Viacerí z vás asi videli kreslený vtip zo školského prostredia, ktorý v týchto dňoch koluje po Facebooku:
Na oboch obrázkoch sa rozčúlení rodičia pýtajú: „Čo majú znamenať tie známky?“
Rozdiel je v tom, že v roku 1969 sa obracajú na svojho zúfalého syna,
pričom učiteľka je takpovediac „na koni“, zatiaľ čo v roku 2009 sa v
rovnakej situácii tými istými slovami obracajú na zúfalú učiteľku a „na
koni“ je tentoraz ich syn.
Ten kreslený vtip v sebe nesie dve dôležité posolstvá. Predovšetkým poukazuje na fakt, že za uplynulých 40 rokov sa niečo zásadné zmenilo. Mohli by sme to „niečo“ pomenovať ako vzťah rodičov k školským známkam a k učiteľom, som však presvedčený, že tu ide o podstatne hlbšie a ďalekosiahlejšie zmeny. Zmenila sa celá spoločnosť, zmenil sa jej vzťah k tradičným autoritám (vrátane učiteľov), zmenil sa vzťah žiakov i rodičov k škole ako takej, k školskému vzdelávaniu atď. Problémom je, že napriek mnohým doslova fundamentálnym zmenám spoločnosti vyzerajú dnešné školy takmer rovnako ako v roku 1969 (len počítačov a interaktívnych tabúľ je v nich viac). A nielen vyzerajú, ale aj fungujú. A to je vážny problém. Zmenené reakcie rodičov sú len jedným z mnohých symptómov tohto problému.
Celý článek na webu Burjan o škole
9 komentářů:
kreslený vtip zo školského prostredia
To ale přece není vůbec žádný vtip, ani ironie nebo sarkasmus. To je realita!
Kdy už konečne společnost dospěje k poznání, že školní klasifikace je zbytečnost s mnohými prvky pitomosti.
Špatné známky dítěte, za předpokladu, že ve třídě jsou i děti se známkami výborným, znamenají a znamenaly, že dané dítě je blbé. To platí pro rok 1969 i pro rok 2012.
Jediné co se změnilo je to, že agresivita blbců řádově vzrostla.
agresivita blbců řádově vzrostla
A jejich četnost jakbysmet.
za předpokladu, že ve třídě jsou i děti se známkami výborným,
Což platí za předpokladu, že i ty výborné známky jsou zasloužené a nikoliv vynucené (rodičem, ředitelem, vlastním strachem).
Blbost a agresivita mají charakter plynu - vyplní jakýkoliv prostor, který jim uvolníme.
poste.restante
blbost a agresivita ...vyplní jakýkoliv prostor, který jim uvolníme
A z jakého důvodu tedy učitelé uvolňovali prostor blbosti a agresivitě? Jen to zase nesvádějte na celospolečenské poměry. My učitelé přece máme být nejuvědomělejší předvoj národa.
A z jakého důvodu tedy učitelé uvolňovali prostor blbosti a agresivitě?
Velká přestávka, ředitelna.
"Paní kolegyně, já vás chápu.
Je to samozřejmě naprosto nepřijatelné, že vás ten darebák nazval tlustou krávou, ale zkuste to, protentokrát, překousnout.
To víte, bratr jeho matky je místostarosta a příští měsíc bude zastupitelstvo jednat o tom, kterou ze tří škol bude město zavírat. Taková negativní publicita by nám teď rozhodně neprospěla.
Tak co říkáte, vyřešíme to jen napomenutím třídního, ne?"
Jiná škola. Odpolední porada.
"Jen bych vám chtěl kolegové důrazně připomenout při nastávající klasifikaci, že již tři žáci nám minulé pololetí přešli na jiné školy.
Je to sice hezké, že se někteří snažíte neslevovat z požadavků na žáky, ale uvědomte si, že pokud nám žáci odejdou, jinde je přijmou s otevřenou náručí.
Nemluvě o tom, že nám to vytváří na veřejnosti pověst, že jsme přehnaně náročná škola.
Pokud příští rok nenabereme šedesát žáků na dvě třídy, znamená to, že budeme muset propouštět. Už takhle musíme začít šetřit na provozních výdajích.
A abych nezapomněl. Inspekční zpráva nám vytkla, že před udělením sníženého stupně z chování jsme nevyčerpali výchovná opatření postupně.
Takže napříště bude i za padesát neomluvených hodin nejprve uděleno napomenutí třídního učitele, až pak důtka třídního a tak dále."
Je pěkné, když člověk umí vše zdůvodnit.
Ale mě zajímá, kdo dovolil, aby se to dělo, kdo a proč strpěl a sklapl, když se to všechno začalo dít. Přece není normální, aby dítě brutálně a opakovaně uráželo dospělého, tedy i učitele. Cožpak jsme před těmi 15 lety už žili v bezprávním státě? Co odpovědnost rodičů?
Jak to, že teprve teď někdo uznal, že s nepřístojnostmi je nutné zatočit. Třeba nulovou tolerancí. Každý, kdo ji bude hájit a prosazovat i přes "omluvné a vše vysvětlující řeči", jak je to pro ty naše nepřizpůsobivé spoluobčany těžké, apod., je pro mě hrdina.
Bohužel ve školství už dávno není hrdina ani jeden. Aspoň že víme, proč to tak je. Viďte.
ve školství už dávno není hrdina ani jeden
Tak to bych si teda vyprosil!
A stopy druhého byly údajně zaznamenány ještě loni koncem února u krmelce někde v Beskydech.
Mimo to, říkala mi tuhle jedna známá, že na autobusové zastávce v Dejvicích ji nějaký naprosto neznámý muž v mikině s kapucí vyprávěl, že na nějaké škole na zcela opačném konci republiky vytkl ředitel učiteli, že když jde pochodbě, ten učitel, tak z něj úplně čiší jeho nadřazenost nad žáky, na což si tito houfně stěžují. Proto byl najat externista, aby na toho učitele nezbyly předměty, na které má odborné vzdělání, a úvazek mu byl doplněn o předměty, na které vzdělání nemá, což problém jeho nadřazenosti ku prospěchu žáků bezesporu vyřeší.
Ale asi to bude taky nějaký posera, ten učitel, protože jinak by o tom aspoň někam napsal. Co si pak mají chudáci ředitelé počít s takovými sbory, ve kterých o hrdinu nezakopneš široko daleko.
Aspoň že víme, proč to tak je. Viďte.
Copak my - učitelé a učitelky - my toho přežijeme hodně, ale co spolu-žáci? Z kolektivu, který se dal dohromady na začátku prvního ročníku, odejdou po 30. září jedinci, kteří vlastně ani studovat nechtěli, po nich ti, kteří nestačí a ještě se chovají neurvale. Během dvou let nám ze třídy o 30 žácích zbyla půltřída o 18 žácích. Učí se tam skvěle. V jiném třídě se počet snižuje postupně a žáci nevědí - které chování je ještě přijatelné a které už ne, který přístup k docházce je ještě zvladatelný a který ne, který způsob "prolézání s odřenýma ušima" ještě projde a který ne.
Jinak souhlasím s před-diskutujícími.
Okomentovat