Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy začíná ověřovat výsledky vzdělávání v 5. a 9. třídách. Pilotní projekt na 100 školách se uskuteční 12. – 13. prosince 2011.
Kontrolu výstupů na základních školách začala po zrušení povinných osnov v roce 2005 provádět organizace Cermat. Po třech letech však byla rozhodnutím vedení MŠMT zastavena.
Výsledky našich žáků v mezinárodních výzkumech TIMSS a PISA 2009 však poukazují na zhoršování kvality vzdělání dětí, a tím na nutnost jejího plošného měření. Tento fakt analyzuje i zpráva společnosti McKinsey and Company ze září 2010. Ověřování výsledků žáků základních škol probíhá už téměř ve všech státech Evropské unie.
V červenci 2011 byly na web MŠMT vyvěšeny Standardy základního vzdělávání. Představují minimum toho, co musí žák na konci 5. a 9. ročníku znát a umět. Standardy tvořila pracovní skupina složená z učitelů 1. a 2. stupňů základních škol, odborníků z vysokých škol a zástupců MŠMT. Návrhy standardů prošly veřejnou diskuzí, podněty a připomínky byly zapracovány.
Standardy jsou vytvořeny z předmětů český jazyk a literatura, matematika, cizí jazyk (hotové jsou standardy z angličtiny, dopracovávají se z německého a francouzského jazyka). MŠMT při tom navázalo spolupráci s British Council, Goethe-Institutem v ČR a Francouzským institutem v Praze. Žákům, kteří zvládnou testy z cizího jazyka na určitý percentil, zaplatí ministerstvo dodělání mezinárodního certifikátu.
Ověřováním výsledků vzdělávání na základě standardů je pověřena Česká školní inspekce. Veřejnou zakázku na vytvoření a provoz informačního systému vyhrála firma Sapcon, a. s.
Časový harmonogram ověřování:
- 13. – 14. prosince 2011 pilotní ověření technické stránky projektu (100 škol). V této fázi jde o prověření informačního systému vytvořeného pro testování žáků.
- 20. 5. - 10. 6. 2012 – první celoplošná zkouška na všech základních školách v ČR (cca 4200 škol)
- 20. 5. – 10. 6. 2013 – druhá celoplošná zkouška na všech základních školách v ČR
- 2014 – ostrý provoz
Data získaná z ověřování 5. a 9. tříd budou sloužit především jako zpětná vazba pro školu, žáky a rodiče. Nikoliv k sestavování přehledu úspěšnosti škol a tvorbě žebříčků. Aby se mohlo ukázat, jak kvalitně výuka na škole probíhá, jsou potřeba minimálně čtyři roky. Pak bude možné změřit přidanou hodnotu školy - porovnat, jak se výsledky konkrétního žáka od páté do deváté třídy změnily, jak škola s dětmi pracuje. Potom mohou vzniknout podklady pro srovnávání jednotlivých škol.
11 komentářů:
A co kdyby to bojkotovalo těch 100 škol už nyní v prosinci?
Podle ČŠI se přihlásili cca 190 škol, takže si mohou vybírat.
Omlouvám se za chybějící předložku "z".
190 Hujerů se přihlásilo, tisíce dalších mlčelo a mlčí.
Takže to není tak, že jeden nevzdělaný a arogantní ignorant Dobeš žene školství do kytek.
Času a příležitostí bylo dost.
Paní ředitelky, páni ředitelé, paní učitelky, páni učitelé, nic kloudného jste proti všem dosavadním dobešovinám neudělali, přestože jen vy jste odborníci, kteří mohli veřejně a nahlas říkat, že to jsou nesmysly které nepomůžou ba i uškodí, neudělali jste to a za (dlouhodobé) následky ponesete odpovědnost vy.
Dobeš ne, tomu už v té době bude konec bůhvíkde.
za (dlouhodobé) následky ponesete odpovědnost vy.
Pokračování č.2:
Za vše, co ve školách děje, nesou odpovědnost za zákona a tedy výhradně jejich ředitelé.
Podle zákona jistě.
Podle zákona jsou například, zcela namátkou, pánové Gross, Vondra, Kocourek, Roman... čistí jako křišťál a lilie zároveň.
Zákony už takové jsou. Někdo je podle nich odpovědný, někdo čistý.
Za to zase neseme odpovědnost my, že si navolíme zákonové divnotvůrce.
Když už jsme u těch anket (ty testy mají podle mého soudu charakter spíše ANKETY než PROVĚRKY), zkusme odhadnout, jaký by byl poměr odpovědí českého učitelstva na otázku:
Ředitel mne nabádá k
a. vyšší náročnosti
b. nižší náročnosti
c. třídění odpadu.
Zrovna nám probíhají praxe na školách. Všichni fakultní učitelé, s kterými jsem o testování mluvila, s ním souhlasí. Z několika důvodů. Ten nejsilnější argument je asi tenhle: děti přicházejí z 1. stupně s různě velkými, ale často i hodně velkými mezerami ve znalostech a dovednostech. Úplně markantní nedostatky, nebo spíše rozdíly, jsou ve výchovách, ale nesmějte se - vážné to je i v klíčových předmětech. Je vidět, že se mnoho předmětů učí neaprobovaně i nekvalifikovaně. - Myslíme si, že si každý ředitel rozmyslí nechat učit ve své škole nekvalifikovaného a neaprobovaného učitele, když ví, že se bude testovat a nedostatky vyplavou. Pokud je ten dotyčný opravdu schopný a má výsledky, tak ať si ho klidně nechá a ještě mu může přidat... Ale bez měření výstupů nebude nikdo vědět nic. Znám to - nejvíce o svých nedoceněných schopnostech vykřikují ti, kdo toho moc neumějí.
A.S.
Je vidět, že se mnoho předmětů učí neaprobovaně i nekvalifikovaně. - Myslíme si, že si každý ředitel rozmyslí nechat učit ve své škole nekvalifikovaného a neaprobovaného učitele, když ví, že se bude testovat a nedostatky vyplavou.
Nevím, nevím jak by jste uplácal rozvrh pro 2. stupeň při počtu 4 tříd. Třídy mají od 25 do 33 žáků. Tato informace v tomto případě však není rozhodující. Na této škole musí každý odučit všechno možné, ono nelze jinak. Nelze to ani řešit částečnými úvazky, protože za těch pár korun, co by jim zbylo by nezaplatili bydlení a inkaso. Kolego a nyní poraďte. Plácáte a nic o tom nevíte. Takových škol jsou stovky.
Anonymnímu 21. listopadu 2011 21:49
Něco málo o tom vím, na malé škole také učím a souhlasím, že tam je situace složitá.
Připomínky, které jsem uvedla, směřují především k výuce na 1. stupni ZŠ. Tam by měly působit nejlepší učitelky, které výborně učí a mají dobrý vztah k dětem. Pokud na některý předmět nestačí (jazyky, výchovy, aj.), má ředitel tento předmět nechat učit aprobovaného učitele z 2. stupně - místo toho, aby se předmět nahrazoval jinou činností - volným malováním, luštěním křížovek, psaním domácích úkolů - toto se děje. Pak se nelze divit, že jsou z testování obavy. Především chci proto podpořit přípravu žáků na 1. stupni, protože tam se pokládají základy všech vyučovacích oborů, děti se v tomto věku ještě učí rády a ochotně, a proto se toto období nesmí promarnit.
K situaci na 2. stupni snad jediná poznámka týkající se Vašeho komentáře: v případě potřeby je přece možné si dostudovat dálkově další obor, který vyučuji. Tím netvrdím, že bez toho nemůžete předmět dobře vyučovat - to ať posoudí ředitel, žáci, rodiče a případně výsledky testů.
A.S.
Pro A.S. (21.11.16:57)
Proboha, to si ti "fakultní učitelé" opravdu myslí, že na stavu, o kterém svými výroky dokládají, že ho znají, to testování něco vylepší? To jim tedy nedává moc pěkné vysvědčení.
Ve skutečnosti bude výsledek stejný jako u státních maturit. Za horentní sumy peněz, které by šly použít na reálné zlepšování školství, například té nekvalifikovanosti, nad kterou kvílejí, se (spolu s ostatními) pouze znovu dozvědí to, co dávno vědí.
Okomentovat