Nápad udělat z plošných testů laťku pro vstup na gymnázia jde proti všemu, co ministr Dobeš až doteď veřejnosti tvrdil a sliboval.
Ministr oznámil, že se mu líbí návrh Asociace aktivních škol, aby ti žáci, kteří nesplní požadavky plošných testů v pátém a devátém ročníku, nemohli nastoupit na víceletá gymnázia, respektive na jakoukoliv střední školu s maturitou. Je to v zásadním rozporu s ujišťováním veřejnosti, že hlavní smysl plošných testů je zpětná vazba pro žáky a jejich učitele. Ministr tím opět potvrdil, že místo jasné koncepce podléhá okamžitým a chaotickým nápadům.
EDUin důrazně upozorňuje, že jde jen o další krok ministra školství, který se snaží obrátit probíhající reformu, odstavit dosavadní směřování ke kompetenčnímu učení na vedlejší kolej a nahradit ho centralizovanou státní kontrolou. Záměr udělat z plošných testů rozcestník, který bude děti autoritativně třídit na chytré a hloupé, je nebezpečný především z těchto důvodů:
- Ministerstvo zatím tvrdí, že standardy vzdělávání a z nich odvozené plošné testy by měly být vypracovány jako minimální. Pak by zdánlivě neměl být problém, aby byly stanoveny jako podmínka pro přijetí na gymnázium. Je to ale nebezpečné potenciálně. Obsah testů může ministerstvo či dokonce jen agentura, která bude testy připravovat, v zásadě libovolně měnit a tím ovlivňovat, které dítě smí, či nesmí jít studovat. To je z hlediska demokratického řízení společnosti nepřijatelné.
- Představa, že by nesplnění testu v deváté třídě mělo znamenat jednou provždy stop v možnosti získat maturitu a potenciálně vyšší vzdělání, je tak absurdní a tak v naprostém rozporu s koncepcí celoživotního vzděláváním, že to snad nemůže myslet vážně ani současné vedení ministerstva školství.
- Testy, které měly být údajně jen jednoduchou zpětnou vazbou pro školy a učitele, zda žák splnil požadované minimum, by se změnily na velmi silný a navíc nevyzpytatelný nástroj selekce žáků na „chytré“ a „hloupé“. Zájem rodičovské a učitelské veřejnosti by se zcela soustředil jen na splnění těchto testů. A opomíjel by další podstatné cíle vzdělávání.
- Plošné testy samy o sobě jsou velmi nevhodný nástroj na zjišťování skutečných schopností dětí. Proto také mezinárodní vzdělávací komunita hledá jiné cesty ověřování výsledků vzdělávání. My bychom naopak z testů učinili nejsilnější prvek vzdělávací soustavy.
- Vývojová psychologie jasně konstatuje, že děti mentálně dospívají ve velmi různém věku. Je tedy naprosto nevhodné je v deseti letech podrobit tak závažnému testování, které bude rozhodovat o jejich dalším vzdělávacím osudu.
- Odchod velké části dětí na víceletá gymnázia opravdu představuje problém, ale zavedení selekčního testování tuto situaci neřeší, naopak ji jen vyhrocuje a zhoršuje.
Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí EDUin, řekl: „ Nejnovější iniciativa ministra Dobeše opravdu vzbuzuje otázku, jestli by neměl vrátit diplom psychologa, protože jeho nejnovější nápad jde proti všem názorům odborné komunity, která upozorňuje právě na to, že předčasná selekce a to ještě tak nepřesným nástrojem, jakým nutně plošné testy budou, je nepřijatelná. Další velké nebezpečí spočívá v tom, že o tom, zda to které dítě bude či nebude moci jít na školu, by rozhodovala de facto najatá agentura, která by nastavovala obtížnost testů v příslušném testovacím roce. To je nepřijatelné i z hlediska demokratického řízení společnosti.“
3 komentářů:
předčasná selekce a to ještě tak nepřesným nástrojem, jakým nutně plošné testy budou, je nepřijatelná
- a selekce "po vašem", tedy na základě SCIO testů v 5. třídě, tak ta je v pořádku, p. Feřteku? Nějak mi tu vaši logiku hlava nebere.
Ad předchozí anonym:
rozdílů mezi centralizovaným plošným testováním je hned několik, například:
- v současnosti má poslední slovo o podobě přijímací zkoušky škola nebo její zřizovatel, pokud se jí tedy Scio- (nebo jakékoli jiné) testy nebudou líbit, může je nahradit - naopak v případě plošného testování bude standardy nastavovat ČŠI a její rozhodnutí bude definitivní, i když třeba nebude odpovídat různým specifickým podmínkám různých oborů, oblastí atd.,
- jak správně upozorňuje p. Feřtek, do maturitních oborů se nenastupuje jen z deváté třídy, ale často i v pozdní dospělosti a pro společnost a ekonomiku je žádoucí, aby se lidé vzdělávali v průběhu celého života a průběžně si doplňovali kvalifikaci, není tedy důvod, proč někomu doživotně zakázat maturitní vzdělávání, když měl třeba jen zrovna v deváté třídě "špatné období" a z rebélie proti systému test bojkotoval,
- pokud má test skutečně takto zásadně ovlivňovat budoucnost studentů, je nutné ho považovat za high-stake a mnohem komplexněji ho zabezpečit proti podvádění všeho druhu, než pokud jde pouze o low-stake informační testování - zakázka na vytvoření systému přitom už byla zadána a parametry novým požadavkům logicky neodpovídají,
- je dost diskutabilní, jestli standardy připravované pro plošné testování skutečně nějak souvisí se schopností žáků dále se vzdělávat a rozvíjet, zatím se zdá, že půjde spíš o ověření znalosti omezené sady učiva - testy studijních předpokladů se v tomto ohledu alespoň snaží (otázka je, nakolik úspěšně) měřit charakteristiky, které jsou pro budoucí studium mnohem důležitější,
- tak jak upozorňuje i p. Feřtek, plošné testování má tím víc nepříjemných vedlejších efektů, čím větší důležitost se mu přikládá - pokud budou testy jenom informativní, můžeme doufat, že se nic špatného dít nebude, ale pokud jim přiložíme zásadní váhu, dojde, stejně jako v USA, k tomu, že se učitelé budou zamřovat primárně na učivo zahrnuté v testech a rezignují na další vzdělávací cíle - ve chvíli, kdy jsou klíčové efekty rozdělené mezi více různě zaměřených testů, z nichž žádný nemá absolutní monopol, k této deformaci tak silně docházet nemůže.
Ne
Okomentovat