Reflexe účastníka kurzu RVP "Vzdělávací technologie pro 21. století" po prostudování problematiky 6. lekce, jež nesla název Aktuální metody hodnocení výukových výsledků.
„Dlouhou dobu učitel hodnotil, nyní si bude muset zvyknout na to, že bude hodnocen také on.“
Virtuální výukové prostředí a vytěžování velkých dat
Na základě čeho poznám, zda je škola kvalitní? Podle počtu počítačů a interaktivních tabulí v učebnách? Podle sbírky map v kabinetech dějepisu a zeměpisu? Podle výzdoby na chodbách? Podle chvalozpěvů v regionálním tisku? Podle toho, co říkají moji známí, kteří svou ratolest na škole měli nebo mají? Nikoli ani v jednom ze jmenovaných příkladů. Odpověď na svou otázku mohu nalézt v datech zahrnujících skutečné výukové výsledky žáků dané školy. Ty se tradičně získávají písemným testováním a ústním zkoušením. Existuje ale i jiná možnost. Tu představuje virtuální výukové prostředí, které dokáže vytěžit velké množství dat o každém žákovi. Jako typický příklad si můžeme uvést systém Moodle. Jsou v něm umístěny výukové materiály, probíhají zde diskuse o problémech, odevzdávání úkolů, procvičování aktuální látky, ověřování znalostí testy. Moodle navíc umí generovat tzv. „sestavy o činnosti“, tedy záznamy o tom, co žák v systému v poslední době dělal, jaké jsou výsledky jeho testů, kterými cvičeními prošel a které pracovní soubory odevzdal. Vytěžená data jsou následně připravena ke zkoumání a analýze jak učitelem, tak žákem. Podmínkou pro výuku ve virtuálním prostředí je samozřejmě počítač, popř. notebook, netbook, tablet, smartphone s připojením na internet. Zkoumáním vytěžených „velkých dat“ se zabývá nový specializovaný výzkumný obor „Learning Analytics“. Stanovuje si cíl dospět od uložených dat k informacím použitelným k nastavení optimální trajektorie výuky pro každého žáka, k posouzení kvality jednotlivých škol či schopností jednotlivých učitelů.
Hybridní školy pro síťovou generaci
Školy, které jsou založeny na datech získaných činností žáků, již existují ve Spojených státech amerických. Jedná se o hybridní školy pro síťovou generaci. Tabulka níže shrnuje pozitiva a negativa tohoto typu škol.
Učitel hodnotící i hodnocený
Washington, USA: „Čtení a matematika jsou ověřovány ve 3. až 8. ročníku u všech žáků každý rok. Pokud některý učitel dva roky po sobě nedokáže zajistit, aby se průměr jeho žáků během jeho působení zlepšil, dostane výpověď.“
Nevím, jak v USA, ale v ČR není možno dle mého názoru porovnávat výstupy žáků v každém ročníku a v každém předmětu stejně. Zatímco například v dějepise lze u žáka mezi 6. a 7. ročníkem poměrně dobře dosáhnout zlepšení, neboť učební látka vykazuje přibližně stejnou náročnost, těžko budeme porovnávat studijní výsledky téhož žáka ve stejném období dvou let třeba ve fyzice, kdy obtížnost látky v 7. ročníku je daleko vyšší než v ročníku předchozím. Nad touto problematikou se mj. výstižně zamýšlí Jitka Rambousková ve svém blogovém článku. Také si dokážu představit, že učitel, jako kterýkoli jiný zaměstnanec, podnikne všechny možné kroky, aby si svou pracovní pozici zachránil. Pokud to nastavení vzdělávacího a evaluačního systému jen trochu umožní, sníží nároky na znalosti žáků a uzpůsobí hodnocení. Skutečně pak dojde k odfiltrování nekvalitních a neschopných pedagogů? Nebo se jedná pouze o záminku ministerstva k zeštíhlování početního stavu učitelů v důsledku hospodářské krize?
Celý článek na spomocnik.rvp.cz
Na základě čeho poznám, zda je škola kvalitní? Podle počtu počítačů a interaktivních tabulí v učebnách? Podle sbírky map v kabinetech dějepisu a zeměpisu? Podle výzdoby na chodbách? Podle chvalozpěvů v regionálním tisku? Podle toho, co říkají moji známí, kteří svou ratolest na škole měli nebo mají? Nikoli ani v jednom ze jmenovaných příkladů. Odpověď na svou otázku mohu nalézt v datech zahrnujících skutečné výukové výsledky žáků dané školy. Ty se tradičně získávají písemným testováním a ústním zkoušením. Existuje ale i jiná možnost. Tu představuje virtuální výukové prostředí, které dokáže vytěžit velké množství dat o každém žákovi. Jako typický příklad si můžeme uvést systém Moodle. Jsou v něm umístěny výukové materiály, probíhají zde diskuse o problémech, odevzdávání úkolů, procvičování aktuální látky, ověřování znalostí testy. Moodle navíc umí generovat tzv. „sestavy o činnosti“, tedy záznamy o tom, co žák v systému v poslední době dělal, jaké jsou výsledky jeho testů, kterými cvičeními prošel a které pracovní soubory odevzdal. Vytěžená data jsou následně připravena ke zkoumání a analýze jak učitelem, tak žákem. Podmínkou pro výuku ve virtuálním prostředí je samozřejmě počítač, popř. notebook, netbook, tablet, smartphone s připojením na internet. Zkoumáním vytěžených „velkých dat“ se zabývá nový specializovaný výzkumný obor „Learning Analytics“. Stanovuje si cíl dospět od uložených dat k informacím použitelným k nastavení optimální trajektorie výuky pro každého žáka, k posouzení kvality jednotlivých škol či schopností jednotlivých učitelů.
Hybridní školy pro síťovou generaci
Školy, které jsou založeny na datech získaných činností žáků, již existují ve Spojených státech amerických. Jedná se o hybridní školy pro síťovou generaci. Tabulka níže shrnuje pozitiva a negativa tohoto typu škol.
|
Pozitiva
|
Negativa
|
|
žák prochází učebním plánem vlastním tempem
|
většinu výukového času tráví žáci u počítačů
|
|
ke každému tématu výklad, cvičení, testové úlohy
|
zatím se jedná výhradně o výběrové školy
|
|
průběžná kontrola studijních výsledků žáků učiteli
|
hlavním cílem výukové činnosti pouze příprava na testy
|
|
pozornost učitele věnována více žákům s aktuálními studijními nedostatky
|
práce s mimořádně nadanými žáky?
|
|
potřeba menšího množství učitelů
|
práce s integrovanými žáky?
|
Učitel hodnotící i hodnocený
Washington, USA: „Čtení a matematika jsou ověřovány ve 3. až 8. ročníku u všech žáků každý rok. Pokud některý učitel dva roky po sobě nedokáže zajistit, aby se průměr jeho žáků během jeho působení zlepšil, dostane výpověď.“
Nevím, jak v USA, ale v ČR není možno dle mého názoru porovnávat výstupy žáků v každém ročníku a v každém předmětu stejně. Zatímco například v dějepise lze u žáka mezi 6. a 7. ročníkem poměrně dobře dosáhnout zlepšení, neboť učební látka vykazuje přibližně stejnou náročnost, těžko budeme porovnávat studijní výsledky téhož žáka ve stejném období dvou let třeba ve fyzice, kdy obtížnost látky v 7. ročníku je daleko vyšší než v ročníku předchozím. Nad touto problematikou se mj. výstižně zamýšlí Jitka Rambousková ve svém blogovém článku. Také si dokážu představit, že učitel, jako kterýkoli jiný zaměstnanec, podnikne všechny možné kroky, aby si svou pracovní pozici zachránil. Pokud to nastavení vzdělávacího a evaluačního systému jen trochu umožní, sníží nároky na znalosti žáků a uzpůsobí hodnocení. Skutečně pak dojde k odfiltrování nekvalitních a neschopných pedagogů? Nebo se jedná pouze o záminku ministerstva k zeštíhlování početního stavu učitelů v důsledku hospodářské krize?
Celý článek na spomocnik.rvp.cz
0 komentářů:
Okomentovat