZPRAVODAJ/2011/Zp1110a.pdf je na str. 8 a 9 zajímavý přehled, který ukazuje, že plošné testování a výsledky v PISA spolu moc nesouvisejí.
plošné testování a výsledky v PISA spolu moc nesouvisejí
P. Šteffle, to je snad dobře. Učíme se, abychom něco uměli a znali, ne kvůli úspěchům v PISA testech. Výsledky národních prověrek jsou důležitější než mezinárodní srovnávačky - a ať si je každý stát nastaví tak, jak je to pro něj potřebné (zaostáváme v jazycích - dáme větší důraz na jazykové úkoly, apod.).
to Šteffl: To snad nemyslíte vážně, že ne? Uvedený přehled ve zpravodaji má prokazovat, že povinné testování nesouvisí s výsledky v PISA testech? Zaprvé ta data nejsou nijak statisticky zpracována. Jestli někdo vidí na první pohled jak vyjde test hypotézy, tak já tedy ne. Zadruhé v tom přehledu nejsou uvedeny žádné podstatné informace. Ono asi nebude úplně stejné, když někde je povinný test v 6. třídě a jinde v 9. Navíc tam není uvedeno, kdy byly kde testy zavedeny, jak vypadá testování na vzorku populace a jestli testování na vzorku ve Finsku je porovnatelné z testováním vzorku třeba v Rakousku a jaký má v jednotlivých zemích vliv na další pokračování žáka ve vzdělávacím procesu. Pochopitelně, že testování samo o sobě, nebude-li na něj navázána možnost dalšího pokračování ve studiu, nebude ty žáky k ničemu motivovat a vyprdnou se na něj. Navíc na PISA testy, jak se ukazuje, má patrně podstatný vliv především metodologie výběru testovaného vzorku populace žáků, viz článek: http://www.orbisscholae.cz/archiv/2011/2011_1_03.pdf
Ostatně osobně nemám dojem, že testování žáků na ZŠ by mělo mít za cíl zlepšení výsledků v PISA testech. Spíše bych doufal, že zamezí zbytečnému plýtvání státními penězi. Nebude to ani tak nástroj k hodnocení kvality ZŠ, jako spíše nástroj k hodnocení kvality výběrových škol středních. Každý uvidí, na jaké SŠ a obory se hlásí jaký typ žáků (jaké výsledky mají žáci v jednotlivých předmětech) a potom jakých dosahují titíž žáci v plošných testech maturitních. Nástroj jistě ne dokonalý, ale zcela jistě velmi potřebný.
A já jsem měl od p. učitelky na základce výjimku, a nemusel jsem se učit vyjmenovaná slova. Protože jsem prostě nikdy neudělal v diktátu hrubku, a paní zlatá paní učitelka přistoupila na mojí argumentaci (polovina žáků ve třídě uměla vyjmenovaná slova, ale psala pořád hrubky).
To tedy nevím, jak bych argumentoval s nějakými testy.
Jo tenkrát, to byly časy. Učení nám snad nějak samo lezlo do hlavy.. A neměli ti učitelé žádné aktivizační metody, akorát snad pár pohlavků. Ve třídě nás bylo 30 a byl klid, nikdo si nedovolil ani špitnout.
nikdo si nedovolil ani špitnout
Co se v mládí naučíš ...
Okomentovat