Výroční zpráva prestižního projektu Horizon – jak o tom referoval Spomocník
[1]
– je nejvýznamnější fundovanou předpovědí budoucího vývoje na poli
technologií využívaných pro vzdělávání, vzniklou díky spolupráci stovky
světových expertů. Zpráva Horizon Report 2011 označuje za nejaktuálnější
trendy, které v krátkodobém horizontu ovlivní budoucí vývoj
elektronické čtečky knih a mobilní zařízení.
Za hlavní znak, který má vést ke změně přístupu ke čtení, označuje
Horizon Report 2011 nový způsob čtenářské zkušenosti, který tato
zařízení zpřístupňují. Čtečky v podobě počítačových tabletů, jako je
např. Apple iPad či Samsung Galaxy, nabízejí dotykové grafické vizuální
rozhraní, které zpřístupňuje též multimediální obsah (videa, animace,
zvuky, obrázky) s možnostmi současných tzv. kolaborativních technik,
jako jsou interaktivní grafy, odkazy, sociální sítě, RSS atp. O
změně přístupu ke čtení prostřednictvím elektronických médií hovoří také
autoři PISA, když popisují specifika elektronického čtení, které je
odlišné od toho tradičního, lineárního.
Je zajímavé, že v Česku se termín elektronická čtečka knih nebo
také elektronická kniha používá spíše pro označení digitálního
ekvivalentu tištěné knihy, tedy pro jednoúčelové zařízení, které je
speciálně upravené pro čtení takovýchto souborů.
Multifunkční zařízení, která splňují Horizon Reportem 2011 popisované vlastnosti, jsou nejčastěji označovány jako tablety.
Čtečky elektronických knih
Zařízení pro čtení elektronických knih lze rozdělit do dvou
hlavních kategorií. První zahrnuje elektronické čtečky a její
technologie je označována jako elektronický inkoust. Princip je
jednoduchý. Elektricky nabité mikrokapsle plavou v tmavé kapalině a jsou
ovládány pomocí průhledných vodivých desek. Pokud je do horní desky
zaveden proud, kapsle se přesune nahoru, odráží světlo a čtenáři se jeví
jako bílý bod. Z těch se pak skládají černobílá písmenka či jiné
obrazce. Hlavní výhodou této technologie je extrémně malá spotřeba
energie. Ta je potřeba jen na „otočení stránky“, tedy na překreslení
displeje a počítá se v týdnech až měsících. Displej tedy
oproti tradičním počítačovým displejům nic nevyzařuje, kontrastní vzhled
je skutečně podobný papíru, je příjemný pro oči.
Na druhou stranu má s tradičním papírem společná i negativa –
technologie elektronického papíru zatím neumožňuje přehrávat videa či
podsvícení displeje. Nejznámějším zástupcem této kategorie je čtečka
Kindle od největšího prodejce tištěných knih na světě, společnosti
Amazon. O vlastnostech a výhodách tohoto lídra trhu pro vzdělávání
pojednává článek Učitelského Spomocníka Kindle 3 – nesnesitelná lehkost
elektronického čtení
[2].
Tablety
Druhou kategorií pro čtení elektronických knih jsou tablety. Jedná
se o malá přenosná zařízení s dotykovým displejem, který se používá jako
hlavní způsob ovládání počítače. Mezi jejich hlavní výhody patří
multifunkčnost, podsvícený displej a možnost přehrávat multimédia, mezi
nevýhody oproti čtečkám pak výdrž na baterie, která bývá v řádu jednotek
hodin provozu. Nejznámějším zástupcem je iPad od společnosti Apple. Z
hlediska elektronických knih, či dokonce učebnic je nejzajímavější
jejich vlastností možnost reagovat na chování uživatele, tedy přesně to,
co dnes známe z kategorie výukových programů.
Je jen otázkou času, kdy se podaří na trh dostat technologii, která
by skloubila výhody obou těchto kategorií. Prototypy zařízení, která
mají nízkou spotřebu, přehrávají barevná multimédia, šetří oči a navíc
je možné je podobně jako klasický papír srolovat, již existují.
Konec jedné éry
Koncept tradičního stolního počítače, někdy označovaného jako
desktop, který stojí na nebo pod pracovním stolem a typicky vytváří
pracovní nepohodu hlukem svého ventilátoru, lze podle mnoha analytiků
považovat za přežitý. Ne že by takové počítače zcela vymizely. Své
specifické využití jistě najdou i v budoucnu, ale tzv. mainstream půjde
jinudy. To dokládají i prodeje jednotlivých typů počítačů za poslední
období.
Průzkum společnosti Nielsen v amerických domácnostech ukazuje, že
uživatelé opouštějí notebooky a desktopy kvůli tabletům. Agentura se
dotazovala vlastníků tabletů na změny ve využívání ostatních
počítačových zařízení poté, co si pořídili tablet. 35 % z nich uvedlo,
že desktop používá méně či vůbec, a 32 % konstatovalo, že využití
notebooku se po koupi tabletu významně snížilo. Vlastníci tabletů je
používají na aktivity, na které dříve používali klasické počítače nebo
notebooky. Očekávaným důvodem je jejich přenositelnost, přívětivost
rozhraní i operačního systému a rychlý start a vypnutí.
K obdobnému závěru dochází analytická předpověď společnosti Deloitte
[3],
která označuje rok 2011 za zlomový: poprvé převáží počet prodaných
počítačových zařízení nad tradičními počítači (PC). Analytici
společnosti Gartner ve své vlastní prognóze docházejí ke stejnému
závěru, byť ji v průběhu roku 2011 mírně korigovali. Nicméně i tak podle
nich platí, že klasické stolní a přenosné počítače s klávesnicí brzy
ustoupí dotykovým tabletům, telefonům a dalším typům přenosných
počítačů. Z hlediska vzdělávání je velmi zajímavá informace šéfa výzkumu
Gartneru Ranjita Atwala, který považuje za dlouhodobě znepokojující
hlavně to, že příslušníci Generace Y ke koncovým zařízením přistupují
jinak než starší lidé a nekupují si PC jako svůj první nebo hlavní
počítač.
Využití ve vzdělávání
Tyto trendy zcela jistě ovlivní i prostředí vzdělávání, tedy i
vybavování škol technologiemi. Tablety a přenosná zařízení jako chytré
telefony díky množství integrovaných senzorů umožňují využít v
uživatelském rozhraní (tedy v ovládání a interakci s počítačem) dosud
nevídané možnosti, které byly dříve známy jen ze sci-fi
literatury. Například iPad obsahuje kromě citlivého vícedotykového
displeje s vysokým rozlišením a LED podsvětlením dvě kamery, mikrofon,
akcelerometr, gyroskop, senzor okolního světla, GPS. Aplikace je tak
možné ovládat různým otáčením, natáčením či třesením zařízení.
Počítačový program může využít informaci, kde přesně se
uživatel nachází, kolik je v dané lokalitě hodin či jaké jsou světelné
podmínky. Ve spojení s možností propojovat tato data s informacemi
dostupnými z internetu (iPad disponuje připojením Wi-Fi, Bluetooth i
mobilním k sítím 3G) se otvírá dosud netušený obzor možností. Tyto
možnosti mohou být využity k pokroku v tzv. rozšířené realitě (Augmented
Reality), která je shodou okolností jedním z témat, kterému
přisuzuje Horizon Report 2011 ve tříletém horizontu velkou budoucnost.
Již dnes jsou k dispozici aplikace, které tyto vlastnosti
využívají. Například umožňují díky otevřené platformě Layar sledovat
okolí na displeji mobilního zařízení (např. chytrého telefonu) a nechat
si do tohoto digitálního obrazu promítat popisky vybranýchˇzobrazovaných
objektů. Například názvy a výšky okolních kopců a hor, které zrovna
kamera zachycuje. Nebo přímo hypertextové odkazy na stránky o
historických budovách a pamětihodnostech ve městě. Zjištění vzdálenosti a
zajištění itineráře cesty k takovému cíli je již dnes běžná funkce
automobilových navigací.
Jiným příkladem může být aplikace Google Sky Map, která, pokud je
spuštěna v mobilním zařízení, umožňuje zobrazovat oblohu podle natočení
přístroje a v ní přímo sledovat názvy hvězd a jejich spojnice, které
tvoří souhvězdí. Před vývojáři aplikací se otevírají dosud netušené
možnosti, kterými budou trh se vzděláváním jistě postupně zásobovat.
Kam může směřovat vývoj interaktivních elektronických knih, je
možné usuzovat z aplikace Alice for the iPad, která propojuje text knihy
Alenka v říši divů s neotřelou grafikou a roztomilými animacemi
uváděnými do chodu čtenářem různorodým natáčením a třesením tabletu. Na
serveru YouTube je dostupná ukázka práce s knihou, dokonce je možné
zdarma stáhnout i ukázkovou kapitolu Alice for the iPad-Lite.
Velmi působivou prezentaci příští generace digitálních učebnic
představuje Mike Matas na záznamu z kalifornské konference TED,
natočeném v únoru 2011. Popisovat možnosti jeho elektronické knihy
pojednávající o větrných elektrárnách, ovládané pomocí dvou prstů, ale i
zvuků vytvářených čtenářem, je nad rámec tohoto textu, video je v tomto
případě mnohem lépe vypovídající.
První nesmělé krůčky lze najít i v České republice. Například
server eReading, nabízející elektronické knihy, v srpnu 2011 oznámil
vydání první české videoknihy Afrikou na dohled pro iPad, která je navíc
ke stažení zdarma.
Ještě chvíli počkáme?
Masivnějšímu rozšiřování tabletů do českých škol v současné době
brání několik skutečností. Pomineme-li všechny důvody, které dosud
omezovaly intenzivnější využívání technologií ve školách a třídách,
objevují se mnohé další. Dodavatelé mají ve skladech interaktivní
tabule, které považují zejména v Česku za prodejní trhák, a budou je
chtít do škol dodat. Primárně byl iPad zaměřen na volnočasový segment
(označuje se jako konzumace obsahu), čemuž jsou přizpůsobeny i jeho
funkce a vlastnosti. Díky tomu ale pro školní prostředí například chybí
přednastavené nástroje pro správu instalací, licencí a možnosti vzdálené
správy a ovládání. Chybí možnost jednoduše integrovat iPad plnohodnotně
do školních sítí, zejm. v Česku nejrozšířenější platformy
Microsoft Windows.
Cena tohoto zařízení je relativně vysoká a ani nejlepší konkurenční
tablety nejsou s cenou výrazně níže. Provedení druhé (dosud poslední)
verze iPad 2 je podle některých kritiků pro používání dětmi
problematické, přeci jen první verze byla sice těžší a robustnější, zato
o to odolnější. Konkurence sice připravuje tablety, které by měly
společnosti Apple odkrojit z koláče zisku plynoucího z prodeje iPadu,
zatím se tak však nestalo.
Zkušenosti ze škol uvedené v článku Bořivoje Brdičky Nástup tabletů je definitivním vítězstvím 1:1
[4]
ukazují, že od okamžiku, kdy žáci tablety dostanou, projevují o výuku
mnohem větší zájem než dříve. Zároveň ale platí, že nutí učitele
modifikovat výukové metody tak, aby byly jejich možnosti využity, a
výuka je díky nim mnohem více individualizovaná. V zahraničí probíhají
na plné obrátky výzkumy a pilotní projekty ověřující vhodnost zařazování
iPadů do výuky.
Podle Brita Iana Wilsona zahájil iPad nový trend, kterým bude
postupné zmenšování role učitele v podobě technické podpory žákům.
Učitelé jsou permanentně přetíženi řešením technických problémů, kterým
musejí při využívání technologií ve výuce čelit, a právě iPad se svou
jednoduchou až triviální správou by měl tento negativní jev pomoci
minimalizovat.
Webové informační stránky pro iPad ve školách zakládají firmy i
učitelé. První učitelky (anglicky bychom je mohli označit za Early
Adopters neboli za inovátory) již úžasné možnosti tabletů objevují a
živě o nich diskutují, například v diskuzích nebo v blozích na
Metodickém portálu.
iPad je příkladem nového trendu, který probíhal v případě
dřívějších technologií obráceně. V minulosti navrhovaly a vyráběly
technologické firmy své produkty pro business sféru a z té se postupně
některé prostředky dostávaly do sféry konzumní, do využívání pro osobní
potřebu. iPad byl ale primárně určen pro osobní využití a ihned si
získal oblibu a stále častěji je využíván pro práci i vzdělávání. Lze
tedy očekávat, že elektronické čtečky, tablety i další mobilní zařízení
budou čím dál více ovlivňovat vzdělávání. Nejdříve to individuální, a
později i to státní a soukromé. Ať už budou učitelé chtít, nebo ne.
Zdroje obsažené v článku:
Tento článek byl převzat z publikace Metodický portál – příležitost pro učitele: Sborník k závěrečné konferenci projektu Metodika II. Praha : NÚV, divize VÚP a divize NÚOV, 2011.
Navštivte také pohled ke konferenci v Digifoliu.
4 komentářů:
To je sice velice pěkné povídání, lež jak bylo i naznačeno, v české kotlině patřící do kolonky sci-fi.
Realita:
1. Tristní zájem zřizovatelů škol o vylepšení podmínek IT podpory ve školách (finanční, personální).
2. Praktická neexistence vhodného výukového materiálu především pro střední školství, u odborného je vlastně nulová. Na ZŠ situace o něco lepší, ale spíše v oblasti jazyků.
3. Nulová znalost této technologie u učitelů. Na většině škol se teprve nyní školí základy použití interaktivních tabulí. Ustrnutí na úrovni Word+PowerPoint je skoro 100%.
4. Nulové finanční možnosti k nákupu. SLavné "EU šablony" by sice využít šlo, ale ve spojení s nutností tvořit výukový materiál (za 150k 64 DUMů). Pro někoho, kdo to bude držet poprvé v ruce to jistě nebude jednoduché. O nějaké strategii 1:1 na škole s dejme tomu 1000 žáky nelze vůbec uvažovat, už proto, že to dosud neplatí ani pro učitele, kteří mají např. vlastní notebook.
5. Technické problémy spojené s kontrolou toho, co žáci během výuky skutečně dělají jsou dle mých skrovných situací už dnes pro mnohé z nich kritické. Co se bude dít až bude strategie 1:1 naplněna bez toho, že by se vyřešily body 1-4 nedokáži vůbec předvídat.
Závěr: Možná jsem příliš pesimistický, ale znám celkem podrobně stav na několika základních i středních školách (především od kantorů na školeních) a ten mi příliš optimismu nedodává. Především menší ZŠ jsou stále odkázány na pár počítačů z doby INDOŠe a horko těžko je modernizují v rámci šablon.
P.S. Asi vzhledem k ukončení provozu rvp.cz je většina citací nedostupných.
kontrolou toho, co žáci během výuky skutečně dělají
Odvážím se tvrdit, že teď rozesměji úplně, ale úplně všechny, ale pořád ještě vycházím z faktu, že na střední školu přicházejí žáci dobrovolně a na gymnázium především pak proto, aby se vybavili kompetencemi (musím si to užít, pokud to ještě jde) pro svoje další působení ve světě vzdělanců.
Pokud tomu tak není, nejspíš s tím nic nenadělám. Když je odstřihnu od netu, jednak nebudu moci naplnit nemálo částí švp, jednak začnou šašit s mobily. Zakážu mobily, budou hrát piškvorky nebo křižníky. Seberu jim čtverečkované papíry, budou v lepším případě spát. Probudím je, budou v horším případě dělat binec. Seřvu je, napíšou petici, že jsem příkrý. Nebo budou jen tak koukat z okna a myslet na sex. A musíte uznat, že koukat celou hodinu na culící se pubescenty, je nad síly učitele, i kdyby měl nakrásně osobní hodnocení.
Tím chci říci, že argument je lichý.
Kudy vede cesta od škol, vybavených ještě "indošovskými" učebnami, ke konceptu 1:1?
Nejsem si jist, ale mám dojem že cestou úspor 7 miliard v podfinancovaném resortu to asi nebude.
1. "Perly svinim" se tomu rika. A tim myslim obe zucastnene strany (est vyjimkam na obou stranach).
2. Na nic nejsou penize a na takovy kraviny se maji davat? Jak dlouho vydrzi takove zarizeni v realnem provozu? 3 roky? JA CHCI LEPSI VYPLATU ne jakysi ctecky.
Kdyby se decka radeji naucila nasobilku, byl by to dobry zacatek a vedet co udelat se spratkem, na nehoz jsou vsichni kratci, koupim jeden ipad za svoje...
PN
Okomentovat