Přečtěte si: Jsem ´Mareček´

čtvrtek 10. listopadu 2011 ·

Jsem jeden z těch, co vystudovali večerně. Tedy takový "Mareček", co podával pero a kterého si Václav Klaus starší od počátku intelektuálně hnusí. Jak se ukázalo, jeho syn, ředitel úspěšného prestižního gymnasia, trpí pravděpodobně stejnou sociální nepřizpůsobivostí jako jeho otec.

Z článku Václava Vlka st. v NeviditelnýPes.cz vybíráme:

Takovému duševnímu postižení se v Německu říká "fachidiocie". A vyskytuje se často u nejnadanějších z nás. Nevím, jak je na tom pan ministr. Ale ten jejich společný geniální nápad má mnoho společného nejen s mičurinovskými šlechtitelskými nápady, ale hlavně s nebezpečnou eugenikou. Je sice pravda, že eugenika pochází již od Platona, který říkal, že ideální potomstvo vzejde z "nejlepších mužů a žen", v praxi ale víme, že stačí málo a zvrhne se v ideologii, která ukázala svoji strašlivou tvář za nacistického Německa.


Lidé nejsou slepice, které je nutno rychle "vyselektovat". Dobešův závěr, že kdo "nezvládne" zkoušku (tedy značně diskutabilní hodnocení, neříkající o inteligenci a kvalitě žáka nic), nesmí jít na gymnasium anebo na studijní obor s maturitou, je doslova zrůdný.

9 komentářů:

Anonymní řekl(a)...
10. listopadu 2011 v 23:17  

Dobře, připusťme, že lidé nejsou slepice. To mi celkem potíže nečiní. Připusťme, že nezvládnutí zkoušky opravdu neříká o inteligenci a kvalitě žáka zhola nic. Ani z jednoho ale neplyne, že neexistují jedinci, kteří nemají na SŠ s maturitou co dělat. Je to tedy nikoliv otázka principiální, ale čistě technická. Je třeba vyřešit jen jak vytvořit kvalitní zkoušky, které o inteligenci a kvalitě žáka řeknou více, než zhola nic a v jakém věku tyto zkoušky na žáky aplikovat. Horování pro absolutní neporovnávání výsledků libovolných dvou žáků, to není boj proti eugenice, ale boj proti získávání relevantních informací. To když si pán kupuje třeba auto, tak se nedívá na to, kolik stojí, jaký má výkon, jakou má barvu, jaký má točivý moment, jakou má výbavu, kolik hvězdiček získalo v testech bezpečnosti, jakou má spotřebu? A podle čeho se má rozhodovat zaměstnavatel? Podle barvy očí?

Anonymní řekl(a)...
10. listopadu 2011 v 23:45  

Já nejsem auto a chci aby si me vybíral zaměstnavatel podle me schopnosti myslet, schopnosti spolupracovat podle ochotě učit se nové veci a ne podle vyplneni testu ktery si muzu nacvicit jako opice

Anonymní řekl(a)...
11. listopadu 2011 v 7:32  

Brali jsme asi před třinácti lety do primy 30 žáků, zájemců bylo nejméně 60, možná víc. Samozřejmě se vybíralo podle přijímaček z češtiny, matematiky a studijních předpokladů. Po několika dnech jeden žák odešel, ředitel tedy oslovil dívku, která byla těsně pod čarou. Po celou dobu studia byla nejlepší žákyní, přirozeně inteligentní, vynikající vystupování. Co dělá nyní, nevím.

Anonymní řekl(a)...
11. listopadu 2011 v 8:15  

23:45 nacvicit jako opice

Co máte proti didaktickým testům?
Píšeme je na základní škole nejméně jednou za měsíc. Dokud nevyhlásím, že za dva týdny bude z téhle látky test, nikdo se na učení ani nepodívá, z ústního si nic nedělají.
Ještě se nestalo, že by se někdo považoval za opici, protože napíše opakovací test.

Anonymní řekl(a)...
11. listopadu 2011 v 10:13  

to anonymní 23:45: Aha. Vy budete asi ducha velmi ostrého. To Vám nedošlo, že ten zaměstnavatel na to, aby si vás vybral má ještě mnohem méně času, než kolik trvá zkouška, nebo snad dokonce maturita? Jak myslíte, že bude zjišťovat, jestli umíte myslet? To si myslíte, že na vás všude čekají, aby s vámi mohli probírat, kdy jste kde chyběl a kde má Pepíček bebíčko? Pokud budete chtít aspirovat na post, kde se myslet musí, máte téměř jistotu, že test vám dá už personalista, nebo personální agentura a jen s těmi, kteří jím projdou, bude zástupce zaměstnavatele vůbec ochoten ztrácet čas. To už je reálný svět, tam už nemáte nárok na více času, protože máte speciální potřeby, nemáte nárok na úlevy, protože trpíte nadměrným stresem z testů, nemáte nárok na dva opravné termíny. A pochopitelně pro zaměstnavatele je ukončení školy, s níž má dobré zkušenosti, jedna z nutných podmínek. Ona totiž taková ta představa blbečků, že sice nedokáží napsat primitivní test z matematiky ani na 10%, ale jinak jsou inteligentní myslitelé až na půdu, je poněkud zcestná. Tak tomu až na velmi vzácné výjimky není.

poste.restante řekl(a)...
11. listopadu 2011 v 11:09  

Dnes opět souhlasím spíše s panem Doleželem.
Realita trhu práce je taková, že jen málokterý zaměstnanec si dovoluje určovat podmínky, za kterých hodlá přijmout práci právě u tohoto zaměstnavatele.

Před nedávnem jedna místní firma nabízela pracovní místo - běžná obsluha CNC stroje. Uchazečů bylo přes 70.
Myslíte si, že někdo zjišťoval jejich ochotu se učit?
To je snad samozřejmost.
Ale po první probírce, kdy byly například vyřazeny také všechny životopisy obsahující gramatické chyby, prošlo 7 lidí do užšího výběru, kde si například zaměstnavatel ověřoval, zda umí "číst technické výkresy".

(Pro mne je potěšující vědomí, že 5 z těch 7 byli naši absolventi. ;-) )


P.S.:
Pokud se někdo ptá, proč nemůže obsluha CNC stroje dělat gramatické chyby?
Nejde o gramatiku.
Ale když někdo nemá ani tolik zodpovědnosti, aby si nechal zkontrolovat text životopisu, těžko lze očekávat, že jeho přístup k práci bude jiný.

poste.restante řekl(a)...
11. listopadu 2011 v 12:35  

K článku samotnému.
Pokud by přístup pana ministra opravdu vedl "zařazování člověka do kategorie" na základě jednoho testu v páté nebo deváté třídě, považuji to za zcestnost.

Ale obecně je přece úplně jedno, zda v páté třídě provedeme testy, nebo přijímací zkoušky na osmileté gymnázium, stejně jako v deváté třídě jednotné přijímačky na SŠ, nebo nějaké testy, jejichž výsledek pak bude také uznáván pro přijímací řízení.
(Teď se nezabývám faktem, že v 5 třídě dělají přijímačky na 8G jen někteří a dobrovolně.)

Celý život přece děláme nějaké testy nebo zkoušky a jejich výsledek často hodně ovlivňuje náš život.

Ale systém by měl být pružný a průchozí, tedy umožnit třeba tomu, kdo nezvládl v 15 přijímačky na maturitní obor, aby si v 18 mohl zkusit přijímačky na nadstavbové maturitní studium. Třeba mezitím dostal rozum a začal se učit.

Bavme se spíše o tom, jaké testy (zkoušky) to mají být, jak zajistit jejich objektivitu, zda by nemělo být možné je opakovat, atd.

Luděk Blaha řekl(a)...
11. listopadu 2011 v 13:46  

Předpoklady k čemukoli se nejlépe zjistí z genetického kódu.
Než věda postoupí, mohlo by pro začátek stačit testovat rodiče.

Anonymní řekl(a)...
11. listopadu 2011 v 20:57  

le" systém by měl být pružný a průchozí, tedy umožnit třeba tomu, kdo nezvládl v 15 přijímačky na maturitní obor, aby si v 18 mohl zkusit přijímačky na nadstavbové maturitní studium. Třeba mezitím dostal rozum a začal se učit."

Absolutně musím souhlasit s tím co napsal poste.restante. Tím, že žákovi navždy zakáži přístup k maturitě ( a všichni víme jak k tomu přistupují 15 puberťáci )je "SELEKCE".
Srovnávací testy přejmenujme na PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY s termínem dejme tomu v dubnu. Zároveň se zamysleme nad existencí některých SŠ. Ignorant

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.