Marcel Chládek: Klauniáda Josefa Dobeše na ministerstvu školství

Jsem rád, že mám coby stínový ministr školství v tomto podporu i samotných učitelů, kteří jsou s dětmi v každodenním styku a vědí, že podle výkonů v jednom testu v páté třídě nelze hodnotit studijní předpoklady jednotlivých žáků. Portál iDnes dnes zveřejnil rozhovor s ministrem školství Josefem Dobešem, který je podle mého názoru několikanásobným důkazem toho, že Josef Dobeš nemá v čele resortu školství co dělat a namísto odborného manažera se stává spíše rozverným klaunem. Předně bych se zastavil u toho, kdy Josef Dobeš obhajuje testy v 5. a 9. třídách tím, že „mentálně retardovaný měl ve starém systému možnost dosáhnout na titul bakalář“. Od člověka, který musí své podřízené po nocích a v zjevně podroušeném stavu psát seminární práce, aby vůbec dostala zápočet, jsou tato urážlivá slova skutečně na místě…

Josef Dobeš v rozhovoru téměř do krve brání svůj nápad na testování žáků 5. a 9. tříd, proti kterému se v současné době přidaly i odbory, které Josefa Dobeše kritizují i kvůli financování škol a platovým tabulkám, za což já osobně kritizuji ministra školství dlouhodobě. Jsem rád, že mám coby stínový ministr školství v tomto podporu i samotných učitelů, kteří jsou s dětmi v každodenním styku a vědí, že podle výkonů v jednom testu v páté třídě nelze hodnotit studijní předpoklady jednotlivých žáků. Pokud chce tedy Josef Dobeš skutečně testováním v 5. a 9. třídách takto chybným způsobem děti kastovat, pak by měl v pozici ministra školství skončit nejlépe ještě dnes.

„Od člověka, který musí své podřízené po nocích a v zjevně podroušeném stavu psát seminární práce, aby vůbec dostala zápočet, jsou tato urážlivá slova skutečně na místě…“

Dalšími kontroverzemi, které se v rozhovoru objevují, je naprostá bagatelizace jak nedávného policejního zásahu na ministerstvu školství kvůli pochybnému tendru, tak uniklého seznamu podporovaných romských dětí. Podle mého názoru se jedná o velmi závažné věci, nad kterými nelze jen tak mávnout rukou, jak to ministr školství předvádí.

Angažmá Josefa Dobeše v ministerském křesle dlouhodobě dokazuje, že jeho jmenování ministrem školství nebyl žádný „přirozený a odpovědný výběr“ někoho, kdo resortu rozumí, ale spíše metoda koaličního vyvažování a styl „pokus-omyl“.

Před časem se Josef Dobeš pyšnil větou typu „odborná veřejnost stojí za mnou“. Pane ministře, je třeba si přiznat smutnou pravdu – nejen odborná, ale i široká veřejnost včetně většiny učitelů a studentů s vašimi nezodpovědnými experimenty nesouhlasí a o oblast školství má pod vaším vedením vážnou obavu.