Vyhodnocení průzkumu uživatelských postojů – Metodika II, Metodický portál www.rvp.cz. Realizační tým využil možnosti v závěrečné fázi projektu oslovit uživatele Metodického portálu formalizovaným dotazníkem, umístěným v prostředí Metodického portálu, a získat odpovědi související s využíváním jeho různých částí a funkcí a zjistit postoje a názory, které by posloužily vlastnímu hodnocení úspěšnosti projektu a zároveň umožnily zpřesnit plánování návazných etap vývoje tohoto média. Technicky byl dotazník řešen na platformě programu Personis, který se pro tyto účely velmi dobře osvědčil.
Dotazník obsahoval značné množství otázek, celkem 46, které však
byly poměrně jednoduché a nepředstavovaly pro respondenty velkou časovou
zátěž (průměrně kolem 10 minut).
Dotazník byl pro vyplňování otevřen v intervalu od 12. září do 13.
října 2011 a na jeho otázky odpovídalo celkem 321 respondentů. Část z
nich neodpověděla na všechny otázky, počet odpovědí se tedy u
jednotlivých otázek liší.
Z hlediska poměru mužů a žen poskytl dotazník obvyklý obraz
feminizovaného českého školství, kdy z celkového počtu 321 respondentů
bylo 260 žen a 61 mužů. To je poměr 4 : 1 ve prospěch žen. Tento
výsledek zároveň ukazuje, že pro ženy není prostředí moderních
informačních technologií ve vzdělávání nijak odrazující a limitující.
 |
| Graf: Poměr mužů a žen |
Z hlediska pracovního zařazení odpovídalo z 321 respondentů 244
učitelek/učitelů (76,01 %), 19 zástupkyň/zástupců ředitelů (5,92 %), 17
ředitelek/ředitelů (5,3 %), 13 studentek/studentů učitelství (4,05 %) a
také 28 respondentů, kteří nepracují ve školství (8,72 %).
 |
|
Graf: Stav respondentů z hlediska pracovního zařazení |
Z hlediska délky praxe ve školství poskytlo odpovědi 277
respondentů: Méně než tři roky pracuje ve školství 31 respondentů (11,19
%), 3–14 let potom 89 respondentů (32,13 %), 15–25 let celkem 83
respondentů (29,96 %) a konečně více než 25 let působí ve školství 74
respondentů (26,71 %). Uvedené výsledky ukazují, že prostředí moderních
technologií není nikterak cizí pedagogům s delší nebo i dlouhou praxí ve
školství. Těch, kteří pracují ve školství více než 15 let a reagovali
na dotazník, je 56,67 %.
 |
| Graf: Stav respondentů z hlediska délky praxe |
Z hlediska typu školy, na které respondenti vyučují, převažovali významně učitelé základních škol – 144 respondentů (51,99 %), následovali pedagogové středních odborných škol – 40 respondentů (14,44 %), dále učitelé gymnázií – 24 respondentů (8,66 %) a pedagogové různých typů škol vzdělávajících žáky se speciálními vzdělávacími potřebami – 15 respondentů (5,42 %).
 |
| Graf: Stav respondentů z hlediska typu škol |
Z dalších poznatků získaných z průzkumu o skupině respondentů je zajímavé, že z 227 respondentů, kteří na příslušnou otázku odpověděli, bylo 39 (17,18 %) koordinátorů ICT a ze stejně početného vzorku, tedy 227 respondentů, bylo 46 (20,26 %) koordinátorů ŠVP. Výsledky dotazování tedy nejsou reakcí převážně „specialistů“.
Zcela vyvážený poměr mezi 308 respondenty, tedy „půl na půl“
(154:154), byl mezi skupinou registrovaných a neregistrovaných uživatelů
Metodického portálu.
Velmi ilustrativní je výsledek dotazování mezi 309 respondenty
ohledně jejich rolí na Metodickém portálu. Náhodných návštěvníků (a) je
ze vzorku 78 (25,24 %), největší část respondentů se identifikovala s
kategorií čtenářů/čtenářek – uživatelů (b), kterých je ve vzorku 224
(72,49 %). 66 respondentů (21,36 %) je současně autory některého z typů
obsahu MP (e), 38 respondentů (12,3 %) komentuje obsah nebo diskutuje ve
fórech MP (d). Respondentů, kteří hodnotí obsahy MP (c), je ve
vzorku celkem 31 (10,03 %). Ostatní role již nejsou statisticky
významné.
 |
| Graf: Role respondentů na Metodickém portálu |
 |
| Graf: Míra používání ICT technologií u respondentů |
Otázka, jak často používají respondenti moderní technologie ve výuce, ukázala, že rozložení odpovědí je víceméně symetrické. Vůbec je nepoužívá (a) 12 (4,01 % respondentů), občas (b) 81 respondentů (27,09 %), pravidelně (c) opět 81 respondentů (27,09 %). Největší skupinu tvořili pedagogové, kteří používají moderní technologie ve výuce často (d) – 103 respondentů (34,45 %). Nezanedbatelnou skupinou jsou ti pedagogové, jejichž výuka je na moderních technologiích přímo postavena (e) – 22 respondentů (7,36 %).
 |
| Graf: Míra používání ICT technologií ve výuce u respondentů |
Z odpovědí respondentů také vyplynulo, že denně, několikrát týdně nebo několikrát za měsíc navštěvuje Metodický portál 229 (76,59 %) z celkového počtu 299 respondentů. Občasných nebo výjimečných návštěvníků je necelá čtvrtina.
Zajímavý, i když očekávaný výsledek se týká četnosti využívání
jednotlivých modulů uživateli. Jasným „vítězem“ jsou v tomto ohledu
Digitální učební materiály, které z průměrně 275 respondentů často nebo
velmi často využívá téměř 59 % respondentů, následují Články s 22 %,
Odkazy s téměř 19 % a Diskuze s 16 %. Pro ilustraci jeden z komentářů:
„Nejvíce pro svou praxi využívám DUM – skvělý nápad pro
inspiraci, usnadnění a obohacení práce, dále některé články z praxe jsou
velmi podnětné nebo alespoň vedou k zamyšlení. Věřím, že i nadále bude
DUM fungovat.“
Zásadní sdělení ve vztahu k celému smyslu projektu Metodika II
poskytují odpovědi na otázku, zda obsah Metodického portálu pomáhá
respondentům rozvíjet a zdokonalovat jejich znalosti v oboru pedagogiky.
Je výborným výsledkem, že většina – 174 z 270 respondentů – odpověděla
na tuto otázku „určitě ano“ (a), což představuje 54,44 %. Dalších 93
dotázaných odpovědělo na tuto otázku „spíše ano“ (b), (34,44 %). Zbylých
30 respondentů odpovědělo „spíše ne“ (c) 22 (8,15 %) nebo „určitě ne“
(d) 8 (2,96 %). Pro téměř 90 % uživatelů je tedy Metodický portál
nástrojem profesního růstu, což bylo hlavním smyslem jeho vývoje a
provozování. Jeden z komentářů: „Každý příspěvek, každý komentář pro mě
vždycky znamená přemýšlení nad mou profesí. A to si myslím je velmi
důležité, neustrnout a dále se rozvíjet.“
 |
|
Graf: K otázce, zda obsah Metodického portálu pomáhá respondentům rozvíjet a zdokonalovat jejich znalosti v oboru pedagogiky
|
Dotazování zaměřené na to, jak pomáhají příspěvky v jednotlivých modulech zkvalitňovat výuku, víceméně potvrdilo výsadní postavení modulu DUM. Z 203 respondentů ohodnotilo na pětistupňové škále stupněm 4 a 5 (velmi výrazně) celkem 56 % respondentů. V dalším pořadí potom následují Články s 23 %, Odkazy s 17,73 %, Wiki s 17,25 % a E-learning s 17,24 %. Ostatní moduly jsou zastoupeny podílem menším než 10 %.
Potěšující je, že snaha realizačního týmu vytvořit přehlednou
titulní stranu přinesla úspěch a 90 % ze 199 respondentů považuje
titulní stranu za přehlednou. Celkově je struktura modulů, záložek,
sekcí pro více než tři čtvrtiny uživatelů (78,39 %) docela přehledná
nebo přehledná. To je u tak složitého produktu, jakým je Metodický
portál, velmi dobrá zpětná vazba.
Další otázky byly věnovány perspektivám Metodického portálu.
Odpovědi na otázku, zda by respondenti byli jako autoři ochotni
přispívat na Metodický portál bez honoráře, byly v podstatě symetrické.
„Určitě ano“ (a) odpovědělo 33 respondentů (17,28), „spíše ano“ (b) 60
respondentů (31,41 %), „spíše ne“ (c) 74 respondentů (38,74 %) a „ne“
(d) 24 respondentů (12,57 %). Shrnuto – téměř tři čtvrtiny jsou v tomto
ohledu
jednoznačně rozhodnuti. Podstatné však je, že obě skupiny, tedy
„určitě ano“ + „spíše ano“ a „spíše ne“ + „určitě ne“ jsou téměř stejně
četné. 93 respondentů, což představuje 48,69 %, je rozhodnuto nebo
nakloněno autorsky se podílet na Metodickém portálu i bez honoráře.
 |
| Graf: Odpovědi respondentů na otázku, zda jsou ochotni přispívat na Metodický portál bez honoráře |
Některé komentáře: „Pokud bude článkům věnován patřičný zájem a
budou ceněny i akademickou veřejností, tj. půjdou do RIV. V současné
koncepci je honorář nejsilnějším motivem psaní. Jako vlastní tvůrčí
činnost mi články nebývají uznány.“ • „Myslím, že je fajn mít takovéto
místo, kam mohu v případě potřeby nakouknout a najdu zde množství nápadů
ostatních. Určitě by byla škoda, kdyby portál přestal fungovat z důvodu
nedostatku financí.“ • „Při publikování nebo nepublikování jsou pro mě
rozhodující spíše důvody časové. Takže pokud bych měla čas na publikaci,
publikování bez honoráře by mě neodradilo.“ • „Každý peníz se učiteli
hodí, ale pro mě by bylo odměnou i to, že by mnou vyrobený pracovní list
nebo postup hodiny využil někdo další, že by se mu prostě hodil.
Případně, že by mi dal doporučení na nějaké vylepšení nebo inovaci.“ • A
z jiného soudku: „Bez honoráře by bylo možné vkládat odkazy nebo jiné
záležitosti s minimální časovou investicí. Příprava DUM nebo článků je
ale časově náročná a takové chování by tudíž bylo neekonomické. Navíc by
si učitelé měli zvyknout, že žijí v tržním prostředí, a nechat si
zaplatit za každý krok, který udělají. Jejich nadšení a ochota se totiž
jinak obracejí proti nim.“
Podobně vyvážené jsou názory respondentů na přijatelnost reklamy na
Metodickém portálu. Ze 190 respondentů by 96 respondentům (50,53 %)
určitě (a) nebo spíše vadila (b) a 94 respondentům (49,48 %) spíše
nevadila (c) nebo nevadila (d). Znamená to, že za určitých podmínek je
reklama na Metodickém portálu akceptovatelná pro významnou část jeho
uživatelů.
 |
| Graf: Odpovědi respondentů na otázku, zda by jim vadila reklama na portálu |
Zajímavé názory přinesl dotazník na otázku využití případného modulu věnovaného učebnicím. Více než tři čtvrtiny (78,07 %) respondentů projevily různou míru zájmu o tento modul.
Zájem o autorství učebnic pro odborné vzdělávání projevili odpovědí
„ano“ 4 respondenti a „spíše ano“ dokonce 117 respondentů. To je velmi
dobrý signál i námět pro další rozvoj Metodického portálu.
Tento stručný výtah z dotazníkového šetření uzavřeme výběrem
několika odpovědí na poslední otázku, týkající se toho, co dalšího by
uživatelé na stránkách Metodického portálu chtěli mít: „Nabídka
zaměstnání ve školských zařízeních. Aktuální informace (upozornění)
např. z MŠMT. Přehledná nabídka DVPP od všech poskytovatelů.“ • „Portál
by se měl zabývat i adepty na učitelství a dávat přehled o nabídce a
možnostech
vysokoškolského studia.“ • „Zajímaly by mě např. testy, které budou
zjišťovat v budoucnosti standardy. Také by mě zajímaly zkušenosti
jiných škol s těmito standardy.“ • „MP považuji za velmi komplexní a
zajímavý prostor pro všechny učitele. V současné době mi žádné funkce
ani nástroje nechybí.“ • „Využívanie e-learningu aj pre slovenských
učiteľov – u nás chýbajú mnohé zaujímavé kurzy, aj by som si
zaplatila, škoda, že to momentálne nie je možné.“
Tento článek byl převzat z publikace Metodický portál – příležitost pro učitele: Sborník k závěrečné konferenci projektu Metodika II. Praha : NÚV, divize VÚP a divize NÚOV, 2011.
Navštivte také pohled ke konferenci v Digifoliu.
0 komentářů:
Okomentovat