Jan Wagner: Plošné testování na vodě

Po roce příprav plošných testů žáků 5. a 9. tříd se blíží první pilotáž ve zhruba stovce škol. Rozeberme si proto ještě jednou argumentaci ministra školství  proč a jak testovat.

Rozvolnění učiva a problémy při stěhování


Ministra školství Josef Dobeš opakovaně argumentuje: „Celý vzdělávací systém je rozvolněný zrušením osnov a učitelé vlastně nemají porovnání. V různých městech a vesnicích České republiky se učí děti v tom předmětu něco úplně jiného.“ Na přímý dotaz na tiskové konferenci MŠMT k testování 21. 11. 2011 ale ani on, ani jeho náměstek Němec, ani ústřední školní inspektorka Hoffmanová, nedokázali tento důvod prokázat žádnou studií nebo analýzou. Odpověď ministra byl jen ve smyslu, že to všichni víme.

Výsledky mezinárodních srovnání PISA a TIMSS jen dokladují trendy před zavedení RVP/ŠVP, 15letí žáci testovaní v PISA 2009 neprošli výukou podle ŠVP, tedy po realizaci školské reformy!

Tvorba standardů a revize kurikula


Standardy připravuje zhruba rok skupina 70 převážně učitelů škol. Standardy mají vycházet z RVP ZV a nyní je má další skupina dvaceti učitelů a jednoho pracovníka NÚV (tedy ústavu odpovědného za kurikulum) zapracovat zpět do RVP ZV.

Zde se vedení MŠMT rozhodlo omezit vliv stávajících oborových skupin odborníků VÚP (nyní divize NÚV) a jeho pracovníků a rovněž i odborníků z pedagogických fakult. Na jednání skupiny pro revizi RVP na dotaz, zda budou tito odborníci přizváni, reagoval náměstek Němec podrážděně, že teoretiky nepotřebuje.

Jako informatik mohu jen konstatovat, že standardy pro INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE, 9. ročník jsou naprosto nepoužitelné. Absence komunikace s odbornou veřejností se autorům, kteří zároveň vytvářeli i standardy pro Hudební výchovu, evidentně vymstila. Zde se evidentně projevil diletantský přístup k řešení tak náročného úkolu, jakým bezesporu revize kurikula je.

Ústřední školní inspektorka Hoffmanová konstatovala, že u zhruba 30 % škol byly ČŠI zjištěny problémy se zavedením ŠVP. Ministr Dobeš v této souvislosti zároveň podotkl, že si VÚP zavedení ŠVP odfajfkoval bez následné podpory. To je samozřejmě neoprávněná výtka: například VÚP realizoval podpůrné projekty Metodia a Metodika II, jejichž výsledek metodický portál RVP.CZ nyní chce ministr paralyzovat. Navíc můžeme výsledek ČŠI otočit: 70 % škol zavedení ŠVP zvládlo!

Zcela nepřijatelná je likvidace odborných týmů VÚP pro revizi kurikula, které bylo jen mocenským krokem po neúspěchu zástupkyně VORP Jochové-Trlicové v diskuzi o revizi oboru Výchova ke zdraví. Následné odvolání Stanislavy Krčkové z vedení divize VÚP pak můžeme považovat jen jako osobní mstu.

Cílem ověřování kvality je náprava


Plošné testování v navrhované podobě samo o sobě kvalitu neověří, protože postihne pouze testovatelné. Náměstek Němec sice vyvrátil fámu o tzv. selekci žáků: „Nešlo v žádném případě o to, aby se nastavila laťka pro další pokračování ve studiu, ale opravdu o informaci o tom, jak si žák, popřípadě učitel a škola, stojí při dosahování základních standardů, minimálních požadavků pro 5. a 9. ročníky ve stěžejních předmětech.“, ale zároveň pohrozil zneužitím výsledků testů k hodnocení škol i učitelů. Je tu tedy riziko, že učitelé i školy budou místo komplexní výuky cvičit žáky k testům, což se negativně projevilo například v USA. Navíc se dá předpokládat, že při absenci vnější kontroly při testech bude docházet k hromadným podvodům.

Náklady na testování


Příprava testovacího systému a jeho provoz po dobu tří let má stát 92 milionů korun. Ministr školství prohlásil, že roční náklady budou jen 6 milionů korun. Při 200 000 testovaných žácích a 3 testech, budou tedy náklady na jeden test pouhých 10 Kč.

Vzhledem k tomu, že žáci mají dostat jedinečné zadání testu, protože testy nebudou probíhat v jednom okamžiku, bude zřejmě slabinou tvorba testových úloh, které mají být dvojího typu: úlohy veřejné pro přípravu a úlohy certifikované pro vlastní ostré testy. Úlohy mají tvořit sami učitelé, kteří je za odměnu budou ukládat do centrálních databází. Zkušenosti z přípravy státních maturit ukazují, že příprava testů je velmi náročná a tedy i nákladná záležitost. O odhadech nákladů můžeme tedy zatím jen pochybovat.

Opominuty byly i nutné mzdové náklady ve školách: pokud předpokládáme provedení 600 000 hodinových testů v počítačových učebnách s 10-15 osobními počítači, vychází nám potřeba 80-120 000 vyučovacích hodin na jejich provedení. Zároveň můžeme předpokládat provedení 2-3 cvičných testů, takto se dostaneme k odhadu potřeby 160-360 000 vyučovacích hodin, tedy zhruba 24-49 milionů korun mzdových nákladů.

Technika pro testování ve školách


Na již zmíněné tiskové konferenci ministr Dobeš zmínil dopis ředitelům škol z loňského podzimu, kde údajně upozorňoval ředitele škol na blížící se testování a potřebu zajištění techniky z projektu EU peníze školám. Bohužel tento projekt nebyl k podpoře testování určen. Většina škol podle ministra nakoupila ICT, ale zcela opominul, že šlo převážně o interaktivní techniku. Navíc dosud školy oficiálně nedostaly žádnou informaci, jaké jsou požadavky na vybavení škol ze strany testujícího tedy ČŠI. Ta sice před několika týdny zahájila průzkum vybavenosti škol a tvrdí, že testovací software bude fungovat i na PC s MS Windows XP.

Přestože ministr Dobeš opakovaně prohlásil, že testy budou online, pro jejich provoz ale bude nutná instalace tzv. tlustého klienta, který zajistí i případnou možnost testování offline. Toto řešení je bohužel krokem zpět a bude mít značné nároky na správu počítačů určených k testování. Dnes i společnost MS převádí své aplikace MS Office pro provoz v prohlížeči a přesto ČŠI zadala vývoj zastaralého systému, který má být provozován až do roku 2014-5.

Vzhledem k tomu, že většina ZŠ nemá dostatečně kvalifikované pracovníky pro správu a tu zajišťují externí dodavatelé, můžeme předpokládat opět další náklady pro školy. Navíc můžeme u řady škol předpokládat problémy, protože používají počítače s operačními systémy Linux nebo MacOS. Některé školy nyní ani nenakupují klasické PC, ale netbooky či tablety.

Závěr


Zavedení plošného testování není dosud kvalifikovaně zdůvodněno a jeho přípravu provází zbytečný spěch a amatérská příprava. Související likvidace odborných týmů VÚP a jejich nahrazení učiteli z praxe při přípravě revize kurikula pak připomíná mocenské zásahy v 50. letech nebo období normalizace. Ujištění ministra Dobeše, že nechce rušit RVP, bohužel v tomto kontextu nezní přesvědčivě.

Ministr Dobeš sice reaguje na zřejmě asi hlavní důvod poklesu úrovně školství, tedy jeho trvalé podfinancování, snahou o zvýšení platů pedagogických pracovníků, jeho další kroky však zřejmě mezinárodně monitorovaný pokles úrovně školství nezastaví, ale možná jen urychlí. Připravované testy PISA totiž budou testovat něco zcela jiného.