Mění Dobeš školní osnovy? Ne, jen je třeba si ujasnit pojmy. EDUin nabízí stručný výkladový slovníček aktuálních pojmů

Tvrzení médií, že se po pěti letech znovu mění školní osnovy a místo rámcových vzdělávacích programů přicházejí testy po páté a deváté třídě, je především zmatením pojmů. V mediální debatě se často zaměňují pojmy standardy, testy, vzdělávací programy a osnovy. Proto nabízíme novinářům i veřejnosti přehled aktuálně užívaných pojmů i s výkladem.

Osnovy – jde o zastaralý, byť v novinách pro zjednodušení stále používaný pojem. Nic jako osnovy –

tedy jednotný předpis, co se kdy má v jednotlivých ročnících základních škol učit – už dnes neexistuje. Novináři ale často označují slovem osnovy rámcové či školní vzdělávací programy.

Rámcový vzdělávací program – dokument, který obecně popisuje, jaké znalosti, dovednosti a kompetence si má dítě na základním či středním stupni školy osvojit. Obdobné dokumenty procházejí v zahraničí pravidelnou aktualizací. U nás není zatím jasné, v jaké periodicitě bude dkument upravován tak, aby vyhovoval momentálnímu stavu pedagogické vědy a představám, kam by se mělo vzdělávání ubírat. RVP základního školství právě teď prochází onou, byť jen částečnou, revizí. Ta je v médiích občas mylně označována jako „nové osnovy“.

Standardy – přesnější výčet toho, co má žák umět, obvykle v podobě hodnotitelných znalostí, dovedností a kompetencí. Jde vlastně o konkretizaci obecně formulovaných znalostí, dovedností a kompetencí z RVP. Ministerstvo školství nedávno schválilo standardy pro základní vzdělávání. V novinách jsou standardy opět mylně označovány za „nové osnovy“.

Školní vzdělávací program – rozpracování obecných pokynů RVP pro konkrétní školu. ŠVP si vypracovává sama škola tak, aby odpovídal co nejlépe jejím žákům a podmínkám. V novinách najdeme tvrzení, že školy musí přizpůsobit své programy novým standardům. Jde do značné míry o nedorozumění. Vzhledem k tomu, že ministerstvo vypracovalo takzvané minimální standardy a navíc jak standardy, tak ŠVP vycházejí ze stejného Rámcového vzdělávacího programu, naprostá většina škol nebude muset ve svých programech nic podstatného měnit.

Plošné testy po 5. a 9. třídě – způsob, jakým mají být ověřovány minimální standardy základního vzdělávání. Je třeba upozornit, že standardy a testy nejsou totéž, byť se tyto dva pojmy v médiích běžně zaměňují. Standardy jsou pro učitele nutná pomůcka i v případě, že se nebudou ověřovat plošnými testy. Ty totiž nejsou jejich nutným doplňkem. Naopak mnozí odborníci upozorňují na rizika
zavádění plošných testů. To největší riziko je, že plošné testy umí ověřovat jen část předepsaných standardů, a hrozí, že těm netestovaným znalostem a dovednostem se školy nebudou věnovat. Zatímco standardy základního vzdělávání už máme, na úlohách, které by je měly ověřovat, se ještě pracovat nezačalo.

Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí EDUin, řekl: „Že je veřejná debata zatížena jistou mírou nepřesnosti, je v mediálním provozu běžné. Zmatení při informování o vytváření standardů základního vzdělávání a plošném testování ale dosáhlo mimořádné úrovně. Často i ministr jako by mezi jednotlivými pojmy nerozlišoval. Proto jsme se rozhodli zjednodušeným způsobem připomenout, co pojmy znamenají, a omlouváme se předem těm novinářům či pedagogickým odborníkům, kteří budou mít při čtení této tiskové zprávy pocit, že nepřiměřeně poučujeme.“